V pondělí 16. dubna 2018 proběhlo v hostinci U Chalupů veřejné projednávání návrhu změny č. 1 územního plánu Braškova . Nabito tam sice nebylo, ale část zastupitelů a několik málo občanů si přišlo poslechnout výklad pana architekta k nové dokumentaci. Předem jsem si z obecního webu nastudoval navržené změny, a pokud vůbec máte zájem vědět, co se bude v Braškově dít, můžete si přečíst můj názor.
Podle stavebního zákona (§55a, odst. 1) rozhoduje o obsahu změny ÚP zastupitelstvo obce. To na svém zasedání dne 22. srpna 2016 určilo v souladu se zákonem v 11 bodech obsah změn a pověřilo starostu obce zajištěním zpracování zadání Změny č.1 ÚP. Starosta se chopil příležitosti a nad rámec bodů schválených zastupitelstvem si přidal do změn i obsah, kterým vylepšil postavení jím ovládané společnosti Braškovský pivovar a.s. například rozšířením zastavitelné oblasti na jeho pozemcích, o čemž se v rozhodnutí zastupitelstva vůbec nemluví.
Změnu ÚP měl původně zpracovávat v rámci působnosti jeho orgánů Magistrát města Kladna, který přislíbil pro vytíženost zahájit činnost až za několik málo měsíců po objednání. Obec však již před tím netrpělivě zadala zpracování související dokumentace soukromé firmě za ¾ milionu Kč. Návrh zadání změny byl dodán se závažnými chybami, takže muselo být revokováno usnesení zastupitelstva, které první návrh schválilo.
Téměř po roce byl zveřejněn k připomínkám návrh Změny č. 1. Připomínky veřejnosti z listopadu 2017 nebyly na rozdíl od zpracování připomínek státních orgánů dosud obcí nijak komentovány nebo publikovány. Tím jsou vedením obce její vlastní občané odsunuti na druhou kolej, ačkoliv mají mít rovná práva. K veřejnému projednávání tak byla předkládána další varianta Změny č.1 ÚP, aniž bylo transparentně zdůvodněno, v čem se od předchozí verze liší.
Hned prvním a nejvíce prosazovaným bodem nové výstavby jsou zemní valy u dálnice. Je veřejným tajemstvím, že jde o skládku desetitisíců tun stavebního odpadu, jejichž zřízení udělá radost mnoha stavebním firmám a některé z nich z toho jistě budou profitovat. Oproti původnímu diskutovanému záměru se rozrostl jeden val na dvojnásobek. Zřizování valů zpochybnili i někteří občané v diskusi na veřejném shromáždění již před rokem (zápis str.7). Posouzením vlivu na životní prostředí se odpovědný architekt nezabývá, prý to obci nepřísluší. A nikdo jiný se tím ani zabývat nebude, protože skládku – alias valy – nazval interakčním prvkem s krajinotvornou a ekologickou funkcí. Přínos pro snížení hluku, který podle platných měření nepřekračuje hygienické normy, je sice očekávatelný, ale nepodložený. Záměr je jednoduše prohlášen za prvek územní ekologické stability, a proto není a ani nebude nikterak doložen rozborem negativních vlivů při výstavbě, zejména dopravní zátěží obce nákladními automobily navážejícími více než 40 tisíc tun stavebního odpadu, hlučností a prašností, ochranou zemědělského půdního fondu. Nejsou vůbec uvažovány vlivy průsaků srážek cizorodými materiály do spodních vod a splachů na okolní pole, náklady na rekultivaci skládky a pravidelnou údržbu a další okolnosti. Skládka se bude pyšnit ekologickým přínosem. Okamžitý profit několika stavebních firem tak zatíží obec na tisíce let. Nebo si myslíte, že se těch tisíců tun nechtěného materiálu ještě někdy zbavíme?
Co s tím souvisí? Byla vypuštěna z ÚP v subkapitole 1.Dopravní infrastruktura část, že „Problematika hluku je součástí samostatně zpracovaného „Posouzení vlivů na životní prostředí““. (Odůvodnění str. 9)
Ve stejném Odůvodnění na str. 37 – vyhodnocení připomínek orgánů je uvedeno:
- Ochrana zemědělského půdního fondu Veřejné zájmy chráněné zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, jsou záměrem dotčeny. Podle § 17a odst. A) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ZPF), se vyjadřuje podle § 5 odst. 2 zákona o ZPF k územně plánovací dokumentaci krajský úřad. Obecní úřad obce s rozšířenou působností není v této věci příslušný.
Vyhodnocení: Vyjádření tohoto orgánu, který není příslušným dotčeným orgánem, bereme na vědomí s tím, že věcně a místně příslušný dotčený orgán byl v rámci společného jednání o návrhu obeslán a své stanovisko uplatnil.
Jaké to stanovisko k záboru 20 ha orné půdy je, jsem se nedočetl.
Aby byly občanům změny ÚP srozumitelnější hemží se zdůvodnění lidovými termíny, jako jsou: Územní systém ekologické stability (ÚSES), biocentra, biotopy, biokoridory, ekodukty a další produkty bioinženýrství.
Když se podíváte na ty biomapy, tak aby se člověk při procházce Braškovem bál někam šlápnout.
Například je vysvětleno, co jsou to valy:
je nepostradatelný krajinný segment, nejčastěji liniového typu, obvykle ekotonového charakteru, který zprostředkovává na lokální úrovni příznivé působení ostatních ekologicky významných krajinných segmentů. Plní nezastupitelné funkce krajinné zeleně, včetně funkce zprostředkování a zesílení stabilizačního vlivu prvků ÚSES na krajinný ekosystém.
Teď je to křišťálově jasné, že ty valy nemohou škodit!
Za zmínku by stála i významná plánovaná stavba ekoduktu přes dálnici, ten však byl naplánován již v ÚP z roku 2013 a možná se k němu někdy vrátím. Co o něm víte vy – občané Braškova – jako investoři?
Podle výše uvedeného usnesení zastupitelstva měla změna ÚP obsahovat pod bodem 5 i „cyklogenerel obce Braškov“. V dokumentaci o něm není ani čárka, tak bude obec jistě požadovat jako správný hospodář slevu z těch vynaložených 3/4 miliónu Kč za nesplnění podmínek zadání.
Pochybnost, zda zpracovatel vůbec věděl, o kterém území píše vyvolává pasáž na str. 51 Odůvodnění, kde v kapitole
- VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU se uvádí na str.51:
Návrh Změny č. 1 Územního plánu Braškov nevymezuje záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v Zásadách územního rozvoje (ZÚR ) Kraje Vysočina ( § 43 odst. 1 stavebního zákona ).
Nebo i název v regionu neexistující obce Malé Přípotočno na str. 53.
Doufám, že na rozdíl od dříve uvedených zásadních vad celého návrhu Změny č. 1 ÚP obce Braškov jde jen o překlepy způsobené nepozorným kopírováním z jiných materiálů, které půjde snadno odstranit. Nikdo ze zastupitelů je však nepřipomínkoval, což vzbuzuje dojem, že materiál ani nečetli.
V závěrečné řeči se starosta pochválil, že nepřipouští rozšiřování zastavitelného území v katastru obce Braškov. Ta samochvála však trochu smr . . . Když byl upozorněn, že tímto návrhem změny ÚP povolil rozšíření zastavitelné oblasti na úkor orné půdy jen společnosti Braškovský pivovar a.s., kterou ovládá, sehrál před publikem vynikající divadelní scénu. Tvrdil, že o ničem takovém neví, a jak se to vůbec mohlo stát. Když mu odpovědný architekt potvrdil, že tomu tak opravdu je, ptal se starosta pléna, zda to lze nějak zrušit – nikdo ani nemukl. Od něj jako autora změn územního plánu to byl opravdu působivý a přesvědčivý výstup. A jak to v Braškově chodí, řada přítomných mu to jistě uvěřila.
U vrb nás nepřekvapí, že jsou uvnitř duté. Důvodem k zamyšlení jsou ale lidé, kteří vidí jen zdravé dřevo a hniloba jim nevadí. Většinou si nad nepříjemným prostě zakrývají oči. Nepřipustí si, že paraziti se zakousávají stále hlouběji a hlouběji a dostanou se i jim až pod kůru.
zájmy druhých pro získání prospěchu pro svoji osobu či firmu. Je dobře, že se hned v zárodku řeší narušování pořádku v jinak vzorné obci jak v Braškovských novinách, tak i na jednání zastupitelstva. Pachatel údajně nebydlí v Braškově. Lze doufat, že bude s přispěním občanů a techniky dopaden a v rámci zákonných možností bude zjednána náprava, jako tomu bylo již v předchozích případech ukládání odpadu mimo popelnice (vis obrázek).
Vysvětlivky: 
