Výprodej Braškova

Nemýlíte se Braškov je za babku ke koupi. Zatím jen části obecních pozemků byly zastupitelstvem poskytnuty společnosti T-mobile k užívání bez patrného přínosu pro obec. Začalo to pronájmem pozemku pro výstavbu vysílače Na Háji. Lukrativní místo bylo pronajato za cca 100 000 Kč ročně bez výplaty peněz do obecního rozpočtu. Místo úhrady se společnost T-mobile zavázala zřídit internetové připojení obecního úřadu s vyššími parametry, než byly doposud. Nikoho na obci nezajímalo, že tuto službu je ochotna zajistit v dostatečné kvalitě i společnost UNHfree.net, která bezplatně zabezpečuje i jiné obecní úřady v regionu. Naši radní však věci zadarmo nenávidí a 100 000 Kč ročně raději věnovali nadnárodní společnosti. Kdo z toho asi má v obci prospěch? Bylo by zajímavé zjistit, kdo má s T-mobilem uzavřeny nadstandardně výhodné smlouvy, když ta obecní je pro něj tak zjevně lukrativní.

Vrcholem tohoto hanebného obchodu je zcela jednostranná a nevyvážená smlouva o věcném břemeni na obecní pozemky s infrastrukturou pro T-mobile, kterou schválilo zastupitelstvo 24.9.2018. Obec je poskytla za jednorázovou úhradu cca 12 000 Kč prakticky na věčné časy. Podmínky výpovědi smlouvy jsou totiž nehorázné. Když bude obec třeba za 20 let chtít využít svoje pozemky jinak, narazí na nepřekonatelné zábrany smlouvy, podepsané starostou obce Ing. Vladimírem Drábem v roce 2018. Podle této by musela obec i po těch dvaceti letech nejen vrátit těch 12 000 Kč, ale společnosti T-mobile uhradit veškeré ztráty, včetně nákladů na vybudování nového vysílače v jiném místě. To reprezentuje milionové ztráty pro obec za zanedbatelný přínos 12 000 Kč a domnělé blíže neurčené výhody pro neznámé subjekty. Navíc se obec zavázala, že by po výpovědi smlouvy svoje pozemky 5 let nesměla komerčně využívat! Ty nehorázné podmínky budou platit třeba i za 100 let! Žádné časové omezení smlouva nemá i když bylo možné je tam uplatnit.  Obecní zastupitelé si vybudovali nepěkný pomník a v tomto smyslu by jim měla být Na Háji umístěna pamětní deska se jmény, kdo to schválil.

Smlouva bude určitě jistými kruhy v obci utajována. Bude ale vložena do katastru nemovitostí a pokud na to nechcete čekat, můžete si její návrh prohlédnout zde. Ta smlouva je ještě hanebnější, něž v této době vzpomínaný „Mnichovský diktát“. Osnovatelé smlouvy se vysmívají všem občanům. Stačí se podívat na články 8.2 až 8.7. Podvedeni tu byli všichni občané Braškova. Doufám, že si to uvědomují a v nadcházejících  volbách nesvěří obec do rukou tak nezodpovědných zastupitelů.

 

Volby se blíží

Poctivost a transparentnost v řízení věcí veřejných je základem pro získání důvěry voličů. Nepoctivost a utajování skutkové podstaty se obtížně prokazuje. To, co se objeví, se dá nazvat jen tou pověstnou špičkou ledovce. Většina občanů se musí spolehnout na tzv. selský rozum.

Když si manžel svůj telefon zahesluje, aby se mu do něj jeho žena nemohla podívat, svědčí to asi o něčem nekalém. Když zastupitelé v obci podporují utajování skutečnosti před svými voliči, hraničí to s podvodem. Když intrikáni své podloudné záměry dobře zamaskují, či přenesou jejich realizaci a zodpovědnost na druhé, těžko se jim dokazuje zlý úmysl.

Zůstaňme raději u toho selského rozumu. Položme si několik otázek k dění v obci v posledních několika málo letech a pokusme se na ně odpovědět.

Co vedlo obec k tomu, aby zavedla na veřejných zasedáních omezení počtu diskusních příspěvků (na dva) a jejich délky  (na tři minuty) ?

Jistě to nebylo proto, že by se jednání neúnosně prodlužovalo. Průměrně trvala zasedání půl hodiny. Objevily se ale dotazy, na které nechtěl nikdo odpovídat, aby se snad něco neprovalilo? Dokonce se zaznamenávaná délka 20. zasedání dodatečně uměle zkrátila na pouhých 10 minut z původních devatenácti, aby se vymazaly z paměti občanů důležité důkazy. 

Proč jsou stížnosti a přístup k informacím podle zákona dehonestovány?

Podle zákona má každý občan právo si stěžovat a žádat o informace. Přesto se v Braškovských novinách objevila „hrozba“, že budou zveřejněna jména těch, co o informace žádají. Zavedení ceníku za poskytnuté informace je legální, ale při několika málo podáních za rok je jasná snaha o umlčení občanů všemi prostředky. I podané stížnosti jsou v jednotkách ročně. Přesto vím o porušení zákonné lhůty pro odpověď, prostě je asi stížnost ignorována. Osobní zkušenost mám z první stížnosti, podané na vedení obce po třiceti letech v Braškově . Následně mi starosta na veřejném zasedání odmítl odpovědět na otázky k projednávaným bodům s tím: „Já vám odpovídat nebudu, podejte si stížnost, jak máte ve zvyku …“. Kdo nemá čisté úmysly, nesmí s opozicí diskutovat, musí ji potlačit.

Proč se zdají stavební zakázky tak předražené?

V obci se toho za poslední volební období hodně událo. Přibylo několik komunikací kolem nových domů, cyklostezky a chodníky, velkolepě dimenzovaná dětská hřiště, z gruntu se opravila mateřská školka. Podrobně je to i za předcházející volební období shrnuto v posledním vydání Braškovských novin. Že jde převážně o stavební zakázky, je podmíněno i složením Zastupitelstva a Rady, kde dominují stavaři. Má to své výhody i úskalí. Stavební podnikatelé se vyznají, ale těžko se dozvíte, kdo z toho může něco vytěžit a co je na úkor občanů.

Příkladem budiž zakázka na chodník Braškov – Kyšice z roku 2012. Obec na ní plánovala vydat 3850 tisíc Kč. Firma ČNES nabídla v podstatě za tuto cenu zakázku provést. Asi se nečekalo, že přijdou další čtyři nabídky a všechny víc jak o půl milionu levnější. Vyhrál Froněk spol. s r.o. a cena chodníku za čtvereční metr byla 1762 Kč. Stavaři si z toho asi vzali poučení a letošní chodník z Valdeka na Velkou Dobrou už vyjde 5 krát dráž! Kolik firem se přihlásilo nevím, můj odhad je jedna. 

Zjevně luxusní je i plánovaná přestavba bývalé prodejny Jednoty na Braškově na „Obecní centrum“ s prodejnou uzenin a třemi ordinacemi zubařů. Nevím, jak zastupitelé přišli na potřebu tří zubařů v obci s jedním tisícem obyvatel, když na jednoho zubaře v Česku připadá průměrně asi 1300 pacientů. Zřejmě to počítal stejný odborník, kterému vyšly náklady na opravu čtverečního metru prodejny vyšší, než stojí výstavba nového bytu v Praze! Stavařům u moci holt do hlavy nevidíte. Že je projekt na tuto akci zcela vadný jim vůbec nevadí, vždyť i skládka na Toskánce vůbec nebyla a řeči o ní byly z historie obce vymazány.

Kompletně nový územní plán z roku 2013 stál 350 tisíc Kč. Za jeho dílčí změnu v roce 2018 vydal obecní úřad 750 tisíc Kč. Komu ty změny nahrávají do kapsy by zasluhovalo hlubší rozbor. Úporně prosazované protihlukové valy jsou zvláštní kapitolou, ke které se jistě ještě dostaneme později. Jako klad provedených změn je publikováno nerozšiřování ploch pro zástavbu. Nesmí se ale mluvit o tom, že jedinou výjimku mají pozemky starosty, který byl pověřen obcí změny připravit. Zajímavé je také to, že územní plán, platný do roku 2012 byl již skartován. Že by se mazaly stopy? 

 Jak z toho ven?

Ta špička ledovce prozatím stačila. Nenechme tu naši společnou loď rozbíjet o masy ledu schované ještě pod hladinou. Co mohlo být ještě vybudováno, kolik silnic v obci opraveno, kdyby se lépe a transparentně hospodařilo! Minimalistický odhad předražení zakázek s dotacemi je 25%. Kam ty peníze zmizely? Prohlédněte si své konto, zda tam také něco nepřibylo. A až dostanete víno v krabici …

Nejeden ze zastupitelů se rád ohání tím, že byl demokraticky zvolen a snad si to plete se  vstupenkou do ráje hojnosti a beztrestnosti. Moc je droga a asi se bude muset nechat volit až do smrti. Co kdyby se někdo jiný pohrabal v minulosti! A jsme zase u toho manželství: „Zapírat, zapírat, zapírat!“ Čestné vystupování v soukromém a občanském životě jsou spojité nádoby.

Volba příštího zastupitelstva je v rukou občanů. Rozhodujte se obezřetně.

 

 

Koho zastupují?

Za poslední léta se situace v obci Braškov změnila v mnoha směrech. Podařilo se realizovat řadu stavebních i jiných projektů, které přispěly ke zkrášlení obce. Nezanedbatelný podíl na tom má starosta obce. Zastupitelé se nechali těmito úspěchy ukolébat a snad z pohodlnosti či jiných pohnutek postupně rezignovali na obec, jako sdružení občanů a podrobili se starostovu stylu řídit obec stejným způsobem, jako to dělá u svých firem. Když se však podíváte zblízka na některé události z poslední doby, zavání to prosazováním osobních zájmů, nerespektováním zákonů a nadržováním jiným podnikatelům na úkor zájmů obce. O tom se ještě dozvíte. K udržení glorioly spasitele obce se starosta s přispěním zastupitelů uchýlil i ke zkreslování skutečnosti a omezování svobodného projevu občanů.

Zářným příkladem výše uvedeného jsou události, které se udály na 21. veřejném zasedání Zastupitelstva obce Braškov dne 24.9.2018, které bylo v tomto volebním období poslední. Zastupitel Bohumil Bečka ing. Doksanský si po dvou měsících vzpomněl, že předchozí 20. zasedání netrvalo 19 minut, jak bylo uvedeno v zápise, ale jen minut 10. Proč  měl to vnuknutí po dvou měsících? V závěru toho zasedání, který byl v programu, vystoupil totiž starosta obce Ing. Vladimír Dráb s informací o červencové nepovolené skládce stavebního odpadu na téměř hektarovém pozemku přímo v obci. Ve svém projevu se výslovně zmiňoval, že jej pronáší v závěru tohoto zasedání. Ověřit si to můžete na těchto stránkách v příspěvku „Svatozář nebo lhář?“.  Jelikož byl videozáznamem a dalšími dokumenty usvědčen ze lži, protože nepostupoval jako starosta obce podle zákona a jím deklarovaným způsobem, ale zřejmě upřednostnil svoje osobní zájmy, muselo být těch posledních devět minut závěru veřejného zasedání , ze kterých jsou ukázky videozáznamu, vymazáno ze světa. Oficiální zvukový záznam, pořizovaný obcí, byl ustřižen po deseti minutách, takže na něm není ani devítiminutový závěr, ani prohlášení o ukončení schůze. To falšování skutečnosti ve prospěch udržení starostovy svatozáře bylo schváleno zastupitelstvem. Tím zastupitelé ukázali, že již nejsou schopni rozhodovat ve prospěch zákona a občanů obce, jak to ve své přísaze slibovali po volbě. Podle mě si žádný z nich si nezaslouží být zvolen v dalším volebním období. Kdo jim dá podporu, přihlásí se k té části občanů, kteří se neštítí podporovat lež, když z toho mají nějaké výhody. Lež totiž zůstane lží, ať je či není v zápisu ze schůze. Máte možnost je ve volbách „vykroužkovat“ a dát šanci novým tvářím.

Na závěr ještě jedna perlička: Účast veřejnosti na 21. zasedání byla docela slušná, asi dvacet lidí. Někteří naznačili, že si přišli na zasedání stěžovat aby je nikdo nenahrával. Kdo je pozval nevím, ale odcházeli neuspokojeni. O jejich nahrávání nikdo neprojevil zájem. Snad je zachytily alespoň pouliční obecní kamery a kamery na Hostinci U Chalupů.

 

Válka v Braškově?

Před 80 lety proběhla v Československu mobilizace armády. Lid byl připraven bránit svou vlast před vpádem nepřátel. V důsledku zrady našich západních spojenců došlo k podepsání Mnichovské dohody a naše území bylo vydáno bez boje hitlerovskému Německu. K ozbrojenému konfliktu tak nedošlo, válka však byla oddálena jen o několik měsíců.

O připravenosti čsl. armády bránit svou vlast svědčí i podrobné rozpracování plánů bojišť a taktiky. Jedním z míst válečné fronty, zmiňovaných ve štábních cvičeních , kde proti sobě stáli modří a červení, byl i Braškov. K realizaci těchto plánů naštěstí nikdy nemuselo dojít. Pro zajímavost se můžete podívat na několik příkladů, kde se také mohl Braškov ocitnout, kdyby se tok dějin ubíral jiným směrem. 

Celý dokument byl otištěn v Důstojnických listech ročník 15 z 23.5.1935 a můžete si jej prohlédnout na stránkách Digitální studovny Ministerstva obrany ČR.

 

Bude na konci tunelu světlo?

Na nadcházejícím 21.zasedání zastupitelstva obce Braškov dne 24.9.2018 se bude projednávat i hospodaření obce a plán výstavby. Jelikož končí volební období, stojí to za ohlédnutí, jak si vedení obce počínalo při některých stavebních akcích.

 Výstavba nového chodníku Braškov Valdek – Velká Dobrá

Necelý jeden kilometr délky chodníku vyjde na cca 14 milionů Kč. Za tu cenu se dají postavit nejméně tři rodinné domy a ještě by zbylo. Plocha chodníku je asi 1 500 m2, ty tři domy by se na ni ani nevešly. Převážná část trasy není na katastru obce Braškov. Jen nepatrný úsek je na pozemcích ve vlastnictví obce, většina je stavěna na pozemcích obhospodařovaných Krajskou správou a údržbou silnic Středočeského kraje a Ředitelstvím silnic a dálnic ČR. Dokonce jsou za obecní peníze významně přestavovány dvě nedávno opravené křižovatky na nájezdech k dálnici D6. Když je potřeba proinvestovat co nejvíce peněz, tak si stavební lobby poradí. Někteří občané tomu fandí, jiní to přehlížejí, většina o tom nic neví. Kdo z těchto fandících občanů by si doma pořídil asfaltový chodník s „výhodně“ vysoutěženou cenou cca 10 000 Kč za čtvereční metr? Co vám na to řeknou? – vždyť na to dostaneme dotaci!

Doufám, že obec nebude stavět v budoucnu i kus dálnice! Ale co když? – vždyť by to sloužilo i jejím občanům! – a třeba na to dostane dotaci!

Mateřská školka

Budova školky se dočkala zasloužené rekonstrukce, jen v roce 2016 se v ní proinvestovalo přes 3 miliony Kč. Proto je s podivem, že již v roce 2018 obec zaplatila za opravu nepříliš vzhledné dva roky staré střechy 35 000 Kč a musela investovat do vzduchotechniky 15 000 Kč. Ten projekt a rekonstrukce asi byly bez záruky. 

Výstavba ordinace

Jedním z kladně hodnocených počinů současného zastupitelstva je zřízení ordinace praktického lékaře v Braškově na náklady obce. Není se co divit, že výběrové řízení na její obsazení vyhrála firma starostových rodinných příslušníků. Naštěstí k jejich zdravotnickým službám nejsou snad negativní připomínky.

Přístavba ordinace praktického lékaře u budovy obecního úřadu dosud není ani zakreslena v katastru nemovitostí. To už asi není potřeba k tvorbě zisku. Nicméně si obecní úřad pospíšil s uzavřením smlouvy na povinný odkup vybavení ordinace od soukromé firmy podnikající ve zdravotnictví, kdyby byl nájem vypovězen. Snad by mohlo být důvodem výpovědi přemrštěné nájemné 400 Kč měsíčně za ordinaci, sesternu, čekárnu a příslušenství?

 

Obecní centrum Braškov

Mezi plány výstavby obce, které se zcela vymykají zdravému rozumu, lze zařadit záměr na zřízení třech zubních ordinací v bývalém objektu Jednoty na Braškově. Přemrštěné náklady 20 milionů Kč na rekonstrukci zachovalého objektu opět zasluhují srovnání ceny s novou výstavbou. Plánovaná cena stavebních úprav, přepočtená na jeden čtvereční metr plochy je více než 85 000 Kč/m2 a přesahuje současnou cenu výstavby nových bytů v Praze! Žádný ze zastupitelů vám to nebude ochoten zdůvodnit. Zkuste se jich zeptat!

Dohoda s T-mobile

Vedle zkrášlujícího bufetu Na Háji, kterému se mezi lidem říká „Křivárna“ vyrostl ocelový pomník dalšímu příkladu nehospodárnosti v nakládání s obecními prostředky. Nájem za obecní pozemek cca 100 000 Kč ročně je obcí T-mobilu „promíjen“ za poskytnutí internetového připojení na obecní úřad. Toto připojení však v potřebné a garantované kvalitě byla schopna ihned bezplatně poskytnout unhošťská společnost UNHfree.net, zabezpečující i jiné obecní úřady, s 3 600 spokojenými zákazníky v regionu, kterou však starosta prohlásil za nedůvěryhodnou. Komu asi je teď vděčný T-mobile za lukrativní handl a jak mu to vynahrazuje? Řadoví obyvatelé Braškova to jistě  nebudou. Navíc se proslýchá, že tříletá smlouva s T-mobilem bude obcí na návrh starosty fakticky prodloužena na „doživotí“ formou věcného břemene za pár tisíc Kč. Obec tak navždy ztratí suverenitu rozhodování o pozemcích v jejím vlastnictví. 

Těchto několik příkladů ukazuje, do jakého marasmu ve stavebních projektech přivedlo za několik málo posledních let obec Braškov současné vedení starosty Ing. Vladimíra Drába, místostarosty Františka Haase, za podpory stavební komise s Ing. arch. Kateřinou Dolejšovou, Bohumilem Bečkou a Ing. Miroslavem Doksanským a vesměs tichého souhlasu ostatních zastupitelů. To nejlepší se však tímto týmem chystá na rozloučenou s Braškovem již v nadcházejícím volebním období. O tom až někdy příště. Nevěřte fámám, věřte starostovi – o jeho křišťálově čistých úmyslech se můžete přesvědčit v předcházejícím příspěvku – Svatozář nebo lhář? Pamatujte na to, až budete volit nové zastupitelstvo. Doufejme, že se brzy dočkáme světla na konci tunelu.

Svatozář nebo lhář?

Obec je společenstvím občanů, kteří si ve volbách k jejímu spravování zvolí své zastupitele. Významnou roli v řízení obce má starosta. Je přirozené, že se nemůže zavděčit všem, někteří jej zbožňují za vydatné příspěvky, které jim rozděluje z obecního rozpočtu, jiným se nelíbí způsob hospodaření a vedení obce, velká většina o něm nic neví. Braškov se nijak zvlášť nevymyká.

Někteří politici mají schopnost si přesvědčivým vystupováním nasadit z jejich hříchů svatozář. 

Na příkladu průběhu 20. veřejného zasedání zastupitelstva obce Braškov si můžete na základě objektivních skutečností, které vám předložím, udělat vlastní představu o upřímnosti jednání starosty a o tom,  kam by obec směroval v budoucnu.

Svatozář nebo lhář? – Poprvé:

Nejlépe se vládne v totalitě. Abyste si v ní udrželi aureolu správnosti svých rozhodnutí a zabránili odhalení lží, nepřipustíte projevení jiného názoru. V braškovské praxi se to uplatňuje tak, že starosta odmítá odpovědět na otázky oponentů k projednávaným bodům, omezuje diskusi na jemu nepříjemná témata a dokonce ji na veřejném zasedání zcela vyloučí z programu, aby se snad neprovalilo něco, co se nemá dostat na veřejnost. Jistě vám řekne, že to on nic, že to schválilo zastupitelstvo. Že on zastupitelstvo informuje úmyslně mylně – s tím se  nechlubí. Příkladem může být několik ukázek z veřejného zasedání zastupitelstva 16.7.2018, kde proběhla informace o nepovolené skládce stavební všehochuti na Toskánce.

Svatozář nebo lhář? – Podruhé:

Reakce občanů na nepovolenou skládku odpadu z opravy dálnice D6, na které se podílí i společnost ČNES dopravní stavby a.s., jejímž předsedou představenstva byl donedávna Ing. Vladimír Dráb a stále na ní má přes vlastnický podíl a dozorčí radu silné rodinné vazby, starostu silně zaskočila. Protože kapři si rybník nevypustí, muselo se to nějak ututlat, zastupitele ukolébat sliby a na veřejnost nepustit raději vůbec nic. Jako starosta obce tohle všechno mohl zrežírovat. Jak informoval v závěru veřejného zasedání, obtelefonoval řadu známých a údajně i příslušné úřady:   „ … jsem volal na Hygienickou službu, na Odbor životního prostředí, zejtra podáme informaci a stížnost na Hygienu,  hned ráno  …“

Ale ráno asi někdo zaspal a jak jsem se dozvěděl na Krajské hygienické stanici, obec nic oficiálně nepodala. Sděleni Hygieny z 1.8.2018

Hygiena by musela jednat a viník by byl odhalen, tak obec z vůle starosty nekonala nic. Obec se nepostavila za zájmy občanů, ale nečinností a nerespektováním zákonného postupu hájila zájmy soukromé firmy starosty. 

Svatozář nebo lhář? – Potřetí:

V další části svého vystoupení starosta prohlásil: „… Stavební úřad v Unhošti tvrdí, že na to nemá žádný vliv …“ 

Kdo zná trochu stavební zákon, tak je mu jasné, že prováděné zásahy do terénu na téměř hektarovém pozemku podléhají stavebnímu povolení. Údajný postoj stavebního úřadu mi byl podezřelý, tak jsem 18.7.2018 podal podnět k odstranění nepovolené stavby – skládky na Toskánce. Jaké bylo překvapení (nebo nebylo?), když stavební úřad  potvrdil, že obec Braškov jej vůbec neinformovala ani telefonem, ani písemně.

Zase to na obci „někdo“ zametl pod koberec a dal firmě čas na odstranění následků porušení stavebního zákona. Když se stavební úřad po dvanácti dnech dostavil na kontrolu, nic už nezjistil. Fotodokumentace skládky z července asi někam zapadla, žádné řízení se nekonalo, zůstalo to u „terénních úprav drobného rozsahu“. Kolik tisíc tun materiálu bylo přemístěno by vám snad sdělil ČNES.

Někdo zastupitelům neřekl pravdu, že obecní úřad v Braškově se stavebním úřadem v Unhošti o deponii vůbec nejednal.

Svatozář nebo lhář? – Počtvrté:

Aby se  na veřejnost nic neprovalilo, zakázal starosta účastníkům veřejného zasedání o jeho obsahu pořizovat záznam. Že na to nemá právo je snad každému jasné. Dodržování zákonných postupů ale není zřejmě jeho koníčkem.

Svatozář nebo lhář? – Popáté:

V závěru zasedání vystoupila s příspěvkem ke skládce i zastupitelka Ing. Miloslava Vostrá. Obsah jejího příspěvku mi unikl kvůli zásahům starosty do její řeči. Čekal jsem až bude vydán zápis ze schůze, že se tam o její řeči něco dozvím. V zápise ale o závěru zasedání není ani zmínka. Tak jsem požádal obec o zvukový záznam. Ten ale příspěvky v závěru neobsahuje, že prý už bylo po schůzi. Tak si to poslechněte:

Přestože vystoupení starosty bylo součástí zasedání, v zápisu o tom není ani zmínka. Vystoupení zastupitelky Vostré už i vám asi zůstane utajeno. Sice jsem ji požádal e-mailem z 20.8.2018 o sdělení stručného obsahu jejího vystoupení, ale nic dosud nedošlo. Jen doufám, že i ona nepovažuje veřejné zasedání zastupitelstva za tajné.

Jestli jste měli trpělivost dočíst ty informace až sem, máte o čem přemýšlet. Udělejte si vlastní obrázek, zda si někdo tu svatozář nasazuje oprávněně nebo všem lže.

Po schválení změny územního plánu si starosta oddechl a prohlásil, že teď může odejít do důchodu. Myslím si, že byste mu to jeho rozhodování o odchodu do starostovského důchodu v nadcházejících volbách měli usnadnit.

Na čem se usnesou zastupitelé na příštím zasedání?

Na Toskánce nikdy žádná nepovolená skládka nebyla! Není o tom žádný doklad. V obecní kronice bude mít starosta svatozář.

Veřejné zasedání s tajným obsahem

Absurdita politické scény v Braškově dosáhla pod vedením starosty Ing. Vladimíra Drába již takového stupně, že se nesmí zveřejňovat obsah veřejného zasedání zastupitelstva obce. Když chce někdo cosi utajovat, obvykle to znamená, že nemá čisté svědomí a nechce, aby se to veřejnost dozvěděla. Dříve zavedená metoda omezování diskuse na tři minuty se uplatňuje ze strany starosty jen v případě, že mu příspěvek „nejde pod vousy“. Ke zdokonalení demokracie vynalezl nyní to, že diskuse byla z posledního veřejného zasedání již předem zcela vyloučena (vis pozvánka). Prý už se diskutovalo dost.

Zmíněné 20. veřejné zasedání zastupitelstva se konalo 16. července 2018, kdy Braškovem hýbalo pobouření občanů nad nově založenou a nepovolenou skládkou stavebního odpadu, která dovedla znepříjemnit život zejména obyvatelům Toskánky. Jelikož jsem podle posledních Braškovských novin šiřitelem poplašných zpráv o vzniku budoucích skládek v Braškově, zajímalo mne, jak tu skládku vedení obce okomentuje. Veřejného zasedání jsem se tedy zúčastnil i s dalšími asi třemi občany, jejichž důvod účasti neznám. A stálo to za to. Po bodech programu, projednaných za 10 minut a schválení usnesení začal poslední bod – závěr. Jak řekl starosta: „… já jsem cítil za povinnost v závěru tohoto dnešního veřejného zasedání vám sdělit postoj k nesmyslům deponii v intravilánu obce … „. Ty informace byly velice zajímavé. Některé z nich jsem si zaznamenal na mobil. Pak mi ovšem řídící schůze přikázal záznam ukončit se slovy: „… pane Horníku, schovejte si to! U nás se nenahrává na zastupitelstvu … „. Takové omezení nemá oporu v zákoně, zasedání je veřejné proto, aby se s obsahem jednání veřejnost mohla seznámit a obec je povinna o jeho obsahu informovat v zápisu. Pro ty účely se pořizuje i zvukový záznam. Současné vedení obce si ale se zákonnými postupy moc hlavu neláme, horší by snad bylo už jen to, zda zákon porušuje úmyslně a ještě horší, kdyby to dělalo za účelem dosažení osobního prospěchu! 

Počkal jsem si tedy na oficiální zápis (zde), ale o obsahu závěru schůze se tam nic nedočtete. O tajných částech veřejné schůze, které se nesmí nahrávat ani zveřejňovat, jsem dosud nic neslyšel. Požádal jsem tedy řádně podle zákona o přístupu k informacím o zvukový záznam. Ten jsem za přiměřených 16 Kč promptně obdržel – ale ouha! Byl utnut po deseti minutách, i když zasedání (i podle zápisu) trvalo minut 19. Požádal jsem obec i o tu druhou polovinu, ale ta se podle nich už nekonala. Byla to snad další fata morgána? Že by při neposkytnutí informace postupovali tak, jak jim ukládá zákon, je ani nenapadlo. Ten důvod utajování stojí za to – dozvíte se příště!

 

Vývoj dopravní situace v Dukelské ulici 4.část

Uplynul již rok od prvního návrhu dopravní komise pro řešení silniční anarchie ve frekventované Dukelské ulici. Návrh předložil několik opatření, která by opět obnovila bezpečnost silničního provozu a pořádek v souladu se silničním zákonem. Podrobnosti si můžete prohlédnout v jiných příspěvcích na toto téma v rubrice Doprava. Vypadá to tak, že v Braškově se ale život občanů neřídí zákonem, ale snad primitivními přírodními pudy živočišné říše, kdy si brouk hovnivál nabaluje na svou kuličku stále větší smrady a pořád se mu nezdá dost veliká. Je málo těch, kteří si na ten zápach dovedou veřejně postěžovat a ostatní raději jen brblají v ústraní. Jsou i tací, kteří se při tom pomyšlení podělají a tomu zápachu přidají grády. Snad tento přírodní scénář ovlivnil i předsedu tehdejší komise Ing. Vladimíra Chalupu, který raději závěry odpovídající zákonu Radě obce nepředložil a zvolil pozici mrtvého brouka, aby si snad nějakého příznivce hostince U Chalupů nerozzlobil. Po několika měsících už byla pasivita neúnosná a komise byla zrušena a ustanovena nová. O její činnosti na veřejnost nepronikla žádná zpráva. Asi se brouk ještě neprobudil – nebo snad přemítá, kolik plastových policistů bude potřeba k obnovení pořádku? A tak občané v Dukelské ulici dál nadávají na vozovku zatarasenou cizími auty, těsně se míjející vozidla přicházejí o zrcátka a řidiči o nervy. Všichni chodci i děti ze hřiště zatím přežili, tak proč něco měnit! Jak pravil klasik: „Hovnivál si hoví a smradi se na kuličce přiživují.“

 

Vlastenectví a sňatky

V říjnu vzpomeneme sté výročí vzniku samostatného Československa. Vymanění se z područí rakousko-uherské monarchie a vznik samostatné republiky oceňovali i braškovští občané. Své vlastenecké cítění projevilo několik párů mladých lidí z Braškova i tím, že uzavřeli sňatek přesně v den pátého výročí vyhlášení samostatnosti, to je v neděli 28. října 1923. V jeden den se obvykle nekonaly v Braškově více než dvě svatby z průměrných deseti v roce. Na páté výročí bylo braškovských sňatků hned pět:

Rudolf Doksanský (26), hutník z Velkého Přítočna se oženil s Jindřiškou Kreisingerovou (21) z Braškova 54;

Karel Kozelka (27), zřízenec dráhy z Pleteného Újezda si vzal za manželku Anežku Prchalovou (21) z Braškova 86;

Jaroslav Růžička (21), horník z Malé Dobré si vzal Marii Varhulíkovou (21) z Braškova 34 (Valdek);

Josef Marx (22), hutník rozený v Kyšicích si vzal Annu Kreisingerovou (23) z Braškova 61 (Valdek);

Václav Nový (22), dělník rozený v Dolanech, bydlící v Braškově 87 se oženil s Aloisií Kneslovou (22) z Braškova 27.

 

Braškovská kachna

Prázdninové zpravodajství bylo vždy spojeno s „kachnami“.  Dnešní doba mediálních přestřelek a válek je zahlcena různými informacemi a je jen na jejich příjemci, zda je ochoten si je selským rozumem přebrat. Bohužel, je ještě dost těch, kteří nejsou ochotni přemýšlet o podstatě věci a z pohodlnosti či zištnosti hájí takzvané zažité pravdy. Čeština má pro ně výstižný název zabedněnci. Snad je jen otázkou času, kdy i oni prohlédnou. 

Pro Čechy je příznačné, že čím složitější období jejich novodobé národní historie prožívali, tím více humoru vyprodukovali. V Braškově se nežije špatně. Když vás zrovna snad všudypřítomná chobotnice přisátá na veřejné rozpočty nepřiškrtí svými chapadly, či vám nezačne viditelně a nelegálně znehodnocovat vaše životní prostředí, ničeho si nevšímáte. Snad proto tu mnoho humorného nevzniká, což by měla následující zpráva změnit.  

Inspekční cesta Vladimira Vladimiroviče

Jak uvedl v minulém týdnu server www.mojekolonie.bra.ru, navštívil náš oblíbený a všemi uctívaný dobrodinec a vůdce Vladimir Vladimirovič neočekávaně po dlouhé době Braškov.

Lípa na Toskánce

Při inspekční cestě směrované z východu na západ nejprve navštívil pařez prohnilé lípy na Toskánce, kterou si správci silnice dovolili porazit bez jeho laskavého svolení, i když on by ji jistě zachránil živou vodou z udržované braškovské studánky. Na další zastávce však daleko více Vladimira Vladimiroviče rozlítilo ukládání cenných ropných produktů na cizí pozemky méně proslulého místního podnikatele.

V.V. bagruje

V kartografii nevzdělaní pracovníci si totiž spletli severní stranu dálnice s tou jižní, kde měla skládka podle starých plánů vzniknout, avšak dosud nebyly pro jeho blahorodí anektovány potřebné pozemky. Náš vůdce však nelenil. Osobně se i bez pomoci úřadů chopil lžíce bagru a převezl cenný a zaručeně neškodný odpad na pozemky pod jeho správou. Po vysilující akci se šel V.V. zchladit do vod braškovského rybníka a ukojit svou zálibu lovu v kalných vodách. Po několika neúspěšných ponorech vylovil amforu zpola plnou kulaťoučkých zlaťáčků. Podle stop na břehu rybníka se dá usuzovat, že chybějící část obsahu amfory odtud odtáhla nějaká vodní krysa snad v krabici od vína. Náš vůdce i s pokladem pokračoval cestou vesnicí a vyhlížel další pozemky vhodné k anexi. Cestou svým věrným občas utrousil nějaký penízek. Když však došel k polím kyšického mlynáře, který je odmítá prodat, tvářil se dost rozmrzele. Svým pomahačům vyčinil tak, že mlynáři alespoň nechali na pole vysázet křoví. Na další cestě našeho blahorodí se zdroje nemohou shodnout. Jisté je jen to, že na nocleh zmizel kamsi na západ. Podle jedněch ve valdeckém lese ještě ulovil medvěda. Podle druhých pokračoval v tom horku dále autem a cestou chytil vlka.