Opětovným otevřením průjezdu obcí Velká Dobrá na Kladno se podstatně zklidnila doprava, která počátkem roku 2024 neúměrně zatěžovala zejména braškovské ulice Rudé armády, Dukelskou, Sportovců a Karlovarskou. Problémy spojené s uzávěrou se daly očekávat, a tak se podívejme, jak se na ně obec Braškov se svými zastupiteli připravila. Jednoduše můžeme konstatovat, že nijak pozitivně. O podílu starosty Drába na zklidnění dopravy v obci jsme již psali v článku Doprava a starosta . Jeho netečnost k problémům občanů a neschopnost aktivovat zastupitele k akci, pokud nejsou na obzoru tučné dotace, je nabíledni. Již v roce 2017 navrhovala dopravní komise řadu opatření, směřujících ke zlepšení dopravní situace v obci. Bylo o tom na tomto webu zveřejněno několik článků, například Vývoj dopravní situace v Dukelské ulici 3.část uvádí konkrétní návrhy. Za více než 5 let nebylo vedení obce schopné zajistit vodorovné dopravní značení, které by udělalo pořádek v živelném parkování vozidel na průjezdních silnicích. Místo navrhovaného zvýšených kontrol dodržování dopravních předpisů Městskou policií Unhošť s ní byla vedením Braškova vypovězena existující smlouva a bezohlední závodníci se dál beztrestně prohánějí po obci.
Nebezpečná jízda ulicí Sportovců, kde při nesprávně parkujících vozidlech zůstávají k projetí jen tak tak dva pruhy pro osobní auta, a při vyhýbání s autobusem či náklaďákem již mnoho vlastníků vozidel 
přišlo o zrcátka, by šla vyřešit pouze jednou dopravní značkou, povolující částečné podélné parkování na chodníku. Bez umístění této značky na rohu u fotbalového hřiště se řidiči stáním na chodníku dopouštějí dopravního přestupku. Stejně tak se proviňují stáním mimo chodník u obrubníku, protože nezůstanou volné dva jízdní pruhy o šířce alespoň 3 metry. Tak se díky liknavosti zastupitelů přenáší zodpovědnost na občany, kteří nemohou jinde rozumně zaparkovat. A cena této značky je nižší, nežli jedno uražené zrcátko. Na tom se ale nedá moc vydělat, tak se o to nikdo nezajímá. Snad si na své přijde alespoň Autodráb. Realizaci naznačených opatření měli zastupitelé zajistit již dávno před intenzivní dopravou v důsledku uzavření průjezdu přes Velkou Dobrou. Jistě o tom včas věděli. Ale nebyly na to dotace!
Rubrika: Doprava
Doprava a starosta
V článku Patří kamióny do Braškova? jsme se zmínili o houstnoucí dopravě v obci Braškov a dlouhodobých snahách obyvatel sdružených ve spolcích o zlepšení situace. Ty aktivity kontrastují s laxností vedení obce, které si snad „přihřívá svou polívčičku“ na úkor obyvatel. Zvláště ti, kteří nebydlí u exponovaných silnic, či vůbec v Braškově, jsou k negativním účinkům dopravy lhostejní. Kdo jste častějším čtenářem tohoto webu, tak víte, že jsou vždy předloženy důkazy k tvrzením, která se na první pohled zdají nepodložená a často jsou šuškandou zpochybňována. Mohli jste se o tom přesvědčit třeba v článcích Svatozář nebo lhář? nebo Braškov a STB i dalších. Teď tedy konkrétně:
Kdo jezdíte na Kladno přes Velké Přítočno, nemohli jste si nevšimnout rozsáhlých zemních prací při výstavbě gigantického obchodního areálu (kterých je na Kladně nedostatek?), spojených s přepravou ohromných objemů zeminy ze skrývky. Takto velká stavba musí být doložena vlivy na životní prostředí. Tak se i stalo. V záměru stavby se uvádí, že skrývka ornice o objemu 20 tisíc m³ bude odvážena na pole v obci Hole u Svrkyně, což by se Braškova vůbec nedotklo. Takže se o vliv stavby na místní obyvatele ani nikdo nezajímal. Tu však zavětřil jeden podnikatel a bylo mu líto, že by Braškov stál stranou tak velké akce. Za záhadných okolností se tedy změnily pozemky, na které se nově má ukládat skrývka kulturních vrstev půdy, a to na pozemky parc. č. 172/5, 172/7, 161/30, 161/28, 161/29 a 172/2 v katastrálním území Dolní Bezděkov u Kladna. Souhlas vlastníka pozemků byl k žádosti o změnu podmínky doložen. A kdo je tím vlastníkem? No přece akciová společnost Braškovský pivovar, ovládaná starostou obce Braškov ing. Vladimírem Drábem. A tak si i braškovští občané přišli na své. Přes jejich obec bylo přepraveno z Kladna do Dolního Bezděkova 20 tisíc m³ zeminy, což je přes 2 tisíce naložených náklaďáků a 2 tisíce prázdných zpět během několika měsíců.
Takto se starosta zase vysmál občanům a může si zaškrtnout, jak se podílel na ochraně životního prostředí v Braškově, kterou deklaroval v územním plánu obce – bod 7.2 , který tvořil se společností Ecodis: 
Posuďte sami, zda je spíše lhář, či mu přísluší svatozář za vedení obce ku prospěchu občanů – ale jen těch vybraných.
A co dělalo zastupitelstvo obce Braškov pro zlepšení dopravní situace? To si řekneme někdy příště.
Doprava a policie
O pořádek v dopravě na území obce Braškov, zejména o kontrolu dodržování předepsaných rychlostních limitů, se donedávna starala Městská policie Unhošť. Dělala to za úhradu na základě smlouvy s obcí. Ta však byla obcí Braškov vypovězena. K čímu prospěchu? To zastupitelé nezodpověděli. Mezi občany se říká, že byla často pokutována i jistá firemní auta a jejich vlastník přeci za to nebude podporovat městskou policii z peněz občanů, když mu to škodí. Škodila unhošťská policie i občanům, či působila v jejich zájmu? Osobně mi přišlo uklidňující i občasné projetí jejich policejního auta obcí.
Činnost státní policie na úseku dopravy je v obci méně viditelná. Když Vám sdělím údaje z oficiálních policejních statistik, budete se asi divit:
Policejní orgán územního odboru Kladno uvádí, že v období od 01. 01. 2022 do 31. 03. 2024 byly v katastrálním území obce provedeny silniční kontroly s tímto výsledkem:
Braškov 578 silničních kontrol – v rámci BESIP zjištěno 124 přestupků,
Pletený Újezd 179 silničních kontrol – v rámci BESIP zjištěno 31 přestupků,
Kyšice 289 silničních kontrol – v rámci BESIP zjištěno 43 přestupků,
Velká Dobrá 2119 silničních kontrol – v rámci BESIP zjištěno 263 přestupků,
Družec 322 silničních kontrol – v rámci BESIP zjištěno 38 přestupků,
Unhošť 2420 silničních kontrol – v rámci BESIP zjištěno 281 přestupků,
Horní Bezděkov 214 silničních kontrol – v rámci BESIP zjištěno 15 přestupků.
Na komunikaci II/118 bylo policisty ÚO Kladno evidováno:
Braškov (ul. Rudé armády) 6 přestupků na úseku BESIP,
Kyšice (ul. Braškovská) 14 přestupků na úseku BESIP,
Unhošť (ul. U Čeperky) 23 přestupků na úseku BESIP,
Kladno – Braškov (silnice II/118 do křižovatky s ul. Železničářů) 27 přestupků na úseku BESIP.
Občany obce Braškov dlouhodobě zatěžuje zejména těžká kamionová přeprava. Komunikace II/118 má celkovou délku 123,3 km s přesahem do dvou krajů a je určena pro dopravu mezi okresy. Místní přeprava se omezit podstatně nedá, ale zajisté by šla vyloučit tranzitní přeprava, která by měla být vedena po dálnicích. Zkracování cesty kamionů po neplacených úsecích mezi Berounem a Kladnem průjezdní obce neúměrně zatěžuje, ale přes dlouholetou snahu občanských sdružení se nepodařilo dosáhnout jejich regulace. Teprve v roce 2023 se do plánu rozvoje obce Braškov podařilo přes nechuť vedení obce prosadit jistý náznak řešení ochrany životního prostředí „návrhem vypracování makrosimulační studie k vyloučení těžké nákladní dopravy obcí“. Ten honosný název má snad obhájit obcí předpokládané náklady 3 miliony Kč, za které by se uživil dopravní projektant, kdyby na studii dělal několik let 8 hodin denně. Je to zase jen kšeft? V podstatě jde o určení, kudy by kamiony směly jezdit a kudy ne a určit rozmístění příslušného dopravního značení. To by policii umožnilo provádět kontroly, kterých dosud mnoho není.
Podle policejní statistiky bylo na silnici II/118 (Beroun – Kladno) v roce 2023 evidováno celkem 19 kontrol nákladních automobilů, za I. čtvrtletí roku 2024 devět.
Slabinou policejních kontrol je také to, že v obci nemůže být prováděno vážení vozidel, protože tu není vhodná plocha. Kladenští dopraváci nemohou ani provádět měření exhalací vozidel, protože nejsou vybaveni příslušnými technickými prostředky.
Příště se podíváme na to, jak se na zklidnění dopravy v Braškově podílí starosta obce.
Patří kamióny do Braškova?
Asi jste zpozorovali, že Braškov se stal od roku 2023 frekventovanou průjezdní vesnicí. K nemalé dopravní zátěži z minulých let se přidala osobní i těžká nákladní doprava, související se stavebními akcemi na Kladně. Obecní zastupitelstvo to nijak zvlášť nevzrušuje, protože by to zřejmě bylo proti osobním zájmům některých jeho členů. O zachování rázu vesnice a udržení zdravého životního prostředí se naštěstí dovedou zasadit sami občané, kterých však není mnoho. Mezi ty dlouhodobě aktivní patří Ekologický spolek občanů obce Braškov, který za několik let činnosti dovedl přibrzdit ničení životního prostředí v obci a donutil některé pasivní úředníky k akci. Spolek shrnul některé své poznatky z poslední doby do článku, který si dovoluji otisknout v plném znění:
Jak fungují české úřady?
Když si prohlédnete výplatní pásku, ptáte se, kam plynou peníze, které zaplatíte na daních? Asi Vás nepřekvapí, že část z těchto peněz pohltí státní správa a úřady. Úřady, které mají mimo jiné chránit občany před nedodržováním zákonů ze strany bezohledných a ziskuchtivých. My se s Vámi můžeme podělit o naši více než 20-letou zkušenost s českými úřady a jejich prací.
O firmě Veseta bylo napsáno již mnoho a je stále platné, že kamiony, které tuto firmu obsluhují, výrazně zatěžují nejen Braškov, ale i okolní obce. Přímo na dálnici se z Vesety kamiony nedostanou. Přístavba Vesety, jež má dokumentací EIA povoleno 100 těžkých kamionů denně, nebyla občany příliš vítaná, snad jen těmi, kteří z toho měli přímý či nepřímý profit. Stavba byla v rozporu s územním plánem obce a tehdejší starosta byl ve střetu zájmu, Veseta se přesto rozrostla a občanům nezbylo nic jiného než si zvyknout na kamiony pod okny. A přístup českých úřadů, konkrétně Krajského úřadu Středočeského kraje (KÚ SK)? Pouhé konstatovaní, že stavba je sice v rozporu se zákonem, a to v několika směrech, ale práva byla nabyta v dobré víře, takže územní rozhodnutí povolující stavbu platí.
Závěr č.1: Pokud chcete z jakéhokoliv důvodu porušit zákon, udělejte to v dobré víře a vše bude v pořádku a odpuštěno. Alespoň dle českých úřadů…
Už dlouhá léta se snažíme o vyčlenění tranzitní dopravy nad 12 tun ze silnice II/118. Konkrétně se jedná o provoz z blízkých průmyslových zón, zejména v Kladně a Berouně, který by měl primárně používat dálnici a dále kamiony a těžká nákladní auta, která si tudy krátí cestu z D5 na D6 (a opačně) a vyhýbají se placení mýta. Vyčlenění tranzitu se netýká jen Braškova. Pokud kamiony nemohou sjet z dálnice kvůli zákazu tranzitu, nepojedou ani přes Valdek, Kyšice, Nouzov, Železnou nebo Beroun-Závodí. Ministerstvo dopravy podpořilo vyčlenění tranzitu vydáním příručky, kde se mimo jiné píše, že tranzit může být vyčleněn tam, kde existuje vhodná objížďka, a to i po zpoplatněných silnicích. A české úřady? Konkrétně již jednou zmiňovaný Krajský úřad Středočeského kraje, ale i Magistrát města Kladna, Odbor dopravy, kteří by k tomu měli být kompetentní? Roky žádostí a stížností, na které úřady hledají hloupé odpovědi. Tak například, silnice II/118 spojuje okresy a je tedy určena pro tento provoz. To, že okresy už nějakou dobu neexistují a že zde vznikly dálnice, po který by těžká nákladní doprava měla jezdit, si úředníci zřejmě nevšimli. Dále pak argumentace, která přišla z Berouna, že pokud tranzit nebude jezdit po II/118, tak bude jezdit přes Nižbor a Hýskov. No, pokud kamiony nebudou sjíždět z dálnice a vyhýbat se placení mýta, nepojedu ani po II/118 ani přes Nižbor a Hýskov. A pokud nebudou na nevhodných místech vznikat stavby, jejichž dopravní obsluha následně zatěžuje obce, tak bude asi také o problém méně. Jedna z posledních argumentací úředníka KÚ SK nás ale dostala. Pokud si kamion zkrátí cestu, vypustí tedy méně CO2 a je tedy vše v pořádku. Pokud se na to úředník dívá tímto pohledem, zajímalo by nás, jak se obhajují miliardy na stavbu dálnic? Pokud po dálnici někdy jezdíte, tak Vás nepřekvapí, že to vždy není ta nejkratší cesta. Problematika emisí CO2 ale nejde bagatelizovat jen na délku trasy a kolik jich kamion vypustí. Silnice II/118 není vhodná pro provoz těžkých nákladních aut, což se brzo jistě projeví, a to vyvolá nejen opravy ale i nutnost objízdných tras. Opravy sebou ponesou přepravu stavebních hmot, což opět vyvolá emise a samozřejmě i výroba stavebních hmot na stavbu silnic je energeticky náročná a rovněž spojená s emisemi CO2. Takže ono to s tím tvrzením nebude zas tak jednoznačné. Zajímalo by nás, zda si to úředník dobře propočítal, než to napsal..
Závěr č.2: Selský rozum na úřadech nečekejte. Naopak, pokud úřady něco nechtějí řešit, zvolí cestu hloupých odpovědí a argumentů, jež stěžovatele natolik odrovnají, že si možná přestanou stěžovat.
V roce 2022 se jeden bio farmář z nedaleké vesnice rozhodl, že si trochu vylepší své pozemky, a to přístupem velmi ekologickým. Při přípravě stavby OC Globus v Kladně na Růžovém poli se vyskytla potřeba odvést skrývku ornice z pozemků. Obchodní centrum vyžaduje hlavně hodně betonu a ornice zde byla nežádoucí. Dle dokumentace EIA měla být tato ornice odvezena do obce Hole u Svrkyně. Bylo nám divné, proč se ornice vozí přes Braškov, když Hole u Svrkyně je kdesi za Buštěhradem. Ptaly jsme se tedy na KÚ SK, Odboru životního prostředí, aby nám dle informačního zákona sdělil, kam se ornice vozila. Překvapivě nám napsali, že ornice se opravdu vozila do Hole u Svrkyně a nezapomněli připsat, že doprava ornice přes Braškov, kterou zmiňujeme, určitě nesouvisela s touto stavbou. Tak jsme se otázaly ve Svrkyni a ti nám zase řekli, že k nim se ornice nevozila. Dotázaly jsme se tedy znovu a hle, KÚ SK uznal, že se trochu spletl a ornice se prý vozila na Dolní Bezděkov a doprava tedy mohla souviset se stavbou obchodního centra. Konkrétně se jednalo o asi 20 tisíc m3 zeminy, která se převážela těžkými nákladními auty přes Velké Přítočno, Braškov, Kyšice, Ameriku a Horní Bezděkov. Pokud počítáme, že jeden náklaďák uveze cca 10 m3 zeminy, jednalo se tedy o 2000 těžkých náklaďáků, což není zrovna zanedbatelné množství. Zda se KÚ SK spletl, záměrně lhal nebo neví, kam se vozilo takové množství ornice z poměrně velké stavby, nevíme.
Závěr č.3: Úřadů se radši na nic neptejte, možná to ani samy nevědí, a pokud to vědí, tak pravdu Vám neřeknou.
Ještě máme jednu zkušenost se stavebním úřadem v Unhošti, ale tu si zatím ponecháme v soukromém archivu.
Naše závěry berte trochu s nadsázkou, ale vycházejí z velmi dlouhé osobní zkušenosti s českými úřady. Chtěly bychom se omluvit všem poctivým úředníkům, kteří pilně pracují, ale jejich kolegové a nadřízení jim svým přístupem hází klacky pod nohy. Proč? No, to je otázka za zlatého bludišťáka…
Spolek EKO SKÁLA 161
ul. Rudé armády čp. 161, 273 51 Braškov
IČ: 17399858
Kamiony přes Braškov
Současná krize snad všeho možného negativně zasáhla i do života řady braškovských občanů. Musíme však přiznat, že omezení opulentních hodů ve společenském i hospodářském životě přineslo i kladné dopady na životní prostředí. Markantní je útlum letecké dopravy a s ním spojené ticho shora. I automobilní provoz je menší než bylo obvyklé. Snad všichni se těší na návrat do předchozích poměrů. To však neznamená, že bychom měli opět pokorně přijmout i všechna negativa z doby předkoronavirové.
Mohu směle prohlásit, že snad desítky let se Braškov potýká s negativními dopady kamionové dopravy, kterými jsou nejvíce postiženi jak obyvatelé žijící u dvou hlavních průjezdních trasách obcí, tak i děti v mateřské školce. Pozitivní přínos uplatňování zpřísněných emisních limitů pro kamiony byl eliminován zvýšenou intenzitou jejich provozu a nárůstem celkové hmotnosti souprav.
Braškov ležel od nepaměti na severojižní dopravní spojnici mezi Berounem, Kladnem a Slaným. Po dobudování okolní dálniční sítě se velká část dopravy přesunula na komunikace k tomu zkonstruované. Pomineme-li zanedbání dostatečného odhlučnění dálnice D6 jejím správcem, životní prostředí se zlepšilo. Stále však značná část tranzitní kamionové dopravy prochází obcí po komunikacích, které k tomu nejsou stavěny. Emise škodlivých látek, hluk a otřesy ohrožují zdraví a životy obyvatel.
Je s podivem, že oproti představitelům obce nesrovnatelně větší a účinnější úsilí o eliminaci negativních vlivů provozu kamionů na život obyvatel Braškova vyvíjejí občanské iniciativy. Zaslouží si za to pozornost a ocenění. Proti pasivitě vedení obce k dané problematice se vymezila v roce 2020 i skupina občanů a Ekologický spolek Braškova. O projednávání jejich podnětu na veřejném shromáždění zastupitelstva jsme informovali v článku Zasedání na stojáka – co není v zápisu .
Z přístupu vedení obce k účasti občanů na jejím chodu je patrná tendence ústupu od demokracie k totalitnímu řízení. K článku Ing. Kolrusze v Braškovských novinách, neobjektivně informujícího o požadavcích skupiny občanů se chtěla vyjádřit formou reakce na článek paní Poštolková a sdělit své stanovisko též v Braškovských novinách. Dočkala se odpovědi od starosty Drába:
“Bohužel ne – noviny dělá obec, udělejte si svoje noviny.”
Srovnejte si takový přístup vedení obce s tím, jakou možnost projevit svůj názor dostávali občané i k této problematice v roce 2004. Najdete to na webu obce v čísle Braškovských novin 3_2004 na straně 4 a 5, nebo i zde:
Braškovské noviny č.3_2004.pdf
Dnes jsou Braškovské noviny – zpravodaj obecního úřadu, jen hlásnou troubou zastupitelstva. Názory občanů už do místních novin nepatří? I celostátní deníky mají rubriku pro názory čtenářů!
Vyjádření paní Poštolkové za Ekologický spolek už je konečně po roce od výzvy občanů i na obecním webu. Obsahuje podrobný popis situace. Jestli se k němu nechcete složitě proklikávat, najdete jej v plném znění zde:
Mám dojem, že kdyby se na omezení kamionové dopravy přes Braškov mělo vydat alespoň 20 milionů Kč a byla na to dotace, tak by se vedení snažilo mnohem více, než když se má jen zpracovat dopravně inženýrské řešení.
Integrace veřejné dopravy
Pražská integrovaná doprava (PID) zasáhne od 15.12.2019 i Braškov. Pokud zrovna nemáte k dispozici auto s řidičem, bude vás asi zajímat, co se změní v dopravní obslužnosti naší obce. Nejde jen o přečíslování linek, změní se i jejich trasy. Stručný popis změn následuje.
Doprava do Prahy
Rakovnickými linkami se už nesvezete. Z Rakovníka pojedou přes Velkou Dobrou a odtud po dálnici rovnou na Zličín. Na Braškov Valdek pojedou autobusy ze Stochova, dále přes Unhošť a Hostivice do Prahy. Na Hradčanskou už ale nedojedete. Z Vypichu autobus zatočí k motolské nemocnici, kde je stanice metra A a konečnou má v Motole u tramvaje. Do Braškova odpolední linka již nezajíždí, šoféři považují úsek před hospodou U Chalupů za příliš riskantní. Linka, jezdící ze Stochova přes Valdek do Motola, má číslo 365. To se dobře pamatuje, je to jako dní v běžném roce. Rok 2020 bude přestupný, ale linka se kvůli tomu přejmenovávat jistě na 366 nebude. Intervaly ve špičce jsou cca 30 minut, mimo špičku asi jednu hodinu. V mimopracovní dny jsou intervaly 2 hodiny.
Doprava na Kladno a do Unhoště
Mezi Kladnem a Berounem pojede místo stávajících linek A29, A30, A31 a C72 nově pojmenovaná linka 630. V Unhošti má být zajištěna návaznost na linku 365, která pokračuje do Prahy. V trasování a intervalech linky 630 vás velká překvapení nečekají.
Jízdné
Na nových linkách bude platit tarif PID, údajně je výhodnější, než dosavadní ceny přepravy. V pásmovém a časovém tarifu PID se dají využít kupóny v papírové i elektronické podobě. Jednorázové jízdné se dá zaplatit u řidiče i platební kartou nebo Lítačkou.
Podrobnosti k integraci veřejné dopravy na Rakovnicku včetně trasování linek a ceníků najdete zde.
Jízdní řád linky 365 najdete zde.
Jízdní řády linky 630 najdete zde.
Informaci Obecního úřadu Braškov k této změně dopravy najdete na informačním portálu obce www.braskov.cz.
Pořádek dělá přátele
V příspěvku Myší díry jsem se zmínil o tom, že přestože popsané demolice proběhly před půl stoletím, nejsou vlastnické poměry v těch místech dosud řádně vypořádány. Jaký je právní stav v centru obce si můžete prohlédnout na následujícím obrázku, pořízeném podle podkladů ČÚZK:
Když jedete z Dukelské ulice kolem obecního úřadu a chcete zatočit směrem na Kladno, jedete po pozemku Středočeského kraje, se kterým hospodaří Krajská správa a údržba silnic, přejedete pozemek obce Braškov (364/2), opět přetnete pozemek Středočeského kraje, zatočíte na obecním pozemku, přejedete kousek pozemku v soukromém vlastnictví, pak jste zase na obecním a za přechodem konečně můžete opustit Braškov opět po silnici Středočeského kraje. To jste ujeli asi 50 metrů. Asi vás to nezajímá, jede se pořád plynule. Dělá to ale neplechu třeba při stavebních řízeních. Prostě pořádek dělá přátele. Že se nedomluví soukromník s obcí se dá vysvětlit křivdami z minulosti, na jejichž nápravu obec ještě nenašla dostatek dobré vůle. Proč se ale nedomluví obec Braškov se Středočeským krajem? Na správu obce (aby tu všechno bylo správně – podle práva) vynakládáme z obecního rozpočtu každý rok přes 3 500 000 Kč. Už padesát let je to tu špatně a každému z odpovědných je to jedno. Není to snad tím, že na takových převodech vlastnictví se nedá vydělat? Kdyby tak na to byly dotace!
Myší díry
Braškov leží na důležité severojižní spojnici okolních sídel. Dřívější převážně pěší provoz byl postupně nahrazován koňskými povozy a v době historicky nedávné motorovou dopravou. Stav cest vždy mnoho let zaostával za potřebami a snaha o jejich vylepšení vyvolávala konflikty zejména se stavbami v jejich sousedství. Překotný nárůst silniční dopravy si ve 20. století vynutil i drastické zásahy do staveb v okolí braškovských páteřních komunikací. O vlivu rozvoje dopravy na Toskánku jste si něco mohli přečíst již v příspěvcích Toskánka 19. věku (1) a Toskánka 19. věku (2). Ani centrum Braškova se nevyhnulo demolicím objektů, které bránily rozvoji silniční dopravy. Největší brzdou průjezdnosti obce byly zúžená místa, tzv. myší díry, označené na následujícím mapovém podkladu z fondů ČÚZK velkými modrými písmeny A, B, C, D. Zobrazený stav kolem 1840 v podstatě přetrval až do poloviny 20. století. Černá a červená čísla jsou čísly pozemků a většinou se liší od popisných čísel domů.
Úsek A u dnešního Stavimatu je kritickým místem dodnes. Na následujících obrázcích si můžete porovnat nejstarší zaznamenaný stav s tím současným.
Dnes se lze jen domnívat, že ve středověku mezi místy A a B v místě křížku se nacházela brána braškovské vodní tvrze, tehdy snad z poloviny obklopené rybníkem. V místě B se cesta zúžila tak, že mezi staveními projel jen jeden povoz. To již bylo neúnosné při narůstajícím provozu ve druhé polovině 20. století. Musela být provedena demolice některých staveb, aby se vozovka mohla rozšířit. Patrné je to při pohledu od mateřské školky:
Následuje i pohled na stejné místo ze severní strany směrem od braškovské návsi:
V místě C na návsi byla též zbourána stavba v jejím středu a na jihovýchodní straně, což umožnilo snadnější průjezd a úpravu návsi.
Poslední zúžení vozovky v místě D vzniklo až při stavbě stodoly v sedmdesátých letech 19. století. Odstraněním stodoly a přilehlých staveb vznikl prostor pro dětské hřiště.
Na šířce nové vozovky se ale šetřilo, takže v současné době tam myší díru tvoří špatně parkující auta.
Přestože popsané demolice proběhly před půl stoletím, nejsou vlastnické poměry v těch místech dosud řádně vypořádány.
Vývoj dopravní situace v Dukelské ulici 5.část
Dnes už pětidílný seriál o vývoji dopravní situace začíná připomínat telenovelu, kde se stále něco řeší, ale nikdy nevyřeší, aby to náhodou neskončilo happy endem. Určitě není mým záměrem to protahovat donekonečna. Pro ty, kteří první díly „neviděli“ je nutností ve smyslu televizních pořadů děj z předchozích dílů shrnout.
V podstatě jde o dědictví minulosti, neřešené adekvátně podle podmínek současnosti. To ale spíše patří do rubriky „Historie“, kde si o existenci „myších děr“ na braškovských cestách brzy něco řekneme.
Jak se říká, historie se stále opakuje. Kdo se z chyb minulosti nepoučí, užije si je znovu, zpravidla v horší podobě.
Na adrese Dukelská 51 žil již v polovině 19.století domkář a cihlář Jan Bauer, též bývalý voják 28.pěšího pluku c. a k. Rakousko-Uherské armády. Manželská fúze dětí dvou vlivných sedláků – Chalupy a Oplta – pak přivedla objekt na celé století do vlastnictví rodu hostinských a řezníků Chalupů, který tam provozoval hospodu, proslulou ještě ve druhé polovině minulého století bujarými zábavami. Nejeden braškovský mládenec tam propadl alkoholismu a svůdným ženám. Společenské změny po znárodňování ve druhé polovině 20.století ale hospoda nepřežila a obec ji
přestavěla na kino, oblíbenou to vesnickou zábavu před nástupem televize. Béčkové filmy a změna životních preferencí obyvatel přivedla kino ke krachu a od devadesátých let 20.století sloužil objekt č.p. 51 ve vlastnictví pana Marouška po dvě desetiletí jako provozovna pro výrobu lepidel. Globalizaci trhu firma neustála a tehdy přišel ke slovu revival projekt na Hostinec U Chalupů investora Ing. Vladimíra Drába. Nejdříve však bylo potřeba se zbavit nové hospody, vybudované obcí na návsi před zrušením staré hospody v čísle 51. Byla prodána obcí do soukromého vlastnictví, dnes je v ní v pronájmu prodejna potravin BALA.
V roce 2014 vydal příslušný stavební úřad v Unhošti souhlas s umístěním restaurace v č. p. 51 a následně ji za záhadných okolností i zkolaudoval, aniž by byla zřízena potřebná a normami stanovená parkovací místa, včetně povinného stání pro invalidy. Tím se spustila lavina dopravních komplikací, trvajících dodnes.
V průběhu výstavby přešlo vlastnictví objektu z investora Ing. Vladimíra Drába na Braškovský pivovar a.s. (Kdo neví o co jde, najde to v příspěvku Co se vaří v Braškovském pivovaru ). Zájmům vlastníků bez ohledu na obyvatele Braškova je dodnes podřízen přístup k řešení dopravního režimu v okolí hospody. Hospoda tu byla už dříve, ale chodilo se do ní pěšky. Současní návštěvníci jsou převážně přespolní a líní na krok. Parkují v nejužším místě Dukelské ulice, i když stání vozidel je tam s ohledem na šířku vozovky zakázané. Jsou to ovšem lidé, kteří zákony buď vůbec neznají, nebo je nerespektují úmyslně. Denně tam dochází k nebezpečným situacím při míjení protijedoucích vozidel, občas i k drobným střetům.
Po stížnosti na veřejném zasedání zastupitelstva obce starosta Dráb přislíbil, ať dopravní komise navrhne řešení, že on se jím bude řídit. Komise začala ihned pracovat, neshodla se však jednomyslně na řešení. Ing. Horník navrhoval řešení podle zákona o provozu na pozemních komunikacích, ing. Chalupa takové řešení odmítl a přešel do pasivní resistence. Rozdíly v názorech členů komise si můžete přečíst zde nebo v předchozích dílech seriálu. Přes půl roku se nic nedělo, což byl stav, který řadě lidí vyhovoval. Pak byla komise pro řešení dopravy v Dukelské ulici zrušena a zřízena nová, s přijatelnějšími členy. Ti opět několik měsíců dělali to, co se od nich chtělo – nic. Na prvním zasedání nového zastupitelstva 10.12.2018 také starosta po dotazu prohlásil, že sice neví, co dělají, ale že pracují dobře. Najdete to v zápisu. Tu výjimečně zasáhla zastupitelka Ing. Miloslava Vostrá v roli opozice a vyžádala zveřejnění výsledků činnosti komise pro dopravu v Braškovských novinách. Tam si to můžete přečíst. Má to však jednu vadu. Ta navržená opatření neřeší nepovolené parkování ani v Dukelské ulici, ani Sportovců. Komise sklidila úspěch, zákony v Braškově neplatí. Je tu skoro jaro, ale Braškov je stále zamrzlý snad ve feudalismu. Ale máme demokracii, každý si může vybrat, zda chce být svobodným občanem nebo ohnout hřbet před karabáčem (drába) a být nevolníkem za drobné prebendy. Je to jen otázka jeho cti a svědomí.
Vývoj dopravní situace v Dukelské ulici 4.část
Uplynul již rok od prvního návrhu dopravní komise pro řešení silniční anarchie ve frekventované Dukelské ulici. 
Návrh předložil několik opatření, která by opět obnovila bezpečnost silničního provozu a pořádek v souladu se silničním zákonem. Podrobnosti si můžete prohlédnout v jiných příspěvcích na toto téma v rubrice Doprava. Vypadá to tak, že v Braškově se ale život občanů neřídí zákonem, ale snad primitivními přírodními pudy živočišné říše, kdy si brouk hovnivál nabaluje na svou kuličku stále větší smrady a pořád se mu nezdá dost veliká. Je málo těch, kteří si na ten zápach dovedou veřejně postěžovat a ostatní raději jen brblají v ústraní. Jsou i tací, kteří se při tom pomyšlení podělají a tomu zápachu přidají grády. Snad tento přírodní scénář ovlivnil i předsedu tehdejší komise Ing. Vladimíra Chalupu, který raději závěry odpovídající zákonu Radě obce nepředložil a zvolil pozici mrtvého brouka, aby si snad nějakého příznivce hostince U Chalupů nerozzlobil. Po několika měsících už byla pasivita neúnosná a komise byla zrušena a ustanovena nová. O její činnosti na veřejnost nepronikla žádná zpráva. Asi se brouk ještě neprobudil – nebo snad přemítá, kolik plastových policistů bude potřeba k obnovení pořádku? A tak občané v Dukelské ulici dál nadávají na vozovku zatarasenou cizími auty, těsně se míjející vozidla přicházejí o zrcátka a řidiči o nervy. Všichni chodci i děti ze hřiště zatím přežili, tak proč něco měnit! Jak pravil klasik: „Hovnivál si hoví a smradi se na kuličce přiživují.“