Autor: Ing. Jiří Horník

360 let unhošťských matrik

Významným pramenem poznání života předků nejen pro genealogii a historickou demografii jsou matriční knihy farních úřadů. Katolická církev se zápisy o narození, oddavkách a úmrtí obyvatel farnosti zasloužila o zachování spolehlivého zdroje informací o životě společnosti v několika posledních stoletích.

O vedení matrik rozhodl již roku 1563 církevní koncil v Tridentu, v našich zemích se na většině farností začaly zavádět až po reformě církevní správy z roku 1631, prosazené arcibiskupem kardinálem Arnoštem Harrachem. V pobělohorské době je z obsahu matrik možné vyčíst postupnou nucenou rekatolizaci věřících. V předbělohorské době bylo u nás asi jen 10% katolíků. Jiná vyznání se během několika desítek let podařilo prakticky vymýtit tvrdými restrikcemi proti protestantům. Přesvědčivým dokladem takového procesu v našem okolí jsou záznamy v matrice Beroun 01, vedené mezi lety 1601 až 1633.

Do církevního života kromě politických změn po bitvě na Bílé Hoře v roce 1620 neblaze zasáhla i třicetiletá válka. Přes Unhošťsko se několikrát přehnala vojska, decimující civilní obyvatelstvo a vypleněn byl zřejmě i kostel. V letech 1628 až 1661 byla Unhošť bez duchovního pastýře.

Za počátek nové éry v církevním životě našeho regionu můžeme považovat zavedení písemných záznamů o obřadech katolické církve, které se až dodnes v nepřetržité řadě dochovaly v matričních knihách. Matriční knihy jsou uloženy ve Státním oblastním archivu v Praze a v jejich digitalizované podobě si je můžete prohlížet na www.ebadatelna/soapraha.cz.

Nejstarší dochovaná matriční kniha unhošťské farnosti pochází z roku 1660, kdy byla darována místnímu kostelu.

Na rozdíl od predikátu uváděném v zápisu na úvodní straně matriky se domnívám, že dárcem by mohl být v jiných pramenech zmiňovaný František Vilém z Talmberka (zemřel 1665), jehož předkové pocházeli z rodu Talmberků a Lobkowiczů, blízkých pražskému hradu.

V následujících příspěvcích si něco řekneme o událostech, zaznamenaných v první unhošťské matriční knize.

 

 

 

Soud před 700 lety

Písemných zmínek o Braškovu ze středověku je poskrovnu. Roku 1249 se na jedné listině krále Václava I. objevují u jednoho ze svědků její platnosti slova „de Brascow“ – pán z Braškova. To se považuje za první písemnou zmínku o našem sídle. Dále se archivy zmiňují vesměs o majetnější části obyvatelstva, která si do zemských desek nechala zapsat změny vlastnictví (desky trhové). Jiná část zemských desek – desky půhonné – obsahovala popohnání před soud. I tam se dozvíme něco o životě v Braškově ve středověku. Jako snad v každé době se i tehdy vyskytovali mezi obyvateli zloději, ale i lidé, kteří se dovedli proti nim soudně bránit.  Na tom se toho za 700 let zase tolik nezměnilo. Jeden z takových soudních sporů, týkající se Braškova, probíhal právě před 700 lety. Tehdejším postrachem pro okolí byl Oldřich, vládce statku Braškovského, který za účasti svého bratra Albrechta a kumpána ze Dříně okradli Oldřicha za Slivna. Ten se obrátil na soud a během procesu v letech 1318-1324 vyplavaly na povrch další prohřešky braškovského vládce, který musel škodu nahradit.  Pozdější braškovští vladykové snad zločinecké sklony Oldřicha nepodědili a dokonce dosáhli oceňovaných postavení. To už se ale dostáváme k době husitské – to je jiná kapitola s božími soudy.

Pokud vás zajímají podrobnosti z dlouholeté historie Braškova, opět vám doporučuji si přečíst dosud nepřekonanou publikaci „Obec Braškov (1249-1999) – Pohledy do historie“, kterou sestavil a napsal Mgr. Miroslav Oliverius a vydal  Obecní úřad Braškov v roce 1999. Jestli ji nevlastníte, můžete si ji vypůjčit v místní knihovně. Významným písemným pramenem o dění v Braškově od druhé poloviny 17. století, vesměs dosud nekomentovaným, jsou farní knihy z Unhoště. Díky péči SOA Praha jsou nyní všechny přístupné na Internetu. Na tomto webu budete i nadále populárním způsobem seznamováni s jejich nejzajímavějšími pasážemi a jejich demografickými výstupy. Archiv dosud zveřejněných příspěvků nejsnadněji naleznete na stránce Stokrát zbraskova pro Vás .

 

 

Neobvyklé pololetí

V lednu 2020 by asi každý věštec byl považován za blázna, kdyby předpověděl, co se bude po několik následujících měsíců ve světě odehrávat. I život v Braškově byl v uplynulém půlroce poznamenán globálním vývojem. Kovid 19 změnil naše životy jak po epidemiologické, tak i po ekonomické stránce. Preventivní hygienická opatření dopadla i v naší obci negativně na řadu živnostníků i podniků a jejich zaměstnanců. I přes pomoc státu se budou s následky výpadku produkce potýkat delší dobu a bude to mít dopad na všechny obyvatele. 

Hromadné sdělovací prostředky nás zahlcovaly informacemi o vývoji nákazy v ČR i ve světě. Co se děje v Braškově jste si mohli domýšlet jen z kusých zpráv o některých občanech v karanténě. Informační portál obce Braškov se po půlročním působení v novém hávu dosud nevymanil z dětských nemocí. Pochvalu zaslouží snad jen mateřská školka, jejíž informace na obecním webu jsou již tradičně aktuální. Hasiči se také snaží o aktualizace, ale měli by si občas svoji stránku po sobě přečíst. Katastrofou jsou informace obecního úřadu, zveřejňované se značným zpožděním, nebo spíše utajované. Co se objevilo na vývěskách někdy na webu chybělo. Informovanost občanů o skutečném dění není současným vedením obce zřejmě žádoucí. Podívejte se třeba na webovou záložku Projekty  obce – najdete tam jen psí útulek na Bouchalce. O investování desítek miliónů z obecního rozpočtu se tam nic nedozvíte. Podobně zastřené jsou i informace o jiných oblastech činnosti obecního úřadu. Zvláštní kapitolou bylo konání veřejného zasedání zastupitelstva obce Braškov (více na Divadelní recenze ). Vedení obce si demokracii představuje tak, že se smíte ptát jen na to, co vám oni určí ve svém programu. Na to, co zajímá občany, se odpovědi nedočkáte.  I když jde o tak aktuální dotaz, zda byl obcí odvolán  zákaz používání například sportovišť obce. 

Ocenění si zaslouží dobrovolníci z řad občanů a dobrovolných hasičů, kteří v době mimořádných opatření pečovali o potřebné seniory jak donáškou stravy, tak i ochranných pomůcek a nákupů.

Oblíbenou náplní sdělovacích prostředků bylo kromě virů i počasí. Ta příroda si holt pořád nedá poručit. Nářky na málo vody vystřídalo pobouření nad přívaly deště. Tradičně suchý Braškov zimní i jarní podstav vláhy překonal – snad i proto, že obec odstavila pítka na návsích. Po deštích se vegetace vzchopila a úroda na polích vypadá slibně. Jen ty rybníky stále žízní. Z valdecké nádrže je stále brouzdaliště a braškovský rybník by snesl ještě půl metru vody. Ale v potoce stále něco teče.

Z těch viditelných změn v okolí jste si mohli všimnout, že se ztratil králík z fasády Stavimatu. Asi ho snědli na oslavu fúze s jinou společností. Stavimat přišel i o „I“ v názvu, teď budeme nakupovat ve Stavmatu. Více podrobností k této změně z konce minulého roku najdete v obchodním rejstříku.

 

A na závěr jedna perlička. Po cestě kolem Stavmatu ulicí Rudé armády si můžete všimnout separačních tendencí jistých skupin obyvatel Braškova, kteří založili v Úzké ulici novou část obce.

Dosud není jasné, zda je podřízena Braškovu či Dolnímu Bezděkovu. Prý v tom ale není velký rozdíl. Každopádně zůstanou v úzkých.

 

 

Hořejší rybník

O hořejším braškovském rybníku jsme se zmínili v příspěvku K dolejší hrázi, který označil polohu zaniklého dolejšího braškovského rybníka na černém potoce nedaleko pod současnou čističkou. Podle pamětí Františka Melichara byl již v roce 1845 hořejší i dolejší braškovský rybník označen jako vypuštěný, stejně jako desítky dalších rybníků na Unhošťsku. Dnešní nářky nad nedostatkem vody nejsou nic nového. Již v 19. století bylo konstatováno, že ve středních Čechách spadne nejméně dešťů z celého rakouského mocnářství. Že je Unhošťsko chudé na vodstvo, bylo již tehdy přičítáno nedostatku lesů v jeho východní části a zániku mnoha rybníků. V současné terminologii se tomu říká nedostatečné zadržování vody v krajině. 

Současný braškovský rybník je napájen prameny, ústícími do něj ze západní a severní strany. Ty západní, které odvodňují stráň od Valdeku, moc znatelné nejsou. V minulém století zřejmě utrpěly újmu i zavezením západního břehu rybníka sedimenty z jeho čištění. Severní pramen, vytékající z roury v boční hrázi není také příliš vydatný, ale jeho podzemní cesty nás mohou dovést kolem mnoha studen až k dávno zaniklému hořejšímu braškovskému rybníku. Po něm už zbyla jen jedna památka – donedávna ztepilá vrba před bývalou prodejnou Jednoty.

Březen 2014

Že mají její kořeny i po jejím odstranění stále z čeho čerpat, dokazuje její intenzivní zmlazování.

Vrba opět vyrašila – červen 2020

Pozůstatky hořejšího braškovského rybníku jsou patrné i na mapě z první poloviny 19. století, zakreslené na parcele č. 273. Tam si později vybudoval svoji živnost řezník Chalupa a hořejší rybník tak navěky zmizel.

Braškov kolem roku 1840 - archiv ČÚZK
Braškov kolem roku 1840 – archiv ČÚZK

 

Klatba na diskusi

Na 8. veřejném zasedání v divadle Na Háji toho moc slyšet nebylo, jak jste se mohli na vlastní uši přesvědčit v minulém videozáznamu – Divadelní recenze . Zápisy ze schůzí již nejsou jako dříve dostupné na Informačním portálu obce, musíte si je vyžádat v kanceláři úřadu. Je to asi další vylepšení do programu rozvoje obce s názvem „Přívětivý úřad Braškov – nástroje pro komunikaci s veřejností“, na který chce obec vynaložit jeden milión Kč. Teď si můžete skutečný průběh schůze z videozáznamu porovnat se zápisem Zápis z 8. veřejného zasedání 18.5.2020 . 

Objektivita zápisů se už dávno vytratila z té části, která zachycuje diskusi jak k bodům programu při jejich projednávání, tak i vlastní volnou diskusi zařazenou obvykle po projednání úvodních bodů programu. Ze zápisu tak například vypadla poměrně obsáhlá pasáž, kde starosta veřejně oslavoval zásluhy svého švagra při „vyžebrání sponzorských darů ve výši 68 tisíc Kč na festival“, který se nebude letos konat. Překrucování obsahu a smyslu zákona o obcích se tentokrát pod režijním vedením starosty ing. Vladimíra Drába ujal dokonce vystudovaný právník a zastupitel JUDr. Vyduna. S odvoláním na §16, odst. 2, který vyjmenovává práva občanů obce, a v písmenu c) uvádí, že občan má právo:

vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce své stanovisko k projednávaným věcem v souladu s jednacím řádem zastupitelstva,

použili tento text na omezení odpovědí diskutujícím občanům v obecné diskusi. Uvedený bod se však vztahuje na diskusi přímo při projednávání jednotlivých bodů programu, aby nebyla odváděna pozornost od tématu. I právnické rychlokursy však jistě uvádějí, že zákon platí jako celek. Kdyby dotčení dočetli příslušný odstavec zákona do konce, našli by pod písmenem g) právo občana:

podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; podání orgány obce vyřizují bezodkladně, nejdéle do 60 dnů. 

K tomu právě slouží i ta obecná diskuse. Proto jsou zasedání zastupitelstva veřejná, aby mohl občan získat při styku s nejdůležitějším orgánem obce – zastupitelstvem – například odpovědi na návrhy, připomínky a podněty bezodkladně – například přímo na veřejném zasedání. Nutno přiznat, že ty diskusní připomínky jsou zastupitelstvem někdy i zohledněny. Připomeňme si například kritiku nesmyslného plánu na zřízení třech zubních ordinací v obci s jedním tisícem obyvatel. (Více např. Kolik zubařů pro Braškov? a Opět CSB .) Důvody nikdo nesdělil, ale tři ordinace se už v plánu rozvoje obce neuvádějí. Někdy je potřeba se ozvat, aby si vedení obce uvědomilo, že jejich zájmy se nemusí shodovat s potřebami obyvatel. Demokracie je diskuse a její totalitní potlačování zavání tím, že je asi co tajit. 

Po skončení veřejného zasedání byla po dlouhé době zase příležitost si popovídat se spoluobčany a sdělit jim své názory bez těch ubohých opatření na umlčování diskuse. Při rozhovoru s jedním místním podnikatelem ve zdravotnictví na téma rozvoj demokracie v obci Braškov se mi hned dva přihlásili k té anonymní popelnici se zářivkou, zveřejněné v posledním dílu minisérie o hospodaření s odpadem – Komunální odpad 2020 – 4.část  .

Jestli jste čekali, že mně poděkovali za upozornění na špatné třídění odpadu v jejich firmě, tak asi nejste z Braškova. Vyjádření nevole nad tou fotkou z jejich strany vyústilo až hrozbou zavolání policie, protože to otevření popelnice mají nahrané na kamerách. Nemám sice takové znalosti o jedovatosti rtuti jako vysokoškolsky vzdělaní lékaři, ale místo policie by takové prohřešky v nakládání s nebezpečným odpadem měla spíše řešit hygiena. Třeba o tom, zda zářivky patří do popelnic, něco napíše do Braškovských novin místní komise pro životní prostředí.

Divadelní recenze

Pod vlivem rozvolňujících se, ale stále přetrvávajících opatření proti šíření koronaviru se v pondělí 18.5.2020 konalo od 15 hodin 8. veřejné zasedání zastupitelstva obce Braškov. Program byl uveden v řádně zveřejněné pozvánce: Pozvánka-na-8.-veř.-zasedání-Zastupitelstva-obce-Braškov-dne-18.5.2020  .

Místo konání bylo zvoleno velice příznačně jak k epidemiologickým opatřením, tak i k průběhu schůze. Divadelní pódium amfiteátru Na Háji poskytlo účastníkům nevšední zážitek. Pro ty, kteří se zajímají o život v naší obci a neměli možnost se osobně zúčastnit, jsem zaznamenal průběh schůze na videozáznam. 

Průběh zasedání byl nejen politickým, ale i kulturním zážitkem. Jelikož jste v několika posledních měsících neměli možnost se zúčastnit divadelních představení, ani si na ně přečíst kritiky, pokusím se vystoupení popsat očima diváka, který se popasoval do role amatérského divadelního kritika:

Scénář celého představení byl pečlivě připraven, ale nebýt obsahu, popsaného ve zveřejněném programu, divák by jen těžko pochopil byť jen hlavní obsah jednotlivých epizod. O ozvučení scény se postaralo především místní ptactvo. Na instalaci zvukové aparatury, využívané při jiných akcích se slyšitelností  1 km se poněkud pozapomnělo. Snad šlo o umělecký záměr režiséra, hojně užívaný v některých televizních pořadech, že není potřeba porozumět všem slovům drmolících herců, hlavní je umělecký dojem. O ten se postaral představitel hlavní role ing. Vladimír Dráb, který dlouhodobě na svá vystoupení dojíždí z Dolního Bezděkova, kde jeho fanklub není tak početný, jako v Braškově. Výtvarník scény vhodně zvolil na pozadí ostruhu, zaťatou do braškovského rozpočtu. Diváky zleva však ochudil o pohled na hlavního představitele umístěním modré lahve s životabudičem. Obecenstvo z pravé strany pak mělo hodinkami s průměrem převyšujícím tloušťku zápěstí zakrytý výhled na pýchou se vzdouvající hruď představitele hlavní role při určitých pasážích, pronášených zřetelným hlasem, na rozdíl od ostatního obsahu. Zvláště se to projevilo při epizodě s vyzdvižením zásluh jednoho amatérského umělce a promotéra festivalu Valdecké léto, který dle slov řečníka „vyžebral 68 tisíc Kč“ na tuto akci (v záznamu 6:30 minut). Dal jej za příklad těm, kteří obci škodí. Tento jinotaj si můžeme vysvětlovat dvěma způsoby. Buď jsou škodiči obce ti, kteří bezdůvodně veřejně pomlouvají a vyhrožují obyvatelům a ničí a rozkrádají jejich majetek, nebo jsou to ti, kteří se dožadují zákonných postupů při správě obce a troufají si o tom diskutovat? Odpověď bychom snad mohli hledat ve vystoupení představitele vedlejší role JUDr. Viduny, který svůj part předvedl před zahájením diskuse (v záznamu 14:20 minut). Obsah jeho výstupu však zůstal obecenstvu zamlžen tajemnem nesrozumitelného hlasového projevu. Zda to bylo způsobeno protihlukovou vložkou v jeho roušce, či přirozeným studem nad obsahem jeho role, se můžeme jen domnívat. Při ve scénáři plánovaném zapojení divácké obce do představení vystoupil jeden pravidelný divák s dotazem (v záznamu 15:15 minut), který však nebyl uznán za akceptovatelný v uměleckém záměru režiséra a role kata demokracie se opět ujal JUDr. Viduna (v záznamu 16:00 minut). Nestojí za to popisovat několik následujících otravných scén, kdy kompars, kterému obec vyplácí ročně přes jeden milión Kč, v rámci zaběhnuté choreografie mlčky zvedá jednu či druhou ruku podle instrukcí řečníka. Za zmínku snad už stojí jen to, že po skončení představení principál pozval diváky na občerstvení do blízkého kulturního zařízení Na Kompostu, lidově přezdívaného Na Hnoji, což je příznačnější název pro předvedený kulturně – politický počin.

Od této rádoby vtipné odbočky se opět vrátíme do reality. Položme si otázku, proč vedení obce systematicky omezuje informovanost obyvatel a potírá jakékoliv projevy názorů odlišných od starostových? Objektivně přiznejme starostovi odpovědnost a jisté zásluhy na rozvoji obce. Proč ale to utajování? V minulosti byla diskuse, která je základem demokracie, otevřená a zapisovatelkou pečlivě zaznamenávaná, zápisy byly zveřejňovány na webových stránkách obce. Diskuse byla kultivovaná a nikdy nepřesáhla rozsahem rozumnou mez. Když se začalo ukazovat, že jistá rozhodnutí zastupitelstva mají vážné trhliny, přistoupilo se k časovému omezení diskuse, přestože průměrná délka zasedání je kolem 40 minut. Pak se dokonce některé části zasedání, usvědčující řečníky z manipulace se zastupiteli (např. Svatozář nebo lhář? ), prohlásila za neexistující. Dříve pořizované zvukové záznamy se údajně již nepořizovaly, či se začaly ztrácet např. Diskuse? Vymazáno! ? V zápisech ze zasedání se přestal uvádět obsah diskuse. Dříve zveřejňované zápisy už nemají na Informačním portálu obce už ani kolonku, kde byste je mohli hledat. Posledním vylepšením styku s obyvatelstvem, zavedeným na posledním zasedání je jakýsi náhubkový výklad zavádění programu „Přívětivý úřad Braškov – nástroje pro komunikaci s veřejností“, deklarovaného v právě schváleném programu rozvoje obce v ceně 1 mil. Kč. Není divu, že nebyla schválena žádost o dotace, pokud tam byla uplatňována výše uvedená přijatá opatření.

Co bylo obsahem jediného dotazu v diskusi? (viz videozáznam 15:15 minut) Obec do odvolání uzavřela v březnu např. knihovnu, obecní sportoviště a dětská hřiště, která označila tabulkami (viz Braškov a karanténa 17.3.2020 ). Tabulky časem zmizely (krádežemi tabulek se v Braškově zřejmě zabývá dosud nezjištěný gang), aniž by byl zákaz vstupu obcí odvolán či vyhlášena nějaká hygienická opatření v duchu nařízení vlády. Jsou zakázaná zařízení v provozu? Odpovědi se tazatel nedočkal – snad proto, že to nebylo v programu. Tak si budete muset počkat na informaci od obce další tři měsíce – opravdu přívětivý úřad.

Proč to utajování a nechuť odpovídat na dotazy občanů? Asi tu něco není v pořádku. Zastupitelé rychle zapomněli na svůj povolební slib

„Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu obce  a jejích občanů a řídit se Ústavou a zákony České republiky.“

a vykládají si svérázně zájmy obce a jejích občanů. A jak se řídí zákony České republiky? Všechny mě známé spory obec u nadřízených orgánů nebo soudů dosud prohrála.

 

 

 

K dolejší hrázi

Jedna z minulých kvízových otázek v  Co víte o Braškově 03  se týkala místního názvu K dolejší hrázi. Jde o historické pojmenování severního svahu, který se táhne od Kyšic směrem k Braškovskému potoku. Kde ta dolejší hráz tedy byla? 

V nejstarších písemných pramenech z 19. století, které pocházejí od unhošťského učitele Františka Melichara se píše o tom, že již v roce 1845 bylo v okolí Unhoště napočítáno 39 vysušených rybníků, mezi nimi je jmenován i Hořejší a Dolejší Braškovský. Jako jediná živá vodní plocha v Braškově je jmenován ten současný Braškovský rybník. Tím se dostáváme k názvu K dolejší hrázi – jak jinak, než hrázi dolejšího rybníka. Kde ale byl? Částečnou odpověď nám poskytuje nejstarší dochovaná mapa braškovského okolí z konce 18. století, kde je ještě dolejší rybník znázorněn. Ta mapa již byla uvedena v příspěvku  Vodní tvrz . O půl století mladší a podrobnější mapa z archivu ČÚZK již dolejší rybník nezobrazuje, zůstala po něm jen louka a hráz – asi už tehdy pobořená – je zakreslena jen tenkou čarou tužkou. Císař pán Leopold II získal místo rybníka další úrodné pole.  

Dnes už snad po dolejší hrázi není ani památky? Při podrobném zkoumání břehů Braškovského potoka můžete v jeho zlomu, který je asi 500 metrů od čistírny odpadních vod, narazit na pozůstatky jakési zdi v břehu potoka. 

Ta poloha přesně odpovídá zákresu ve starých mapách. S vysokou pravděpodobností tedy jde o pozůstatky dolejší hráze. Odpovídá tomu i profil potoka, nad hrází zaneseného dlouholetým nánosem bahna. 
Druhé hrazení braškovského potoka bylo podle starých map v místě, kde se stýkaly cesty z Braškova, Kyšic a Unhoště, těsně nežli potok opustil hranice obce. I před touto dolejší hrází vznikly podmáčené louky, po kterých dnes už není ani památky.

Na mapě z roku 1840 je pole severně i jižně od Braškovského potoka  označeno názvem „K dolejší hrázi“. Dnes se severně ležící pole nazývá „Na lopatě“.

Ten dříve zmiňovaný hořejší braškovský rybník se už asi revitalizace nedočká. O něm si něco řekneme později.

 

Co víte o Braškově 03

Ve třetí části kvízu si můžete ověřit na dalších deseti otázkách svoje znalosti o Braškově. Zapište si vaše tipy, v závěru si je můžete porovnat se správnými odpověďmi.

Otázky:

3.01 Jak dlouhá je inline dráha Na Háji?

  1. 450 m
  2. 500 m
  3. 550 m
  4. 600 m

3.02 Jaké převýšení překonáváte na inline dráze Na Háji?

  1. 3 m
  2. 4 m
  3. 5 m
  4. 6 m

3.03 Kolik okolních obcí má ulici Valdecká?

  1. jedna
  2. dvě
  3. tři
  4. žádná

3.04 Patří vysílač na Kejmarově skalce k Braškovu?

  1. Ano
  2. Ne

3.05 Jak vysoko nad mořem je nejvyšší místo v katastru Braškova?

  1. 441 – 450 m n.m
  2. 451 – 460 m n.m.
  3. 461 – 470 m n.m.

3.06 Jakou nadmořskou výšku má nejnižší místo v katastru Braškova?

  1. 381 – 390 m n.m
  2. 391 – 400 m n.m.
  3. 401 – 410 m n.m.

3.07 Bušek Linhartův (Leonardo) z Braškova, který se stal prvním ředitelem stavby katedrály sv. Víta na Pražském hradě, žil ve století:

  1. 12.
  2. 13.
  3. 14.
  4. 15.

3.08 Ve které pražské čtvrti je ulice Braškovská?

  1. Ruzyně
  2. Liboc
  3. Vokovice
  4. Veleslavín

3.09 Kde je v Braškově místo nazvané K dolejší hrázi?

  1. Na Valdeku
  2. U mateřské školky
  3. Jižně od Braškovského potoka

3.10 Kde bývala na Toskánce kovárna?

  1. Ve dvoře hostince č.p.1
  2. Naproti hostinci
  3. U cesty do Pleteného Újezda

Správné odpovědi:

3.01 č.3 – 550 m

3.02 č.4 – 6 m

3.03 č.2 – dvě – Horní Bezděkov a Velká Dobrá

3.04 č.2 – Ne. Vysílač mobilních operátorů je v katastru obce Velká Dobrá. Na katastru obce Braškov není žádný vysílač pro mobilní telefony.

3.05 č.1 – Horka 447 m.

3.06 č.2 – 397 m n.m. kde opouští Braškovský potok katastr obce na hranici s Unhoští.

3.07 č.3 – ve 14. století (Více – https://www.mestobustehrad.cz/historie/mesto/ )

3.08 č.2 – Liboc

3.09 č.3 – Jižně od Braškovského potoka – směrem ke Kyšicím – více o dolním rybníku a hrázi se dozvíte v některém z dalších příspěvků.

Zdroj mapy.cz a cúzk.

3.10 č.2 – V dřívějším č.p. 3 naproti hostinci č.p. 1, v prostoru nynějšího č.p. 5 – (Více – Toskánka 19. věku (1)  ).

 

Co víte o Braškově 02

Do začátku pravidelné školní výuky je ještě daleko, tak si procvičte mozkové závity tímto druhým dílem kvízu. Na dalších deseti otázkách si můžete ověřit vaše znalosti historie i současnosti Braškova. Odpovědi na některé otázky jistě využijí i školní děti ve výuce vlastivědy.

Zapište si váš tip na číslo odpovědi, v závěru si je můžete porovnat se správnou volbou:

2.01 Jak je označena dálnice, vedoucí přes Braškov?

  1. D5
  2. D6
  3. D7
  4. D8

2.02 Kolik dětských hřišť je v Braškově?

  1. 3
  2. 4
  3. 5
  4. 6

2.03 Kolik automobilních cisteren mají braškovští hasiči?

  1. žádnou
  2. 1
  3. 2
  4. 3

2.04 Jak vysoko je braškovská náves nad mořem?

  1. 391 – 400
  2. 401 – 410
  3. 411 – 420
  4. 421 – 430

2.05 Ve kterém roce se začaly v Braškově číslovat domy?

  1. 1650
  2. 1770
  3. 1848
  4. 1918

2.06 Kde je v Braškově přírodní amfiteátr?

  1. Na návsi
  2. U rybníka
  3. Na stadionu Jaroslava Valeše
  4. Na Háji

2.07 Která z okolních vesnic má ulici Braškovská?

  1. Kyšice
  2. Horní Bezděkov
  3. Velká Dobrá
  4. Pletený Újezd

2.08 Jak vznikl název Toskánka?

  1. Zavedli jej husité
  2. Po velkovévodkyni Toskánské
  3. Po ostrově ve středomoří
  4. Po staveništi firmy Skanska

2.09 Co bylo před 200 lety v areálu dnešního Stavimatu?

  1. Ovčín
  2. Panský dvůr
  3. Statek pana Oplta
  4. Prodejna uhlí

2.10 Z kolika svazků se skládá dodnes kronika Braškova?

  1. třech
  2. pěti
  3. deseti
  4. dvanácti

Správné odpovědi:

2.01 č.2 – D6

2.02 č.4 – šest – Na mapě najdete hřiště Na Háji, V Jezerech, Rudé armády (u rybníka). Další místa s atrakcemi pro děti jsou u Obecního úřadu, na stadionu Jaroslava Valeše, u Valdeckého rybníka.

2.03 č.3 – dvě – CAS K25 LIAZ 101 a CAS 30 TATRA T7

2.04 č.3 – 417 m n.m.

2.05 č.2 – 1770

2.06 č.4 – Na Háji

2.07 č.1 – Kyšice

2.08 č.2 – Po velkovévodkyni Toskánské – majitelce Buštěhradského panství, pod které patřil i Braškov (více na   Odkdy Toskánka? )

2.09 č.2 – Panský dvůr

2.10 č.3 – z deseti

 

Co víte o Braškově 01

Současné omezené možnosti vyžití pro děti i dospělé a útlum přímých sociálních kontaktů je nahrazován intenzivnějším sledováním sdělovacích prostředků. V následujícím kvízu si můžete ověřit znalosti, které máte o obci, ve které žijete. Možná, že se i něco nového dozvíte o její historii i současnosti, což je hlavním posláním tohoto webu.

U otázek jsou vám dány možnosti, ze kterých vyberte tu nejpravděpodobnější. S řadou z nich si poradí i školní děti. Při hledání odpovědí na některé otázky budete potřebovat mapu.

Zapište si vaše tipy, v závěru si je můžete porovnat se správnými odpověďmi.

Otázky:

1.01 Kolik má Braškov přibližně obyvatel?

  1.  950 – 1000
  2.  1001 – 1050
  3.  1051 – 1100
  4.  více než 1100

1.02 Kolik má Braškov domů s číslem popisným?

  1.  395 – 400
  2.  401 – 405
  3.  406 – 410
  4.  více než 410

1.03 Z kterého roku je první písemná zmínka o Braškovu?

  1.  1249
  2.  1420
  3.  1655
  4.  1848

1.04 S kolika obcemi sousedí Braškov?

  1.  4
  2.  5
  3.  6
  4.  7

1.05 Jakou barvu má v historickém názvu potok, vytékající z Braškova?

  1.  černý
  2.  bílý
  3.  zlatý
  4.  modrý

1.06 Kde byla v Braškově středověká tvrz?

  1.  na Toskánce
  2.  u braškovského rybníka
  3.  u valdeckého rybníka
  4.  na kopci Horka

1.07 Který dům na Valdeku je nejstarší?

  1.  Hospoda
  2.  Truhlářská dílna
  3.  Stará hájovna
  4.  Statek pana Hokůva

1.08 Co bylo před 100 lety v budově dnešní mateřské školky?

  1.  Chudobinec
  2.  Braškovský pivovar
  3.  Statek pana Slámy
  4.  Hostinec U Lípy

1.09 Ve kterém roce se začala psát nejstarší braškovská kronika?

  1.  1770
  2.  1828
  3.  1848
  4.  1918

1.10 Kolik je v Braškově památných stromů?

  1.  1
  2.  2
  3.  3
  4.  4

Správné odpovědi:

1.01 – 3   Braškov měl 1071 obyvatel k 1.1.2019 (dle ČSÚ).

1.02 – 2   V katastru nemovitostí bylo zapsáno č.p. 401 v roce 2019.

1.03  – 1    1249 je pán z Braškova uveden jako svědek na listině krále. 

1.04 – 3    Podle katastru se šesti: Velká Dobrá, Pletený Újezd, Unhošť, Kyšice, Horní Bezděkov, Družec.

1.05 – 1    Černý potok, dříve i Schwarzbach.

1.06 – 2   Pravděpodobně u hráze Braškovského rybníka – více na https://www.zbraskova.cz/2019/04/vodni-tvrz/

1.07 – 3    Stará hájovna, v roce 1770 byla na Valdeku jediným domem, dostala v Braškově č.14.

1.08 – 4   Hostinec U Lípy č.p. 19.

1.09 – 2   1. svazek obsahuje zápisy z let 1828 – 1918.

1.10 – 1    jeden – Dub letní u Valdeka – v lese u silnice Valdek – Družec, cca 1 km od Valdeka.