Autor: Jiří Horník

Ani po dvou týdnech po 7. veřejném zasedání zastupitelstva obce Braškov se na oficiálním webu obce neobjevil zápis ze schůze, tak se budeme podrobněji zabývat alespoň diskusí. Něco bylo o jejím obsahu zmíněno již v příspěvku 7. zasedání 10.2.2020 . Probírala se také nová vyhláška o stanovení poplatku za komunální odpad. Občané se podivovali nad povinností platby za šest vývozů popelnic. Nemovitosti, které topí plynem nebo elektřinou a třídí odpad, tolik směsného komunálního odpadu nevyprodukují. Sám předseda komise pro životní prostředí a zastupitel Ing. Kolrusz, který vyhlášku schválil, dlouhodobě uvádí v Braškovských novinách články, že šestičlenná domácnost vystačí při třídění odpadu se čtyřmi vývozy ročně. S tím se dá souhlasit a řada občanů to má v praxi ověřeno. Jednočlenné domácnosti při poctivém třídění odpadu vystačí ročně i se 120 litry směsného odpadu, což je jedna popelnice. To potvrdila v diskusi i občanka paní P., která uvedla, že ještě v květnu bude mít popelnici poloprázdnou, ale musí jich zaplatit šest. Ing. Kolrusz reagoval tak, že „ten odběr není povinný“, což ovšem neodpovídá znění přílohy vyhlášky. Platnou vyhlášku obce o stanovení poplatku za komunální odpad na novém obecním webu sice nenajdete,

ale máte ji v Braškovských novinách z února 2020. Místostarosta obce ing. Petr Vacek řekl, že zákon o odpadech nezná jednorázový svoz, proto nebyl do vyhlášky zahrnut. O jeho nízkém právním vědomí jste se mohli přesvědčit již v dřívějších příspěvcích na tomto webu. Zákon o odpadech jednorázový svoz nezakazuje a stanovení poplatků nechává plně na obci. 

Paní N., která je členkou komise pro životní prostředí, v diskusi uvedla, že v těch poplatcích je zahrnut princip solidarity a do zakoupených popelnic nemusíte nic dávat a „máte dobrý pocit, že jste přispěli k obecnému blahu“.

Bylo by dobré, aby si ti funkcionáři zákon o odpadech nejen přečetli, ale také se nad ním zamysleli. Můžete se s ním seznámit podrobně zde – Zákon o odpadech , ale vůbec to není pro vás nutné. Stačí se řídit zdravým rozumem. To „obecní blaho“ si každý asi představuje jinak. Poplatek za komunální odpad může obec podle §17a zákona o odpadech vybírat v podstatě buď paušálně za osobu (místní poplatek za provoz systému hospodaření s odpady – na to je zvláštní zákon), tak to dělá třeba Kladno, nebo poplatek stanovit obecně závaznou vyhláškou, kde se stanovuje pro nemovitost. To je i správná braškovská volba, která je vhodná k uplatnění třídění odpadu a motivaci k  minimalizaci produkce netříděného odpadu, jehož likvidace se do budoucna bude neustále prodražovat. Braškovská vyhláška ale povinným odběrem šesti popelnic velkou část občanů demotivuje a odrazuje od třídění, neboť nevyužitý prostor popelnic zaplní i odpadem, určeným k separaci. Nakonec to Ing. Kolrusz potvrdil i ve svém vystoupení, kdy uvedl, že do nevyužitých popelnic pro směsný odpad dává v zimě kompostovatelný odpad. To ale určitě není příliš ekologické a jeho příkladu nenásledujte – obecní blaho by vás nemělo rádo! Nějaké neúměrné principy solidarity při zvoleném způsobu úhrad nemají své místo. Každý by měl zaplatit za likvidaci toho odpadu, který skutečně vyprodukuje. Jen to je správný ekonomický nástroj k ekologickému nakládání s odpady.

Příště si něco řekneme o tom, jak je aplikována ta obecní vyhláška v praxi.

 

Před týdnem navštívila Evropu vichřice Sabina a nevyhnula se ani Braškovu. Způsobené škody se teprve sčítají, ale při zběžné obchůzce po katastru obce jste si mohli všimnout, že řádila docela silně.

Takové živelní pohromy stíhají lidstvo jistě již od dob, co existuje. V dávné minulosti se to přičítalo pomstě bohů, když se přešlo na víru v jednoho Boha, tak ten nás trestal pohromami za naše hříchy. Teď si lidé v Boha nevěřící (a snad i ti stále věřící) sypou sami popel na vlastní hlavy, že za to mohou oni jimi vyvolanou klimatickou změnou. Špatné svědomí, jak zacházejí s přírodou, je dohání k absurdním úvahám a opatřením.

Když se omezíme na fyzikální fakt, že vítr je proudění mezi tlakovou výší a níží a Braškov se nacházel uprostřed, tak nás ten vichr zase tolik nevzrušoval. Pokud nám ovšem třeba neodnesl střechu, nevyvrátil strom na auto, či nenadělal jiné škody. Přehled o událostech v Braškově a okolí vám dá zpráva hasičů, kteří měli dost napilno. Ti byli ovšem povoláváni jen těm vážnějším případům. S nápravou škod se budou muset vyrovnat i lesníci. Již tradičně napáchal velké škody západní vítr od Veselova v lese Dubina. 

Vítr si zařádil i v obci. Například jedna nezbedná trampolína si našla cestu plotem a skončila v poli. Už si na ní asi nikdo nezaskáče.

 

Poctivost a transparentnost v řízení věcí veřejných je základem pro získání důvěry voličů. Nepoctivost a utajování skutkové podstaty se obtížně prokazuje. To, co se objeví, se dá nazvat jen tou pověstnou špičkou ledovce. Většina občanů se musí spolehnout na tzv. selský rozum.

Když si manžel svůj telefon zahesluje, aby se mu do něj jeho žena nemohla podívat, svědčí to asi o něčem nekalém. Když zastupitelé v obci podporují utajování skutečnosti před svými voliči, hraničí to s podvodem. Když intrikáni své podloudné záměry dobře zamaskují, či přenesou jejich realizaci a zodpovědnost na druhé, těžko se jim dokazuje zlý úmysl.

Zůstaňme raději u toho selského rozumu. Položme si několik otázek k dění v obci v posledních několika málo letech a pokusme se na ně odpovědět.

Co vedlo obec k tomu, aby zavedla na veřejných zasedáních omezení počtu diskusních příspěvků (na dva) a jejich délky  (na tři minuty) ?

Jistě to nebylo proto, že by se jednání neúnosně prodlužovalo. Průměrně trvala zasedání půl hodiny. Objevily se ale dotazy, na které nechtěl nikdo odpovídat, aby se snad něco neprovalilo? Dokonce se zaznamenávaná délka 20. zasedání dodatečně uměle zkrátila na pouhých 10 minut z původních devatenácti, aby se vymazaly z paměti občanů důležité důkazy. 

Proč jsou stížnosti a přístup k informacím podle zákona dehonestovány?

Podle zákona má každý občan právo si stěžovat a žádat o informace. Přesto se v Braškovských novinách objevila „hrozba“, že budou zveřejněna jména těch, co o informace žádají. Zavedení ceníku za poskytnuté informace je legální, ale při několika málo podáních za rok je jasná snaha o umlčení občanů všemi prostředky. I podané stížnosti jsou v jednotkách ročně. Přesto vím o porušení zákonné lhůty pro odpověď, prostě je asi stížnost ignorována. Osobní zkušenost mám z první stížnosti, podané na vedení obce po třiceti letech v Braškově . Následně mi starosta na veřejném zasedání odmítl odpovědět na otázky k projednávaným bodům s tím: „Já vám odpovídat nebudu, podejte si stížnost, jak máte ve zvyku …“. Kdo nemá čisté úmysly, nesmí s opozicí diskutovat, musí ji potlačit.

Proč se zdají stavební zakázky tak předražené?

V obci se toho za poslední volební období hodně událo. Přibylo několik komunikací kolem nových domů, cyklostezky a chodníky, velkolepě dimenzovaná dětská hřiště, z gruntu se opravila mateřská školka. Podrobně je to i za předcházející volební období shrnuto v posledním vydání Braškovských novin. Že jde převážně o stavební zakázky, je podmíněno i složením Zastupitelstva a Rady, kde dominují stavaři. Má to své výhody i úskalí. Stavební podnikatelé se vyznají, ale těžko se dozvíte, kdo z toho může něco vytěžit a co je na úkor občanů.

Příkladem budiž zakázka na chodník Braškov – Kyšice z roku 2012. Obec na ní plánovala vydat 3850 tisíc Kč. Firma ČNES nabídla v podstatě za tuto cenu zakázku provést. Asi se nečekalo, že přijdou další čtyři nabídky a všechny víc jak o půl milionu levnější. Vyhrál Froněk spol. s r.o. a cena chodníku za čtvereční metr byla 1762 Kč. Stavaři si z toho asi vzali poučení a letošní chodník z Valdeka na Velkou Dobrou už vyjde 5 krát dráž! Kolik firem se přihlásilo nevím, můj odhad je jedna. 

Zjevně luxusní je i plánovaná přestavba bývalé prodejny Jednoty na Braškově na „Obecní centrum“ s prodejnou uzenin a třemi ordinacemi zubařů. Nevím, jak zastupitelé přišli na potřebu tří zubařů v obci s jedním tisícem obyvatel, když na jednoho zubaře v Česku připadá průměrně asi 1300 pacientů. Zřejmě to počítal stejný odborník, kterému vyšly náklady na opravu čtverečního metru prodejny vyšší, než stojí výstavba nového bytu v Praze! Stavařům u moci holt do hlavy nevidíte. Že je projekt na tuto akci zcela vadný jim vůbec nevadí, vždyť i skládka na Toskánce vůbec nebyla a řeči o ní byly z historie obce vymazány.

Kompletně nový územní plán z roku 2013 stál 350 tisíc Kč. Za jeho dílčí změnu v roce 2018 vydal obecní úřad 750 tisíc Kč. Komu ty změny nahrávají do kapsy by zasluhovalo hlubší rozbor. Úporně prosazované protihlukové valy jsou zvláštní kapitolou, ke které se jistě ještě dostaneme později. Jako klad provedených změn je publikováno nerozšiřování ploch pro zástavbu. Nesmí se ale mluvit o tom, že jedinou výjimku mají pozemky starosty, který byl pověřen obcí změny připravit. Zajímavé je také to, že územní plán, platný do roku 2012 byl již skartován. Že by se mazaly stopy? 

 Jak z toho ven?

Ta špička ledovce prozatím stačila. Nenechme tu naši společnou loď rozbíjet o masy ledu schované ještě pod hladinou. Co mohlo být ještě vybudováno, kolik silnic v obci opraveno, kdyby se lépe a transparentně hospodařilo! Minimalistický odhad předražení zakázek s dotacemi je 25%. Kam ty peníze zmizely? Prohlédněte si své konto, zda tam také něco nepřibylo. A až dostanete víno v krabici …

Nejeden ze zastupitelů se rád ohání tím, že byl demokraticky zvolen a snad si to plete se  vstupenkou do ráje hojnosti a beztrestnosti. Moc je droga a asi se bude muset nechat volit až do smrti. Co kdyby se někdo jiný pohrabal v minulosti! A jsme zase u toho manželství: „Zapírat, zapírat, zapírat!“ Čestné vystupování v soukromém a občanském životě jsou spojité nádoby.

Volba příštího zastupitelstva je v rukou občanů. Rozhodujte se obezřetně.

 

 

S počátkem roku 2018 se sluší trochu zamyslet nad některými událostmi roku minulého.

Představitelé obce Braškov mají mocné nástroje pro informování veřejnosti o dění v obci a jejich záměrech. Informační portál obce www.braskov.cz přináší kromě povinně zveřejňovaných údajů i mnoho dalších zpráv. Vytknout se mu dá značné zpoždění, musíte čekat třeba 2 týdny na zveřejnění obsahu jednání Rady či Zastupitelstva. Unikátní je vydávání Braškovských novin, jejichž obsah sice ve velké míře kopíruje web, ale přináší i další perličky. Díky redakční radě a panu Havlíkovi letos vyjde již 28. ročník. Dále jsou tu různé společenské akce, kde zpravidla vedení obce také promluví. Jedna z posledních se konala 28.10.2017 a úplný záznam její oficiální části můžete shlédnout zde.  Uvedené mediální nástroje ovládá vedení obce, takže přirozeně publikuje jen to, co musí, či co se mu hodí. Jednou z mála možností, kdy se k životu v obci mohou veřejně vyjádřit také občané, jsou veřejná zasedání zastupitelstva (pomíjím hospodské a pouliční diskuse).  Jak jsem se na vlastní kůži přesvědčil, tu druhou stranu mince ale představitelé obce neradi vidí, když se zeptáte na něco, co jim není zrovna milé. Běžná zasedání zastupitelstva jsou monotónní, vzduch se pohne jen od zvedání rukou při hlasování. Jsou konána jednou za 2 až 3 měsíce a většinou trvají tak kolem 30 minut s účastí pěti až deseti občanů. Za velmi zajímavý jsem považoval program 14. zasedání, konaného 11.4.2017. Měl jsem nějaké podněty. Aby se mohli zastupitelé na moje otázky připravit, poslal jsem jim 7.4. podklady předem – Podnět k jednání.  Zastupitelé se připravili velmi dobře. Sál byl hosty zaplněn k prasknutí asi čtyřiceti lidmi a zasedání trvalo celou hodinu a čtyřicet minut! Vznesl jsem několik otázek k bodům programu, starosta odmítl odpovědět:

Odpověď starosty: Na vaše otázky, pane Horníku, vám určitě neodpovím. Protože vy byste chtěl, a to je holt váš psychologický profil, abychom tu seděli do půlnoci  a my tu do půlnoci sedět nebudeme, protože my to děláme zadarmo a my půjdeme za svými rodinami. Vy si hezky napíšete stížnost, jak jste zvyklý, a nebo podejte trestní oznámení, a já vám odpovím, to je za mě.

Někteří zastupitelé se tvářili, jako že nevědí o co v mých otázkách jde, i když šlo o body z programu zasedání, jiní raději mlčeli. Přítomní pozvaní občané se k bodům programu vesměs nevyjádřili, protože o nich neměli potuchy. Jasné jim ale bylo, že je nepřijatelné se na cokoliv ptát, či nedejbože kritizovat starostu. Celou diskusi najdete v zápisu zde.  Stojí to za přečtení od strany 4, takhle nějak začínaly zinscenované procesy proti osobám s jiným názorem. Průběh jednání mne přesvědčil o tom, že je co tajit a je také potřeba lidem otevřít oči.

Byli i další troufalci, kteří diskutovali k projednávaným věcem. Že diskuse nebyla zbytečná, si povíme někdy příště. Ledy se sice ještě nepohnuly, ale začaly praskat.

A jak je to s tím notorickým stěžovatelem? Opravdu jsem v roce 2016 po třiceti letech v Braškově jednu stížnost podal, a to na vyžádání starosty po přednesení diskusního příspěvku. (Na straně 6 zápisu zde.) V zápise z veřejného zasedání sice nebyl obsah mého příspěvku zveřejněn, ale najdete jej  zde .