Nejde o počasí. Současná vydatná sněhová nadílka brzy roztaje a přijde i jaro. Beznadějnější je stav myšlení některých představitelů braškovské obce, jejichž uvažování nedosahuje ani středověké úrovně. Jelikož tento příspěvek není označen jako HOAX a nejde o žádnou legraci, doložím jej, jak je obvyklé na těchto stránkách, na rozdíl od některých propagandistických článků Braškovských novin, konkrétními údaji.

Příkladem může být záměr přebudovat bývalou prodejnu Jednoty v Braškově na tzv. Obecní centum se třemi zubními ordinacemi a prodejničkou uzenin. Již jsme si o tom loni mohli něco přečíst v příspěvcích  Realita a dezinformace a Fikce a skutečnost. Příběh má pokračování, které ukazuje, jak vedení obce pohrdá zákony a ochranou práv svých obyvatel a dává přednost pochybným podnikatelským záměrům i za cenu lží a porušování pravidel slušného chování.

Vraťme se pár set let do minulosti. Známý historik Vlastimil Vondruška popisuje ve své knize o životě v 16. století, jaké tehdy platily stavební předpisy. Již v době před půl tisíciletím musel stavebník předložit svůj záměr a plány, musely se přesně vytýčit hranice stavby. Po stavebním řízení, kterého se zúčastnili zástupci radnice a sousedé, následoval souhlas. Důležité byly tři zásady, které musel stavebník respektovat. První byla zásada nenarušit vlastnická práva majitelů stávajících domů. Stavebník nesměl zřídit přístup ke svému domu přes pozemek souseda, na pozemek souseda nesměla zasahovat sebemenší část domu. Dalšími zásadami bylo, že stavebník musel respektovat přirozené potřeby sousedů a ctít soukromí okolí. Celý výňatek z knihy Vlastimila Vondrušky: Život ve staletích-16. století-Lexikon historie, strana 28 si můžete přečíst zde.

Uplynulo pět set let, ty zásady platí stále a byly zakotveny do Stavebního zákona. Někomu to ale není po chuti, v Braškově přeci zákony neplatí, tady se rozhoduje v jiném zájmu. Tak začneme od peněz: kolik to bude stát? – 20 miliónů, tím jsme si jistí. Stavební povolení? – Něco si tam do žádosti vylžeme. Sousedi? – Na ty kašleme. Asi v tomto duchu postupovala obec Braškov v čele se starostou ing. Vladimírem Drábem při přípravě stavby. Když vznesli sousedé oprávněné námitky na ochranu svých vlastnických práv, Stavební úřad v Unhošti je smetl se stolu – prý se sousedé mohou se stavebníkem soudit, když se budou cítit poškozeni.

Jinak k tomu přistoupil odvolací orgán – Krajský úřad Středočeského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu. V Unhošti vydané stavební povolení zrušil, protože uznal oprávněnost námitek a došlo k porušení několika ustanovení stavebního zákona i správního řádu. Celý obsáhlý spis si můžete přečíst, zjednodušeně to lze shrnout jako směsici chyb stavebníka – obce Braškov – a odboru výstavby MÚ v Unhošti asi takto:

1. Obec Braškov si v předloženém projektu vysnila hranice stavby a přístupových komunikací, aniž by respektovala skutečný stav a údaje z katastru nemovitostí.
2. Projekt nerespektuje vedení stávajících inženýrských sítí. Sice nevědí, kudy vedou, ale porušeny prý nebudou.
3. Stavba zasahuje na cizí pozemky, ale s jejich vlastníky se o tom nehodlají bavit.
4. Parkovacích míst bude potřeba pro tři zubní ordinace a prodejnu 12, obec tvrdí, že je jich v okolí dostatek.

Pokud máte trpělivost na čtení celého rozhodnutí, je to tak na 10 minut, můžete se pobavit zde. 

Celkově to zapadá do současné politiky vedení obce Braškov. Hlavně stavět (utrácet obecní peníze, nejlépe si ještě přilepšit z dotací), potřeby občanů Braškova jsou jen okrajovým přínosem, aby se to nějak zdůvodnilo. Námitky z jejich strany se nepřipouštějí. Že se řeší především „byznys plán“ je patrné na záměru tří zubních ordinací pro obec s jedním tisícem obyvatel, na které je i jeden zubař příliš. Vzniklé problémy, které budou navždy tížit občany – třeba s parkováním – se neřeší. Nejméně dvě ordinace by sloužily přespolním, kteří přijedou autem. Tak už obec zanedbala řešení dopravy v klidu při výstavbě hostince U Chalupů, na parkování přespolních návštěvníků doplácí braškovští (a nejen oni) riskováním při průjezdu Dukelskou ulicí denně. Svůj podíl na tom má i Odbor výstavby v Unhošti a obecní úřad v Braškově. Kdo by ale něco namítal, když investorem stavby byl Ing. Vladimír Dráb – starosta. V Braškově přeci zákony … . A tak jsme se trochu oklikou dostali zase ke středověku, kdy ani velmož nezasáhl do pravidel výstavby, určovaných férovými vztahy mezi sousedy. Zamrzli jsme v Braškově někde před středověkem? Kde je často s pompou deklarovaná odbornost členů braškovské stavební komise? Čím se řídí? Stavební zákon to asi není. Hlavně když čerpáme dotace. Jarní tání tomu zamrznutí myslí nepomůže. 

Podivné je i rozhodování Odboru výstavby Městského úřadu v Unhošti. Jak je možné se dopustit v jednom rozhodnutí tolika závažných chyb a porušení zákona, jak to konstatoval Krajský úřad? Zodpovídá vůbec za něco vedoucí odboru výstavby? Jak se k tomu staví vedení Městského úřadu? Abych jim nebral všechny možnosti – ještě se mohou soudit – tak uvidíme.

Při novoroční procházce jste si mohli vyzkoušet chůzi po novém chodníku z Valdeku na Velkou Dobrou. Každý občan Braškova se na něm podílí 14 000 Kč, tak jste si to jistě užili. V prosincových Braškovských novinách se k němu vyjádřil za komisi životního prostředí i Ing. Jiří Kolrusz v článku „Proč chodník z Braškova – Valdeku na Velkou Dobrou“ s tím, že rozptýlí námitky k vysokým nákladům na tento chodník. Nákladností díla se však vůbec nezabýval. Zařadil se tak mezi tu sortu ekologů, kteří něco obhajují ať to stojí, co to stojí! Soustředil se na přínos chodníku pro zlepšení přístupnosti okolní přírody a zvýšení bezpečnosti chodců. Proti tomu asi zásadní námitky nejsou, i když využití stavby bude minimální. K ochraně životního prostředí ale patří i to, zda byly náklady vynaloženy účelně a stavba je v rozumných mezích trvale udržitelná. To mu však zcela uniklo. Nebo se snad bojí o tom promluvit?

Podívejme se na tu akci trochu podrobněji. Že není ten chodník v převážné části chodníkem, ale lávkou, jste si asi všimli. Proč však stavět klasický chodník tam, kde by to bez problémů šlo, když na lávku jsou větší dotace a pro stavební lobby je výhodné vyšponovat náklady co nejvýše! Spočítal si pan Kolrusz, kolik tun betonu a oceli bylo vyplýtváno na zbytečné rošty a kolik stromů padlo a ještě padne na dřevěný povrch pochozí plochy s malou životností? I na tom snímku v Braškovských novinách je patrné, že v zobrazených místech je nesmyslné budovat nejméně pětkrát dražší lávku, nežli zvolit standardní chodník s dlouhou životností a nízkými náklady na údržbu.

Podívejme se blíže na tu stavbu směrem od Valdeku. Počátek chodníku je klasická stavba, tak jako by mohla být provedena v převážné části návazných úseků.

U propustku pod silnicí přešel chodník do lávky, to se dá ještě těch pár metrů pochopit, nemuselo se zatrubňovat. Proč ale drahá lávka pokračuje další desítky metrů až k přechodu přes silnici? To je zjevné plýtvání! Místy musel být terén prohlouben, aby se tam vůbec její konstrukce z profilů I20 vešla.

Stačilo by navézt tak 40 cm štěrku pod klasický asi pětkrát levnější chodník a asfaltovým povrchem.

Další úsek za přechodem pro chodce opět nesmyslně přechází do lávky, i když se výškové poměry podstatně nemění a palisáda by to vyřešila.

U lesíka před odbočkou na dálnici se muselo hodně vykopat, aby se tam lávka vešla alespoň pár centimetrů nad zemí – zase pár set tisíc k dobru – ale komu?

Že by před mostem došlo železo? Spíš se někomu nechtělo dělat lávku do zatáčky.

Až za mostem je terén u krajnice tak svažitý, že má lávka smysl. Opěrná zeď pro klasický chodník by to asi také vyřešila, ale bagr se tam nedostane a kdo by dnes ručně kopal její základy! Zvláště když je kritériem: „Čím dražší, tím lepší“! 

Jak podotkl pan Ing. Kolrusz, podařilo se stavbu realizovat v době rekonstrukce D6. O tom, že se obě stavby nedokončily v závazných termínech, se zapomněl zmínit. 

K ekologii a ekonomii stavby patří i udržovací náklady. Obec Braškov investovala do stavby, která je asi ze dvou třetin na cizích pozemcích a mimo katastr obce. Kdo bude stavbu udržovat – třeba hrabat sníh a provádět opravy – o tom se zatím nemluvilo. Ocelová konstrukce lávek podléhá revizím podle norem, to jsou další náklady. Životnost dřevěných trámů na pochozí ploše nebude větší než 20 let. Zvláště, když na řezu patrně nebyly řádně ošetřeny. Že za pár let ve stínu stromů dřevo zmechovatí a bude klouzat? Koho by dnes zajímalo, co bude za pár let! Co je doma, to se počítá.

Závěrem svého článku vyjádřil Ing. Jiří Kolrusz přesvědčení, že „… jde o veřejně prospěšné a bohulibé dílo, na které můžeme být právem hrdí.“

Veřejná prospěšnost však nespočívá jen v tom, že dílo lze užívat, ale i v tom zda bylo pořízeno s účelně vynaloženými náklady a je trvale udržitelné. Zmíněná „bohulibost“ díla souvisí s tím, jakého boha uctíváte. Pokud je bohem představitel stavební lobby, pak je mu to dílo jistě libé. Občané Braškova ale zase ostrouhali a budou i nadále z obecního rozpočtu plnit cizí kasy, byť s použitím dotací. Jen málokdo si zatím uvědomuje, do jaké propasti obec padá – a lávka k tomu přispěla.

Nejen v Šeříkové ulici byl asi bohatý Ježíšek.

Další informace k této stavební akci najdete v příspěvku Bude na konci tunelu světlo?  a  Bobřík mlčení . K dálnici  D6  pak v příspěvku  Svatozář nebo lhář .

Na 10. prosince 2018 bylo svoláno 1. veřejné zasedání zastupitelstva obce Braškov v novém povolebním složení. Oproti pozvánce do hostince u Chalupů se konalo na obecním úřadě a hned padl první rekord. Celé zasedání trvalo rekordních 12 minut – a není to písařská chyba. Předem připravené  body programu zastupitelé hbitě schválili a následovala diskuse. Přítomno bylo asi 15 občanů, do diskuse jsem se z nich hlásil jediný. Zajímalo mne, jak je to s dokončením necelý kilometr dlouhého čtrnáctimilionového chodníku z Valdeka na Velkou Dobrou.

Ne že by tam stála fronta babiček, které chtěly jít pěšky na hřbitov, ale peníze jsou vypláceny firmě, která slíbila smluvně dokončení celé akce nejdéle do 15. října 2018. Když jsem šel okolo 8. prosince, nevypadalo to tam jako hotové, provizorní zábradlí ani nevydrželo nápor silnějšího větru.

Na pokyn starosty jsem se dočkal stručné odpovědi od zastupitele Ing. Doksanského, který sdělil, že stavba bude dokončena 17. prosince 2018. Ta akce si zaslouží více pozornosti, neboť hodně vypovídá o hospodaření minulého i současného vedení obce. Jistě se o ní ještě dozvíte zajímavé věci.

Dále jsem se v diskusi zajímal o výsledky práce Komise pro dopravu, zřízené u obce počátkem tohoto roku, a to po zrušení předchozí komise z roku 2017, kterou vedl Ing. Vladimír Chalupa a byl jsem též jejím členem. O ní se můžete více dozvědět v rubrice Doprava. Trapné mlčení členů Rady, kterým se má komise zodpovídat, přerušil starosta sdělením, že na to nejsou připraveni. Pomohl jsem mu tím, že by mohli sdělit informaci o práci dopravní komise přímo její přítomní členové – místostarosta Ing. Petr Vacek a zastupitel Pavel Stádník, který situaci kritizoval v posledních Braškovských novinách. Přítomen byl i předseda dopravní komise Ing. Vladimír Chalupa. Tito však zarytě mlčeli. Vypadalo to, jako by lovili Bobříka mlčení. Trapnou situaci, která nesvědčila zrovna o schopnosti zastupitelů informovat občany o řešení aktuálních problémů obce, se snažila napravit zastupitelka Ing. Miloslava Vostrá. Navrhla, aby usnesení uložilo starostovi informovat o práci dopravní komise v příštích Braškovských novinách. Starosta se toho pak zřekl ve prospěch Ing. Vladimíra Chalupy. Uvidíme, zda ten opráší svoji ideu, že k pořádku v Dukelské ulici přispějí plastové figuríny policistů, rozmístěných na chodníku. Jeho nekonvenční nápady se již letos dočkaly ocenění od starosty, když jej pochválil za vybudování tréninkové plochy pro mladé hasiče přímo pod vedením vysokého napětí. Jistě bude odměněn i za věrné služby v dopravní komisi.

 

Zaujal mne komentář pana Martina J. k příspěvku Vojenská služba z minulého týdne. Protože chci reagovat trochu obšírněji, než to bývá v komentářích obvyklé, používám k tomu tento zvláštní příspěvek.

Historií se zabývám dlouhodobě a lze v ní nalézt kromě zábavy i mnohá ponaučení. Je známé rčení, že kdo se z historie nepoučí, musí ji prožít znovu – i s těmi negativy. Stejně, jako mám příspěvky z historie obce podloženy dokumenty, zakládají se i ostatní moje informace (s výjimkou těch, označených jako HOAX) na doložitelných skutečnostech. Je jen na čtenáři, zda je ochoten se nad tím zamyslet a připustit si, že věci nemusí být takové, jak se obecně předkládají. Prvky totalitního vládnutí v Braškově jsou vnímajícímu pozorovateli patrné a tady je potřeba si vzít poučení z historie. Když nebude existovat opozice, kam to povede? Je vaší svobodnou volbou některé články raději nečíst, než vyjádřit to, co se Vám na nich jeví nepravdivé. Demokracie je diskuse, ta někdy bolí. Totalita je pohodlná jak pro vládnutí, tak pro ty, kteří jsou ochotni se jí podřídit. A těch je hodně. „Smrádeček nevadí, hlavně když je teplíčko“ je krédem řady dnešních občanů. Většinou to ale končí revolucí, protože vládci si dovolují čím dál více a pohár jednou přeteče. Revoluce nikdy nepřinesou mnoho dobrého a proto se snažme jim předcházet demokratickým procesem -vyjádřením vlastního názoru, který nám je dnes naštěstí umožněn. Svoje hodnoty si musí každý v hlavě srovnat sám a rozhodnout se, co je schopen obhájit si čestně nejen sám před sebou, ale i před svojí rodinou a spoluobčany.