Rubrika: Život v obci

Že je náš starosta dobrý manažer, je všeobecně známo. Podle mě to má ale trochu popletené v tom, v čí prospěch a jak se řídí soukromá firma a jak obec. Na veřejném shromáždění ke změně územního plánu nebyla povolena diskuse. Pořizování záznamů protiprávně zakazuje. Je o něm zdokumentováno, že když má odpovědět jako veřejný činitel na pro něj nepříjemné dotazy občanů k bodům projednávaným v programu veřejného zasedání zastupitelstva, tak to odmítne s tím, že tu nebude sedět do půlnoci, protože to dělá zadarmo a půjde raději ke své rodině. Chápu, že odměna 14 tisíc měsíčně pro něj nic neznamená a k rodině to má daleko, protože jako starosta obce v ní ani nebydlí. To mu však nebrání v tom, aby si za tichého souhlasu zastupitelů dělal z obce firemní pobočku, kde uplatňuje bezohledně na úkor občanů svoje vlastní soukromé a firemní zájmy. Jedním z nich je prosazení právě schválené změny č. 1 územního plánu obce Braškov. V takovém případě byl již dvakrát schopen obětovat svůj čas svoláním mimořádného zasedání zastupitelstva. Ačkoliv dříve tvrdil, že mu nezáleží na tom, zda valy u dálnice budou či nebudou, jsou viditelně prosazovány jako ústřední bod změn v krajině. Ačkoliv nebyl předložen žádný alternativní plán na snížení hlučnosti z dálnice, která sice může být v některých místech nepříjemná, ale nikde nepřekračuje hygienické normy, jsou zběsile protlačovány zemní valy jako veřejně prospěšná stavba, kvůli které se budou vyvlastňovat pozemky soukromých vlastníků s úrodnou zemědělskou půdou o rozloze několika hektarů. Proč se starosta tak úporně zasazoval o změnu územního plánu se konečně ukázalo v letošním roce. Jím ovládaná firma ČNES se stala jedním z vítězů stavební zakázky na opravu dálnice D6 mezi Pavlovem a Velkou Dobrou. Ohromné množství stavebního odpadu, včetně potenciálně nebezpečné asfaltové drtě, je již nyní naváženo na deponii urychleně vytvořenou na Toskánce na pozemku pana Havlíka.

Podle slov starosty – on o tom nic nevěděl, za všechno může pan Havlík jako vlastník pozemku. Starosta se údajně obrátil na stavební úřad v Unhošti a spokojil se s odpovědí, že oni nemohou nic udělat. Že takovýto stavební odpad a zřejmě i další skončí na skládce podél druhé strany dálnice, honosně nazvané v územním plánu jako krajinotvorný a ekologický prvek, je nyní pravděpodobné. Původní plány na rozsah znehodnocení braškovského katastru postupem času násobně rostou, protože se nikdo nebrání bezohlednosti stavebních firem a nenasytnosti jejích představitelů. Deklarovaná šířka valu se již zvětšila na 22 metrů a obsah vzrostl na 220 000 m³. K přepravě takového množství materiálu je zapotřebí 25 000 těžkých nákladních aut, která samozřejmě pojedou i 25 000 krát zpátky prázdná. K tomu si připočtěte ta auta na mezideponii na Toskánce, která tam prý podle ŘSD bude fungovat až do července 2019. Na valech údajně vznikne 60 000 m² zeleně. Její údržba jistě půjde na účet obce a bude zatěžovat obecní rozpočet navždy mandatorními výdaji, jak to již dnes pozorujeme u uskutečněných stavebních akcí. Pokud bude při realizaci skládky a její rekultivaci ve vedení obce nějaký představitel stávající stavební lobby, je jisté, kdo na tom vydělá, a na čí úkor. Až se občané probudí, bude už pozdě cokoliv měnit. Firmy vydělají na skládce desítky miliónů. Obec od nich dostane dar pár desítek tisíc, aby mohly do světa vytrubovat, jak štědře se starají o blaho obyvatel. Ty dary mně připomínají odpustky z doby předhusitské. A víte, jak to tenkrát dopadlo.

Proč se ty změny územních plánů vlastně dělají? U toho braškovského je to v dnešních dnech už jasné. Podívejte se na Toskánce na deponii stavebního odpadu z opravy dálnice D6. Začalo se s navážením asfaltové drtě z vrchní části odfrézované vozovky. Pokud asfaltový odpad obsahuje dehet, je nebezpečným odpadem a jeho likvidace přijde asi na 5 000 Kč/tunu. 

Recyklace je také drahá, nejlevněji vyjde promíchání se zeminou. Když je jí dost, tak se tam ten asfalt ztratí – vždyť to je vlastně látka z přírody! A té zeminy na ředění dost bude. 

 

Již před několika lety se dělaly sondy na dálnici D6 mezi Pavlovem a Velkou Dobrou. Projektanti pak rozhodli, že se v tom úseku musí vozovka vybagrovat včetně části podloží. A pro stavební firmy vznikne problém, kam s těmi hromadami materiálu. V okolí se ale našli koumáci, kteří vše dobře promysleli, jen času nebylo nazbyt. Narodil se návrh změny územního plánu Braškova, kde zemní valy okolo dálnice figurují, jak jinak, nežli na prvním místě! Občané Braškova budou nadšení, když se sníží hlučnost z dopravy. Tak se ty odpady šikovně zaretušují, ale nikomu ani muk! V obci se vše přeci dělá jen pro dobro občanů. V územním plánu se protihlukové valy označí jako „interaktivní krajinotvorný a ekologický prvek“ – zní to lépe, nežli skládka odpadu, která by navíc podléhala kontrole. A bude toho požehnaně – 220 000 m³! Šířka valu měla být původně snad 15 m, teď už se říká, že raději 22 m, snad aby se to nezvrhlo, když zafouká vítr. 

Na opravu dálnice vypsalo ředitelství silnic a dálnic loni veřejnou zakázku a letos jí přidělilo, kromě jiných firem i společnosti ČNES braškovského starosty Drába, který změnu územního plánu s protihlukovými valy tvořil. Zajímavostí je, že on na Braškově nebydlí, tak proč by na katastr jím ovládané obce nenavezl snad půl milionu tun stavebního odpadu, kterého se obec už nikdy nezbaví. Takový pomník hned tak někdo nemá. Těch aut, jako je na obrázku, to bude asi 25 tisíc tam a 25 tisíc zpátky. Jelikož návrh změny územního plánu se bude schvalovat na mimořádném zasedání zastupitelstva obce Braškov až 16.7.2018 a majitelé polí u dálnice brání svou ornou půdu, která jim bude teprve vyvlastněna, musela asi vzniknout ta deponie na Toskánce. Takže se nebojte, je to jen dočasné – bude hůř!

V Programu rozvoje obce Braškov je jednou z nejnákladnějších akcí zřízení zdravotnického zařízení a prodejny v bývalém objektu Jednoty na Braškově. Objekt byl v roce 2010 Jednotou Kladno zrekonstruován, má nové opláštění včetně oken a dveří. O tři roky později byl v sousedství postaven soukromý hostinec č. p. 51.

Prodejna potravin však neobstála v konkurenci blízkého vietnamského prodejce a v roce 2016 ukončila činnost. V té době již obec Braškov uzavřela s Jednotou kupní smlouvu a odkoupila rekonstruovanou budovu a pozemek  za 3,5 milionu Kč. O přestěhování vietnamského prodejce do uvolněných prostor však obec zájem neprojevila, nebyl by to dobrý byznys. Zisky se netvoří ze stěhování, ale z budování, nejlépe z obecního rozpočtu a s dotacemi. Tak se zřejmě narodilo těch 20 milionů Kč na rekonstrukci objektu. Ta stavba bývalé Jednoty má 275 m², takže cena po rekonstrukci pak bude 85 455 Kč/m². Pro srovnání – průměrná cena nových bytů v Praze je teď asi 83 328 Kč/m², v krajských městech méně než poloviční, o vesnici nemluvě. Za tu cenu by vás přišel v Braškově domek o 120 m² (bez pozemku) na více než 10 milionů Kč.

Tady však nejde o novostavbu, ale jen o stavební úpravy. Co ale za tu přemrštěnou cenu obyvatelé Braškova vlastně získají?  V žádosti o stavební povolení se mluví o prodejně masa a uzenin (asi 30 m²) a třech! zubních ordinacích! Až si vystojíte frontu na maso, tak si sednete do čekárny ke třem zubním ordinacím. Braškov má něco málo přes 1000 obyvatel. Optimální počet pacientů na jednoho zubaře je 1300-1500. Že by obec očekávala populační explozi? Nebo bude každá ordinace využívána jen jeden den v týdnu? Občané to jistě skousnou, hlavně, že se prostaví hodně peněz! Kdyby každý občan Braškova navštívil zubaře průměrně 3 krát ročně (asi přeháním!), budou mít v každé ordinaci denně 4 pacienty. Komu to tedy má sloužit?

Zeptejte se svých zastupitelů, co to v programu rozvoje obce vlastně schvalují a za co se budou utrácet vaše peníze. Každý občan obce na to přispěje 23 500 Kč. Pokud použiji terminologii červnových Braškovských novin: „Dejte si pozor na psychopatické podnikatele, kterým stoupla do hlavy moc a bez zábran roztáčejí vaše miliony pro ukojení jejich osobních a podnikatelských potřeb“. Že k dosažení těch záměrů obec předkládá falešné informace a odmítá k tomu diskusi, jste se mohli přesvědčit i v jiných příspěvcích. Na výše uvedených faktech si můžete ověřit, co je dezinformace a kdo s vámi manipuluje.

V Braškovských novinách z června 2018 označil pan Bohumil Bečka, člen stavební komise, tyto webové stránky za dezinformační a manipulativní. Za důkaz použil příspěvek o zemním valu, který je na stránkách označený jako HOAX, tedy žertovná nadsázka. Že jej ta zpráva tak zaujala, mně došlo až po srovnání uvedených čísel. Oproti v HOAXu (Výstavba pro obranu)odhadovaným 40 tisícům tun stavebního odpadu se podle pana Bečky použije 220 tisíc kubických metrů, což bude v tunách více než desetkrát větší množství oproti publikovanému odhadu! Původně měl val být jen u malé části dálnice, pak se tiše zdvojnásobil. A když se nikdo neozval, prodloužil se teď až k dálničnímu sjezdu u Velké Dobré, tedy do cizího katastrálního území. Už se nedivím, že tato „dezinformace“ způsobila takový poprask v prostředí stavebních firem, které si již brousí zuby na to, aby nám zkrášlily krajinu zaručeně nezávadným stavebním odpadem.

Obecní stavební odborníci si se skutečností zřejmě moc hlavu nelámou, účel světí prostředky. Obec předložila nedávno stavebnímu úřadu ke schválení projektovou dokumentaci na Obecní centrum, které má vzniknout vnitřními úpravami bývalé prodejny Jednoty a okolního pozemku za  20 miliónů Kč ! 

Že účel světí prostředky si ukážeme na následujícím příkladu. Na obrázku je vlevo letecká fotografie cesty mezi Jednotou a hospodou, vpravo výkres stejného prostoru z projektu, který předložila obec. Zeleně je v něm označena tzv. obslužná komunikace. Aby vyšly rozměry podle norem, je výkres v jižní části jaksi „vylepšen“ proti skutečnosti a bude se asi jezdit přes zahrádku hospody. 

Odborníkům to nevadí, papír snese všechno. Co je to pravda? Vítězí peníze. Takoví lidé dnes řídí Braškov. Sami posuďte, co je fikce a co skutečnost. Snad o tom pan Bečka příště poinformuje. Třeba se zahrádka před hospodou bude bourat.

 

 

 

Zpravodaj Obecního úřadu, nazvaný Braškovské noviny, je jedním z dobrých počinů vedení obce a má tradici již 28 let. Web www.zbraskova.cz, který teď čtete, má od svého zrození jen pár měsíců, ale své místo v informačním portfoliu obce si už našel, soudě alespoň podle pozornosti, kterou mu červnový výtisk Braškovských novin věnuje. Proč vlastně vznikl? Určitě ne proto, aby popřel výsledky práce obětavců, kteří z průměrné obce za několik posledních desetiletí vybudovali pohodové místo pro vesnický život. Zdůrazňoval jsem to od počátku mého veřejného vystupování, které bylo motivováno zejména sdělením funkcionáře obce, že „… Vaše námitky jsou zbytečné, v Braškově zákony neplatí, tady rozhoduje ten, kdo má nejvíce peněz …“.  Můj vztah k obci vyjadřuje i následující výňatek z mého prvního diskusního příspěvku na veřejném zasedání zastupitelstva ze dne 19.12.2016:

Celý příspěvek nebyl na webu obce oproti zvyklostem zveřejněn, najdete jej zde. 

V totalitě se vládne skvěle, co vůdce prohlásí, je pravda. Opozice se musí potlačit nebo alespoň znevěrohodnit, diskuse se nepřipouští. Vůdce se s oblibou obklopuje bezpáteřními patolízaly, kteří jsou ochotni za mírnou odměnu podpořit cokoliv.

Známky tohoto obecného schématu dnes prolínají celou společností a přiznejme si, že tomu tak bylo již v mnoha obdobích našich dějin. Vždy se ale našel někdo, kdo se tomu vzepřel, zvláště když se překročila jistá hranice. Demokracie je diskuse. Proto tento web zveřejňuje i informace, které se nemusí každému zamlouvat. Jsou však založeny na skutečnostech, vesměs zdokumentovaných. Výjimku tvoří příspěvky označené jako HOAXy. Bližší vysvětlení k tomuto označení najdete zde. Přestože tyto zřetelně označené humorné nadsázky tvoří jen malý zlomek zveřejněných zpráv, snaží se  pan Bohumil Bečka znevěrohodnit na jejich základě celé stránky. Doufám, že se Braškovské noviny budou zabývat v budoucnu i těmi vážně míněnými příspěvky, jako je zdůvodnění 20 milionů na rekonstrukci bývalé prodejny Jednoty nebo každoroční „dárek“ v hodnotě cca 100 000 Kč telekomunikační společnosti za pronájem pozemku pro vysílač Na Háji. 

Když neexistuje opozice a kontrola, jistým skupinám lidí to otevírá prostor pro stále odvážnější kreace. Úkolem tohoto webu je v rubrice „Život v obci“ přinášet názory „z druhé strany“. Máte možnost se zamyslet nad uvedenými skutečnostmi a volit podle vlastního svědomí a se znalostí věci.

 

 

Nebojte se, sladem to tu smrdět nebude. Je to jen vtipné jméno akciové společnosti, vlastnící též č.p. 51 s hostincem U Chalupů. Vychází asi z pořekadla – kde se pivo vaří, tam se dobře daří.

Řada obyvatel Braškova ani netuší, že zde sídlí nějaká akciovka. Na aktuálním Informačním portálu Braškova si mezi významnými firmami v katastru obce zatím místo nenašla.

Snad proto, že do obecního rozpočtu z daně z příjmů nic neodvádí. Můj zájem vzbudila tím, že je mým sousedem, který sice pivo nevaří, ale zamiloval se do mých pozemků, dokonce si jich část oplotil. Jednou jsem se rozhodl jim doručit dopis, ale na oficiální adrese V Jezerech žádná schránka s firmou nebyla. Nezávislý auditor jí potvrdil dokonce adresu v Unhošti, tak mi to připomnělo ty firmy z televize, do kterých se nedoboucháte. Když jsem ale nahlédl do obchodního rejstříku, tak to rozptýlilo mé obavy z bílých koní, pár funkcionářů firmy znám osobně.  Více světla do personálií přinesla chobotnice, přístupná na Internetu:

 

 

Z veřejných rejstříků se dá hodně vyčíst. Každopádně ta firma se základním kapitálem 23 milionů Kč  a s aktivy za téměř 300 milionů Kč za poslední dva roky na dani z příjmu do rozpočtu Braškova přinesla 0,00 Kč. Za to jí ale přál Středočeský kraj, který jí jen v roce 2015 poskytl na její provoz dotaci 34,5 tisíc Kč. Když nevyděláte vy, může přijít exekutor, těm potřebnějším přijde dotace. A kdo Braškovský pivovar a.s. fakticky ovládá?  Na valné hromadě se demokraticky hlasuje, váha hlasu je podle počtu akcií. 60 akcií vlastní Ing. Vladimír Dráb, všichni ostatní akcionáři mají dohromady 55 akcií. To musí být napínavé hlasování! Autokratické vládnutí je droga. Když si na to zvyknete, pak se těžko přizpůsobujete pravidlům pro správu obce. Obec totiž není firma, která dělá vše jen pro dobro toho, kdo ji ovládá!

V pondělí 16. dubna 2018 proběhlo v hostinci U Chalupů veřejné projednávání návrhu změny č. 1 územního plánu Braškova . Nabito tam sice nebylo, ale část zastupitelů a několik málo občanů si přišlo poslechnout výklad pana architekta k nové dokumentaci. Předem jsem si z obecního webu nastudoval navržené změny, a pokud vůbec máte zájem vědět, co se bude v Braškově dít, můžete si přečíst můj názor.

Podle stavebního zákona (§55a, odst. 1) rozhoduje o obsahu změny ÚP zastupitelstvo obce. To na svém zasedání dne 22. srpna 2016 určilo v souladu se zákonem v 11 bodech obsah změn a pověřilo starostu obce zajištěním zpracování zadání Změny č.1 ÚP. Starosta se chopil příležitosti a nad rámec bodů schválených zastupitelstvem si přidal do změn i obsah, kterým vylepšil postavení jím ovládané společnosti Braškovský pivovar a.s. například rozšířením zastavitelné oblasti na jeho pozemcích, o čemž se v rozhodnutí zastupitelstva vůbec nemluví.

Změnu ÚP měl původně zpracovávat v rámci působnosti jeho orgánů Magistrát města Kladna, který přislíbil pro vytíženost zahájit činnost až za několik málo měsíců po objednání. Obec však již před tím netrpělivě zadala zpracování související dokumentace soukromé firmě za ¾ milionu Kč. Návrh zadání změny byl dodán se závažnými chybami, takže muselo být revokováno usnesení zastupitelstva, které první návrh schválilo.

Téměř po roce byl zveřejněn k připomínkám návrh Změny č. 1. Připomínky veřejnosti z listopadu 2017 nebyly na rozdíl od zpracování připomínek státních orgánů dosud obcí nijak komentovány nebo publikovány. Tím jsou vedením obce její vlastní občané odsunuti na druhou kolej,  ačkoliv mají mít rovná práva. K veřejnému projednávání tak byla předkládána další varianta Změny č.1 ÚP, aniž bylo transparentně zdůvodněno, v čem se od předchozí verze liší.

Hned prvním a nejvíce prosazovaným bodem nové výstavby jsou zemní valy u dálnice. Je veřejným tajemstvím, že jde o skládku desetitisíců tun stavebního odpadu, jejichž zřízení udělá radost mnoha stavebním firmám a některé z nich z toho jistě budou profitovat. Oproti původnímu diskutovanému záměru se rozrostl jeden val na dvojnásobek. Zřizování valů zpochybnili i někteří občané v diskusi na veřejném shromáždění již před rokem (zápis str.7).  Posouzením vlivu na životní prostředí se odpovědný architekt nezabývá, prý to obci nepřísluší. A nikdo jiný se tím ani zabývat nebude, protože skládku – alias valy – nazval interakčním prvkem s krajinotvornou a ekologickou funkcí. Přínos pro snížení hluku, který podle platných měření nepřekračuje hygienické normy, je sice očekávatelný, ale nepodložený. Záměr je jednoduše prohlášen za prvek územní ekologické stability, a proto není a ani nebude nikterak doložen rozborem negativních vlivů při výstavbě, zejména dopravní zátěží obce nákladními automobily navážejícími více než 40 tisíc tun stavebního odpadu, hlučností a prašností, ochranou zemědělského půdního fondu. Nejsou vůbec uvažovány vlivy průsaků srážek cizorodými materiály do spodních vod a splachů na okolní pole, náklady na rekultivaci skládky a pravidelnou údržbu a další okolnosti. Skládka se bude pyšnit ekologickým přínosem. Okamžitý profit několika stavebních firem tak zatíží obec na tisíce let. Nebo si myslíte, že se těch tisíců tun nechtěného materiálu ještě někdy zbavíme?

Co s tím souvisí? Byla vypuštěna z ÚP v subkapitole 1.Dopravní infrastruktura část, že „Problematika hluku je součástí samostatně zpracovaného „Posouzení vlivů na životní prostředí““.  (Odůvodnění str. 9)

Ve stejném Odůvodnění na str. 37 – vyhodnocení připomínek orgánů je uvedeno:

4. Ochrana zemědělského půdního fondu Veřejné zájmy chráněné zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, jsou záměrem dotčeny. Podle § 17a odst. A) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ZPF), se vyjadřuje podle § 5 odst. 2 zákona o ZPF k územně plánovací dokumentaci krajský úřad. Obecní úřad obce s rozšířenou působností není v této věci příslušný.

Vyhodnocení: Vyjádření tohoto orgánu, který není příslušným dotčeným orgánem, bereme na vědomí s tím, že věcně a místně příslušný dotčený orgán byl v rámci společného jednání o návrhu obeslán a své stanovisko uplatnil. 

Jaké to stanovisko k záboru 20 ha orné půdy je, jsem se nedočetl.

 Aby byly občanům změny ÚP srozumitelnější hemží se zdůvodnění lidovými termíny, jako jsou: Územní systém ekologické stability (ÚSES), biocentra, biotopy, biokoridory, ekodukty a další produkty bioinženýrství.

Když se podíváte na ty biomapy, tak aby se člověk při procházce Braškovem bál někam šlápnout.

 Například je vysvětleno, co jsou to valy:

• Interakční prvek

je nepostradatelný krajinný segment, nejčastěji liniového typu, obvykle ekotonového charakteru, který zprostředkovává na lokální úrovni příznivé působení ostatních ekologicky významných krajinných segmentů. Plní nezastupitelné funkce krajinné zeleně, včetně funkce zprostředkování a zesílení stabilizačního vlivu prvků ÚSES na krajinný ekosystém.

Teď je to křišťálově jasné, že ty valy nemohou škodit!

Za zmínku by stála i významná plánovaná stavba ekoduktu přes dálnici, ten však byl naplánován již v ÚP z roku 2013 a možná se k němu někdy vrátím. Co o něm víte vy – občané Braškova – jako investoři?

Podle výše uvedeného usnesení zastupitelstva měla změna ÚP obsahovat pod bodem 5  i „cyklogenerel obce Braškov“. V dokumentaci o něm není ani čárka, tak bude obec jistě požadovat jako správný hospodář slevu z těch vynaložených 3/4 miliónu Kč za nesplnění podmínek zadání.

Pochybnost, zda zpracovatel vůbec věděl, o kterém území píše vyvolává pasáž na str. 51 Odůvodnění, kde v kapitole

12. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU se uvádí na str.51:

Návrh Změny č. 1 Územního plánu Braškov nevymezuje záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v Zásadách územního rozvoje (ZÚR ) Kraje Vysočina ( § 43 odst. 1 stavebního zákona ).

Nebo i název v regionu neexistující obce Malé Přípotočno na str. 53.

Doufám, že na rozdíl od dříve uvedených zásadních vad celého návrhu Změny č. 1 ÚP obce Braškov jde jen o překlepy způsobené nepozorným kopírováním z jiných materiálů, které půjde snadno odstranit. Nikdo ze zastupitelů je však nepřipomínkoval, což vzbuzuje dojem, že materiál ani nečetli.

V závěrečné řeči se starosta pochválil, že nepřipouští rozšiřování zastavitelného území v katastru obce Braškov. Ta samochvála však trochu smr . .  .  Když byl upozorněn, že tímto návrhem změny ÚP povolil rozšíření zastavitelné oblasti na úkor orné půdy  jen společnosti Braškovský pivovar a.s., kterou ovládá, sehrál před publikem vynikající divadelní scénu. Tvrdil, že o ničem takovém neví, a jak se to vůbec mohlo stát. Když mu odpovědný architekt potvrdil, že tomu tak opravdu je, ptal se starosta pléna, zda to lze nějak zrušit – nikdo ani nemukl. Od něj jako autora změn územního plánu to byl opravdu působivý a přesvědčivý výstup. A jak to v Braškově chodí, řada přítomných mu to jistě uvěřila.

Konečně přišlo jaro a koledníci před Velikonocemi naposledy upletli nové pomlázky z vrby před bývalou prodejnou v Braškově. Ta  se totiž ve čtvrtek 5. dubna 2018 po zásahu místních dendrologů s motorovou pilou poroučela k zemi. Jak dlouho tu stála už asi nikdo nepamatuje – říká se tomu proto od nepaměti. Byla okrasou plácku před prodejnou, ale musela ustoupit modernizaci. Svým způsobem byla i charakteristickým prvkem Braškova. Některé věci jsou navenek pěkné, ale když do nich říznete, objeví se hniloba. Je to prostě život i se svými průvodními jevy. U vrb nás nepřekvapí, že jsou uvnitř duté. Důvodem k zamyšlení jsou ale lidé, kteří vidí jen zdravé dřevo a hniloba jim nevadí. Většinou si nad nepříjemným prostě zakrývají oči. Nepřipustí si, že paraziti se zakousávají stále hlouběji a hlouběji a dostanou se i jim až pod kůru.

 

Klidné zimní vody braškovského rybníka rozvířila smrt nenasytné ryby, která nevydržela nápor jedů z certifikovaného pečiva okolních pekařů. Kachní žaludky, pověstné svou výdrží, zatím odolávají a pokud ptáci přežijí i tu jejich téměř každoroční chřipku, tak se díky vydatné stravě na jaře zase jejich populace rozroste a ostrůvek jim bude těsný.

Druhou událostí, která budí pozornost, je odkládání odpadu u prodejny na Valdeku a do odpadkových košů. Někteří lidé se stále neštítí poškozovat zájmy druhých pro získání prospěchu pro svoji osobu či firmu. Je dobře, že se hned v zárodku řeší narušování pořádku v jinak vzorné obci jak v Braškovských novinách, tak i na jednání zastupitelstva. Pachatel údajně nebydlí v Braškově. Lze doufat, že bude s přispěním občanů a techniky dopaden a v rámci zákonných možností bude zjednána náprava, jako tomu bylo již v předchozích případech ukládání odpadu mimo popelnice (vis obrázek).

Pozornost zastupitelstva je pravidelně věnována i psím výkalům. Tento nešvar ale jistě nepřičteme přespolním, je to vizitka místních „páníčků“, neochotných po svých miláčcích uklidit to, co na ulici nepatří.

Snad bude zastupitelstvo přistupovat stejně kriticky i k připravované skládce desetitisíců tun stavebního odpadu v katastru obce, legalizované stavebními podnikateli jako protihlukový val. Ty hory odpadu tu budou už navěky a nepůjdou uklidit jako pár psích hovínek a igelitka se stavební sutí v odpadkovém koši! Ti co bydlí v Braškově, by se nad tím měli zamyslet. 

 

 

 

V letošním roce vzpomeneme sté výročí ukončení 1. světové války a založení Československé republiky. S celostátními oslavami, vzpomínkovými akcemi a dokumentárními pořady nás jistě obšírně seznámí sdělovací prostředky.

Jak se na výročí těchto významných událostí chystá obec Braškov, zatím na veřejnost neproniklo. Co se dá očekávat? Monarchisté ve svém svatostánku pod bustou císaře Franz-Josefa, vyhlašovatele války, zapláčou nad válečnou porážkou a rozpadem monarchie, representace obce položí věnec k pomníku obětí na návsi a snad si někdo vzpomene i na legionáře, kteří se svým postojem významně zasloužili o vznik samostatné republiky a demokracie v naší zemi. Pohledy do historie obce se o braškovských legionářích nezmiňují, několik jich ale bylo. Že by dosud nepřístupné prameny a rodinné archivy vydaly nějaká nová svědectví?

O tom, jak Velká válka zamíchala osudy našich blízkých se můžete přesvědčit na příkladu zdokumentovaném zde. V brzy následujících příspěvcích v rubrice Historie si můžete přečíst něco o braškovských legionářích a obětech 1. světové války.