Při novoroční procházce jste si mohli vyzkoušet chůzi po novém chodníku z Valdeku na Velkou Dobrou. Každý občan Braškova se na něm podílí 14 000 Kč, tak jste si to jistě užili. V prosincových Braškovských novinách se k němu vyjádřil za komisi životního prostředí i Ing. Jiří Kolrusz v článku „Proč chodník z Braškova – Valdeku na Velkou Dobrou“ s tím, že rozptýlí námitky k vysokým nákladům na tento chodník. Nákladností díla se však vůbec nezabýval. Zařadil se tak mezi tu sortu ekologů, kteří něco obhajují ať to stojí, co to stojí! Soustředil se na přínos chodníku pro zlepšení přístupnosti okolní přírody a zvýšení bezpečnosti chodců. Proti tomu asi zásadní námitky nejsou, i když využití stavby bude minimální. K ochraně životního prostředí ale patří i to, zda byly náklady vynaloženy účelně a stavba je v rozumných mezích trvale udržitelná. To mu však zcela uniklo. Nebo se snad bojí o tom promluvit?

Podívejme se na tu akci trochu podrobněji. Že není ten chodník v převážné části chodníkem, ale lávkou, jste si asi všimli. Proč však stavět klasický chodník tam, kde by to bez problémů šlo, když na lávku jsou větší dotace a pro stavební lobby je výhodné vyšponovat náklady co nejvýše! Spočítal si pan Kolrusz, kolik tun betonu a oceli bylo vyplýtváno na zbytečné rošty a kolik stromů padlo a ještě padne na dřevěný povrch pochozí plochy s malou životností? I na tom snímku v Braškovských novinách je patrné, že v zobrazených místech je nesmyslné budovat nejméně pětkrát dražší lávku, nežli zvolit standardní chodník s dlouhou životností a nízkými náklady na údržbu.

Podívejme se blíže na tu stavbu směrem od Valdeku. Počátek chodníku je klasická stavba, tak jako by mohla být provedena v převážné části návazných úseků.

U propustku pod silnicí přešel chodník do lávky, to se dá ještě těch pár metrů pochopit, nemuselo se zatrubňovat. Proč ale drahá lávka pokračuje další desítky metrů až k přechodu přes silnici? To je zjevné plýtvání! Místy musel být terén prohlouben, aby se tam vůbec její konstrukce z profilů I20 vešla.

Stačilo by navézt tak 40 cm štěrku pod klasický asi pětkrát levnější chodník a asfaltovým povrchem.

Další úsek za přechodem pro chodce opět nesmyslně přechází do lávky, i když se výškové poměry podstatně nemění a palisáda by to vyřešila.

U lesíka před odbočkou na dálnici se muselo hodně vykopat, aby se tam lávka vešla alespoň pár centimetrů nad zemí – zase pár set tisíc k dobru – ale komu?

Že by před mostem došlo železo? Spíš se někomu nechtělo dělat lávku do zatáčky.

Až za mostem je terén u krajnice tak svažitý, že má lávka smysl. Opěrná zeď pro klasický chodník by to asi také vyřešila, ale bagr se tam nedostane a kdo by dnes ručně kopal její základy! Zvláště když je kritériem: „Čím dražší, tím lepší“! 

Jak podotkl pan Ing. Kolrusz, podařilo se stavbu realizovat v době rekonstrukce D6. O tom, že se obě stavby nedokončily v závazných termínech, se zapomněl zmínit. 

K ekologii a ekonomii stavby patří i udržovací náklady. Obec Braškov investovala do stavby, která je asi ze dvou třetin na cizích pozemcích a mimo katastr obce. Kdo bude stavbu udržovat – třeba hrabat sníh a provádět opravy – o tom se zatím nemluvilo. Ocelová konstrukce lávek podléhá revizím podle norem, to jsou další náklady. Životnost dřevěných trámů na pochozí ploše nebude větší než 20 let. Zvláště, když na řezu patrně nebyly řádně ošetřeny. Že za pár let ve stínu stromů dřevo zmechovatí a bude klouzat? Koho by dnes zajímalo, co bude za pár let! Co je doma, to se počítá.

Závěrem svého článku vyjádřil Ing. Jiří Kolrusz přesvědčení, že „… jde o veřejně prospěšné a bohulibé dílo, na které můžeme být právem hrdí.“

Veřejná prospěšnost však nespočívá jen v tom, že dílo lze užívat, ale i v tom zda bylo pořízeno s účelně vynaloženými náklady a je trvale udržitelné. Zmíněná „bohulibost“ díla souvisí s tím, jakého boha uctíváte. Pokud je bohem představitel stavební lobby, pak je mu to dílo jistě libé. Občané Braškova ale zase ostrouhali a budou i nadále z obecního rozpočtu plnit cizí kasy, byť s použitím dotací. Jen málokdo si zatím uvědomuje, do jaké propasti obec padá – a lávka k tomu přispěla.

Nejen v Šeříkové ulici byl asi bohatý Ježíšek.

Další informace k této stavební akci najdete v příspěvku Bude na konci tunelu světlo?  a  Bobřík mlčení . K dálnici  D6  pak v příspěvku  Svatozář nebo lhář .

Na 10. prosince 2018 bylo svoláno 1. veřejné zasedání zastupitelstva obce Braškov v novém povolebním složení. Oproti pozvánce do hostince u Chalupů se konalo na obecním úřadě a hned padl první rekord. Celé zasedání trvalo rekordních 12 minut – a není to písařská chyba. Předem připravené  body programu zastupitelé hbitě schválili a následovala diskuse. Přítomno bylo asi 15 občanů, do diskuse jsem se z nich hlásil jediný. Zajímalo mne, jak je to s dokončením necelý kilometr dlouhého čtrnáctimilionového chodníku z Valdeka na Velkou Dobrou.

Ne že by tam stála fronta babiček, které chtěly jít pěšky na hřbitov, ale peníze jsou vypláceny firmě, která slíbila smluvně dokončení celé akce nejdéle do 15. října 2018. Když jsem šel okolo 8. prosince, nevypadalo to tam jako hotové, provizorní zábradlí ani nevydrželo nápor silnějšího větru.

Na pokyn starosty jsem se dočkal stručné odpovědi od zastupitele Ing. Doksanského, který sdělil, že stavba bude dokončena 17. prosince 2018. Ta akce si zaslouží více pozornosti, neboť hodně vypovídá o hospodaření minulého i současného vedení obce. Jistě se o ní ještě dozvíte zajímavé věci.

Dále jsem se v diskusi zajímal o výsledky práce Komise pro dopravu, zřízené u obce počátkem tohoto roku, a to po zrušení předchozí komise z roku 2017, kterou vedl Ing. Vladimír Chalupa a byl jsem též jejím členem. O ní se můžete více dozvědět v rubrice Doprava. Trapné mlčení členů Rady, kterým se má komise zodpovídat, přerušil starosta sdělením, že na to nejsou připraveni. Pomohl jsem mu tím, že by mohli sdělit informaci o práci dopravní komise přímo její přítomní členové – místostarosta Ing. Petr Vacek a zastupitel Pavel Stádník, který situaci kritizoval v posledních Braškovských novinách. Přítomen byl i předseda dopravní komise Ing. Vladimír Chalupa. Tito však zarytě mlčeli. Vypadalo to, jako by lovili Bobříka mlčení. Trapnou situaci, která nesvědčila zrovna o schopnosti zastupitelů informovat občany o řešení aktuálních problémů obce, se snažila napravit zastupitelka Ing. Miloslava Vostrá. Navrhla, aby usnesení uložilo starostovi informovat o práci dopravní komise v příštích Braškovských novinách. Starosta se toho pak zřekl ve prospěch Ing. Vladimíra Chalupy. Uvidíme, zda ten opráší svoji ideu, že k pořádku v Dukelské ulici přispějí plastové figuríny policistů, rozmístěných na chodníku. Jeho nekonvenční nápady se již letos dočkaly ocenění od starosty, když jej pochválil za vybudování tréninkové plochy pro mladé hasiče přímo pod vedením vysokého napětí. Jistě bude odměněn i za věrné služby v dopravní komisi.

 

Zaujal mne komentář pana Martina J. k příspěvku Vojenská služba z minulého týdne. Protože chci reagovat trochu obšírněji, než to bývá v komentářích obvyklé, používám k tomu tento zvláštní příspěvek.

Historií se zabývám dlouhodobě a lze v ní nalézt kromě zábavy i mnohá ponaučení. Je známé rčení, že kdo se z historie nepoučí, musí ji prožít znovu – i s těmi negativy. Stejně, jako mám příspěvky z historie obce podloženy dokumenty, zakládají se i ostatní moje informace (s výjimkou těch, označených jako HOAX) na doložitelných skutečnostech. Je jen na čtenáři, zda je ochoten se nad tím zamyslet a připustit si, že věci nemusí být takové, jak se obecně předkládají. Prvky totalitního vládnutí v Braškově jsou vnímajícímu pozorovateli patrné a tady je potřeba si vzít poučení z historie. Když nebude existovat opozice, kam to povede? Je vaší svobodnou volbou některé články raději nečíst, než vyjádřit to, co se Vám na nich jeví nepravdivé. Demokracie je diskuse, ta někdy bolí. Totalita je pohodlná jak pro vládnutí, tak pro ty, kteří jsou ochotni se jí podřídit. A těch je hodně. „Smrádeček nevadí, hlavně když je teplíčko“ je krédem řady dnešních občanů. Většinou to ale končí revolucí, protože vládci si dovolují čím dál více a pohár jednou přeteče. Revoluce nikdy nepřinesou mnoho dobrého a proto se snažme jim předcházet demokratickým procesem -vyjádřením vlastního názoru, který nám je dnes naštěstí umožněn. Svoje hodnoty si musí každý v hlavě srovnat sám a rozhodnout se, co je schopen obhájit si čestně nejen sám před sebou, ale i před svojí rodinou a spoluobčany. 

Takovou otázku vám na webech často položí, aby se vyloučily vlivy nemyslících naprogramovaných strojů na ovlivňování obsahu. Když jsem si přečetl komentáře z 18.11.2018, překvapila mne doslovná shoda textu u dvojice komentářů podepsaných jako ing. Stanislav Cerha a Chvojka M. Nemohu sice vyloučit vzácnou duševní shodu obou pisatelů, spíše však některý opisoval od toho druhého a jen na konci přidal či ubral tečku. Horší variantou je, že jsou oba roboti, kteří slepě a oddaně plní příkazy svého programátora. Nicméně jsem rád, že se komentář konečně objevil i u příspěvku „Věcné břemeno vypovídá“, jenž není zařazen do skupiny HOAXy, která sice má dosud největší ohlasy, ale není nosným prvkem tohoto webu. Komentátoři sice pochválili název, ale přínosnější by bylo, aby se vyjádřili k obsahu, který je podložen zdokladovanými skutečnostmi, tak jako i ostatní příspěvky z rubriky „Život v obci“. Částečně jim ale dávám za pravdu, asi jsem břemenem, ale nikoliv pro obec. Obec je totiž společenstvím všech občanů, nikoliv územím pro prosazování zájmů mocenských skupin a jejich firem na úkor občanů Braškova. Tyto skupiny si odvykly slyšet jakoukoliv kritiku a vnímat opozici. Připouštím, že po dlouhém období budování jejich totální nadvlády jim asi jako břemeno připadám a dovedu pochopit i některé jejich frenetické výpady. Vždy jsem tvrdil, že v Braškově se žije dobře a dosáhlo se tu mnoha úspěchů. K tomu, aby rozvoj obce i v budoucnu směřoval ke smysluplnému a spravedlivému rozdělování zdrojů, je však potřeba veřejná kontrola a diskuse. K tomu mají přispět i tyto webové stránky, které si již získaly místo v informačním portfoliu obce a některým občanům už se pootevřely oči. Budu se i nadále zúčastňovat veřejných zasedání zastupitelstva, na která jsem byl vždy obcí pozván. Snad se tam setkám i se zmíněnými komentátory – pokud to opravdu nejsou jen roboti bez bydliště v Braškově.

Nedávno jsme v obci uctili památné stoleté výročí vzniku samostatného Československa, které pohřbilo autokratickou vládu a položilo základy demokracie. Ne všichni se při tom tvářili, že by je to nějak nadchlo. Demokracie nespadla z nebe a musí se stále hájit. Je namístě si připomenout hesla TGM: NEBÁT SE , NELHAT A NEKRÁST !

Ke stoletému výročí vzniku samostatného Československa a ukončení světové války uspořádala obec Braškov v sobotu 10. listopadu 2018 oslavu. V oznámených 15:00 hodin se v okolí restaurace U Chalupů shromáždilo přes 60 občanů. Bylo patrné, že kromě kulturní komise se o důstojný průběh akce zasloužil především Sbor dobrovolných hasičů. V 15:45 se beze slov dostavil staronový starosta obce Ing. Vladimír Dráb. Velitel hasičů Tomáš Votava pak seznámil přítomné občany s programem oslav. První zastavení se konalo na návsi Braškova u památníku obětí válek. Dlouholetý braškovský kronikář a předseda kulturní komise Pavel Stádník pronesl krátký projev a Tomáš Votava za doprovodu starosty položil věnec k pamětní desce se jmény obětí 1. světové války. Další zastavení průvodu občanů bylo u památné lípy – Stromu svobody – vysazené při padesátém výročí republiky v roce 1968. Třetí zastávka byla spojena s vysazením pamětního stromu v ostrůvku křižovatky ulic Dukelská a Pod Horkou. Odborný dohled při sázení lípy vykonávala místní zahradnice Pavlína Novotná. Tam starosta konečně promluvil okomentováním hloubky jámy pro strom, kterou hloubil s vydatnou pomocí hasičů. Čestnou stráž v legionářských uniformách při pokládání věnců zajistila Československá obec legionářská, která se též postarala o důstojné zakončení oslav v sále hostince U Chalupů přednáškou s výstavou výstroje a výzbroje legionářů. Dostalo se místa i pro vystavení dokumentů o některých legionářích z Braškova, kteří až do letoška byli téměř vymazáni z historie obce, ve které se prosazovali spíše monarchisté. Po promítnutí filmů o cestách legionářů ve Velké válce následovala volná zábava.

Podstatné části průběhu akce zachycuje následující videozáznam:

Informace zaměřené na osudy braškovských občanů v 1. světové válce najdete v příspěvku Stoletá výročí .

 

 

 

V nedávném příspěvku „Výprodej Braškova“ jsem se zmínil o uzavření nevýhodné smlouvy (jak pro koho) o věcném břemeni souvisejícím s vysílačem T-mobilu Na Háji. Na 21. veřejném zasedání tuto smlouvu, podepsanou starostou Drábem, zastupitelstvo schválilo. Tak jsem se tam hned zeptal, v čem je to věcné břemeno, ke kterému se obec upsala, pro občany výhodné, zda se dá vypovědět a za jakých podmínek. Po několika týdnech se na oficiálním webu obce Braškov konečně objevil zápis z tohoto zasedání, tak se můžete pokochat na vlastní oči fundovanými odpověďmi zastupitelů. Na vlastní uši se už nepřesvědčíte, protože po dlouhé době obec zvukový záznam ze zasedání nepořizovala – asi jde o další přínos k „demokratizaci“ života v obci. On třeba takový zvukový či videozáznam dovede objektivně ukázat na ty, co lidem lžou a dělají ze sebe svatoušky. Bez něj se snáze skutečnost překrucuje a zatajuje. 

Za pozornost v zápisu na str.4 stojí odpověď starosty: „… náš kabel je slabý a rádi bychom se připojili k nim“. Že by se ta možnost objevila v uzavřené smlouvě, na to neprávník poněkud „pozapomněl“. Asi to bude stát obec další peníze.  

Odpověď místostarosty je také vypovídající o jeho snahách a kompetenci a jistě si „zaslouží“, aby se nějakým způsobem opět dostal do vedení obce, když už nebyl jako hasič řádně zvolen. Třeba někdo dostane „trafiku“ a odstoupí.

Korunu těm fundovaným vysvětlením nasadil zastupitel J. Peták: „Každá smlouva se dá vypovědět …“. Asi si nepřečetl ty „Podmínky výkupu věcného břemene“ v čl. VIII smlouvy. Ani za sto let se reálně nedají splnit. Za necelých 12 tisíc Kč příjmu by obec zaplatila milióny. Tomu se říká nemravná smlouva. Zastupitelům se zdá, že z obecního krev neteče. Ve společnosti, kde by byl J. Peták obchodním ředitelem, by za takovou smlouvu dostal okamžitý výhazov.