Hašení prodejny

V sobotu 23. listopadu 2019 nacvičovali braškovští dobrovolní hasiči práci s výškovou technikou a hašení budov z výšky. Jako cvičný objekt posloužila opuštěná prodejna COOP, která stále čeká na rekonstrukci za 20 miliónů Kč! Proslýchá se, že získala nového obyvatele a dramaticky se tam zvýšilo riziko požáru. Výšková technika je u braškovské  jednotky zavedena teprve od letošního roku. Jde o (staro)novou vysokozdvižnou plošinu na povozku Avia, zrepasovanou obětavou prací dobrovolných hasičů. Cvičení bylo spojeno i s čištěním okapů.

 

 

Očkování ano či ne?

Ve veřejných diskusích se často objevuje odpor proti povinnému očkování dětí proti infekčním chorobám. Díky vyspělé zdravotní péči a vysoké proočkovanosti populace byly dřívější hrozby jako pravé neštovice, spalničky, zarděnky, spála a černý kašel silně potlačeny. V minulosti se epidemie těchto smrtelných nemocí nevyhýbaly ani Braškovu. Jak tragicky jejich rozšíření dovedlo zapůsobit si můžeme ukázat na krátké epizodě z konce 18. století, kdy na neštovice zemřelo několik dětí.

3. července 1794 zemřel pětiměsíční Matěj, syn Františka Stádníka z Braškova 31. Jeho diagnóza byla zapsána jako zarděnky, ale vzhledem k další šňůře onemocnění dětí to mohlo být i jinak. 

19. srpna 1794 zemřela v Braškově 33  ani ne roční Barbora Panenková, dcera Jakuba – na neštovice.

7. října na neštovice zemřel ve věku jeden rok a dva měsíce František, nejmladší syn Matěje Stádníka z Braškova 40.

9. října podlehl neštovicím ve věku tři a půl roku i bratr předchozího, Václav. Ze třech dětí Matěje Stádníka tak přežila jen nejstarší Marie.

15. října se o jeden měsíc nedožil dvou let František Kastner, syn Matěje z Braškova 10.

30. října  zemřela na neštovice ve věku dva roky a devět měsíců  Anna Raulichová, druhá dcera Matěje Raulicha v Braškově 41.

10. prosince byl poslední obětí epidemie neštovic v roce 1794 půlroční Jan Sláma, syn sedláka Václava Slámy z Braškova 13.

O tom, kolik dalších dětí se neštovicemi nakazilo a infekci přežilo, prameny nehovoří. V případě očkování, kdyby tehdy bylo k dispozici, by sedm dětských životů, zmařených v Braškově během šesti měsíců, mohlo být zachráněno. Dovedete si představit, že by v dnešní době mělo v Braškově sedm malých dětí během půl roku zemřít na nakažlivou nemoc?

 

 

Čarodějné kruhy

Při procházce v okolí Braškova jste si mohli všimnout záhadných pravidelných kruhů v trávě. Takový ukázkový se nachází třeba Na Kejmarce u vysílače mobilních operátorů. V různých ročních obdobích vypadají trochu jinak. Někdy je mezikruží holé bez trávy, jindy je v něm travní porost jiné barvy, nežli v okolí.

Krtek se tomu mezikruží docela pečlivě vyhýbá, asi je pod zemí něco, co mu nechutná – nebo tam není nic, co mu chutná?

Těm kruhům se říká čarodějné nebo vílí kruhy. Věřilo se, že jsou vydupány při čarodějném reji nebo tanci víl. Vysvětlení však nemá s mystikou nic společného. Záhada se objasní v podzimních měsících, kdy v kruhu vyrostou houby. Dobře to lze pozorovat v těchto dnech na louce u braškovské čističky, kde je takových čarodějných kruhů hned několik.

Je to způsobeno podhoubím většinou stopkovýtrusných hub, které často vyrůstá od středu v pravidelném kruhu, ve kterém se pak objeví v příhodných podmínkách plodnice. Tráva v kruhu je sytější, protože je pohnojená zbytky hub, které se dříve rozpadly. Nové plodnice obvykle vyrůstají na vnější straně kruhu a tak se každým rokem průměr zvětšuje. Kruhy mohou dosáhnout stáří až několik desítek let, ba i více.

Jestli je v Braškově nějaký mladý přírodovědec, mohl by je zadokumentovat a jejich život sledovat.

Hospoda U Lípy

Braškov, zaniklá hospoda U Lípy z 19. století, nyní mateřská školka

V nedávném příspěvku Pohasnou Hvězdičky? byla zmíněna i zaniklá braškovská hospoda U Lípy. Již jen několika pamětníkům tento název něco říká. Dnes je na jejím místě daleko známější mateřská školka.

Již od počátku číslování domů v roce 1771 má stavba č. p. 19. Na níže uvedené nejstarší dochované skice z počátku 19. století (archiv ČÚZK) je objekt s nejbližším okolím zakroužkován, znatelné je černé číslo pozemku 31.

Koncem 18. století byl dům v majetku rodiny sedláka Janouška, pocházejícího z Kyšic. Jeho syn Jan narozený 1754 si vzal za ženu Barboru Raulichovou z Braškova a U Lípy se jim narodilo pět dětí. Nejmladší Anna, narozená v roce 1790, porodila v 17 letech v Braškově č. 19 nemanželskou dceru a později si vzala za muže rychtářova syna Matěje Hokůva *1791  z Braškova 12.  Po narození jejich první dcery Anny v roce 1813 se ale odstěhovali z čísla 19 na rodinný statek Hokůvů s číslem 12.

Po rodině Janoušků se stal dům bydlištěm a rodištěm desítek dětí z několika rodin, například Burgerů, Čermáků, Janovských, Linhartů, Fialů, Kukelků a Machů.

Ve třetí čtvrtině 19. století měl hospodu U Lípy propachtovanou řezník Josef Janovský z Roztok u Křivoklátu.

Dění v hospodě U Lípy v poslední čtvrtině 19. století bylo ovlivněno sňatkem kyšického rolníka Václava Kukelky s braškovskou Marií Chalupovou v roce 1873. Z rolníka Kukelky se stal až do konce století hostinský, po něm převzal živnost syn Karel.

Osudy – Přežila čtyři manžely

Těžké životní podmínky braškovských občanů v 19. století byly často umocněny osobními tragédiemi. Úmrtí partnera je vždy těžkou ranou, pro ženy to bylo obvykle doprovázeno i existenční nejistotou, způsobenou ztrátou živitele rodiny. Některé z nich si toto trauma musely prožít i vícekrát. Z historických dokumentů o Braškově lze převyprávět i příběh ženy, která se vdovou stala hned čtyřikrát a zemřela na Toskánce ve věku 83 let. 

Kateřina Kapounová se narodila v roce 1785 jako dcera hajného z Bysně u Libušína. Provdala se za Antonína Kafku, zednického tovaryše z dnes již neexistujícího domku na Toskánce s tehdejším číslem 2. (Stál asi v místě dnešního č. p.  83 – více najdete na Toskánka 19. věku (1)Toskánka 19. věku (2) ).

V roce 1820 se jim tam narodila dcera Veronika Kateřina, rok poté syn Josef, který však krátce po narození zemřel. Třetím dítětem, narozeným v roce 1823 byl opět Josef Kafka, který v Braškově 2 – Toskánce žil později s manželkou Marií v bezdětném svazku, protože první dítě se jim narodilo v roce 1847 mrtvé.

Po smrti Antonína Kafky se Kateřina v roce 1832 ve věku 47 let provdala za o dva roky staršího pražského měšťana Jana Matýska, který byl kloboučnickým mistrem a sňatkem se stal domkářem na Toskánce 2.  Ten však po čtyřletém manželství zemřel ve věku 52 let na zánět plic.

Necelý rok po smrti druhého manžela se Kateřina Matýsková provdala za třetího manžela Jana Zavadila, čtyřiašedesátiletého vdovce po Anně Štrobachové z Pleteného Újezda a vejminkáře z Braškova 13, syna sedláka z Holubic. Ten zemřel na souchotiny (TBC) v roce 1845 v Braškově 2 – Toskánce ve věku 73 let.

Čtvrtým manželem Kateřiny se stal v roce 1852 šedesátiletý vdovec František Kratochvíl (tehdy se psal Kratochwíle). Byl výměnkářem, synem sedláka z Doks 10. Ani on nežil ve svém druhém manželství dlouho. Dodýchal v roce 1854 na mrtvici. Lékař to označil jako ochrnutí plic (lungenlähmung).

Tak se Kateřina rozená Kapounová, vdova Kafková, vdova Matýsková, vdova Zavadilová stala ve věku 69 let počtvrté vdovou Kratochvílovou. Svého čtvrtého manžela přežila ještě o 14 let v Braškově 2 – Toskánce, kde bydlela spolu se svými příbuznými. Zemřela 20.6.1868 ve věku 83 let na vysílení.

Pohasnou Hvězdičky?

Zastupitelstvo obce Braškov schválilo na svém zasedání 26.8.2019 záměr na odkoupení restaurace Pod Hvězdičkami. Bylo konstatováno, že jde o historicky významný objekt a obec v něm chce zachovat restauraci.

Zkusme teď připomenout některá fakta z daleké historie valdeckého objektu a lidech, kteří v něm žili.

Objekt restaurace Pod Hvězdičkami se nachází v č.p. 50 na Braškově Valdeku na křižovatce ulic Karlovarská a Sportovců. Tato poloha na významném rozcestí byla vždy výhodná pro poskytování služeb. Stavba existuje od počátku 19. století. Ještě v roce 1772, odkdy bylo zavedeno číslování domů v Braškově, stála na Valdeku jen hájovna, která dostala č. 14. Až v devadesátých letech 18. století započala výstavba po severní straně dnešní ulice Sportovců od čísla 33 směrem na západ až k číslu 5o. 

V roce 1799 si vzal pětadvacetiletý ševcovský mistr Václav Datel v Dubí za manželku osmnáctiletou Magdalenu a usadil se s ní v Braškově 15, později na Valdeku 49, kde se jim narodila v roce 1817 dcera Anna. Její dva o dosti starší bratři Jan*1801 a Václav *1808 byli oba po otci též ševcovskými mistry v Braškově 50. Jan Datel se kromě obuvnictví věnoval též rolničení a jeho mladší bratr Václav Datel se stal na Valdeku hajným a šenkýřem v čísle 50. To končila již první polovina 19. století, kdy měl na rozvoj Braškova velký vliv rozmach kladenských dolů a hutí. Braškov se stal ubytovnou či bydlištěm mnohých horníků a hutníků, kteří po práci štědře utráceli svou mzdu po hospodách. Tak se na Valdeku „Hvězdičky“ udržely až dodnes a přežily i zájezdní hostinec na Toskánce, hospodu U Lípy v č.p. 19, kde je dnes mateřská škola i moderní restauraci na návsi s nejkratší historií. Zda Hvězdičky přežijí i nejmladší Starou hájovnu na Valdeku a braškovský hostinec U Chalupů v č.p. 51, který začal fungovat až koncem 19. století, zanikl ve dvacátém a byl revitalizován v 21. století, se teprve ukáže. 

Co sdělil videorozhodčí v 2. půli

V minulém příspěvku jsme se prokousali běžnou agendou zastupitelstva. Videorozhodčí sice ve hře zaznamenal některé ne příliš průhledné finty, ale na pískání to zatím není. Ten jeden faul ve formě schválení neexistujícího pozemku na červenou kartu také není, ale v zápise by se měl korigovat.

Ve druhé půli se však děly zajímavější věci. Starosta neopomněl před zahájením diskuse zastupitele varovat, že se vše nahrává, tak ať si dají pozor na pusu, zřejmě pro to, že už to nepůjde zapřít, jako to bylo na 3. zasedání (Diskuse? Vymazáno! ). V diskusi, v zápise novátorsky popsané větou „Všechny dotazy vznesené v diskusi byly občanům zodpovězeny“ došlo na dopravní a bezpečnostní situaci v obci. Paní Poštolková, která se dlouhodobě zabývá negativními vlivy zejména kamionové dopravy na životní prostředí v Braškově, chtěla získat aktuální informace. Obšírnou odpověď zastupitele Ing. Kolrusze nebudu komentovat. Pokud vás zajímá, tak si ji raději poslechněte sami, začíná v minutě 16:55 videozáznamu. O  těch desetitisících náklaďáků, které budou navážet půl milionu tun materiálu na protihlukové valy, se Ing. Kolrusz, který je manažerem tohoto projektu, samozřejmě nezmínil.

Do diskuse jsem se přihlásil se svým názorem na bezpečnostní situaci v Braškově. V květnu 2019 jsem se stal obětí pomluv a výhružek poškození majetku ze strany místostarosty obce Braškov Ing. Petra Vacka. Přesně ve smyslu výhružek byl druhý den můj majetek odcizen. Vyšetřovala to policie, ale podle dosavadních informací nikdo nic neudělal, neviděl ani si nepamatuje. Zdánlivě jde o drobnost. Z mého soukromého pozemku, který jsem zakoupil v roce 1999, sousedícího s objektem, který je od roku 2012 ve vlastnictví rodiny starosty Drába a na výzvu obce Braškov byl středočeským krajem v roce 2016 prohlášen veřejně přístupnou účelovou komunikací, odcizeny dvě tabulky s označením, že cesta na soukromém pozemku se v zimě neudržuje. Domnívám se, že nejde jen o krádež, ale že událost je pokračováním nevybíravého nátlaku osob, které si myslí, že na co si ukážou, to musí být jejich. Neštítí se používat jakékoliv protizákonné metody, pomlouvat, zastrašovat a tvářit se přitom jako dobrodinci (viz např. Necenzurovaný zápis 2.část). V souvislosti s krádeží jsem se zeptal několika zastupitelů, zda o tom něco vědí. Jejich reakce by byla soustem pro psychologa, názor si udělejte sami.

Zvláštní pozornost vyžaduje vystoupení starosty k otázce „svinstvo“. K tomu jsem se již vyjádřil v příspěvku Co je v Braškově svinstvo? a každý si na to může udělat svůj názor. Dalším zdokonalením demokracie v Braškově je odvádění pozornosti od nepříjemných otázek kladených zastupitelům. Zastupitelé neuznávají, že mohou být pod veřejnou kontrolou a často odmítají odpovídat na dotazy k činnosti obce. V režii starosty se snaží odradit oponenty od vystupování na veřejném shromáždění nejrůznějšími způsoby. Posledním výkřikem je zakoupení stativu a kamery k nahrávání  – nikoliv zastupitelů na veřejném shromáždění – ale diskutujících s oponentními názory. Doufám, že se ty nahrávky objeví i na oficiálním informačním portálu obce (jestli se to vejde do 500 000 Kč, plánovaných na webové stránky obce). Přesně se to hodí do akce s názvem „Přívětivý úřad Braškov – nástroje pro komunikaci s veřejností“ na kterou je společností Artendr s.r.o. na náklady obce zpracovávána žádost o dotaci (viz Usnesení Rady z 27.5.2019).

Perličkou je způsob hlasování o nákupu stativu a kamery (v čase 30:20 videozáznamu). Už i některým zastupitelům se to zdálo trapné. Když se na první výzvu starosty nezvedl dostatečný počet rukou, kdo je pro, nechal důrazně opakovat hlasování a váhavci bojácně zvedli ruku. Když se podíváte do zápisu ze schůze, hlasoval pro nákup stativu a kamery i zastupitel Stádník, který zřejmě už v té době popíjel v hospodě U Chalupů (Zápis z 5. veřejného zasedání 26.8.2019 ). Je to ale jen formalita, on by jistě také hlasoval pro, když by na něj starosta zvýšil hlas. Tomu se říká kouzlo osobnosti, které je charakteristické pro určitý druh lidí. Když se spojí s dalšími vlastnostmi, může z toho být také fraška, ba i něco horšího. Taková osoba dlouhodobým vlivem může prosadit, že se věci posuzují tak jak si to přeje, a ne tak jaké ve skutečnosti jsou. Pak se může stát, že v zápise zastupitel Stádník hlasoval i pro přijetí usnesení, i když nebyl přítomen. Ověřovatelé zápisu mlčí – soudce nepíská, protože neexistuje. Tak se vesele fauluje dál, tribuny jásají. Tak se hraje v Braškově.

Výstižně popsala nebezpečné rysy chování některých jedinců například Klára Poncová v příspěvku 7 nebezpečných vlastností … Zkuste se rozhlédnout po okolí. Nejhůře se prý tato diagnóza určuje rodinným příslušníkům, i když v partnerských vztazích mívá pro oběť ty nejtragičtější následky.

Ten videorozhodčí je užitečná věc, ukázal vám za 36 minut skutečný stav věcí. Příště už bude nahrávat obecní úřad, snad to pak hned nevymažou, jako se to stávalo se zvukovými záznamy (Diskuse? Vymazáno! ). Věci pořízené z obecních peněz přeci mají sloužit všem občanům. A ne jen úzké skupině k prosazení jejích zájmů a potlačení odlišných názorů.

Co sdělil videorozhodčí v 1. půli

Pro ty, kteří ještě nikdy nebyli na zasedání zastupitelstva, se bude zdát jeho průběh zachycený na video od zahájení až do ukončení trochu nezvyklý. Jednání však proběhlo standardním způsobem, praktikovaným již léta. Na rozdíl od jeho zdokumentování. Stojí za to věnovat se blíže některým jeho částem a porovnat skutečnost se zápisem obecního úřadu.

Pokud jste si ještě nepustili videozáznam z 5. zasedání zastupitelstva, tak máte možnost si jej otevřít zde: 5. veřejné zasedání – video . Také si můžete přečíst oficiální zápis obecního úřadu o průběhu schůze, ověřený dvěma zastupiteli zde: Zápis z 5. veřejného zasedání 26.8.2019 .  Chci vám k tomu sdělit několik postřehů, nad kterými se stojí za to zamyslet.

Běžný občan se toho z projednávaných bodů podle programu mnoho nedozví. Obsah několika prvních bodů programu je povinně zveřejňován na úřední desce a základní informace jste si mohli najít i v Braškovských novinách. Co se týká šestého bodu, už se lze jen domnívat, že záměrem obce je získat od paní Hřebíkové pozemek u větrolamu před dálnicí poblíž ulice Pod Horkou, který bude klíčový pro dopravu statisíců tun stavebního odpadu ke skládkování v takzvaném protihlukovém valu. Vše se zatím drží pod pokličkou, protože pohyb desetitisíců náklaďáků v katastru Braškova asi popularitě stavební lobby moc nepřidá. Stavební komise silně posiluje, zastupitelka Ing. Arch. Dolejšová již je obcí uvolněná na plný úvazek, do stavební komise by měl přijít nový člen Ing. M. Weber, s nímž Rada obce souhlasila na své 11. schůzi 27.5.2019. Administraci prací a projektů všeho druhu však zajišťuje již přes dva roky existující společnost Artendr s.r.o. (Rejstřík), one man office bývalého náměstka středočeského hejtmana (více např. na Rekordní dluh …  ), se kterým zastupitelstvo v bodě 10) programu schválilo rámcovou smlouvu.

V bodě 11) programu získá obec Braškov konečně právo stavby chodníku z Valdeku na Velkou Dobrou na pozemcích mimo její katastr, se kterými hospodaří Ředitelství silnic a dálnic. V bodě 12) jde o převod doberských pozemků pod chodníkem. Jeden z nich – 1408/8 -sice neexistuje, ale že se schválí získání neexistujícího pozemku nikomu nevadí. 

Chyba se sice může vloudit, ale že na to nikdo z 15 zastupitelů nepřijde svědčí o tom, že oni schválí všechno, co se jim předloží. To schválení ale právně platné není, tak to snad příště zastupitelstvo napraví, třeba jako to bylo v případě Písařská chyba

Příště si něco řekneme o zbytku jednání, který se v zápisu v podstatě vešel do jedné věty.

Videorozhodčí pro Braškov

Fotbal a politika mají společné to, že se v nich často nehraje podle pravidel. Kopaná pro posouzení sporných situací zavádí videorozhodčí, pomocí kterých se dají objektivněji posoudit sporné situace. Ve sportu hlídá hru podle pravidel rozhodčí, v politice by to měla dělat hlavně opozice. Když opozice neexistuje, politikům naroste hřebínek a začnou si vykládat pravidla tak, jak se jim hodí, a bezostyšně faulovat.

Videorozhodčí v kopané pomáhá odhalit třeba i fauly a postavení mimo hru, ve kterých si soudce není jistý. Ta porušení pravidel ve sportu a politice jsou si podobná. Někdo se snaží pro sebe získat výhodu na úkor druhého, někdy v tom ani nemusí být úmysl, jen se šlápne přes čáru. Od toho je tu ale sudí a jeho pomocníci včetně videorozhodčího, aby vše uvedli na pravou míru. V politice je důležitým dozorem nad dodržováním pravidel – zákonů a norem slušného chování – opozice. Když opozice neexistuje, politici si častěji troufají šlápnout do postavení mimo hru, faulovat a neregulérní góly oslavovat jako svůj úspěch.
Přenesme se teď do prostředí Braškova. Obecní politiku tu realizuje Zastupitelstvo v čele se starostou, místostarostou a Radou. Existuje tu nějaká opozice? V rámci volených orgánů si dovoluji tvrdit, že ne. Zastupitelé jsou ochotni fauly zatajit či ospravedlnit, připomeňme si např. příspěvek Písařská chyba . Jejich osvědčeným nástrojem je i Bobřík mlčení  a Bobřík mlčení podruhé . Nikdo též nevysvětlí třeba Kolik zubařů pro Braškov? nebo Neposedné kačky . Ty uvedené příklady jsou spíše jen špičkou ledovce, která je vidět a lze ji tedy doložit. Co se skrývá pod hladinou si můžeme jen domýšlet. Zřejmě v rámci „prohlubování demokracie a styku s obyvatelstvem“ zastupitelstvo odbouralo ze zápisů z veřejných zasedání záznam obsahu diskuse, mnoho let zapisovatelkou pečlivě uváděný. Přes tu špičku ledovce prostě hodili plachtu. Co oči nevidí, srdce nebolí a Titanik se řítí dál.

Co na to občané, kteří dali ve volbách zastupitelům důvěru? Skalní fanoušci troubí na své trumpety, aby přehlušili tiché remcání nespokojenců na tribunách proti nečisté hře. Soudce fauly nepíská, protože tu žádný není. Na pomoc redakčním postřehům, zveřejňovaným v rubrice „Život v obci“ se tu teď objevil videorozhodčí a budete mít příležitost si porovnat skutečnost s tím, jak je prezentována vítězným mužstvem. Pokud jste ještě nečetli zápis ze schůze Zápis z 5. veřejného zasedání 26.8.2019  tak si jej můžete porovnat s videozáznamem, pořízeným naší redakcí 5. veřejné zasedání – video . Příště vám k tomu sdělím svůj názor a můžeme si své dojmy porovnat.

Co je v Braškově svinstvo?

Dnes nebude řeč o černých skládkách. Ty jsou sice opovrženíhodné, ale dají se uklidit. Víme to z loňska jak o té na polní cestě k dolejší hrázi, tak o té na Toskánce.

Horší je to s myšlením lidí. Některým funkce a moc stoupne do hlavy natolik, že ztrácejí soudnost a myslí si, že jsou nepostižitelní. Zvláště závažné je to u volených veřejných činitelů, kteří slíbili, že budou dodržovat zákony, ale pak je vědomě porušují. K dosažení svých cílů se neštítí lhát a podvádět. Něco bude i na tom, co je zakotveno ve starém českém přísloví: „Kdo lže, ten krade“. Nebo je to tak, že kdo krade, musí lhát? To by znamenalo, že se bojí trestu, takže spravedlnost tu ještě někde je. A to je dobře.

Proti nešvarům ve společnosti se musí bojovat. Někdy stačí na ně ukázat, tomu se tyto webové stránky často věnují. Když zrovna nenarazíte na psychopata, jsou rozumní lidé schopni se nad tím zamyslet, vytvořit si vlastní názor, vzít si ponaučení. Jen málo z nich to veřejně ventiluje. Často i zastupitelé, předurčení ke komunikaci s občany, lovili „bobříka mlčení“. Takový je Braškov.

Na 5. veřejném zasedání zastupitelstva obce Braškov se k tomuto webu vyjádřil vstupem do mého diskusního příspěvku, který se týkal právě krádeže a lží, starosta Ing. Vladimír Dráb. V čase 29:34 si to můžete poslechnout na videozáznamu, zveřejněném v předchozím příspěvku s názvem 5. veřejné zasedání – video .

Na starostovo nařčení z údajných svinstev, zveřejňovaných na tomto webu, jsem reagoval otevřeným dopisem, jehož znění si můžete přečíst níže:

Starostovi obce Braškov

Ing. Vladimíru Drábovi

Obecní úřad Braškov

Dukelská 11

273 51 Braškov

V Braškově 9.9.2019

Otevřený dopis starostovi Braškova

Pane starosto,

v průběhu diskuse na 5. veřejném zasedání zastupitelstva obce Braškov dne 26.8.2019 jste označil web www.zbraskova.cz za „svinstvo“ zveřejňující „polopravdy, svinstva“.

Nejsem přívržencem užívání vulgarismů ve veřejných projevech, ale význam tohoto slova „svinstvo“ si zasluhuje v užitém kontextu více pozornosti. Jinými slovy jde o špínu, nepořádek. Těmito jevy v životě braškovské komunity se uvedený web opravdu často zabývá.

Redakce webu však není jejich původcem, pouze na ně upozorňuje a komentuje je, aby informovala veřejnost a umožnila jí vytvořit si vlastní názor na události, o kterých by se jinak nedozvěděla.

Příspěvky o životě v obci vycházejí z fotografií, videozáznamů a dalších dokumentů, popisujících skutečný stav. Hodnocení událostí autorem se ne vždy shoduje s publikovanými názory obecního zastupitelstva, naopak jim často oponuje – to je opozice, patřící k demokracii. Všechny příspěvky na webu www.zbraskova.cz jsou podepsány autorem a komukoliv je umožněno je veřejně na těchto stránkách komentovat. Takovýto projev občanské angažovanosti je zcela v souladu se zákony a obecně uznávanými mravy a Vámi použité označení za „svinstvo“ považuji za neoprávněné.

Náš pohled na špínu a nepravosti se zřejmě zásadně liší. Označení „svinstvo“ by podle mně spíše příslušelo následujícím činům:

  • kdyby zastupitelé obce místo zodpovídání dotazů tazatele jej před veřejností očerňovali smyšlenými prohřešky a používali vulgarismy za účelem jeho zastrašení a dehonestování,
  • kdyby člen vedení obce hrozil před veřejností diskutujícímu poškozením jeho majetku,
  • kdyby starosta obce tyto hrozby před veřejností schvaloval,
  • kdyby uvedené hrozby byly dokonány a ke krádeži se nikdo nepřiznal,
  • kdyby existující důkazy k těmto činům nebyly obcí poskytnuty ani policii,
  • kdyby v protiprávním chování vystupovali někteří zastupitelé jako organizovaná skupina,
  • kdybyste popřel, že se něco z výše uvedeného v Braškově v tomto roce stalo.

Žádám Vás, abyste přehodnotil, které činy si zaslouží označit jako „svinstvo“ a které jím nejsou. Žádám Vás, abyste na následujícím 6. veřejném zasedání zastupitelstva obce Braškov vzal zpět označení webu www.zbraskova.cz jako „svinstvo“.

S pozdravem

Ing. Jiří Horník

E-mail: redakce@zbraskova.cz