Divadelní recenze

Pod vlivem rozvolňujících se, ale stále přetrvávajících opatření proti šíření koronaviru se v pondělí 18.5.2020 konalo od 15 hodin 8. veřejné zasedání zastupitelstva obce Braškov. Program byl uveden v řádně zveřejněné pozvánce: Pozvánka-na-8.-veř.-zasedání-Zastupitelstva-obce-Braškov-dne-18.5.2020  .

Místo konání bylo zvoleno velice příznačně jak k epidemiologickým opatřením, tak i k průběhu schůze. Divadelní pódium amfiteátru Na Háji poskytlo účastníkům nevšední zážitek. Pro ty, kteří se zajímají o život v naší obci a neměli možnost se osobně zúčastnit, jsem zaznamenal průběh schůze na videozáznam. 

Průběh zasedání byl nejen politickým, ale i kulturním zážitkem. Jelikož jste v několika posledních měsících neměli možnost se zúčastnit divadelních představení, ani si na ně přečíst kritiky, pokusím se vystoupení popsat očima diváka, který se popasoval do role amatérského divadelního kritika:

Scénář celého představení byl pečlivě připraven, ale nebýt obsahu, popsaného ve zveřejněném programu, divák by jen těžko pochopil byť jen hlavní obsah jednotlivých epizod. O ozvučení scény se postaralo především místní ptactvo. Na instalaci zvukové aparatury, využívané při jiných akcích se slyšitelností  1 km se poněkud pozapomnělo. Snad šlo o umělecký záměr režiséra, hojně užívaný v některých televizních pořadech, že není potřeba porozumět všem slovům drmolících herců, hlavní je umělecký dojem. O ten se postaral představitel hlavní role ing. Vladimír Dráb, který dlouhodobě na svá vystoupení dojíždí z Dolního Bezděkova, kde jeho fanklub není tak početný, jako v Braškově. Výtvarník scény vhodně zvolil na pozadí ostruhu, zaťatou do braškovského rozpočtu. Diváky zleva však ochudil o pohled na hlavního představitele umístěním modré lahve s životabudičem. Obecenstvo z pravé strany pak mělo hodinkami s průměrem převyšujícím tloušťku zápěstí zakrytý výhled na pýchou se vzdouvající hruď představitele hlavní role při určitých pasážích, pronášených zřetelným hlasem, na rozdíl od ostatního obsahu. Zvláště se to projevilo při epizodě s vyzdvižením zásluh jednoho amatérského umělce a promotéra festivalu Valdecké léto, který dle slov řečníka „vyžebral 68 tisíc Kč“ na tuto akci (v záznamu 6:30 minut). Dal jej za příklad těm, kteří obci škodí. Tento jinotaj si můžeme vysvětlovat dvěma způsoby. Buď jsou škodiči obce ti, kteří bezdůvodně veřejně pomlouvají a vyhrožují obyvatelům a ničí a rozkrádají jejich majetek, nebo jsou to ti, kteří se dožadují zákonných postupů při správě obce a troufají si o tom diskutovat? Odpověď bychom snad mohli hledat ve vystoupení představitele vedlejší role JUDr. Viduny, který svůj part předvedl před zahájením diskuse (v záznamu 14:20 minut). Obsah jeho výstupu však zůstal obecenstvu zamlžen tajemnem nesrozumitelného hlasového projevu. Zda to bylo způsobeno protihlukovou vložkou v jeho roušce, či přirozeným studem nad obsahem jeho role, se můžeme jen domnívat. Při ve scénáři plánovaném zapojení divácké obce do představení vystoupil jeden pravidelný divák s dotazem (v záznamu 15:15 minut), který však nebyl uznán za akceptovatelný v uměleckém záměru režiséra a role kata demokracie se opět ujal JUDr. Viduna (v záznamu 16:00 minut). Nestojí za to popisovat několik následujících otravných scén, kdy kompars, kterému obec vyplácí ročně přes jeden milión Kč, v rámci zaběhnuté choreografie mlčky zvedá jednu či druhou ruku podle instrukcí řečníka. Za zmínku snad už stojí jen to, že po skončení představení principál pozval diváky na občerstvení do blízkého kulturního zařízení Na Kompostu, lidově přezdívaného Na Hnoji, což je příznačnější název pro předvedený kulturně – politický počin.

Od této rádoby vtipné odbočky se opět vrátíme do reality. Položme si otázku, proč vedení obce systematicky omezuje informovanost obyvatel a potírá jakékoliv projevy názorů odlišných od starostových? Objektivně přiznejme starostovi odpovědnost a jisté zásluhy na rozvoji obce. Proč ale to utajování? V minulosti byla diskuse, která je základem demokracie, otevřená a zapisovatelkou pečlivě zaznamenávaná, zápisy byly zveřejňovány na webových stránkách obce. Diskuse byla kultivovaná a nikdy nepřesáhla rozsahem rozumnou mez. Když se začalo ukazovat, že jistá rozhodnutí zastupitelstva mají vážné trhliny, přistoupilo se k časovému omezení diskuse, přestože průměrná délka zasedání je kolem 40 minut. Pak se dokonce některé části zasedání, usvědčující řečníky z manipulace se zastupiteli (např. Svatozář nebo lhář? ), prohlásila za neexistující. Dříve pořizované zvukové záznamy se údajně již nepořizovaly, či se začaly ztrácet např. Diskuse? Vymazáno! ? V zápisech ze zasedání se přestal uvádět obsah diskuse. Dříve zveřejňované zápisy už nemají na Informačním portálu obce už ani kolonku, kde byste je mohli hledat. Posledním vylepšením styku s obyvatelstvem, zavedeným na posledním zasedání je jakýsi náhubkový výklad zavádění programu „Přívětivý úřad Braškov – nástroje pro komunikaci s veřejností“, deklarovaného v právě schváleném programu rozvoje obce v ceně 1 mil. Kč. Není divu, že nebyla schválena žádost o dotace, pokud tam byla uplatňována výše uvedená přijatá opatření.

Co bylo obsahem jediného dotazu v diskusi? (viz videozáznam 15:15 minut) Obec do odvolání uzavřela v březnu např. knihovnu, obecní sportoviště a dětská hřiště, která označila tabulkami (viz Braškov a karanténa 17.3.2020 ). Tabulky časem zmizely (krádežemi tabulek se v Braškově zřejmě zabývá dosud nezjištěný gang), aniž by byl zákaz vstupu obcí odvolán či vyhlášena nějaká hygienická opatření v duchu nařízení vlády. Jsou zakázaná zařízení v provozu? Odpovědi se tazatel nedočkal – snad proto, že to nebylo v programu. Tak si budete muset počkat na informaci od obce další tři měsíce – opravdu přívětivý úřad.

Proč to utajování a nechuť odpovídat na dotazy občanů? Asi tu něco není v pořádku. Zastupitelé rychle zapomněli na svůj povolební slib

„Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu obce  a jejích občanů a řídit se Ústavou a zákony České republiky.“

a vykládají si svérázně zájmy obce a jejích občanů. A jak se řídí zákony České republiky? Všechny mě známé spory obec u nadřízených orgánů nebo soudů dosud prohrála.

 

 

 

K dolejší hrázi

Jedna z minulých kvízových otázek v  Co víte o Braškově 03  se týkala místního názvu K dolejší hrázi. Jde o historické pojmenování severního svahu, který se táhne od Kyšic směrem k Braškovskému potoku. Kde ta dolejší hráz tedy byla? 

V nejstarších písemných pramenech z 19. století, které pocházejí od unhošťského učitele Františka Melichara se píše o tom, že již v roce 1845 bylo v okolí Unhoště napočítáno 39 vysušených rybníků, mezi nimi je jmenován i Hořejší a Dolejší Braškovský. Jako jediná živá vodní plocha v Braškově je jmenován ten současný Braškovský rybník. Tím se dostáváme k názvu K dolejší hrázi – jak jinak, než hrázi dolejšího rybníka. Kde ale byl? Částečnou odpověď nám poskytuje nejstarší dochovaná mapa braškovského okolí z konce 18. století, kde je ještě dolejší rybník znázorněn. Ta mapa již byla uvedena v příspěvku  Vodní tvrz . O půl století mladší a podrobnější mapa z archivu ČÚZK již dolejší rybník nezobrazuje, zůstala po něm jen louka a hráz – asi už tehdy pobořená – je zakreslena jen tenkou čarou tužkou. Císař pán Leopold II získal místo rybníka další úrodné pole.  

Dnes už snad po dolejší hrázi není ani památky? Při podrobném zkoumání břehů Braškovského potoka můžete v jeho zlomu, který je asi 500 metrů od čistírny odpadních vod, narazit na pozůstatky jakési zdi v břehu potoka. 

Ta poloha přesně odpovídá zákresu ve starých mapách. S vysokou pravděpodobností tedy jde o pozůstatky dolejší hráze. Odpovídá tomu i profil potoka, nad hrází zaneseného dlouholetým nánosem bahna. 
Druhé hrazení braškovského potoka bylo podle starých map v místě, kde se stýkaly cesty z Braškova, Kyšic a Unhoště, těsně nežli potok opustil hranice obce. I před touto dolejší hrází vznikly podmáčené louky, po kterých dnes už není ani památky.

Na mapě z roku 1840 je pole severně i jižně od Braškovského potoka  označeno názvem „K dolejší hrázi“. Dnes se severně ležící pole nazývá „Na lopatě“.

Ten dříve zmiňovaný hořejší braškovský rybník se už asi revitalizace nedočká. O něm si něco řekneme později.

 

Co víte o Braškově 03

Ve třetí části kvízu si můžete ověřit na dalších deseti otázkách svoje znalosti o Braškově. Zapište si vaše tipy, v závěru si je můžete porovnat se správnými odpověďmi.

Otázky:

3.01 Jak dlouhá je inline dráha Na Háji?

  1. 450 m
  2. 500 m
  3. 550 m
  4. 600 m

3.02 Jaké převýšení překonáváte na inline dráze Na Háji?

  1. 3 m
  2. 4 m
  3. 5 m
  4. 6 m

3.03 Kolik okolních obcí má ulici Valdecká?

  1. jedna
  2. dvě
  3. tři
  4. žádná

3.04 Patří vysílač na Kejmarově skalce k Braškovu?

  1. Ano
  2. Ne

3.05 Jak vysoko nad mořem je nejvyšší místo v katastru Braškova?

  1. 441 – 450 m n.m
  2. 451 – 460 m n.m.
  3. 461 – 470 m n.m.

3.06 Jakou nadmořskou výšku má nejnižší místo v katastru Braškova?

  1. 381 – 390 m n.m
  2. 391 – 400 m n.m.
  3. 401 – 410 m n.m.

3.07 Bušek Linhartův (Leonardo) z Braškova, který se stal prvním ředitelem stavby katedrály sv. Víta na Pražském hradě, žil ve století:

  1. 12.
  2. 13.
  3. 14.
  4. 15.

3.08 Ve které pražské čtvrti je ulice Braškovská?

  1. Ruzyně
  2. Liboc
  3. Vokovice
  4. Veleslavín

3.09 Kde je v Braškově místo nazvané K dolejší hrázi?

  1. Na Valdeku
  2. U mateřské školky
  3. Jižně od Braškovského potoka

3.10 Kde bývala na Toskánce kovárna?

  1. Ve dvoře hostince č.p.1
  2. Naproti hostinci
  3. U cesty do Pleteného Újezda

Správné odpovědi:

3.01 č.3 – 550 m

3.02 č.4 – 6 m

3.03 č.2 – dvě – Horní Bezděkov a Velká Dobrá

3.04 č.2 – Ne. Vysílač mobilních operátorů je v katastru obce Velká Dobrá. Na katastru obce Braškov není žádný vysílač pro mobilní telefony.

3.05 č.1 – Horka 447 m.

3.06 č.2 – 397 m n.m. kde opouští Braškovský potok katastr obce na hranici s Unhoští.

3.07 č.3 – ve 14. století (Více – https://www.mestobustehrad.cz/historie/mesto/ )

3.08 č.2 – Liboc

3.09 č.3 – Jižně od Braškovského potoka – směrem ke Kyšicím – více o dolním rybníku a hrázi se dozvíte v některém z dalších příspěvků.

Zdroj mapy.cz a cúzk.

3.10 č.2 – V dřívějším č.p. 3 naproti hostinci č.p. 1, v prostoru nynějšího č.p. 5 – (Více – Toskánka 19. věku (1)  ).

 

Co víte o Braškově 02

Do začátku pravidelné školní výuky je ještě daleko, tak si procvičte mozkové závity tímto druhým dílem kvízu. Na dalších deseti otázkách si můžete ověřit vaše znalosti historie i současnosti Braškova. Odpovědi na některé otázky jistě využijí i školní děti ve výuce vlastivědy.

Zapište si váš tip na číslo odpovědi, v závěru si je můžete porovnat se správnou volbou:

2.01 Jak je označena dálnice, vedoucí přes Braškov?

  1. D5
  2. D6
  3. D7
  4. D8

2.02 Kolik dětských hřišť je v Braškově?

  1. 3
  2. 4
  3. 5
  4. 6

2.03 Kolik automobilních cisteren mají braškovští hasiči?

  1. žádnou
  2. 1
  3. 2
  4. 3

2.04 Jak vysoko je braškovská náves nad mořem?

  1. 391 – 400
  2. 401 – 410
  3. 411 – 420
  4. 421 – 430

2.05 Ve kterém roce se začaly v Braškově číslovat domy?

  1. 1650
  2. 1770
  3. 1848
  4. 1918

2.06 Kde je v Braškově přírodní amfiteátr?

  1. Na návsi
  2. U rybníka
  3. Na stadionu Jaroslava Valeše
  4. Na Háji

2.07 Která z okolních vesnic má ulici Braškovská?

  1. Kyšice
  2. Horní Bezděkov
  3. Velká Dobrá
  4. Pletený Újezd

2.08 Jak vznikl název Toskánka?

  1. Zavedli jej husité
  2. Po velkovévodkyni Toskánské
  3. Po ostrově ve středomoří
  4. Po staveništi firmy Skanska

2.09 Co bylo před 200 lety v areálu dnešního Stavimatu?

  1. Ovčín
  2. Panský dvůr
  3. Statek pana Oplta
  4. Prodejna uhlí

2.10 Z kolika svazků se skládá dodnes kronika Braškova?

  1. třech
  2. pěti
  3. deseti
  4. dvanácti

Správné odpovědi:

2.01 č.2 – D6

2.02 č.4 – šest – Na mapě najdete hřiště Na Háji, V Jezerech, Rudé armády (u rybníka). Další místa s atrakcemi pro děti jsou u Obecního úřadu, na stadionu Jaroslava Valeše, u Valdeckého rybníka.

2.03 č.3 – dvě – CAS K25 LIAZ 101 a CAS 30 TATRA T7

2.04 č.3 – 417 m n.m.

2.05 č.2 – 1770

2.06 č.4 – Na Háji

2.07 č.1 – Kyšice

2.08 č.2 – Po velkovévodkyni Toskánské – majitelce Buštěhradského panství, pod které patřil i Braškov (více na   Odkdy Toskánka? )

2.09 č.2 – Panský dvůr

2.10 č.3 – z deseti

 

Co víte o Braškově 01

Současné omezené možnosti vyžití pro děti i dospělé a útlum přímých sociálních kontaktů je nahrazován intenzivnějším sledováním sdělovacích prostředků. V následujícím kvízu si můžete ověřit znalosti, které máte o obci, ve které žijete. Možná, že se i něco nového dozvíte o její historii i současnosti, což je hlavním posláním tohoto webu.

U otázek jsou vám dány možnosti, ze kterých vyberte tu nejpravděpodobnější. S řadou z nich si poradí i školní děti. Při hledání odpovědí na některé otázky budete potřebovat mapu.

Zapište si vaše tipy, v závěru si je můžete porovnat se správnými odpověďmi.

Otázky:

1.01 Kolik má Braškov přibližně obyvatel?

  1.  950 – 1000
  2.  1001 – 1050
  3.  1051 – 1100
  4.  více než 1100

1.02 Kolik má Braškov domů s číslem popisným?

  1.  395 – 400
  2.  401 – 405
  3.  406 – 410
  4.  více než 410

1.03 Z kterého roku je první písemná zmínka o Braškovu?

  1.  1249
  2.  1420
  3.  1655
  4.  1848

1.04 S kolika obcemi sousedí Braškov?

  1.  4
  2.  5
  3.  6
  4.  7

1.05 Jakou barvu má v historickém názvu potok, vytékající z Braškova?

  1.  černý
  2.  bílý
  3.  zlatý
  4.  modrý

1.06 Kde byla v Braškově středověká tvrz?

  1.  na Toskánce
  2.  u braškovského rybníka
  3.  u valdeckého rybníka
  4.  na kopci Horka

1.07 Který dům na Valdeku je nejstarší?

  1.  Hospoda
  2.  Truhlářská dílna
  3.  Stará hájovna
  4.  Statek pana Hokůva

1.08 Co bylo před 100 lety v budově dnešní mateřské školky?

  1.  Chudobinec
  2.  Braškovský pivovar
  3.  Statek pana Slámy
  4.  Hostinec U Lípy

1.09 Ve kterém roce se začala psát nejstarší braškovská kronika?

  1.  1770
  2.  1828
  3.  1848
  4.  1918

1.10 Kolik je v Braškově památných stromů?

  1.  1
  2.  2
  3.  3
  4.  4

Správné odpovědi:

1.01 – 3   Braškov měl 1071 obyvatel k 1.1.2019 (dle ČSÚ).

1.02 – 2   V katastru nemovitostí bylo zapsáno č.p. 401 v roce 2019.

1.03  – 1    1249 je pán z Braškova uveden jako svědek na listině krále. 

1.04 – 3    Podle katastru se šesti: Velká Dobrá, Pletený Újezd, Unhošť, Kyšice, Horní Bezděkov, Družec.

1.05 – 1    Černý potok, dříve i Schwarzbach.

1.06 – 2   Pravděpodobně u hráze Braškovského rybníka – více na https://www.zbraskova.cz/2019/04/vodni-tvrz/

1.07 – 3    Stará hájovna, v roce 1770 byla na Valdeku jediným domem, dostala v Braškově č.14.

1.08 – 4   Hostinec U Lípy č.p. 19.

1.09 – 2   1. svazek obsahuje zápisy z let 1828 – 1918.

1.10 – 1    jeden – Dub letní u Valdeka – v lese u silnice Valdek – Družec, cca 1 km od Valdeka.

 

 

 

 

 

Komunální odpad 2020 – 4.část

V době předkoronavirové jsem vám slíbil něco informací o třídění odpadu v Braškově. Občané vytvářejí komunální odpad. Oddělit od sebe to, co již nepotřebujeme a chceme se toho zbavit (to je obecně odpad) a jde to ještě nějak využít, od dále nezpracovatelného zbytku, se nazývá separace. Podle zákona o odpadech je povinností obce se postarat o ekologické nakládání s odpady. K tomu jsou vydávány různé vyhlášky, nejčerstvější je „Obecně závazná vyhláška č. 2/2019 o stanovení poplatku za komunální odpad“, zveřejněná v únorových Braškovských novinách. V řadě článků těchto novin je prováděna předsedou komise pro životní prostředí a zastupitelem Ing. Jiřím Kolruszem osvěta. Na novém webu obce se k tomu žádné aktuální informace dosud neobjevily. Postup v nakládání s odpadem se v době koronavirové pandemie trochu liší od běžného postupu. O tom si ale řekneme až na konci.

Materiálně je obec připravena na třídění a likvidaci odpadu dobře. U Stavimatu je zřízeno sběrné místo, kde můžete ve stanovené době odevzdat velkoobjemový odpad a odpad ze zahrad. Tento víkend tam však nejezděte, přistavení kontejnerů v dubnu bylo zrušeno. Na sběrném místě se můžete zbavit i nepotřebných spotřebičů, železa a olejů. Pravidelně je také svážen nebezpečný odpad, jako jsou baterie, tonery, zářivky, barvy a pod. Podrobnější informace jistě brzy vypublikuje obecní úřad. Na sklo a textil jsou po obci rozmístěny kontejnery. Plasty, papír a nápojové kartony se ukládají do plastových pytlů z logem AVE, které si po dvanácti kusech! můžete zakoupit na OÚ. Co do pytlů patří, a co ne se nikde přesně nedozvíte. Mezi občany se říká, že to stejně všechno skončí na jedné hromadě. To by ovšem správné nebylo a komise pro životní prostředí by to měla občanům vysvětlit. Na to, co je plast a co patří do směsného odpadu jsou různé výklady. V jednom celostátním deníku byl k tomu zveřejněn článek Třídíte správně plasty? , který však už zavání ekoterorismem.  Nejednotný výklad je i k tomu, co je kompostovatelným odpadem. V Praze je publikován například přehled Co patří do hnědých popelnic , který se liší od výkladu braškovských ekoautorit.

Braškovské občany je nutno pochválit, že s odpady zacházejí uvážlivě a třídí je. První čtvrtek v měsíci se před mnoha domy objeví pytle se tříděným odpadem. Nepochopitelný je postoj vedení obce při stanovení poplatků za komunální odpad. Nastavení cen a povinných odběrů je zcela demotivující pro snižování objemu směsného komunálního odpadu, jehož likvidace bude v dalších letech mnohem nákladnější. Vedení obce si místo toho libuje ve vynakládání nehorázných prostředků na rádoby ekologii, jako je například modernizace sběrného dvora za 30 miliónů Kč! nebo podzemní kontejnery na komunální odpad.

Obec by měla nasměrovat svoji pozornost i k tomu, jak nakládají na jejím území s odpady firmy a živnostníci. Ti mají převážně smlouvu přímo se svozovou firmou AVE. Původci, kteří produkují odpad podobný komunálnímu odpadu, mohou na základě smlouvy s obcí využít systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů zavedeného obcí. Smlouva musí být písemná a musí obsahovat vždy výši sjednané ceny za tuto službu. Tím by se mohli podílet na nákladech obce spolu s občany. Všichni víme, že směsný odpad v černých popelnicích sváží stejný popelářský vůz od občanů i podnikatelů.

S tříděním odpadu to ale u některých podnikatelů pokulhává. Jako příklad mohu uvést třeba hostinec U Chalupů, který si s tím dlouhodobě žádné starosti nedělá. Když chybí motivace a dozor obce, tak se jede na zisk a ekologie je k smíchu.

  

Přeplněné neuzavřené popelnice a netříděný odpad nedělají firmě ani obci dobrou reklamu. Platba za odpad se odvíjí od objemu nádoby a je zřejmé, že přeplňováním se tu někdo veze zadarmo na úkor jiného. A popeláři musí přebytečný odpad naházet do útrob vozu ručně.

U firem se najdou i jiné, snad i závažnější prohřešky. Když jsem chtěl do popelnice u jedné z nich odhodit povalující se papír, čekalo na mě po zvednutí víka překvapení. Usmála se na mě zářivka. K smíchu to ale není, zářivková trubice obsahuje rtuť, což je zvláště nebezpečný odpad a do černé popelnice nepatří.

Etické kodexy a certifikáty nic nevyřeší, když se lidé chovají nezodpovědně a není přes ně kontrola. Podniká se k tvorbě zisku – ostatní, včetně ekologie, jde stranou. Třídění odpadu je v některých braškovských firmách dosud neznámým pojmem.

Koronavirus po měsíci přiměl k akci i Ministerstvo životního prostředí, které vydalo leták, zveřejněný na úřední desce obce i na jejím webu 2. dubna 2020:

Ten prostřední sloupec už je pro Braškov aktuální a přejme si, aby ten pravý nás minul. Alespoň dlouhou dobu.

 

 

Braškov a karanténa 26.3.2020

Máme za sebou téměř dva týdny karantény. Nikomu už nepřijde divné, že chodíme po liduprázdné ulici s nasazenými rouškami. Omezení kontaktů mezi potenciálními přenašeči virů snad brzy přinese výsledky. Vláda vládne a bez zodpovědnosti a iniciativy občanů to nepůjde. To, co platilo před týdnem, se příliš nemění. V Braškově funguje bez problémů zásobování, zdravotní služby včetně lékárny jsou k dispozici alespoň po telefonu. Zatracované e-recepty a e-neschopenky snad konečně přesvědčily i jejich odpůrce o své užitečnosti. Solidarita běžných občanů v nouzovém stavu pomáhá například při šití nedostatkových roušek, rozvozu potravin a stravy. Ještě si nedovedeme domyslet všechny důsledky ekonomického propadu způsobeného omezováním výroby a služeb. Pokud bude zdravotní krize pokračovat delší dobu, může následovat lavina, nebo spíše řetězová reakce, přinášející další společenské a ekonomické problémy. Výpadek školní výuky asi ještě více prohloubí rozdíly ve znalostech lepších a horších žáků. Dlouhodobý nedostatek pohybu a živých sociálních kontaktů není pro děti ani dospělé také přínosem. Začnou nám chybět prodejny s oděvy, obuví, domácími potřebami a služby holičů, kadeřníků a mnoho dalšího.

Vedoucí složky státu a obcí zastihl hloupý virus, neschopný samostatného života, docela nepřipravené. Po povodních se zpracovaly povodňové plány, nedávno jsme začali bojovat proti suchu, teď přicházejí protiepidemiologická opatření. Jsme národ flexibilní, se vším si poradíme, i když trochu po dvanácté. Po desetiletích relativní hojnosti a bezpečí se z povědomí obyvatel vytratil pud předběžné opatrnosti, vypěstovaný u našich předků zejména válkami. Zamyslete se nad tím, jak dlouho vydrží vaše domácnost fungovat bez přísunu potravin, bez vody z vodovodu, bez komunikačních služeb, bez elektřiny. A to raději ani neuvažujte ztrátu střechy nad hlavou. Když si to takto rozeberete, nejsme na tom se současnou  karanténou zase tak špatně. Po ukončení karanténních opatření ty našité roušky dobře uložte.

Díky obětavé práci krizových manažerů, zdravotníků, hasičů, policistů, prodavačů, zásobovačů, popelářů a mnoha dalších profesí, které musí bez ohledu na zvýšená rizika plnit své povinnosti, bude krize překonána. Nevíme kdy, chce to trpělivost, zachovat si zdravý rozum, oceňovat práci těch obětavých a dát si pozor na ty, kteří budou situaci zneužívat pro osobní prospěch. 

Braškov a karanténa 17.3.2020

Obecní úřad zareagoval na vládní opatření z 16.3. a starosta v karanténě vydal následující opatření, zveřejněné 17.3.2020 na úřední desce:

Tato a další opatření zveřejnil obecní úřad též na úřední desce 17.3.2020:

Mateřská škola na úřední desce oznámila její uzavření a další podrobnosti, o kterých již informovala rodiče 16.3.2020 i na obecním webu:

Další informace z úřední desky se týká osamělých seniorů:

Na obecních hřištích a sportovištích je oznámení o jejich uzavření:

O souboru opatření a omezení v obci a pomoci osamělým seniorům informuje od 17.3.2020 v podobném rozsahu i obecní web.

Jak probíhá život v Braškově? Zdánlivě beze změn, na ulicích je méně lidí, než obvykle, více jich potkáte na procházkách po okolí. Nějaké skrumáže a přenos nákazy však nehrozí. Děti se učí doma a pomáhají jim při tom kromě rodičů i učitelé přes sítě a TV. Pokud budou zákazy trvat delší dobu, hřiště a kontakt s vrstevníky jim na jaře budou chybět. 

 

Braškov a karanténa 16.3.2020

Mimořádná opatření vlády proti šíření nebezpečné nákazy, zavedená od 16.3.2020 se dotýkají i života v Braškově. Informovanost obyvatel ze sdělovacích prostředků je dostatečná. Chybí však podrobnější informace na komunální úrovni. V tomto článku se budeme snažit soustředit některé informace, užitečné pro občany Braškova. Informační portál obce – www.braskov.cz mnoho novinek nepřináší. Aktuální informace přicházejí , jak už je pravidlem, z mateřské školky – nyní o jejím uzavření.

Informační portál obce Braškov 17.3.2020

Na nové celostátní lince 1212 se o Braškově asi nic nedozvíte. Pak už na webu obce najdete jen informaci hasičů z 8.3. – o zásahu u lokomotivy.

Spíše by vás asi zajímalo, jak se opatření vlády promítla do života v Braškově. Hlavní je asi starost o zdraví. Dovolená některých občanů v minulém týdnu v rizikových oblastech zasáhla zejména chod ordinace.

Ordinace na Braškově 16.3.2020

Na stránkách jejich firmy www.konprax.cz se dozvíte, že jsou oba lékaři v karanténě a v běžných ordinačních hodinách je k dispozici sestřička. Nebezpečí šíření nákazy se odrazilo i na uzavření lékárny:

Informace na dveřích lékárny 16.3.2020

Obecní úřad v Braškově svůj nový web za x Kč k informování občanů o své činnosti dosud řádně a včas nepoužívá. Na dveřích se dočtete:

Důležité je zásobování základními životními potřebami. Braškovská Bala Potraviny V Podlískách funguje výtečně. Personál se rychle přizpůsobil a zvýšil již v minulém týdnu, ještě před opatřeními vlády, hygienická opatření. Nosí roušky, rukavice a chrání se před přímým kontaktem se zákazníky. I pečivo je balené, zásobování plynulé. Jak je to na Valdeku? Můžete se připojit k informacím třeba v komentářích.

Stavebniny se řídí nařízením vlády a mají to zveřejněno na vratech:

Na webu jsem ale informaci nenašel, tak vám to snad ušetřilo cestu.

Restaurační provozy jsou sice omezené, ale jídlo si můžete objednat. Například v restauraci U Chalupů je to na dveřích:

 

Restaurace U Chalupů 16.3.2020

Pokud cestujete do zaměstnání autobusem, nespoléhejte se na dopravu, uváděnou na „novém“ webu obce. Tam najdete jízdní řády z roku 2015 a stará čísla linek. Webmaster asi autobusem dlouho nejel. Kdo to stvořil za naše obecní peníze se ale nikde nedozvíte.

K životu v obci se jistě vrátíme i později. 

Ještě přikládám jeden tip na domácí výrobu roušek. Proti koronavirům vás sice úplně neochrání, ale omezují šíření nákazy. Měly by se používat v hromadné dopravě, v obchodech a v podobném styku s lidmi. Snad bude k dostání brzy i něco lepšího? Nebo koronavirus zmizí tak rychle, jak se objevil? Přejme si to, ale nespoléhejme na to. Hlavně si zachovejme klidnou mysl a selský rozum – a zdraví  – vás redakce www. zbraskova.cz .

 

 

 

 

 

Komunální odpad 2020 – 3.část

Kolik stojí v Braškově „dobrý pocit“?

Hospodaření s komunálním odpadem je důležitou složkou ochrany životního prostředí. Je dobře, že se tomuto tématu věnuje velká pozornost i v Braškově. Zjištěné nedostatky, na které bylo poukázáno v předchozích příspěvcích ke komunálnímu odpadu, se snad brzy podaří obci vyřešit ke spokojenosti občanů. Kolik nás to stojí a jak se s odpady vyrovnávají okolní obce? Podívejme se na to a porovnejme s Braškovem.

V Kyšicích je základní možností vývoz popelnice 120 litrů 1x za dva týdny za 1250 Kč, což vychází 48 Kč na jeden svoz. Další varianty umožňují i jednorázové svozy pro menší domácnosti ve více variantách společně s odběrem pytlů na tříděný odpad za cenu od 450 Kč ročně. Jednoznačně tam mají vyřešeno označení svozových známek podle zaplaceného objemu nádoby. Odpadovou vyhlášku, která popisuje sběr a třídění, platnou v Kyšicích od 1.1.2020 si můžete přečíst zde: Kyšice – vyhláška o odpadech a poplatek za komunální odpad je stanoven v příloze č. 1 vyhlášky o poplatcích zde: Kyšice – poplatek za komunální odpad .

Obec Pletený Újezd vydala na svých webových stránkách souhrnnou informaci o svozu odpadu a poplatcích na rok 2020 (celá informace zde) . Tříděný odpad je ukládán do kontejnerů a žádný zvláštní poplatek se za něj nevybírá. Vyvážení popelnic se směsným odpadem tam pořídíte ve čtyřech variantách již od 550 Kč ročně.

Snad nejpřívětivější k občanům je při hospodaření s odpady obec Velká Dobrá. Podívejte se, jak o poplatcích informuje na svém webu občany: Velká Dobrá – informace . Kromě čtyř variant pravidelných svozů si může zvolit i jednorázový svoz za pouhých 100 Kč, který není vázán na jiné služby.

Nám všem drahý Braškov je nejdražší i v cenách za likvidaci komunálního odpadu a přináší nejvíce omezení pro občany. Nový obecní web sice změnil svůj háv, ale informace jsou zastaralé. O poplatcích za odpad se tam nic nedozvíte, není tam zveřejněna ani nová vyhláška, platná od 1.1.2020. Sběrný dvůr (nebo je to sběrné místo?) si tam můžete najít na mapě, ale kdy je otevřený se nedozvíte. Doba elektronická v Braškově pokulhává, ještěže přežívá doba papírová a podstatné informace došly do schránek. A až v únoru, kdy už bylo zaplaceno, se informace objevila v Braškovských novinách. Jak je to tedy s platbami?

Když z těch shromážděných ceníků okolních obcí vybereme pro porovnání 120 litrovou popelnici a nejběžnější termíny svozů a pro zajímavost přidáme i Prahu, dostaneme tabulku, ze které vyplývá, že Braškov vede. Neradujte se však z toho prvenství. Jde o to, že je v regionu daleko nejdražší.

Zastupitelé nám vyjednali tak nehorázně drahé poplatky, že společníci svozové firmy, k nimž plynou zisky, musí Braškov zvláště milovat.

Při týdenním svozu je Praha téměř na poloviční ceně. I okolní obce jsou na tom u pravidelných svozů až o 30% levnější. Motivací k třídění odpadu, tedy k omezení skládkování směsného odpadu by mělo být omezení počtu vyvážených popelnic. Jak je to u nás? Za povinný odběr šesti vývozů za rok, které řada domácností ani nevyužije, zaplatíme v Braškově dokonce více, než Pražané za 26 vývozů za rok (každých 14 dní). V Kyšicích za čtyři roční vývozy, které vyhovují řadě domácností třídících odpad, zaplatí 450 Kč, Pletený Újezd vybere za 12 vývozů 550 Kč, na Velké Dobré si můžete koupit třeba jen jeden vývoz za 100 Kč. V Braškově je minimální povinná roční platba 690 Kč a k tomu musíte připočíst i 240 Kč za dizajnových 12 pytlů na plasty. A tak si důchodkyně paní P. může za 930 Kč vychutnávat nad jednou plnou popelnicí dobrý pocit z toho, jak je solidární a přispěla na dobrou věc – tedy těm, kteří netřídí a vesele produkují odpad? Není to ale tak docela pravda. Ten zaplacený odpad vlastně nevznikl, popelnice zůstaly prázdné, ale svozová firma si díky péči zastupitelů obce Braškov o blaho občanů na svůj dobře zpeněžený vzduch přijde. Kam se zisky z takového podnikání dostanou? Ze tří čtvrtin plynou do Rakouska, čtvrtina zmizí zřejmě na nedohledatelných kontech na Kypru. Odpad však navěky zůstane v Česku. Nevěříte? Podívejte se na vlastnickou strukturu svozové firmy AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. – výpis OR. Tak se u nás zachází s důvěrou občanů. A zajímá se třeba braškovská Komise pro životní prostředí o to, co se se směsným odpadem děje dál? Zdá se, že občany je potřeba zaměstnat tříděním, aby se nezajímali o podstatnější věci. Tím vás ovšem od třídění nechci odrazovat. Jen je potřeba se také zajímat o to, jak je za naše peníze pečováno o životní prostředí. Nebuďte k tomu lhostejní, jde o dědictví, které zanecháváme našim potomkům.