Úřední šiml se řehtá

V článku Děti nebo beton? byly jen stručně zmíněny diskusní příspěvky pana ing. Kolrusze. V prvním se dotázal na veřejném zasedání zastupitelstva, o jaké změny jde v nové vyhlášce o odpadovém hospodářství, kterou zastupitelé na 11. zasedání schválili. Tazatel je bývalým zastupitelem a v obci Braškov se dlouhodobě angažuje ve věcech životního prostředí a hospodaření s odpady. Ani jemu, jako zkušenému a angažovanému občanovi, nebyl zřejmě jasný význam informačního smogu, kterým jsou občané zavalováni, aniž by se dozvěděli podstatnou informaci. Na informačním portálu obce Braškov se totiž dne 17.9.2024 objevilo následující oznámení:

Zmíněný právní předpis 2/2024 nebyl v té době dohledatelný a když jste se obrátili na v textu zmíněný odkaz „Více informací naleznete zde:“

https://sbirkapp.gov.cz/informace/pro-vkladatele/chyby#oznamen%C3%AD-o-vyhlasen%C3%AD-pravniho-predpisu

obdrželi jste spoustu obecných informací, stravitelných snad pro úředníky, ale pro občana zcela bez přínosu. Je to příklad zahlcování veřejného prostoru neužitečnými informacemi s tím důsledkem, že se běžný občan o dění v obci ani nezajímá. Asi to někomu vyhovuje.
Po schválení zastupitelstvem byla vyhláška kolem 20. září dostupná i na informačním portálu obce. Zkuste si ji najít. V textu se ale nedočtete, že jde právě o tu č. 2/2024. Pokud se vám ji nepodařilo najít na obecním webu www.braskov.cz, můžete se s ní seznámit přímo zde: Odpadové hospodářství . Na úřední desce již informace o zveřejnění či přístupu k ní není. Úřední šiml se řehtá a občan pláče. Na úřadě se snad pracuje jen za dotace, a tak dokud nebude přiklepnuta požadovaná dotace 1 milión korun na projekt „Přívětivý úřad Braškov – nástroje pro komunikaci s veřejností“ z programu rozvoje obce, tak bude zlepšení v nedohlednu. Přitom selský rozum by měl být zadarmo i v hlavách zastupitelů, ale navenek se neprojevuje.

Ve druhém diskusním příspěvku se občan ing. Kolrusz dotázal na stav v realizaci přechodů na kritických místech. Tady je nutno podotknout, že jde o přechody na silnicích ve správě Krajské správy silnic. V zápisu ze zasedání se odpovědi neuvádějí (asi by to k něčemu zavazovalo), ale podle zvukového záznamu odpověděla zastupitelka ing. arch. Dolejšová, že projektanti jsou až do konce roku plní. Přitom se výstavbou a rekonstrukcí přechodů pro chodce v obci podle v Braškovských novinách zveřejňovaného programu rozvoje obce zabývá ing. arch. Dolejšová a ing. Weber již nejméně od roku 2020 údajnou přípravou studie. Studovali, studovali a od roku 2023 se k přechodům nabalily měřiče rychlosti a semafory, na jejichž nadbytečnost u požadovaných přechodů též ing. Kolrusz ve svém diskusním příspěvku upozorňoval.

Samotné vyznačení přechodů pro chodce jejich bezpečnost nezaručí. Tím se budou řídit jen ukáznění řidiči, kterých je ještě snad převážná část. Na ty ostatní hazardéry s lidskými životy platila prevence ve formě kontrol Městské policie Unhošť a represe ukládáním pokut za porušení silničního zákona. Ty pokuty však údajně převážně platila za zaměstnance jistá firma, napojená na vedení obce. A tak se využila nejbližší záminka, proč smlouvu s Městskou policií v Unhošti neprodloužit. „Přece si nebudu z obecních peněz platit policii, která nám dává pokuty.“ A tak opět úřední šiml řehtá a občan zapláče.
Musíme však přiznat, že je v tom i kousek selského rozumu. Sedlák hrabe na tu svou velkou hromadu a poddaní jsou biti. Koho si zvolili, toho mají. Koho asi volil pan Kolrusz?

Děti nebo beton?

Po několika veřejných zasedáních zastupitelstva obce Braškov, na kterých byla minimální účast občanů a nulová diskuse, se stav skokově změnil na 11. zasedání dne 16.9.2024. Obvyklá délka jednání 30 minut se protáhla na hodinu a čtvrt. Probralo se mnoho témat a v tomto článku se o tom dozvíte daleko více, než je v zápisu ověřeném několika zastupiteli.

Úvodní dotaz v diskusi přednesla paní Poštolková, která se dlouhodobě zasazuje o zlepšení životního prostředí v Braškově vyloučením tranzitní kamiónové dopravy přes obec a jejím přesměrováním na dálnice. Výsledkem několikaletých jednání bylo spojené úsilí obce Braškov a dalších obcí dotčených tranzitem a iniciace vytvoření makrosimulační studie, zařazené též do plánu rozvoje obce. Krajský úřad Středočeského kraje však její zpracování údajně odmítá. Jak vyplývá z odpovědi zastupitelky ing. Dolejšové, k výraznému posunu v řešení nedošlo, spíše to vypadá na odsun do šuplíku. O co tam jde si můžete přečíst v článku Patří kamióny do Braškova? 

Dalším diskutujícím byl ing. Kolrusz a komentáři k jeho dotazům a odpovědím se budeme věnovat v samostatném článku s názvem „Úřední šiml se řehtá“.

O ústřední téma diskuse se postarali nováčci na zasedáních, pocházející ze stran rodičů dětí z braškovské  mateřské školky. Přišli se informovat, proč bylo o 150% od září zvýšeno školkovné, a to na maximální hodnotu 1500 Kč měsíčně za dítě. Pro mladé rodiny s dětmi je to velký a nečekaný zásek do rozpočtu. Současně to bije do očí při srovnání se školkovným v okolních vesnicích, které je přibližně poloviční.
Zvýšení školkovného obhajoval místostarosta  JUDr. Viduna jako nezbytné pro financování chodu školky.
V pozdější reakci zastupitelky Randákové se tazatelé dočkali odpovědi na „akademické“ úrovni, zdůvodňující v podstatě to, že obec preferuje „betonové“ projekty, na které musí někde hledat peníze a nejsnazší cestou je vybrat je na školkovném od rodičů malých dětí.

Demografický vývoj v obci Braškov není nijak ideální. Podívejte se například na nedávný rozbor v článku Bude Braškov bez lidí? Snad to zastupitele „trkne“ a podpoří mladé rodiny s dětmi kromě jiných aktivit i snížením školkovného. Na kompromisní návrh jednoho z rodičů, zvyšovat poplatek za děti postupně, místo dvojnásobného navýšení ze dne na den, reagoval starosta asi patnáctkrát opakováním: „To je dobrý nápad“. Místo toho snad stačilo ohodnotit postup obce jedním výrokem: „To byl hloupý nápad“, a schůze by byla kratší.

K tomu, kde by obec mohla ušetřit prostředky a věnovat je na provoz mateřské školky, jsem upozornil na jeden z příkladů plýtvání nedůslednou prací zastupitelů. Obec zadala za téměř 400 tisíc Kč, což je částka zhruba odpovídající zvýšenému školkovnému, vypracování projektu na knihovnu. Podle tohoto projektu obec Braškov se společností IPOKa s.r.o. požádala o stavební povolení. Stavební úřad v Unhošti však projekt označil za „paskvil“ a nařídil jeho přepracování. Není se čemu divit, vyzdvihovaní stavební odborníci z řad zastupitelů obce Braškov projekt asi ani nečetli, jinak by si museli všimnout zásadních nedostatků. Něco o tom si můžete přečíst v článku Za co je platíme?
Někteří zastupitelé však nedovedou kritiku přijmout. Nejenže se zásadně nevyjadřují k předneseným výtkám, ale snaží se nositele oponentních názorů, i když jsou podloženy fakty, zastrašit nevybíravým chováním. Průchod svým vášním dal již nejednou zastupitel ing. Vacek. Můžete si připomenout třeba jeho vystoupení v článku Necenzurovaný zápis 2.část a navazujícím Speciální operace v Braškově.  Vtipně též na sebe upozornil v souvislosti zastaveného trestního oznámení na neuplatnění smluvních pokut za opožděné dodání díla „Chodník na Velkou Dobrou“ za 14 miliónů Kč. Za obec Braškov se místostarosta Vacek prohlášením vzdal náhrady škody, takže se tím policie dále nezabývala. To už jste si kdysi mohli přečíst v článku Kam se podělo 5 milionů
A souvislost se školkou? Stačí se podívat na obrázek:

Za mnoho miliónů byla nedávno budova mateřské školky opravena. Za pár let oprýskaná fasáda nesvědčí o kvalitním výběru zhotovitele. Odbytá práce ani nebyla reklamována. Necháváte si takto opravit vaše domy? I ta školka byla rekonstruována z vašich peněz. Kdo si z nich ukrojil?

Že by někdo odpověděl na věcné dotazy? Zapomeňte! Starosta však přislíbil sepsat článek o tom, jak obci sabotuji jejich bezchybnou práci. Na článek se těším a rád mu jej i zde otisknu. Doporučuji, ať do něj zahrne třeba i údaje z článku Fikce a skutečnost . Opozice musí být potlačována, třeba i lží a nátlakem. To bylo i taktikou STB, její metody v některých hlavách i praxi přežívají dodnes.  Dovedete rozlišit mezi pomluvou a skutečností? Přečtěte si Braškov a STB . Ti tajní spolupracovníci, kteří dovedli poplácat po rameni, polichotit a pak o vás potají sepsat záznam o prohřešcích, jsou dnes dáváni za vzor mládeži, jsou jim pořádány memoriály. Kdo se z historie nepoučil, musí ji prožít znovu. A tak dnes mohou existovat i veřejní spolupracovníci těch bývalých tajných spolupracovníků, kteří jejich politiku fanaticky obhajují překřikováním a třeba i elektrickou bruskou. To jsou jejich argumenty. Nejsmutnější na tom je, že řada slušných občanů je toleruje a často i podporuje. Dělají to pro své děti? Jak jim jednou vysvětlí své chování?

Nikdo ze zastupitelů se nepozastavuje nad neefektivními výdaji z obecního rozpočtu, z nichž můžeme v poslední době jmenovat například předražené zpracování projektů na fotovoltaiku a tepelná čerpadla pro obecní budovy. V sousedním Pleteném Újezdě si s tím poradili za třetinu ceny, než kterou nasmlouval starosta Dráb. Podobně bude předražena i samotná dodávka fotovoltaiky a tepelných čerpadel v Braškově. Podle informací obce to na jednu budovu vyjde přes dva miliony korun! Soukromníci jsou schopni si obdobnou technologii pořídit nejvýše do jednoho milionu Kč! Zeptejte se těch, kteří to už mají, co je to stálo. 
Obvyklou výmluvou starosty je: „vždyť je na to dotace“. A výběr zhotovitele se zadá společnosti „která ví, jak na to“. Zdá se, že zastupitelům je výše nákladů a jejich návratnost zcela lhostejná. Když budou potřebovat peníze, zvýší školkovné na horní hranici – vždyť to zákon umožňuje. 
Někteří občané se nebáli ozvat, tak teď bude zastupitelstvo snad brzdit. Jistě ze sebe teď udělají lidumily, že školkovné snížili. Do usnesení se to ale nedostalo.

Pokud se vám ty komentáře projevů na veřejném zasedání zdály přehnané, poslechněte si autentický zvukový záznam. Ne všem je na něm dobře rozumět. Pochvalu ale zaslouží pan Vacek, jehož hlasový projev byl srozumitelný, ale přesto se do oficiálního zápisu obce nedostal. Stačí si záznam pustit v patnácté minutě.

Audiozáznam si můžete porovnat i se zápisem diskuse (bod 18 na str.9) schváleným obcí:

Zápis-z-11.-zasedání-16.9.2024

Již dávno obec upustila od pořizování vlastního zvukového záznamu. Někdy měl řečník dokonce k dispozici mikrofon. Když se zjistilo, že není dobré mít proti sobě důkazy o pronesených lžích, tak to zrušili. Počátek toho byl již v roce 2019 – více třeba v článku  Zvukový záznam objeven!  a stále přituhuje. V programu rozvoje obce je projekt „Přívětivý úřad Braškov“ zahrnující i komunikaci s veřejností. Předpokládané náklady na jeho realizaci jsou ale jeden milión korun. Dokud je někdo nedá, tak asi zlepšení nepřijde. Stejně by nejméně polovina musela být vynaložena jen na převýchovu jednoho zastupitele.

Za co je platíme?

V červnu 2024 vydal stavební odbor městského úřadu v Unhošti oznámení  o zahájení společného řízení obce Braškov, zastoupené IPOKa s.r.o. z Cerhenic, ve kterém požadují vydání společného povolení na stavbu nazvanou nástavba a přístavba objektu občanské vybavenosti – knihovny č.p. 245, Dukelská, Braškov.
Název stavby a její obsah se podstatně liší od zastupitelstvem schváleného Programu rozvoje obce z června 2024, který je publikován i v Braškovských novinách. Tam se pod názvem projektu Centrum služeb, obecní knihovna a dětská skupina popisuje, že jde o  Opravu a nástavbu objektu bývalého COOPu. V objektu budou zřízeny služby pro občany, nové prostory pro obecní knihovnu a dětskou skupinu, osazení FVE systému a tepelného čerpadla. Předpokládané náklady schválilo zastupitelstvo 30 miliónů Kč a manažery projektu jsou Ing. Dolejšová a Ing. Vacek. Též se uvádí, že byla podána žádost o stavební povolení.
Ve skutečnosti byla podána žádost pouze na nastavení stávajícího objektu o jedno patro s knihovnou a přístavbu schodiště. Co bude ve stávajícím přízemí, a zda horní stavbu vůbec unese, se neřeší.
Hlavní je, že bylo vynaloženo za smlouvu o dílo na zhotovení dokumentace a zajištění inženýrských služeb s IPOKa s.r.o. 327 tisíc Kč bez DPH. Projektanti vypočetli náklady na stavbu na 15 miliónů Kč.

Projektová dokumentace se skládá z několika částí podle oborů, které byly zpracovány různými oprávněnými projektanty napříč republikou.
Na předložené složce hned uchvátí úvodní obrázek s vizualizací objektu po dostavbě. 

Svěží architektonické řešení podle obrázku by zkultivovalo dosud zanedbávaný prostor kolem bývalé prodejny COOP na Braškově.
Když ale ty desky otevřete a pročtete obsah, zjistíte, že to připomíná kulisu potěmkinské vesnice. Že by se ta původní spodní stavba nějak renovovala ve stylu zobrazení, o tom není v projektu zmínky. Zato parkoviště před objektem je výslovně zmíněno – že tam nebude – bylo z projektu vyňato, prý jsou parkovací místa před obecním úřadem docela blízko. 

Pro ty čtenáře, kteří se nechtějí zaobírat technickými podrobnostmi projektové dokumentace snad bude stačit ohodnotit úroveň zpracování některých částí předkládaného textu na následujícím snímku:

Že autorovi textu vynechává na klávesnici mezerník je technická závada, ale asi to po sobě ani nečetl. Dnešní projekty se bez kláves CTRL+C a CTRL+V neobejdou a je to vidět i na tomto případu. Řadu stejných textů najdete ve složce třeba třikrát. Aby to ale nebylo tak jednotvárné, tak jednotliví zpracovatelé zanesli do projektu i své myšlenky. Bohužel, mezi nimi neexistovala shoda. Tak se třeba v některé části dokumentace popisuje, že odpadní vody budou likvidovány (nepopsaným) stávajícím způsobem, jinde do nové nádrže na dešťovku a do vsakovací jímky před objektem. Jeden má nosné zdi přístavby z pórobetonu, jiný z keramických cihel. Jeden vytápí objekt plynovým kondenzačním kotlem, druhý tam naprojektoval tepelné čerpadlo. K fotovoltaické elektrárně asi baterie nebude, i když se o ní v některých částech mluví. Zato bude nad Braškovem po celý rok obloha bez mráčků. Bude zajímavé za pár let porovnat výpočty návratnosti s realitou. Alespoň, že je ten projekt FVE v ceně, jinak by byla obec za něj schopna vynaložit přes 200 tisíc Kč – jako na ostatní zastupitelstvem schválené objekty:
K tomu si můžete přečíst více v článku Platíte za psy?

Perličkou celého projektu, zadaného obecními věhlasnými stavebními odborníky je to, že se zadání netýká posouzení ani úprav spodní stavby, na které má knihovna stát. Samotný postup investora vyvolává pochybnosti o hospodárném nakládání s veřejnými prostředky. Je známo, že již v minulosti se obec Braškov zabývala možností horní nástavby na prodejnu a předběžný průzkum základů a nosných konstrukcí vykázal vady, neumožňující její další zatěžování.
Projektantovi tyto okolnosti zřejmě nebyly známy, ale trochu zapřemýšlel a do souhrnné technické zprávy zapsal: „Před zpracováním prováděcí části projektu či před samotnou realizací bude proveden stavebně technický průzkum. Který sondami a zkouškami ověří založení a materiálové složení a parametry stávajících konstrukcí.“  Tím je myšlena ta spodní stavba.
V projektu o tom není zmínka, ale asi se v kuloárech uvažovalo o jakémsi zesílení konstrukce stávající spodní stavby. Svědčí o tom jen poznámka statika, který výpočtem kontroloval celou stavbu kromě té spodní !!! ale do technické zprávy uvedl:
„Je otázka, zda zesílení stávající konstrukce nebude dražší jak postavit objekt celý znova.“

Takže jsme zase u té potěmkinské vesnice a stavíme za naše obecní peníze knihovnu na hliněných nohách. Zdá se, že účelem bylo jen dát vydělat projektantovi za kupu papírů s rozporuplnými údaji. Obecní stavební odborníci to před podáním žádosti o povolení stavby na stavební úřad asi ani nečetli. Že by za to nebyli dobře zaplaceni? Nebo tomu vůbec nerozumí?

Za co tedy jako občané Braškova platíme?! Asi za chyby při volbách.
Další podrobnosti Vám jistě rádi sdělí Vaši zastupitelé.

 

Doprava a zastupitelé

Opětovným otevřením průjezdu obcí Velká Dobrá na Kladno se podstatně zklidnila doprava, která počátkem roku 2024 neúměrně zatěžovala zejména braškovské ulice Rudé armády, Dukelskou, Sportovců a Karlovarskou. Problémy spojené s uzávěrou se daly očekávat, a tak se podívejme, jak se na ně obec Braškov se svými zastupiteli připravila. Jednoduše můžeme konstatovat, že nijak pozitivně. O podílu starosty Drába na zklidnění dopravy v obci jsme již psali v článku Doprava a starosta  . Jeho netečnost k problémům občanů a neschopnost aktivovat zastupitele k akci, pokud nejsou na obzoru tučné dotace, je nabíledni. Již v roce 2017 navrhovala dopravní komise řadu opatření, směřujících ke zlepšení dopravní situace v obci. Bylo o tom na tomto webu zveřejněno několik článků, například Vývoj dopravní situace v Dukelské ulici 3.část  uvádí konkrétní návrhy. Za více než 5 let nebylo vedení obce schopné zajistit vodorovné dopravní značení, které by udělalo pořádek v živelném parkování vozidel na průjezdních silnicích. Místo navrhovaného zvýšených kontrol dodržování dopravních předpisů Městskou policií Unhošť s ní byla vedením Braškova vypovězena existující smlouva a bezohlední závodníci se dál  beztrestně prohánějí po obci.
Nebezpečná jízda ulicí Sportovců, kde při nesprávně parkujících vozidlech zůstávají k projetí jen tak tak dva pruhy pro osobní auta, a při vyhýbání s autobusem či náklaďákem již mnoho vlastníků vozidel přišlo o zrcátka, by šla vyřešit pouze jednou dopravní značkou, povolující částečné  podélné parkování na chodníku. Bez  umístění této značky na rohu u fotbalového hřiště se  řidiči stáním na chodníku dopouštějí dopravního přestupku. Stejně  tak  se proviňují  stáním mimo chodník u obrubníku, protože  nezůstanou  volné  dva jízdní pruhy o šířce alespoň 3 metry.  Tak  se  díky liknavosti zastupitelů přenáší zodpovědnost na občany, kteří nemohou jinde rozumně zaparkovat. A cena této značky je nižší, nežli jedno uražené zrcátko. Na tom se ale nedá moc vydělat, tak se o to nikdo nezajímá. Snad si na své přijde alespoň Autodráb. Realizaci naznačených opatření měli zastupitelé zajistit již dávno před intenzivní dopravou v důsledku uzavření průjezdu přes Velkou Dobrou. Jistě o tom včas věděli. Ale nebyly na to dotace!

Doprava a starosta

V článku Patří kamióny do Braškova? jsme se zmínili o houstnoucí dopravě v obci Braškov a dlouhodobých snahách obyvatel sdružených ve spolcích o zlepšení situace.  Ty aktivity kontrastují s laxností vedení obce, které si snad „přihřívá svou polívčičku“ na úkor obyvatel. Zvláště ti, kteří nebydlí u exponovaných silnic, či vůbec v Braškově, jsou k negativním účinkům dopravy lhostejní. Kdo jste častějším čtenářem tohoto webu, tak víte, že jsou vždy předloženy důkazy k tvrzením, která se na první pohled zdají nepodložená a často jsou šuškandou zpochybňována. Mohli jste se o tom přesvědčit třeba v článcích Svatozář nebo lhář? nebo Braškov a STB i dalších. Teď tedy konkrétně:
Kdo jezdíte na Kladno přes Velké Přítočno, nemohli jste si nevšimnout rozsáhlých zemních prací při výstavbě gigantického obchodního areálu (kterých je na Kladně nedostatek?), spojených s přepravou ohromných objemů zeminy ze skrývky. Takto velká stavba musí být doložena vlivy na životní prostředí. Tak se i stalo. V záměru stavby se uvádí, že skrývka ornice o objemu 20 tisíc m³ bude odvážena na pole v obci Hole u Svrkyně, což by se Braškova vůbec nedotklo. Takže se o vliv stavby na místní obyvatele ani nikdo nezajímal. Tu však zavětřil jeden podnikatel a bylo mu líto, že by  Braškov stál stranou tak velké akce. Za záhadných okolností se tedy změnily pozemky, na které se nově má ukládat skrývka kulturních vrstev půdy, a to na pozemky parc. č. 172/5, 172/7, 161/30, 161/28, 161/29 a 172/2 v katastrálním území Dolní Bezděkov u Kladna. Souhlas vlastníka pozemků byl k žádosti o změnu podmínky doložen. A kdo je tím vlastníkem? No přece akciová společnost Braškovský pivovar, ovládaná starostou obce Braškov ing. Vladimírem Drábem. A tak si i braškovští občané přišli na své. Přes jejich obec bylo přepraveno z Kladna do Dolního Bezděkova 20 tisíc m³ zeminy, což je přes 2 tisíce naložených náklaďáků a 2 tisíce prázdných zpět během několika měsíců.
Takto se starosta zase vysmál občanům a může si zaškrtnout, jak se podílel na ochraně životního prostředí v Braškově, kterou deklaroval v územním plánu obce – bod 7.2 , který tvořil se společností Ecodis:

Posuďte sami, zda je spíše lhář, či mu přísluší svatozář za vedení obce ku prospěchu občanů – ale jen těch vybraných. 

A co dělalo zastupitelstvo obce Braškov pro zlepšení dopravní situace? To si řekneme někdy příště.

Doprava a policie

O pořádek v dopravě na území obce Braškov, zejména o kontrolu dodržování předepsaných rychlostních limitů, se donedávna starala Městská policie Unhošť. Dělala to za úhradu na základě smlouvy s obcí. Ta však byla obcí Braškov vypovězena. K čímu prospěchu? To zastupitelé nezodpověděli. Mezi občany se říká, že byla často pokutována i jistá firemní auta a jejich vlastník přeci za to nebude podporovat městskou policii z peněz občanů, když mu to škodí. Škodila unhošťská policie i občanům, či působila v jejich zájmu? Osobně mi přišlo uklidňující i občasné projetí jejich policejního auta obcí.

Činnost státní policie na úseku dopravy je v obci méně viditelná. Když Vám sdělím údaje z oficiálních policejních statistik, budete se asi divit:

Policejní orgán územního odboru Kladno  uvádí, že v období od 01. 01. 2022 do 31. 03. 2024 byly v katastrálním území obce provedeny silniční kontroly s tímto výsledkem:
Braškov 578 silničních kontrol – v rámci BESIP zjištěno 124 přestupků,
Pletený Újezd 179 silničních kontrol – v rámci BESIP zjištěno 31 přestupků,
Kyšice 289 silničních kontrol – v rámci BESIP zjištěno 43 přestupků,
Velká Dobrá 2119 silničních kontrol – v rámci BESIP zjištěno 263 přestupků,
Družec 322 silničních kontrol – v rámci BESIP zjištěno 38 přestupků,
Unhošť 2420 silničních kontrol – v rámci BESIP zjištěno 281 přestupků,
Horní Bezděkov 214 silničních kontrol – v rámci BESIP zjištěno 15 přestupků.
Na komunikaci II/118 bylo policisty ÚO Kladno evidováno:
Braškov (ul. Rudé armády) 6 přestupků na úseku BESIP,
Kyšice (ul. Braškovská) 14 přestupků na úseku BESIP,
Unhošť (ul. U Čeperky) 23 přestupků na úseku BESIP,
Kladno – Braškov (silnice II/118 do křižovatky s ul. Železničářů) 27 přestupků na úseku BESIP. 

Občany obce Braškov dlouhodobě zatěžuje zejména těžká kamionová přeprava. Komunikace II/118 má celkovou délku 123,3 km s přesahem do dvou krajů a je určena pro dopravu mezi okresy.  Místní přeprava se omezit podstatně nedá, ale zajisté by šla vyloučit tranzitní přeprava, která by měla být vedena po dálnicích. Zkracování cesty kamionů po neplacených úsecích mezi Berounem a Kladnem průjezdní obce neúměrně zatěžuje, ale přes dlouholetou snahu  občanských sdružení se nepodařilo dosáhnout jejich regulace. Teprve v roce 2023 se do plánu rozvoje obce Braškov podařilo přes nechuť vedení obce prosadit jistý náznak řešení ochrany životního prostředí „návrhem vypracování makrosimulační studie k vyloučení těžké nákladní dopravy obcí“. Ten honosný název má snad obhájit obcí předpokládané náklady 3 miliony Kč, za které by se uživil dopravní projektant, kdyby na studii dělal několik let 8 hodin denně. Je to zase jen kšeft? V podstatě jde o určení, kudy by kamiony směly jezdit a kudy ne a určit rozmístění příslušného dopravního značení. To by policii umožnilo provádět kontroly, kterých dosud mnoho není.

Podle policejní statistiky bylo na silnici II/118 (Beroun – Kladno) v roce 2023  evidováno celkem 19 kontrol nákladních automobilů, za I. čtvrtletí roku 2024 devět.
Slabinou policejních kontrol je také to, že v obci nemůže být prováděno vážení vozidel, protože tu není vhodná plocha. Kladenští dopraváci nemohou ani provádět měření exhalací vozidel, protože nejsou vybaveni příslušnými technickými prostředky.

Příště se podíváme na to, jak se na zklidnění dopravy v Braškově podílí starosta obce.
 

Patří kamióny do Braškova?

Asi jste zpozorovali, že Braškov se stal od roku 2023 frekventovanou průjezdní vesnicí. K nemalé dopravní zátěži z minulých let se přidala osobní i těžká nákladní doprava, související se stavebními akcemi na Kladně. Obecní zastupitelstvo to nijak zvlášť nevzrušuje, protože by to zřejmě bylo proti osobním zájmům některých jeho členů. O zachování rázu vesnice a udržení zdravého životního prostředí se naštěstí dovedou zasadit sami občané, kterých však není mnoho. Mezi ty dlouhodobě aktivní patří Ekologický spolek občanů obce Braškov, který za několik let činnosti dovedl přibrzdit ničení životního prostředí v obci a donutil některé pasivní úředníky k akci. Spolek shrnul některé své poznatky z poslední doby do článku, který si dovoluji otisknout v plném znění:

Jak fungují české úřady?

Když si prohlédnete výplatní pásku, ptáte se, kam plynou peníze, které zaplatíte na daních? Asi Vás nepřekvapí, že část z těchto peněz pohltí státní správa a úřady. Úřady, které mají mimo jiné chránit občany před nedodržováním zákonů ze strany bezohledných a ziskuchtivých. My se s Vámi můžeme podělit o naši více než 20-letou zkušenost s českými úřady a jejich prací.

O firmě Veseta bylo napsáno již mnoho a je stále platné, že kamiony, které tuto firmu obsluhují, výrazně zatěžují nejen Braškov, ale i okolní obce. Přímo na dálnici se z Vesety kamiony nedostanou. Přístavba Vesety, jež má dokumentací EIA povoleno 100 těžkých kamionů denně, nebyla občany příliš vítaná, snad jen těmi, kteří z toho měli přímý či nepřímý profit. Stavba byla v rozporu s územním plánem obce a tehdejší starosta byl ve střetu zájmu, Veseta se přesto rozrostla a občanům nezbylo nic jiného než si zvyknout na kamiony pod okny. A přístup českých úřadů, konkrétně Krajského úřadu Středočeského kraje (KÚ SK)? Pouhé konstatovaní, že stavba je sice v rozporu se zákonem, a to v několika směrech, ale práva byla nabyta v dobré víře, takže územní rozhodnutí povolující stavbu platí.

Závěr č.1: Pokud chcete z jakéhokoliv důvodu porušit zákon, udělejte to v dobré víře a vše bude v pořádku a odpuštěno. Alespoň dle českých úřadů…

Už dlouhá léta se snažíme o vyčlenění tranzitní dopravy nad 12 tun ze silnice II/118. Konkrétně se jedná o provoz z blízkých průmyslových zón, zejména v Kladně a Berouně, který by měl primárně používat dálnici a dále kamiony a těžká nákladní auta, která si tudy krátí cestu z D5 na D6 (a opačně) a vyhýbají se placení mýta. Vyčlenění tranzitu se netýká jen Braškova. Pokud kamiony nemohou sjet z dálnice kvůli zákazu tranzitu, nepojedou ani přes Valdek, Kyšice, Nouzov, Železnou nebo Beroun-Závodí. Ministerstvo dopravy podpořilo vyčlenění tranzitu vydáním příručky, kde se mimo jiné píše, že tranzit může být vyčleněn tam, kde existuje vhodná objížďka, a to i po zpoplatněných silnicích. A české úřady? Konkrétně již jednou zmiňovaný Krajský úřad Středočeského kraje, ale i Magistrát města Kladna, Odbor dopravy, kteří by k tomu měli být kompetentní? Roky žádostí a stížností, na které úřady hledají hloupé odpovědi. Tak například, silnice II/118 spojuje okresy a je tedy určena pro tento provoz. To, že okresy už nějakou dobu neexistují a že zde vznikly dálnice, po který by těžká nákladní doprava měla jezdit, si úředníci zřejmě nevšimli. Dále pak argumentace, která přišla z Berouna, že pokud tranzit nebude jezdit po II/118, tak bude jezdit přes Nižbor a Hýskov. No, pokud kamiony nebudou sjíždět z dálnice a vyhýbat se placení mýta, nepojedu ani po II/118 ani přes Nižbor a Hýskov. A pokud nebudou na nevhodných místech vznikat stavby, jejichž dopravní obsluha následně zatěžuje obce, tak bude asi také o problém méně. Jedna z posledních argumentací úředníka KÚ SK nás ale dostala. Pokud si kamion zkrátí cestu, vypustí tedy méně CO2 a je tedy vše v pořádku. Pokud se na to úředník dívá tímto pohledem, zajímalo by nás, jak se obhajují miliardy na stavbu dálnic? Pokud po dálnici někdy jezdíte, tak Vás nepřekvapí, že to vždy není ta nejkratší cesta. Problematika emisí CO2 ale nejde bagatelizovat jen na délku trasy a kolik jich kamion vypustí. Silnice II/118 není vhodná pro provoz těžkých nákladních aut, což se brzo jistě projeví, a to vyvolá nejen opravy ale i nutnost objízdných tras. Opravy sebou ponesou přepravu stavebních hmot, což opět vyvolá emise a samozřejmě i výroba stavebních hmot na stavbu silnic je energeticky náročná a rovněž spojená s emisemi CO2. Takže ono to s tím tvrzením nebude zas tak jednoznačné. Zajímalo by nás, zda si to úředník dobře propočítal, než to napsal..

Závěr č.2: Selský rozum na úřadech nečekejte. Naopak, pokud úřady něco nechtějí řešit, zvolí cestu hloupých odpovědí a argumentů, jež stěžovatele natolik odrovnají, že si možná přestanou stěžovat.

V roce 2022 se jeden bio farmář z nedaleké vesnice rozhodl, že si trochu vylepší své pozemky, a to přístupem velmi ekologickým. Při přípravě stavby OC Globus v Kladně na Růžovém poli se vyskytla potřeba odvést skrývku ornice z pozemků. Obchodní centrum vyžaduje hlavně hodně betonu a ornice zde byla nežádoucí. Dle dokumentace EIA měla být tato ornice odvezena do obce Hole u Svrkyně. Bylo nám divné, proč se ornice vozí přes Braškov, když Hole u Svrkyně je kdesi za Buštěhradem. Ptaly jsme se tedy na KÚ SK, Odboru životního prostředí, aby nám dle informačního zákona sdělil, kam se ornice vozila. Překvapivě nám napsali, že ornice se opravdu vozila do Hole u Svrkyně a nezapomněli připsat, že doprava ornice přes Braškov, kterou zmiňujeme, určitě nesouvisela s touto stavbou. Tak jsme se otázaly ve Svrkyni a ti nám zase řekli, že k nim se ornice nevozila. Dotázaly jsme se tedy znovu a hle, KÚ SK uznal, že se trochu spletl a ornice se prý vozila na Dolní Bezděkov a doprava tedy mohla souviset se stavbou obchodního centra. Konkrétně se jednalo o asi 20 tisíc m3 zeminy, která se převážela těžkými nákladními auty přes Velké Přítočno, Braškov, Kyšice, Ameriku a Horní Bezděkov. Pokud počítáme, že jeden náklaďák uveze cca 10 m3 zeminy, jednalo se tedy o 2000 těžkých náklaďáků, což není zrovna zanedbatelné množství. Zda se KÚ SK spletl, záměrně lhal nebo neví, kam se vozilo takové množství ornice z poměrně velké stavby, nevíme.

Závěr č.3: Úřadů se radši na nic neptejte, možná to ani samy nevědí, a pokud to vědí, tak pravdu Vám neřeknou.

Ještě máme jednu zkušenost se stavebním úřadem v Unhošti, ale tu si zatím ponecháme v soukromém archivu.

Naše závěry berte trochu s nadsázkou, ale vycházejí z velmi dlouhé osobní zkušenosti s českými úřady. Chtěly bychom se omluvit všem poctivým úředníkům, kteří pilně pracují, ale jejich kolegové a nadřízení jim svým přístupem hází klacky pod nohy. Proč? No, to je otázka za zlatého bludišťáka…

Spolek EKO SKÁLA 161
ul. Rudé armády čp. 161, 273 51 Braškov
IČ: 17399858

 

Územní plán – ZM3

Územní plán obce určuje, co lze na jednotlivých místech stavět (obytné domy, cesty, objekty občanské vybavenosti, průmyslové areály), či co tam být nesmí. Má vždy grafickou část ve formě barevných výkresů a textovou část. V Braškově je dohledatelný na informačním portálu obce územní plán z roku 2013. Ty starší se někam ztratily, nemá je ani stavební úřad. 
Když je potřeba něco aktualizovat, obec vyhlásí změnu veřejnou vyhláškou a každý se k tomu může vyjádřit.
Změna č. 1 proběhla v roce 2017, podrobněji se o tom dočtete v článku  Územní plán (1). Motivací ke změně byl nápad vystavět tzv. protihlukový val, o čemž bylo blíže pojednáno v článcích  Územní plán (2) a Územní plán (3) .
Změna č. 2 byla v roce 2022 provedena kvůli zrušení „interakčního prvku IP14“, zjednodušeně řečeno: „soud rozšlápl starostovi jednu z jeho báboviček“, vymyšlených při změně č. 1.
V roce 2023 byla zadána změna č. 3 územního plánu Braškova. Zastupitelstvo pověřilo starostu obce přípravou změny a spoluprací s architektem, který změnu zpracoval za 254 100 Kč.
O obsahu změny pak zastupitelstvo

Ten jednotný standard znamenal oproti dosud zpracovanému plánu v podstatě to, že místo označení ploch Z1 se nově značí Z.1, místo P1 pak P.1 a podobně, což muselo být náročné ve všech dokumentech opravit. Věcná změna spočívala ve schválení třech vyjmenovaných pozemků u braškovského rybníka na stavbu objektu pro seniory a ta poslední uvedená parcela je u silnice v poli u fotbalového hřiště pro občanskou vybavenost.

A tady je jádro toho problému, jak prozíravě posuzuje zastupitelstvo potřeby obyvatel Braškova. Ne že by ty zábory pozemků neměly svoje opodstatnění. Je lepší vylepšovat obec uvnitř katastru, nežli stavět chodníky na cizím území. Ale neustálé přidávání staveb kousek po kousku může zapříčinit problémy celku, potažmo stávajících obyvatel. K tomu můžeme uvést následující příklady, které nejsou ve změnách územního plánu nijak ošetřeny.

Uváděné strany textu na začátku připomínek se vztahují k souboru Braškov-ZM-č.-3-ÚP-II.-Textová-část-odůvodnění-2023_návrh-k-VP.pdf , přístupném na informačním portálu obce. Barva písma je zachována podle připomínkovaného souboru. Název je „Odůvodnění změny“, ale následky změny se nikdo nezabýval. Tak si to trochu rozebereme:

Připomínka č. 1:
Na str. 11, 12 Technická infrastruktura:

Od roku 2013 se v ÚP uvádí, že „Technická infrastruktura stávající v oblastech zásobování vodou a plynem by měla bez kapacitních a tlakových problémů vyhovovat navrhovanému rozvoji. Při předpokládaném nárůstu cca 100 obyvatel není potřeba navrhovat posilování stávajících zásobních řadů“.

Jaká je skutečnost?
K   1.1. 2013  bylo v Braškově 1015 obyvatel.
K 31.12.2023 bylo v Braškově 1115 obyvatel.

Nárůst o 100 obyvatel již byl dosažen i bez dosavadního zastavění zastavitelných oblastí, kde u navrhovaných ploch pro bydlení individuální Z.1, Z.2, Z.4, Z.5, Z.6, Z.8 tomu odpovídá více než 20 domů a u nově navrhovaných ploch občanského vybavení Z.3 a Z.10 doposud blíže neurčený nárůst počtu obyvatel či nároků na zásobování vodou a plynem. Taktéž je nutno zahrnout případné změny na plochách přestavby P.1, P.2, P.3. Nebylo žádným způsobem doloženo, že technická infrastruktura zásobování vodou a plynem bez jakýchkoliv opatření bude vyhovovat dříve navrhovanému rozvoji, který již překročil očekávané limity, a zvláště pak při navrhovaném rozšíření zastavitelného území. Rozšířením spotřeby se dá očekávat pokles tlaku vody u stávající zástavby. Zastupitelstvo se tím nezabývá, hlavně když se bude utrácet za stavby s dotacemi. Je to systém „po nás potopa“ – nebo snad „po nás sucho“?

Obdobná situace je u čistírny odpadních vod.
Ve čtvrtém odstavci zmíněného dokumentu se u technické infrastruktury uvádí:

Likvidace odpadních vod ze všech částí obce je v současné době řešena na stávající čistírně odpadních vod, která má kapacitu 1200 EO.

Při současných 1115 obyvatelích (to jsou ti EO-ekvivalentní obyvatelé), se zatížení čistírny odpadních vod blíží limitu a možná jej i překračuje, protože není započítávána zátěž od restaurací, výroben a dalších ploch mimo individuální bydlení. Taktéž není aktualizována zátěž vzniklá výstavbou na dosud nezastavěných plochách a nově navrhovaných plochách Z a P, vyjmenovaných výše. Není nijak doloženo, že kapacita čistírny odpadních vod nebude překročena i při navrhovaném rozšíření zastavitelného území.
Pokud jste někdy šli kolem Braškovského potoka pod čistírnou, nevypadá často voda nijak vábně. 

A to jsou obrázky při neobvykle vysokém průtoku. V letním období, kdy přečištěné odpadní vody nejsou ředěny deštěm a přítok z rybníka je minimální, je to daleko horší. Jak to vyřeší ty plánované úpravy toku Braškovského potoka je ve hvězdách. Hlavně že to bude stát 17,8 miliónů Kč, plánovaných v programu rozvoje obce na „Revitalizaci Braškovského potoka, vybudování rybníku a tůní, výsadbu zeleně“, když na to budou dotace. Víc vody to nepřinese, jen se zadrží ta špinavá v části braškovské krajiny a pravděpodobně začneme bojovat s hmyzem. Na boj proti komárům jistě budou další dotace.
Snaha o udržení vody v krajině by se měla zaměřit místo honby za dotacemi selským rozumem. Měli bychom si vzít i poučení z chyb předchozích generací. Jedna z nich bylo vymýcení lesíka na pahorku v lokalitě U Dubu. Ve střední části následující mapky je patrné, kam až sahal dříve obecní les. Ten byl vymýcen počátkem 20. století spolu s částí lesa Na Háji. Lze se domnívat, že to nepříznivě ovlivnilo hydrologické poměry a důsledky toho pociťujeme i dnes. Stálo by za zvážení zalesnit opět pahorek U Dubu alespoň tak, jak tomu bylo v minulosti. 

A jistě by neškodilo protáhnout ten lesík až ke Skalce. Úbytek sklizně řepky bychom snad přežili, ale bez vody v rybníce, který je napájen prameny ze svahu od Dubu, by to bylo horší. Takovými plány by se mělo zastupitelstvo zabývat spíše, než betonováním dalších ploch.

Připomínka č. 2:
V energetické bilanci není uvedena část obce Valdek, ve které též dojde změnami v zastavitelném území k nárůstu spotřeby.

Připomínka č. 3:
Str. 19
OU občanské vybavení všeobecné
V přípustném využití by měla být doplněna k dříve uváděné mateřské škole i základní škola, jejíž výstavba je v programu rozvoje obce plánována s předpokládanými náklady 90 miliónů Kč, ale její výstavbu vlastně územní plán nepřipouští. Je to ukázka krátkozrakosti navržených změn a nekompetentnosti zastupitelů.

Dne 16.2.2024 zveřejnil Obecní úřad Braškov Veřejnou vyhláškou oznámení o zpřístupnění návrhu změny č. 3 územního plánu Braškov a oznámení konání veřejného projednání (celý text je na webu obce).
V poučení se mimo jiné uvádí: … proti projednávané změně č. 1 územního plánu … lze podat námitky. Zřejmě jde o písařskou chybu, správné znění by mělo být … proti projednávané změně č. 3 územního plánu … . Do dne veřejného projednávání dne 18.3.2024 nebyla Obecním úřadem sjednána náprava, což svědčí o tom, že to ani nikdo ze zastupitelů nečetl, někteří to dokonce podepsali.

Veřejného projednávání se zúčastnilo pět zastupitelů, dva občané z Braškova a jeden z Kyšic.
Teď si pár týdnů počkáme na vyhodnocení písemných námitek a připomínek, které byly podávány do 25.3.2024.

 

 

Platíte za psy?

Poslední zpráva od Braškov/Munipolis obsahovala vítanou změnu proti výstrahám, že bude vítr nebo mráz, a obsahovala následující oznámení:

Při tom prvním přečtení jsem si položil otázku, co znamená ta zkratka PSI, za co se zase asi má platit?

Nedávno totiž přišla podobná zpráva od místního podnikatele ve zdravotnictví, který nabízí za 300 Kč ročně nadstandardní službu, spočívající převážně v elektronické komunikaci s klientem. Na dosavadní poskytnuté zdravotní služby si nemohu nijak zvlášť stěžovat a i obec štědře dotuje provoz místní ordinace, snad i proto, že je pro občany Braškova přínosem. Ale elektronickou komunikaci považovat v dnešní době za placený nadstandard? Jiné organizace za to naopak poskytují slevy. Z první uvedené zprávy je patrné, že i obecní úřad preferuje moderní způsob komunikace. Je to ale dobrovolné.

Že by tedy PSI znamenalo i u nás občas používanou anglosaskou jednotku pro tlak? Že by byli zpoplatněni majitelé vyššího krevního tlaku? Nebojte se, (zatím) ne.  Díky předchozím informacím o místních poplatcích se nabídla relevantnější varianta – že jde o PSY. 
Ten poplatek za psa není nijak velký, chápu jej spíše jako regulační proti velkochovům. Za auta obec asi vybírat nemůže, tranzitní kamionová doprava přes obec je neomezená a bez dálničního poplatku, už se ani neplatí pokuty za rychlou jízdu šílenců obcí – nemá to kdo kontrolovat, smlouva s městskou policií v Unhošti byla obcí vypovězena. Rozpočet si tedy vylepšíme na čipovaných psech, kočky zatím unikají. 

Jsou však křiklavější položky v příjmech a výdajích obce. V loňském roce schválilo zastupitelstvo vypracování projektů k fotovoltaickým elektrárnám a tepelným čerpadlům na obecní budovy bezmála za jeden milión korun. Ty projekty jsou součástí žádosti o dotaci. Na 2. veřejném zasedání zastupitelstva obce Braškov dne 6.3.2023, před schvalováním bodu 7) Smlouvy s vybranými zhotoviteli na akci “Zpracování PD a žádosti o poskytnutí dotace“ na změnu způsobu vytápění a pořízení FVE, prohlásil starosta, že „je na to zatím stoprocentní dotace“, což byl další z jeho oblíbených lživých slibů o výhodnosti obecního výdaje. Vzpomeňme třeba jím slibovaný výdaj na pořízení chodníku z Valdeka na Velkou Dobrou za 9 miliónů Kč, ze kterého se nakonec vyklubalo 14.
Osvěžte si paměť v článku Kam se podělo 5 milionů.  
Dotace 100% je samozřejmě chiméra a jeho slib se pro jistotu do zápisu (který najdete na webu obce) nedostal, stejně tak, jako se tam nezapisují další podstatné výroky. Nově postaru
Ty schvalované čtyři cenové nabídky od „vybraných zhotovitelů“ byly všechny od Uno Society s.r.o., která se v té době zabývala projekční činností ve výstavbě už celých 9 měsíců! Říkáte si, že to je jistě projekční kancelář plná odborníků, když přijme zakázku za téměř milión korun! Je to „one man office“, která má ve svém portfoliu  tyto obory činnosti:
– Vydavatelské činnosti, polygrafická výroba, knihařské a kopírovací práce – Výroba, rozmnožování, distribuce, prodej, pronájem zvukových a zvukově-obrazových záznamů a výroba nenahraných nosičů údajů a záznamů – Poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály – Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků – Reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení – Provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních produkcí, zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí
Více si můžete najít v obchodním rejstříku.

A co k těm cenám? Stačí se poohlédnout po okolí. Raději pomineme braškovská soukromá tepelná čerpadla a fotovoltaiky na střechách domů – a není jich málo – u nichž vlastníci vědí, kolik zaplatili za projekt a vyřízení dotace. Byl to jen malý zlomek pořizovací ceny celého zařízení.
V sousední obci jsou ceny též odlišné:

Asi se ještě budeme divit, za kolik se dají ty fotovoltaiky pro Braškov pořídit a jaká bude očekávaná návratnost investice, která se v projektu jistě objeví. Zvláště, když se započítá ke každé ze čtyř budov téměř 250 tisíc za papírové náklady.
Když to rozpočteme na hlavu, každý obyvatel Braškova, včetně nemluvňat, má jen v těch papírech uloženo téměř 1000 Kč. Co to je oproti vašim utraceným 14 000 Kč, již jistě prochozeným po chodníku na Dobrou!
Směšných 100 Kč za jednoho psa nestojí ani za řeč.
Gramatickou chybu v informaci o poplatcích můžeme odpustit, každý se někdy v textu upíše či splete.
Nedá se ale odpustit, když se někdo odpovědný za schvalování obecních výdajů upíše pasivitě, či snad vědomému přehlížení nehospodárného čerpání rozpočtu. Zeptejte se na to svých zastupitelů.

120 let hasičů

Oslava 120. výročí založení Sboru dobrovolných hasičů Braškov.

Požáry a jiné živelní pohromy odedávna ohrožovaly životy a majetky obyvatelstva. Lidé se jim snažili vzdorovat jak organizací svojí činnosti, tak i zdokonalováním protipožárních prostředků. Vybavení hasičů požárními háky a metlami i dřevěnými voznicemi na vodu se za dvě století podstatně změnilo ( viz článek Požáry v 19. století ). Zdokonalovala se i organizace záchranných prací a tak se zakládaly hasičské sbory. I v Braškově se z místních občanů v roce 1903 zformoval Sbor dobrovolných hasičů, jehož stodvacetileté výročí založení jsme si připomněli oslavou dne 3. června 2023 ve fotbalovém areálu na Valdeku a na přilehlé výcvikové ploše hasičů.

Jak sliboval program, bylo se na co dívat, počasí ideální, organizace téměř bezchybná. Škoda, že občanů nepřišlo více, byla to po pěti letech od Oslava 28.října u hasičárny možnost ocenit obětavou práci dobrovolných hasičů jak pro obec, tak i okres, kraj i republiku, o čemž se můžete přesvědčit ve výčtu akcí zveřejněných na www.braskov.cz/hasici/. Činnost jednotky je na vysoké úrovni a ocenění zasluhuje i práce s mládeží.

Oslava byla zahájena nástupem Sboru za zvuků státní hymny. Po organizačních pokynech následovaly krátké projevy starosty Sboru, zástupce obce a hostů a ocenění hasičských veteránů. Úvodní část byla ukončena minutou ticha.

Po slavnostním nástupu a projevech v úvodní části programu následovaly ukázky dovedností mladých hasičů a družstev žen v požárním sportu.

Děti předvedly hašení minipožáru uvnitř domečku, ze kterého zachránily přiotráveného medvěda.

Jednotka sboru dobrovolných hasičů z Rudné přispěchala k simulované havárii osobního auta. Celý zásah je zaznamenán v reálném čase. Můžete si tak udělat představu o jeho náročnosti – a to byl prováděn ve dne na rovném terénu a za příznivých meteorologických podmínek. Pro skutečné účastníky dopravní nehody by to byla krušná čtvrthodinka, ale bez rychlé a kvalifikované pomoci by třeba nemuseli přežít.

Dík patří všem všem organizátorům i spolupracujícím osobám za důstojnou oslavu 120. výročí založení Sboru dobrovolných hasičů v Braškově.