Sbor dobrovolných hasičů v Braškově byl založen až v červnu roku 1903. Do té doby se na hašení požárů podíleli všichni obyvatelé. V dosud nezveřejněných částech První braškovské kroniky jsou zajímavé zmínky o výbavě používané k hašení i o místech výjezdů mezi lety 1828 až 1857.
V 19. století byl oheň velkým nebezpečím pro dřevěné i kamenné stavby, které měly i hořlavou doškovou střechu, tvořenou ze snopků vázaných z dlouhé žitné slámy. Bez existence hromosvodů a s používáním otevřeného ohně ke svícení a topení bylo riziko vzniku požárů vysoké.
Novou hasičskou stříkačku obdržel braškovský sbor v roce 1903. Ve výdajích obce braškovské se ale již v letech 1828 až 1857 objevují položky, související s hašením. V roce 1834 byl pořízen proti ohni nový hák za jeden zlatý a 36 krejcarů. V roce 1841 byl pořízen nový sloup s hasícími metlami za ten, který před tím někdo ukradl. Velkou investicí pak byla v roce 1842 stavba kůlny na nářadí proti ohni s těmito výdajovými položkami, uváděnými v původním znění textu:
Stavěná nová kůlna na nářadí proti ohni, dalo se za dříví a latě 13 zlatých
Tesař od práce 4 zl.
Zedníkům dělání tej kůlne zejt (zeď) též 6 zl.
Kováři za panty a zámky tej kůlne 7 zl.
Na tu kůlnu 1200 kusů tašek 10 zl.
Celkem to vyšlo na 40 zlatých, což tehdy byl plat rychtáře za čtyři roky. Podle počtu tašek, kterými byly jistě bobrovky, si můžete odvodit i rozměry kůlny.
Ke svolávání k ohni sloužil obecní zvon. I jemu se věnovala náležitá péče, opatřoval se třeba novými provazy. Ani tento důležitý zvon se však nepodařilo ochránit před zloději. V noci z 28. na 29. prosince 1858 se ztratil a nový byl pořízen až v únoru 1859. Ještě se o tom podrobněji zmíníme v některém z dalších článků.
Důležitým prostředkem pro hašený požárů byly voznice pro dopravu vody. Předchůdce nynějších kovových cisteren vyráběl bednář z vrbového nebo dubového dřeva, přepásaného kovovými obručemi. Voda se dala vědrem nabírat z vrchu nebo vypouštět do kádě, která byla téměř u každého stavení. Cestu voznicí k ohni do sousedních vesnic si do výdajů obec Braškov vykazovala jedním zlatým.
Do pořízení voznic a jejich oprav vložila obec ve sledovaném období třiceti let celkem 15 zlatých.
Tak se k ohni s voznicí jelo v roce 1837 do Dolan a Žehrovic, 1839 do Kyšic a na Dobrou, 1844 do Unhoště, 1845 do Pleteného Újezda, 1846 a 1847 opět do Unhoště, 1848 do Velkého Přítočna, 1849 do Dokes a Pleteného Újezda. V roce 1857 se s voznicemi jelo z Braškova až do Svárova, kde požár vznikl v pastoušce a zničil pět domů za kostelem. O způsobu vyrozumění, dojezdových dobách do okolních vesnic a účinnosti zásahů prameny nemluví. Asi si to ale dovedete představit. Kolik osob s voznicemi na vodu tehdy jezdilo, se už asi nedozvíme. O požárech v z 19. století v Braškově podrobnější zprávy nemáme, ale podle záznamů Františka Melichara ze století předcházejícího, v roce 1774 a 1778 vyhořela v Braškově za velkého větru panská stodola (Braškov 17) a na jiném konci vesnice (tehdy) Rákosova stodola (Braškov 25). Doberští hasiči údajně pomáhali hasit požár v Braškově někdy v poslední dekádě 19. století.
V první braškovské pamětní knize je i zápis o velkém požáru v Žilině v roce 1887, který si můžete přečíst v přepisu se zachováním původního znění:
Dne 9 Srpna 1887 po druhe hodině odpoledne
vypukl strašný požár v obci Žilině ktery
zničil 34 čis hospodařske stávení v to nepočítaj(e)
ták že bylo přes 60 rodin bez přistreši pri
požaru tom zahynulo mnoho drubeže a doby-
tka vepřoveho oheň při silnem větru nebyl
k obmezení ták že prácovalo při tom 13 střik(a)-
ček a 10 sboru hasickych.
Za tím učelem se provedla v prospěch poho-
řelich po zdeší obci zbyrka dne 28 Srpna kter(á)
vynesla častku peň. 50 Zl 21 Kr kterešto čině
přispěli nasledujici pánove. Josef Hokuv
frant. Švehlik. a Franta Panenka. Kterášto
častka byla druheho dne to jest 30 Srpna na sve
misto po obecnim poslu odeslana
Jak je vidět na příkladu tohoto požáru, škody od ohně byly mnohdy veliké, a solidarita obyvatel při hašení a snaha o likvidaci následků škod značně převyšovala jejich jazykové vzdělání.
Velká pozornost se věnovala i požární prevenci. Již tehdy byly povinné kontroly komínů. Docházelo i k odbornému vypalování zadehtovaných komínů a jejich pravidelnému čištění. V Braškově dostával kominík za celoroční vymetání komína obecního domku (č.p. 21) převážně 12 krejcarů.