Rubrika: Život v obci

Tak nás čekají další komunální volby. Do zastupitelstva obce Braškov budeme ve dnech 23. a 24. září 2022 vybírat z šedesáti zaregistrovaných kandidátů patnáct, o kterých budeme doufat, že budou v mezích zákonů ČR  usilovat o dobro obce a více než tisícovky jejích občanů. V určeném termínu se pro volby v Braškově zaregistrovala čtyři sdružení nezávislých kandidátů. Obdobně jako v předchozích volbách v roce 2018 jsou to:

Česká vesnice
Hasiči Braškov
Sportovci Braškov
Ženy – Braškov – Rodina

Ubyla kandidátka Komunistické strany Čech a Moravy, která v Braškově v roce 2018 propadla a získala jen jeden mandát. Někteří její tehdejší zástupci migrovali do současných SNK. Poslední volby s přehledem vyhrálo sdružení Česká vesnice s osmi mandáty před Hasiči, Sportovci a Ženami se dvěma mandáty. Zastupitelé ze sdružení Česká vesnice tak udávali pod vedením starosty Ing. Vladimíra Drába tón obecní politice. V příštím článku podrobněji kriticky rozebereme činnost jednotlivých současných zastupitelů, které vesměs najdete i na soupisce pro volby 2022:

Česká vesnice

1.	JUDr. Daniel Viduna 38 let, advokát, Braškov
2.	Ing. Petr Vacek 63 let, podnikatel, Braškov
3.	Ing. Monika Randáková, Ph.D. 56 let, vysokoškolský učitel, Braškov
4.	Ing. Michal Weber 37 let, stavební inženýr, Braškov
5.	Petr Štěpán 62 let, podnikatel, Braškov
6.	Bohumil Bečka 67 let, důchodce, Braškov
7.	MUDr. Ilona Konečná 49 let, lékař, Braškov
8.	Hugo Laitner 52 let, IT technik, Braškov
9.	Martin Fryc 50 let, pilot, Braškov
10.	Ing. Miloslava Vostrá 57 let, účetní, Braškov
11.	Michal Havlík 52 let, podnikatel, Braškov
12.	Jana Knoblochová 79 let, důchodce, Braškov
13.	Věra Přibylová 83 let, důchodce, Braškov
14.	MUDr. Ladislav Svoboda 83 let, důchodce, Braškov
15.	Ing. Vladimír Dráb 58 let, podnikatel, Braškov

Hasiči Braškov

1.	Tomáš Votava 51 let, správa obce, Braškov
2.	Pavel Stádník 58 let, správa obce, Braškov
3.	Radek Fuit 41 let, správce areálu, Braškov
4.	Petr Jelínek 53 let, státní zaměstnanec, Braškov
5.	Ing. Vladimír Chalupa 49 let, manager, Braškov
6.	Bc. Monika Burdová 42 let, VSČR Praha Ruzyně, Braškov
7.	Jakub Koňařík 47 let, OSVČ manager, Braškov
8.	Martin Kalenda 39 let, technik, Braškov
9.	Pavel Burger 47 let, správa obce, Braškov
10.	Hynek Holer 47 let, OSVČ, Braškov
11.	Jan Skopový 53 let, OSVČ programátor, Braškov
12.	Milan Špaček 52 let, elektrikář, Braškov
13.	Petr Vrtík 47 let, autoklempíř, Braškov
14.	David Střeska 52 let, obsluha tiskacích strojů, Braškov
15.	Ing. Michal Ondráček 39 let, specialista transformace sítí, Braškov

Sportovci Braškov

1.	Miroslav Doksanský 69 let, důchodce, Braškov
2.	Jiří Peták 48 let, obchodní ředitel, Braškov
3.	Michal Bach 42 let, tiskař, Braškov
4.	Jaroslav Šíma 46 let, dispečer, Braškov
5.	Jakub Fuit 38 let, podnikatel, Braškov
6.	Radek Tomáš 38 let, stavbyvedoucí, Braškov
7.	Michal Piešťanský 38 let, operátor, Braškov
8.	Tereza Piešťanská 37 let, vykonavatel, Braškov
9.	Petr Zahrádka 46 let, státní zaměstnanec, Braškov
10.	Martin Veselý 45 let, administrativní pracovník, Braškov
11.	Václav Šmíd 64 let, ekonom, Braškov
12.	Zdeněk Malec 63 let, elektromechanik, Braškov
13.	Karolína Vidunová 33 let, fyzioterapeut, Braškov
14.	Mariana Petáková 18 let, student, Braškov
15.	Tereza Petáková 43 let, podnikatel, Braškov

Ženy – Braškov – Rodina

1.	Ing. Arch. Kateřina Dolejšová 50 let, OSVČ, Braškov
2.	Bc. Simona Krpatová 53 let, finanční ředitel, Braškov
3.	Michala Špačková 45 let, asistent pedagoga, Braškov
4.	Ing. Lucie Vostrá 29 let, učitelka SŠ, Braškov
5.	Anna Pilátová 24 let, zástupce vedoucí recepce, Braškov
6.	Ing. Veronika Skořepová 35 let, rodičovská dovolená, Braškov
7.	Mgr. Martina Sochnová 49 let, ředitelka ZŠ, Braškov
8.	Ing. Jana Prchalová 43 let, zahradní technik, Braškov
9.	Bc. Šárka Koňaříková 46 let, administrativní pracovník, Braškov
10.	Miroslava Machová 55 let, asistent pedagoga, Braškov
11.	Lenka Šmídová 39 let, úřednice veřejné správy, Braškov
12.	Lenka Zábranská 46 let, manager plánování, Braškov
13.	Hana Chrobáková 51 let, OSVČ, Braškov
14.	Vladimíra Štěpánová 57 let, učitelka MŠ, Braškov
15.	Zuzana Malá 74 let, důchodce, Braškov

Na velkou obměnu zastupitelstva to zrovna nevypadá. Na kandidátkách chybí ze současných zastupitelů Ing. Jiří Kolrusz a Ing. Helena Vaitová.
Volitelná místa jsou obsazena současnými zastupiteli. Nenechte se zmást patnáctým pořadím současného starosty Ing. Vladimíra Drába. Sice se zmiňoval, že už kandidovat nehodlá, ale důvod může být zcela jiný. Nabízí se několik dalších možností:
1. Poslední na soupisce získá tolik preferenčních hlasů od skalních fanoušků, vazalů a naivních občanů, že poskočí na volitelné místo a posílí si ego.
2. Benzín podražil a dojíždění z Dolního Bezděkova je už nad jeho finanční možnosti.
3. Jako evidovaný tajný spolupracovník STB získal lukrativní nabídku spolupráce s některou nejmenovanou utajovanou službou.

🙂

 

 

 

Tento článek je zařazen do rubriky Život v obci, snad by ale mohl patřit i do rubriky Historie, protože vypovídá zejména o událostech starších než 30 let. Dnešní střední a mladší generace občanů mají snad jen mlhavou představu o tom, jak působila Státní bezpečnost (STB) mezi lety 1948 a 1990, kdy byla rozpuštěna. Někteří z těch dříve narozených na to mají však dodnes nepříjemné vzpomínky, jak bude doloženo v příběhu pamětníků.

Státní bezpečnost tvořila jen menší část bezpečnostních složek státu, zato se „proslavila“ častým porušováním lidských práv občanů v minulém režimu. Ty nejkřiklavější případy porušování zákonů byly později odsouzeny, ale co vyšlo na povrch, byla zřejmě jen ta pověstná špička ledovce. Všeobecně se soudí, že do konfliktu se zákony lidskosti se nejvíce dostávaly složky STB bojující proti tzv. vnitřnímu nepříteli a kontrarozvědka včetně té vojenské. 

Po listopadové revoluci se proto kladl velký důraz na to, aby se do nově ustanovovaných orgánů státní správy nedostali občané zapojení v minulosti do činnosti STB a byl přijat Lustrační zákon. Bezúhonnost se musela prokazovat osvědčením, že občan nebyl zapojen do represivních složek napojených na STB. Tím procesem jsem sám prošel jako vedoucí pracovník Letecké služby Policie ČR, takže si můžete prohlédnout některé moje doklady, s tím související –Lustrace a letecký odznak
Fakta vás ovšem neochrání před pomluvami, které se hodí přestupníkům při potlačování bezúhonných kritiků jejich nekalého jednání. Zastánci skutečných bývalých spolupracovníků STB dovedou vyprovokovat i násilnou akci viz Speciální operace v Braškově, aby zakryli svoje porušování zákonů.

Těsně po listopadové revoluci se s oprávněným odsouzením nezákonností režírovaných STB svezla i vlna nechutě proti ostatním policejním složkám, zajišťujícím veřejný pořádek. Ty si však postupně obhájily svoje oprávněné působení ve společnosti. Avšak dodnes, zejména v kruzích majících problémy s dodržováním zákonů, přetrvávají útoky na policii, která jim dovede „šlapat na paty“. Často se o tom můžete přesvědčit v hromadných sdělovacích prostředcích.
Abychom však zůstali v Braškově, převyprávím vám jeden příběh, vyslechnutý v hospodě U Lípy. Nebyla to ale ta bývalá braškovská putyka v budově dnešní mateřské školky, ale ta na Kladně.

Na svá vojenská léta dvouleté základní služby na Unhošťsku vzpomínali dva postarší pánové. Z několika veselých historek mě zaujala ta, na jejíž konec nevzpomínali zrovna s nadšením. Zpestřením jejich ubíjejícího rytmu záklaďáckého života se jim stala nedobrovolně dobrovolná práce na svépomocné výstavbě rodinného domu jejich velitele, důstojníka Československé lidové armády. V době služby ochotně vypomáhali se stavbou, zvláště, když za tu práci měli slíbený opušťák, což byla nejoceňovanější forma odměny – volno k opuštění posádky, zpravidla na dva dny. Jak to bylo tehdy na stavbách zvykem, stavebník musel pracovníky zásobovat basami s pivem. Jeden z těch chlapců se ale málem dostal do opravdové basy. V té době ještě netušili, že v tom měl zajisté prsty tentýž stavebník. U piva se chlapci rozpovídali o věcech, které se tehdy na veřejnosti nepublikovaly. Jeden z nich měl v Německu, tehdy se mu říkalo západní, příbuzné či známé, kteří jeho rodinu zásobovali různým u nás nedostupným zbožím a literaturou. Chlapec nebyl škrt a rád se s kamarády podělil zejména o časopisy. Ten alkoholem rozvázaný jazyk se jim ale moc nevyplatil. Čekání na opušťák, který za práci na stavbě domu svého velitele dodnes nedostali, jim po čase zpestřil výslech u orgánů vojenské kontrarozvědky, kde byl jeden z nich uznán pro své styky se zahraničím nezpůsobilým další služby u svého domovského útvaru. Převelením k jinému útvaru tak ztratil možnost dosloužit si fešáckou mazáckou vojnu a získal škraloup v kartě vojáka, což obvykle znamenalo zaražené povýšení s vyšším žoldem. Dodnes si tu celkem bezvýznamnou životní epizodu oba připomínali jako neodčiněnou křivdu a blahoslavili svého velitele.

Sice se odehrávaly daleko horší životní příběhy, ovlivněné činností STB, založené na působení jejích tajných spolupracovníků, ale tento regionální příběh dokládá, že její sítí nepropadly ani ty nejmenší ryby v zastrčených jezerech. Většina dokumentů o činnosti STB se nezachovala, ale paměť národa zůstává.
Kdo tedy byli ti utajovaní spolupracovníci STB? Nedávno zveřejněný seznam v archivu bezpečnostních složek uvádí:

I když řada z nich dnes tvrdí, že o spolupráci nevěděli, všimněte si, že například u D se uvádí vědomá spolupráce, nevědomá je DS.

Pokud se budete blíže zajímat o osoby z vašeho okolí, jimž vaše soukromí mohlo posloužit k získání přízně u STB, můžete nahlédnout do dnes již veřejně přístupného archivu. Historická literatura uvádí, že důvěrníci byli využíváni k získávání informací nejen na jejich pracovišti, ale často byli nasazováni i na prověřování svých příbuzných. 
Když si zadáte některé údaje o vám známé osobnosti, uváděné třeba v obchodním rejstříku, z archivu na vás vypadne někdy i něco zajímavého:

V archivu nenajdete jen suché údaje z databáze, ale i další autentické zápisy, například tento:

Někteří občané včetně zastupitelů však stále mají klapky na očích. Obrazně je lze přirovnat ke koním táhnoucím cizí vůz. Nevadí jim občasné prásknutí bičem, hlavně když mají před sebou pytlík se senem, za kterým poslušně kráčí. Nevidí vpravo ani vlevo. Ani si neuvědomují, že část toho krmiva z jejich louky sklízí do své stodoly někdo jiný, který je občas pochválí, odmění z jejich sklizně a v duchu se jim vysmívá. A metody práce STB se s jejich přičiněním stávají každodenní praxí.

Starosta Braškova ing. Vladimír Dráb je znám svou svatozáří, kterou si před veřejností s oblibou nasazuje. To světlo však při bližším pohledu dovede odhalit temná zákoutí jeho činů. Mohli jste se o tom na základě nezvratných důkazů přesvědčit například v článcích Svatozář nebo lhář? nebo Co je v Braškově svinstvo? .  S odsouzením války na Ukrajině, deklarovaném starostou v úvodníku červnových Braškovských novin, je na místě si připomenout události roku 2019, kdy v Braškově řádila bojůvka ničící protiprávně majetek občanů.

Začalo to podobně jako s nároky Ruska na Ukrajinu, šlo o ovládnutí cizího území a hrála v tom roli i historie. V roce 2012 začal zámožný investor spřádat plány na obnovení slávy hospody, kterou kdysi vlastnil braškovský řezník Chalupa. Podobně jako to prezentoval Putin, investorský záměr nehodlal respektovat společenské a územní změny, které nastaly po zániku hospody v osmdesátých letech 20. století, kdy se na pivo ještě chodilo pěšky. Přestavba objektu z výrobny lepidel pana Marouška na hospodu jako zázrakem obdržela stavební povolení, aniž by byla projektem prokázána dopravní obslužnost včetně potřebných parkovacích míst pro hosty. Již v době výstavby dům o pár metrů „ujel“ do zahrady paní Knoblochové. Ta pak souhlasila s odprodejem tohoto záboru a později i s prodejem další části zahrady. Investor se snažil roztáhnou lokte i na druhou stranu. Jako Putin počítal se snadnou kořistí, přece mu dva důchodci nebudou stát v cestě. Ano, šlo o soukromou cestu, kterou vlastnili již řadu let jako přístup ke svému domu manželé Horníkovi. Investorovi se právníci zdáli příliš drazí, tak přehodil snahu o vylepšení přístupu ke své hospodě na obec, ve které starostoval. Podle putinovského mustru referend se v obci k prolomení zákonného stavu objevila i petice občanů. Obec pak zapojila do procesu i „dumu“ z kladenského magistrátu, jejíž počátečná rozhodnutí směřující ve prospěch vlastníka hospody byla postupně uznána jako nezákonná Krajským soudem a zrušena definitivně i Krajským úřadem Středočeského kraje. Ten potvrdil, že přístupová cesta vlastněná manžely Horníkovými není veřejně přístupnou komunikací a tudíž si na ní pohyb určují podle svého vlastního uvážení majitelé. To jsme však trochu přeskočili řadu událostí, které se před tím staly a byly zinscenovány podobně, jako ruská agrese na Ukrajinu. Veřejné pomluvy, lži a zastrašování ze strany některých zastupitelů jste si již mohli poslechnout ve starších dokumentech, např. Necenzurovaný zápis 2.část .

Výsledkem slovního nátlaku a výhrůžek ze strany některých zastupitelů se stal přímý útok na majetek, jehož pachatelé dodnes nebyli usvědčeni. Je nutno uznat, že braškovští zastupitelé se zpočátku chovali transparentněji, nežli Putin, který svůj připravovaný útok na Ukrajinu do poslední chvíle zapíral. Oni jej veřejně vyhlásili na zasedání zastupitelstva a posvětil to i starosta. Šlo o odstranění tabulek s upozorněním občanům, že na dotyčném pozemku se v zimě neuklízí sníh. S takovými tabulkami se často můžete setkat třeba v parcích nebo i na některých silnicích. V Braškově však zákony neplatí, alespoň ne ty, které se nehodí vedení obce. Přes výslovný nesouhlas vlastníka byly druhý den tabulky násilným způsobem odstraněny a odcizeny. A tady také skončila transparentnost jednání zastupitelů. Oficiální zvukový záznam výhružek byl vymazán, obecní kamery snímající místo činu měly poruchu, nikdo se k činu neznal. S tím, jak to probíhalo v reálu, se můžete seznámit na zkráceném videozáznamu z bezpečnostní kamery vlastníka pozemku. Povšimněte si pracovitosti a snahy aktérů dokonale zahladit na cizím pozemku všechny stopy po tabulkách. Za jejich vybavení akumulátorovou flexou by se nemuseli stydět ani hasiči. Nechybělo ani hlášení o průběhu akce padronovi v neidentifikované černé limuzíně. Na závěr byla pořízena i památeční fotografie, dokumentující hrdinský čin, za který jistě byly vyplaceny odměny.

Aby vás některé záběry z nedokonalého záznamu nezavedly na falešnou stopu při identifikaci pachatelů, musím upozornit, že podle policejních protokolů čin určitě neprovedli místostarosta obce ing. Petr Vacek a obecní zaměstnanci a zastupitelé Stádník a Votava, velitel hasičů. Jejich neúčast na krádeži jsem si nechal potvrdit od nich osobně i na 5. veřejném zasedání zastupitelstva   5. veřejné zasedání – video . Takže žádné dohady a křivá nařčení ctihodných občanů, kteří zastupují obec! 
Putin by se měl v Braškově co přiučit. Jistě by mohl tvrdit, že na Ukrajině žádní ruští vojáci nebyli. 
Je tu praktikována demokracie nebo totalita?!

Kdo jste si pozorně přečetl červnové vydání Braškovských novin, tak vám jistě neunikl v programu rozvoje obce záměr na výstavbu základní školy v Braškově. Zřizovatelem  základních škol je v drtivé většině obec či svazek obcí, některé zřizují i kraje. Zrovna na krajském úřadě Středočeského kraje se rodí zásadní dokument ke středoškolskému školství, které má v ekonomice provozu mnoho společného se školstvím základním. Strategie rozvoje sítě škol počítá s jejich dalším slučováním. Je to logické s očekávaným propadem investic i provozních prostředků vlivem stagnace hospodářství. Jinak je tomu v Braškově. Záměr vybudování základní školy pro 1. až 5. ročník v obci s tisícem obyvatel a průměrnou roční porodností okolo 10 dětí  (více ve starším článku Bude Braškov bez lidí? )  je opravdu odvážný. Že by snad zastupitelé plánovali populační explozi? Lákavá je pro někoho na tom záměru cena 90 miliónů Kč. Ovšem více pro stavaře, nežli pro lidi z obce. Podíl na jednoho obyvatele je 90 tisíc Kč jen pro začátek. Provozní náklady v dalších letech nikoho nezajímají. Hlavně se musí hodně prostavět a získat dotace. Nebo, že by šlo o nastoupení na ukrajinskou vlnu, se kterou se sveze všechno? Tomu by odpovídalo i slovo starosty v úvodu Braškovských novin.  Rozbor mezinárodní politické situace ve sloupku obecních novin není sice na závadu, ale osobně bych uvítal spíše informaci o nové obecní akci za závratných 90 000 000 Kč. Třeba i na stránkách obecního úřadu v rubrice Projekty obce, kde donedávna kraloval jen Psí útulek Bouchalka. Tam se ale celkem nic nedovíte ani o připravovaných projektech obce, na které už byla zpracována studie, či dokonce bylo vydáno stavební povolení. Je známo, že vedení obce je skoupé na poskytování informací. A tak projekty narůstají nejen za hranice obce, ale za plánované ceny 5, 14, 20, 30 a teď už dokonce 90 miliónů Kč by se nemuselo stydět ani okresní město.

Když se starosta obce zmínil v Braškovských novinách o mezinárodní situaci, dovolím si zde uvést několik slov alespoň k aktuálnímu dění v naší České republice. To spojení „res publica“ znamená věc veřejná, takže je dobře, když občas na povrch vyplavou věci z temného mocenského zákulisí podvodníků, přisátých na veřejné rozpočty. Mělo by nás to přimět k zamyšlení, jak se chová naše okolí, zda to nemá nějaké společné znaky s tou profláknutou kauzou okolo hnutí STAN, a zda to hodláme tolerovat a nechat se okrádat. Lumpárnami se nikdo nechlubí, tak přicházejí na scénu šifrované telefony, utajované místnosti, adresy bydliště, kde dotyčný nebydlí, bílí koně, servilní prostředníci a podržtašky schopní a ochotní vykonat jakoukoliv špinavou práci za podíl na lupu. Mezi ně patří i politické strany a další subjekty s bafuňáři, přijímající dary z těch rozkradených veřejných peněz. Občas něco praskne a špička ledovce vypluje na hladinu, svatozáře politických korupčníků pohasnou, v síti uvíznou malé ryby a ty velké často proplavou bez úhony. Davy jsou uchlácholeny nějakou lží, obviňováni jsou ti, kteří na nepravosti upozornili – a korupční kolo se točí dál.
Korupci se nejlépe daří v totalitě, kde je vše utajováno a opozice je potlačována výhrůžkami, nátlakem a obstrukcemi. I když se přes 30 let chlubíme demokratickým zřízením, setkáváme se dosud s uplatňováním metod STB a jejích tajných spolupracovníků. Klientelismus je v některých kruzích tak zakořeněný, že kazí atmosféru zdravé soutěže a ve výsledku prodražuje vše okolo nás. Předražování a nerespektování smluvních závazků  je živnou půdou korupce. 

Ty předešlé úvahy jsou na tento web příliš obecné, v našich článcích se věnujeme konkrétním událostem, podloženým zaznamenanými skutečnostmi či dokumenty ať z historie obce či současnosti. Některé články ze současnosti si dovolím opět připomenout:
Kam se podělo 5 milionů
Klatba na diskusi
Fikce a skutečnost 
Co je v Braškově svinstvo?

Pokud jste se s obsahem seznámili, máte možnost si utvořit vlastní názor a kdykoliv se zde v komentáři vyjádřit. Demokracie je diskuse. Utajování svědčí o něčem nekalém.

 

Uplynuly už tři roky od otevření chodníku z Braškova – Valdeku na Velkou Dobrou a stále chodí do redakce nové informace o průběhu této akce za 14 milionů Kč. Jestli nepatříte k té drobné skupině jeho uživatelů a nezajímá vás ani to, jak bylo naloženo s vaším osobním podílem 14 tisíc Kč na této stavbě z rozpočtu obce a dotací,  tak dál nečtěte. Jinak si můžete připomenout něco o tom chodníku ze starších článků Lávka nad propastí, Bude pivo zdarma?  a  Pivo zdarma bylo  . Rozumnou zdrženlivost při přípravě akce projevilo vedení obce Velká Dobrá. I když chodník je z celé třetiny na jejím katastru a byl určen údajně i pro její občany, nepřispěla na něj ani korunu.  Přesto je v některých dokumentech uváděna též jako stavebník.

Jak to tak bývá, na stavbě profitovali ti bohatí. Pomohlo si Ředitelství silnic a dálnic. Obec Braškov na své náklady vybudovala přechod a ostrůvky na nájezdu k D6 a pak je převedla bezplatně na ŘSD. Že bychom za to dostali slevu na dálniční známku? S tím raději nepočítejte, ti co bydlí v Braškově za to beneficientem nebudou. 
Když se vrátíme k prvopočátku celého záměru na výstavbu chodníku, tak to teprve bude zajímavé. Zastupitelstvo se akcí zabývalo od roku 2016. Byl vypracován projekt a žádalo se o dotace. Padronem stavby byl starosta obce Braškov a na dotaz ze zastupitelstva k nákladům na stavbu se vyjádřil asi takto:
Inženýrská cena je 14 milionů Kč a jelikož stavbám rozumím, můj odborný odhad profesionála je, že se to vysoutěží za 9.
Rozdíl pěti milionů mezi odhadnutou nákladovou cenou s přiměřeným ziskem a tou „papírovou“ je značný, ale tehdy nebyl důvod mu nevěřit. V projektech se počítá s cenami, které jsou od reality hodně vzdálené. Třeba jen koncové ceny materiálů se od katalogových liší třeba o víc než 30%. Něco se ale změnilo a  později se začalo soutěžit. V prvním kole se přihlásila jedna firma, se kterou však investor stavby nenašel společnou řeč. A soutěžilo se dál. Co myslíte, za kolik se zakázka vysoutěžila? Za 9 milionů? Nevěřte všemu, co odborníci na zastupitelstvech říkají.  Snad za 10? Ne! Za 11? Pořád jste hodně daleko. Ta nejvhodnější firma, se kterou se obec Braškov, zastoupená starostou dohodla, nabídla provést dílo za 13.877.238,- včetně DPH a plácli si. Smlouva byla podepsána 16.10.2017 s tím, že zhotovitel se písemně zavázal, že má řádné vybavení, zkušenosti a schopnosti, aby řádně a včas provedl dílo dle smlouvy do 15. 10. 2018. Za nedodržení termínu byly ve smlouvě stanoveny sankce. Projektanti šacovali dobu stavby na maximálně 12 týdnů, tak tam byla podle dohody „vata“ ještě 9 měsíců. Zhotovitel ale nijak nespěchal a prvně kopnul až v červnu 2018. V létě bývá a také tehdy bylo horko, tak se to trochu vleklo. V polovině července si nechal zhotovitel udělat zátěžovou zkoušku terénu pod budoucím asfaltovým chodníkem, to je ta část u Valdeka. Odborníci zjistili v podstatě to, že ani 30 cm hutněného štěrku pod 10 cm asfaltu by chodce neuneslo a musí se kopat hlouběji. Prostě to bagru na těch asi 150 metrech pole v tom suchu a horku dá zabrat, bude to drahé ( téměř 120000 Kč) a nedá se to v termínu stihnout, když se se započetím prací tak otálelo. Cenu zakázky nešlo překročit, tak se obec na oplátku za ten bagr vzdala nátěru zábradlí, který si udělá prý sama. A termín stavby se dodatkem posunul do 30.11.218. Soutěžní podmínky veřejné zakázky byly zapomenuty. Proč si ten terén zhotovitel neověřil včas nikdo nezkoumal a ani za zpoždění stavby žádné sankce, uváděné ve smlouvě o dílo, nebyly obcí uplatněny.

Tady je potřeba poznamenat, že z toho obec vyvázla ještě celkem dobře. Ve stejném týdnu byla podobná zátěžová zkouška provedena na nedaleko opravované dálnici D6. Tam se také muselo znovu bagrovat, ale ŘSD za to zaplatilo ČNESu skoro 30 milionů Kč a řidiči ten úsek museli navíc pár měsíců objíždět. Za to značení objížděk si ŘSD připlatilo ještě další téměř 4 miliony. Z toho vidíte, že nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř.

A už se blížil obci odsouhlasený prodloužený termín dokončení stavby. A pozinkované zábradlí pořád téměř nikde. Koncem listopadu byla stavba obcí převzata s tím, že je chybná povrchová zinková úprava označených částí. Že pod tím zinkem chybí i to zábradlí se jaksi pominulo.  Toho si všimla až kolaudační komise, ale spokojila se s provizorním dřevěným zábradlím, které však samozřejmě nesplňovalo požadavky projektu, který byl pro posouzení kvality a úplnosti provedeného díla závazný. Nad tím zavřely všechny zúčastněné strany obě oči.

Jako termín odstranění závad stanovila kolaudační komise 31.12.2018, ale to dřevěné provizorium tam vydrželo s problémy při silném větru nejméně do 5. února 2019, kdy byl pořízen jeho snímek. I na takováto zpoždění pamatovala smlouva o dílo ve stati o sankcích. To ale nikoho z odpovědných osob investora nezajímalo, braškovským občanům je to přeci jedno a nebudeme pokutovat vítěze soutěže. Na podnět se tím odmítl zabývat i kontrolní výbor obce, jehož členové i nadále zastávají názor, že k žádné škodě pro obec nedošlo. Pro jistotu, kdyby se nějaká škoda prokázala, obec se podpisem místostarosty předem vzdala její náhrady (více na Neinformační válka ). A kam se podělo těch pět milionů? To ponechám vaší fantazii.

Neznámý pachatel děkuje každému z občanů Braškova za dar ve výši 5000 Kč a odpuštění sankčních pokut.

 

Blíží se parlamentní volby a řada z nás k nim bude asi přistupovat se smíšenými pocity, koho vůbec volit. Mně pomohl v rozhodnutí, koho volit nebudu, e-mail obdržený tento týden ze Středočeského kraje. Pokud nevíte, které strany jej loni ovládly, a co slíbily, je to stručně vyjádřeno v jejich dokumentu:

Programové prohlášení Rady Středočeského kraje vymezuje základní směr pro činnost rady kraje složené ze zástupců koalice stran STAN, ODS, Pirátů a Spojenců v období 2020–2024. Naším cílem je otevřený, efektivně a odpovědně hospodařící Středočeský kraj, usilující o všestranný rozvoj celého svého území a vstřícný ke svým obyvatelům, obcím a městům, podnikatelskému i neziskovému sektoru. …

Jak si tu vstřícnost ke svým obyvatelům ta koalice představuje? Dám vám jeden příklad ze života, jak Krajský úřad zachází s občany. Jde o vyřizování kotlíkových dotací ve své finální fázi – poskytnutí dotace. 

Řada středočeských občanů investovala do ekologičtějšího způsobu vytápění. Ať již to bylo pod tlakem legislativy, či snahy přispět ke zlepšení životního prostředí, padla na to často značná část celoživotních úspor běžných obyvatel. Důležitým faktorem při rozhodování o výměně zdroje tepla za modernější byla možnost získání dotace, která přece jen posouvá návratnost investice do často předražených zařízení k přijatelnějším číslům.

Pořádek musí být, jde o mnoho peněz, kraj podmínky stanovil smluvně. A  tady pochybuji o vstřícnosti k občanům, deklarované v programovém prohlášení Rady Středočeského kraje.

Když někdo navrhuje smlouvu, ve které nesmíte nic měnit, je zvykem a slušností vám ji zaslat k podpisu. Nikoliv vám nařídit, že ji naleznete v příloze e-mailu, musíte si ji sami vytisknout, dokonce třikrát, ještě vám nařídí, že tisk musí být oboustranný, jen snad zapomněli předepsat gramáž papíru. Ta smlouva má 20 stran, což je 60 stran tisku. Dávka slušná i pro zavedenou kancelář. Takové na Krajském úřadě jistě mají. Na rozdíl od běžných občanů, kteří domácí tiskárnu třeba ani nevlastní, a už vůbec ne s oboustranným tiskem. Ty požadavky jsou zakotveny ve smlouvě. Třešničkou na dortu je další podmínka, cituji doslovně: 

Smlouvy tiskněte OBOUSTRANNĚ a NESEŠÍVEJTE. Pokud nebudou všechny 3 výtisky návrhu smlouvy do 20 pracovních dní ode dne odeslání návrhu smlouvy Poskytovatelem podepsány konečným uživatelem a doručeny v listinné papírové podobě na Krajský úřad Středočeského kraje, zaniká nárok na dotaci.

Tak stačí, když si ten e-mail nepřečtete, třeba vám spadne do spamu, nikdo potvrzení jeho přijetí nežádá, a tím pádem přijdete třeba o sto tisíc Kč na dotaci. Možná o ni přijdete i v případě, že ty tři výtisky dvacetistránkové  smlouvy spojíte kancelářskou sponkou. A také s sebou hoďte. Máte na to i s poštou jen 20 dní. Úřadu trvalo zaslání návrhu smlouvy od podání žádosti více než celý rok!

A ne abyste si to zjednodušili a poslali společně se smlouvou i ostatní vyžadované dokumenty! Na to ještě úředníci nejsou naladěni a nehodlají to u nich skladovat.

Pokud nevěříte, e-mail z 30.9.2021 si můžete přečíst zde.

Ty dotace jsou určeny pro občany. Zmocnili se jich ale politici a úředníci, kteří vám je svojí arogancí moci zošklivují a klidně pro malichernost odeberou. S takovým přístupem se vedení Krajského úřadu těžko podaří docílit výměny neekologických zdrojů vytápění ve stanovených lhůtách. Uvedený postup je zářným příkladem zatlačování občanů do role prosebníků bez práva obrany. Takhle se v praxi projevuje deklarovaná vstřícnost k občanům. Smluvní podmínky schválila Rada Středočeského kraje 1.7.2021. Proto v ní zastoupené strany v parlamentních volbách 2021 můj hlas určitě nedostanou.

 

Na dvacet let starém snímku, v jehož středu je mohutný dub, který dal lokalitě Braškova jméno, je zachyceno počáteční stádium výstavby v celé ulici.

Původní místy podmáčené pozemky, na kterých se dařilo i orobinci, se díky péči a investicím stavebníků postupně zkrášlovaly a dnes již do úplného zastavění celé ulice mnoho nechybí. Na rozdíl od sousední lokality kolem ulice Budovatelů si obyvatelé ulice U Dubu vytrpěli dvě desetiletí potíží s dopravou po nezpevněné vozovce, vyšperkované nesčetnými výmoly.

Snad jen několik zasvěcenců zná pravé důvody, kvůli kterým „obecní bozi“ nebyli nakloněni důstojnému přístupu do míst, která se již dávno mohla stát výstavní skříní Braškova pro místní i pro projíždějící cykloturisty. Přednost dostávaly stavby s lepším investičním vyžitím, jednou z nich byl i často propíraný chodník za 14 milionů Kč – více např. Lávka nad propastí po půl roce . Po dvaceti letech se konečně těch pár milionů v deficitním rozpočtu obce a dotacích našlo a letos byla stavba vozovky realizována. Celkový dojem je pěkný.

Jak je to v Česku běžné, už ani s pomocí zahraničních dělníků nebylo dílo odvedeno v termínu podle smlouvy a laskavostí obce musela být lhůta pro dokončení dodatkem prodloužena. Slavnostní otevření nové komunikace vyhlásila obec Braškov na den 26.7.2021 v 15 hodin. Něco se ale zadrhlo a ještě po slavnostním otevření je zakázáno dopravní značkou do ulice vjíždět, což jak je u nás běžné, nikdo nerespektuje. S tím počítají i odborníci na dopravní značení z prováděcí firmy, a tak je raději za zákazem vjezdu všech vozidel i ta značka práce na silnici a třicítka, i když tam už nikdo nepracuje ani „jakoby“ nejezdí. To už patří k folklóru dopravního značení v Čechách. Ty značky se investorovi naúčtují a občani to rádi zaplatí.

Chybička se vloudila i v umístění osvětlovacího tělesa do koruny stromu, ale i za to se platí.

Nejen vadou na kráse je i pozapomenutý nevyužitý stavební materiál v lese Na Skalce, který již měl být podle smlouvy o dílo zajisté odstraněn.

Obec Braškov jistě využije sankční ujednání ve smlouvě a bude hájit zájmy občanů, za jejichž peníze bylo dílo vybudováno. Každý z nich, včetně nemluvňat v tom má přes 6000 Kč. Odborníci ze stavební komise a Kontrolní výbor obce o tom jistě budou informovat v Braškovských novinách a budou schopni zodpovědět dotazy občanů na příštím veřejném zasedání zastupitelstva obce Braškov. Snad to nezkomplikuje námluvy zahraniční firmy Swietelsky s nějakou českou stavební firmou. 

 

Po delší době se na tomto webu objevuje po řadě příspěvků z historie obce něco aktuálnějšího. Inspiraci přinesla diskuse na 13. veřejném zasedání zastupitelstva obce Braškov, které se konalo dne 28.6.2021 v přírodním divadle Na Háji. V neozvučeném rozlehlém prostoru bylo více slyšet zpěv ptactva a hluk letadel, nežli projevy zastupitelů a občanů. Budu se proto věnovat jen jednomu diskusnímu příspěvku, který řečníky vybudil k hlasitějšímu projevu.

U vedení obce jsou oblíbené investiční projekty v řádech desítek milionů Kč, o nichž se předem dozvíte jen na jedné řádce v programu rozvoje obce. Na obecním webu je v projektech uváděn „Psí útulek“, který ani k obci nepatří. Jinak ani čárka o záměrech utratit přes sto milionů Kč z obecního rozpočtu a dotací. Občané si na to zvykli. Běda těm, kdo se na něco zeptá, mohu vám vyprávět. 

Příkladem může být realizace projektu Chodník Braškov Valdek – Velká Dobrá za 14 milionů Kč. Psali jsme o něm již několikrát, např. v článku Lávka nad propastí po půl roce a několika dalších. Zhruba polovina chodníku vede v katastru Braškova, zbytek patří do obce Velká Dobrá. Ta však do něj investovala 0 Kč. Jak by pak mohly zbýt peníze na opravy ulic uvnitř obce? Proto jsme se dozvěděli v červnových Braškovských novinách, že se opět  odkládá rekonstrukce ulice  V Zátiší (1,11 mil. Kč), V Dubinách i U Sběrného dvora za pouhých 0,357 mil. Kč. Ty velké akce lákají vedení obce víc, teď bude jistě na řadě chodník do Družce za 15 milionů a do Horního Bezděkova za 20 milionů Kč.

Stejně jako si současné vedení obce nepotrpí na drobné opravy, nevyžaduje striktně ani plnění závazků vyplývajících z neplnění dohodnutých podmínek. Smlouva o dílo se stává cárem papíru, vždy se najde nějaký důvod, proč neuplatnit předepsané sankce, které jsou stanoveny kvůli dodržení soutěžních podmínek mezi uchazeči o zakázku.

Jen na úvod si udělejte obrázek o tom, jak dílo za 14 milionů Kč probíhalo. Smlouva o dílo byla uzavřena 16.10.2017 s tím, že hotovo bude do 15.10.2018. Podle projektu to byla práce na 3 měsíce.  Ve smlouvě je deklarováno, že  zhotovitel má řádné vybavení, zkušenosti a schopnosti, aby dílo dokončil řádně a včas podle smlouvy. Jinak mu hrozí sankce.  Ještě v květnu 2019 se nekoplo. Jak to vypadalo na stavbě v říjnovém týdnu, kdy už měla být hotová, vidíte zde:

Rada Obce Braškov dne 15.10.2018 souhlasila s prodloužením termínu dokončení díla do 30.11.2018, čímž se obec připravila o náhradu škody za nedodržení termínu ve výši cca 800 tisíc Kč. Jak dokládá následující obrázek, ještě v únoru 2019 nebylo zcela hotovo, vedení obce se to ale docela líbilo, zase žádnou sankci podle smlouvy neuplatnila.

Jestli se vám zdá v pořádku, že se takto vedení obce chová k hospodaření s obecními prostředky, tak ani dál nečtěte, běžte mu poděkovat a jistě dostanete nějakou „trafiku“.

Loni to vedení obce vylepšilo ještě tak, že se předem zřeklo náhrady škody, která by vznikla, kdyby se prokázalo zavinění z porušení smlouvy. Několik dní potom policie případ odložila. Proč se v tom šťourat, když by stejně nikdo nic nechtěl. To už se mi zdálo příliš, tak jsem v říjnu 2020 podle informačního zákona požádal obec o příslušné doklady, jak to vlastně bylo. A to je začátek té neinformační války, jak to udělat, aby se nikdo z občanů nic nedozvěděl.

Na podání informace má obec podle zákona nejvíce 15 dní. Žádost o poskytnutí informace převzala obec 21.10.2020. Když se dlouho nic nedělo, zaurgoval jsem vydání informace zákonnou cestou 11.11.2020, to už ale asi žádost skončila hluboko v obecním? trezoru. Podle starého pořekadla se špinavé prádlo pere doma, tak jsem se nejprve obrátil v lednu 2021 na Kontrolní výbor obce Braškov s podnětem, aby prověřil správnost postupu při vyřizování té žádosti o informace. Jestli to nevíte, předsedkyní kontrolního výboru je zastupitelka Štěpánka Pilátová a členy Petr Štěpán a ing. Miloslava Vostrá. Opět následovala pauza bez odezvy a po několika urgencích a téměř půl roce se předsedkyně Kontrolního výboru dne 28.6.2021 vyjádřila takto:

velice Vám za Váš podnět děkujeme. Při případné kontrole  dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním   úřadem jej náležitě zohledníme a naši pozornost zaměříme  rovněž na kontrolu dodržování povinností plynoucích ze    zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím,                                                         ve znění pozdějších předpisů.

To už se konalo výše zmíněné veřejné shromáždění, tak autor tohoto článku vznesl dotaz. Kdo neznáte obsazení na jevišti, tak mým „kádrovákem“ v modrém tričku je místostarosta ing. Petr Vacek, v trůnu pololežící je starosta obce Braškov ing. Vladimír Dráb a u pódia tlumila vášně aktérů zastupitelka ing. Miloslava Vostrá, která je jako poslankyně z Parlamentu ČR na ledacos zvyklá: 

Tak jste viděli, jak to vypadá, když někdo sáhne na jejich bábovičky. To pískoviště, ze kterého se tu buduje, je ale obecní a představitelé obce se musí z jeho užívání zodpovídat občanům. Z médií jsou známy případy, kdy si různí rozkradači veřejných peněz nahrabali zlaťáčky do svých měšců a většinou to bylo z absence veřejné kontroly. Tomu kromě příslušných orgánů, které jak je vidět nejsou příliš akční, mohou zabránit i občané uplatňováním svých práv a účastí na správě společných statků. Tu válku za neposkytování informací zahájilo vedení obce porušováním zákona a nyní se snaží přenést zodpovědnost na někoho jiného s použitím výhružek, pomluv a neurvalého jednání před veřejností. Připomíná to středověkou inkvisici, dostal jsem se i do klatby. Takové zastrašování tazatelů je snad už stabilním nástrojem zastupitelstva, připomeňte si to třeba v článku Necenzurovaný zápis 3.část .

Jelikož Kontrolní výbor nekonal, obrátil jsem se na dozorový orgán, který konstatoval, že obec porušuje zákony. V úřední řeči si to můžete přečíst zde. A jestli si uvědomujete, že nedodržování zákonů a utajování věcí veřejných je mimo jiné i podhoubím korupce, snad budete souhlasit, že takové jednání není přípustné pro zastupitele obce a je nutné proti tomu vystupovat.

A jak to bylo s tím urychleným vzdáním se náhrady škod? Pan Vacek tvrdil, že se případných náhrad nikdo nevzdal, dokument říká nenavrhuji. Je to vzdání se náhrady nebo její uplatnění?

Tak si vyberte. Nelže nám snad někdo?  Jaký má to zatajování informací důvod? A kdo tu porušuje zákony?

Po téměř dvou týdnech od konání 10. veřejného zasedání zastupitelstva obce Braškov  Zasedání na stojáka se na obecním webu objevil zápis o jeho průběhu. Současné vedení obce a zejména starosta nikdy nepodporovali diskusi občanů. Kromě pochvalných příspěvků skalních přívrženců byla zpočátku diskuse obsahující kritiku omezována časem příspěvků na 3 minuty, pak se přistoupilo k zastrašování a pomluvám diskutujících. Nejprve se začaly obcí pořizovat zvukové záznamy, zřejmě aby mohly být použity proti oponentům, pak se ale raději urychleně likvidovaly, protože dokazovaly nekorektní vystupování zastupitelů, a v současné době se raději nepořizují vůbec. V zápisech byl ještě před dvěma lety celkem objektivně zaznamenán celý průběh zasedání. Aby nevyšly na venek kritické příspěvky, byl průběh diskuse později shrnut do jedné věty, která však neobjektivně zaznamenávala skutečné dění. Poslední zápis z veřejného zasedání dne 9.11.2020 přinesl další inovaci k prohloubení účasti občanů na životě v obci. Zápis obsahuje zjevné nepravdy. Ukážeme si to na několika příkladech v pořadí podle programu jednání. 

Program jednání je zveřejněn zde. Celý zápis je zde.

Do bodu 11) probíhalo vše standardně, k bodu 12) však bylo z pléna požadováno vznesení dotazu. To je standardní postup (v demokratické společnosti), kdy se k projednávanému bodu mohou vyjádřit jak zastupitelé, tak přítomní občané ještě před jeho schválením. Nikoliv však v Braškově. Starosta slovo neudělil a odkázal na diskusi (bod 16 programu), to je až po schválení projednávaného bodu. Pokud se vám to nezdá, přečtěte si stanovisko orgánu státní správy:

Z dikce ustanovení § 16 odst. 2 písm. c) předně vyplývá, že občanovi obce
musí být dána možnost vyjádřit se k věci aktuálně projednávané, tzn. musí ji
mít dříve, než je přijato příslušné usnesení, resp. dříve, než je věc definitivně
vyřízena (zákon hovoří o „projednávané věci” a nikoli o „věci projednané“).
Požadavkem zákona přitom je, aby občan mohl vyjádřit své stanovisko při
projednávání každého bodu (v rámci diskuse k projednávanému bodu, např. po
rozpravě zastupitelů před schvalováním usnesení).

V Braškově to chodí tak, že názory občanů zastupitele nezajímají.  Do zápisu k bodu 12) se dá, že „Dotazy ani připomínky nebyly vzneseny.“ A jak byla zaznamenána diskuse v bodě 16) ?

Ing. J. Horník, který přečetl svůj příspěvek. Na příspěvek pana Ing. J. Horníka nikdo z přítomných zastupitelů, ani nikdo z veřejnosti nereagoval.

Tento diskusní příspěvek jste si již mohli přečíst v článku Zasedání na stojáka . A ten nikdo, kdo nereagoval byl ze zastupitelů Ing. Kolrusz, Ing. Vacek, z občanů Ing. Machovská.

Zajímavá byla pokračující diskuse k bodu 12), ve které vystoupila paní Poštolková. Informovala, že skupina 14 občanů Braškova podala 28.2.2020 na obec žádost o projednání jejich podnětu k omezení tranzitní kamionové dopravy přes obec. V rozporu se zákonem o obcích se však tímto podnětem zastupitelstvo nezabývalo a náprava byla sjednána až po zásahu nadřízené instituce. Paní Poštolková též požádala, zda by mohla o problematice napsat článek do Braškovských novin, aby reagovala na některé zavádějící informace, uváděné v novinovém článku Ing. Kolrusze. Dočkala se odpovědi od starosty Drába:

„Bohužel ne – noviny dělá obec, udělejte si svoje noviny.“

Starostova odpověď je zřejmě jedním z postulátů bodu zařazeného v zastupitelstvem schváleném programu rozvoje obce: Přívětivý úřad Braškov – nástroje pro komunikaci s veřejností, na který obec žádá dotaci a vyčleňuje 1 000 000 Kč.

Další novinkou, kterou se pochlubil starosta a není v zápisu, je situace kolem připravovaných protihlukových valů ze stavebního odpadu kolem dálnice D6. Obec je umožnila vybudovat tím, že je dala do územního plánu a další vliv na ně prý nemá. Co se na ně navozí, je již prý jen v režii vlastníků pozemků, kteří budou rádi, že na uskladnění stavebního odpadu vydělají.

Máme se tedy na co těšit. Jak takové akce probíhají je známé z mnoha odstrašujících případů se skládkami. Pole skoupí od vlastníků nějaká movitá stavební firma. Převede je na společnost, kterou vlastní „bílý kůň“. Ten naveze na pozemky v souladu s územním plánem obce Braškov a studií zpracovanou obcí 500 000 tun odpadu (více na PROTIHLUKOVÝ-VAL ).  Stačí znát správné lidi na správných místech. Zisk firmy bude nejméně 50 miliónů Kč, které se na potvoru někam zatoulají. Firma zkrachuje a komu připadne ekologická zátěž a náklady na rekultivaci a údržbu valů? No přece obci Braškov. Na občany bude někdo z dálky dělat dlouhý nos – vždyť jste se vším souhlasili!  Braškovští v tom ale nebudou sami. Velká část valů leží v katastru Velké Dobré – ti se teprve budou divit! Může to být třeba i trochu jinak. Každopádně na tom nějaký podnikavec vydělá na úkor obce a jejích občanů. Našim potomkům už nebudou hučet v uších kamiony, ale dluhy. Kdopak ten územní plán navrhoval? A zeptejte se na to i těch, kteří jej schválili. Ty valy budou jejich pomníkem – navěky.

 

V ponuré atmosféře mlhavého podzimu se dne 9.11.2020 od 15 hodin konalo 10. veřejné zasedání zastupitelstva obce Braškov. Kulisu mu tvořilo otevřené prostranství s pódiem Na Háji v lesoparku Braškov Valdek. Mimořádný stav a sychravé počasí si kromě roušek, ztěžujících komunikaci, vyžádaly i jednání vestoje. 

Program zasedání si můžete přečíst na webu obce nebo  zde. Kromě běžných bodů se měl projednat i bod 12 – podnět občanů. O co v něm šlo? Obec se dlouhodobě potýká s průjezdy kamiónů, které si krátí cestu od Berouna na Kladno, na D6 směrem na Nové Strašecí a do Slaného a i opačným směrem přes nezpoplatněné silnice II. a III. třídy. Tedy i přes Braškov. Nespokojenost řady občanů s léta trvajícím bezvýsledným jednáním obce s různými organizacemi, které by tomu měly zabránit, vyústila v únoru 2020 podáním podnětu občanů, aby se o tom jednalo na zastupitelstvu. Projednání takového podnětu je zákonnou povinností zastupitelstva. Vedení obce to však ignorovalo, až musel zasáhnout na základě stížnosti nadřízený orgán. Tak se projednání dostalo do programu až 9.11.2020. A jak si radní představují komunikaci s občany? Bod byl přednesen, vyjádřit se k němu před schválením zastupitelstvem bylo starostou občanům znemožněno a v jakémsi nesrozumitelně předneseném znění byl schválen. Pak se teprve připustila diskuse – k něčemu, co už se nedalo ovlivnit. Všechno to bylo v duchu systematicky prosazovaného totalitního řízení obce bez spoluúčasti občanů.

Projednávání na zastupitelstvu předcházel článek Ing. Kolrusze v Braškovských novinách a na webu obce Proč stále jezdí … , na který jsem musel v diskusi reagovat. Protože vedení obce nemá zájem, aby se obsah diskuse zaznamenával, natož zveřejňoval, jak tomu v předchozích letech bývalo, uvádím jej v plném znění:

***

Na obecním webu jsem si přečetl článek pana Ing. Kolrusze „Proč stále jezdí kamiony v obcích“. Nejvíce se mi na něm líbil ten závěr, ve kterém vyjádřil přesvědčení, že nakonec zvítězí zdravý rozum.

V textu je uvedena jako překážka toho, aby tranzitní přeprava z Berouna na Kladno a Slaný nejezdila po dálnici, ale přes obce včetně Braškova, zamítnutí dopravním inspektorátem Policie z důvodu přetížení, fronty a zácpy při vjezdu a poté sjezdu z pražského okruhu. Ptám se tedy: Byly tyto výmluvy nějak podloženy například propustností dálnice, která je určitě daleko vyšší, než průjezd zúženými uličkami dotčených vesnic?

Pan Stádník napočítal, že za dvě hodiny projede obcí 50 nákladních vozidel včetně kamionů. Střízlivě odhadneme, že kamiónů je polovina, tedy 25, z toho 20 tranzitních. To znamená 10 za hodinu, jeden za šest minut. Podle dostupných údajů je průměrná intenzita dopravy u Exitu 16 pražského okruhu v Řepích kolem 40 vozidel za minutu. Že by ten jeden kamión za 6 minut ucpal sjezdy? Pokud na takové argumenty obec přikyvuje, není se co divit, že za deset let nebylo dosaženo pokroku.

Dalším argumentem, proč jezdit po dálnici je její zpoplatnění. Kamióny přes vesnice nic neplatí a ničí silnice, které na ně nejsou stavěné, zatěžují životní prostředí lidem přímo pod okny. Nechápu, jak může být vyčítáno Ekologickému spolku Braškova, že hájí jen svoje zájmy v bydlišti. I kdyby to tak bylo, je to v pořádku. Je to ale pomluva – vždyť vyloučení tranzitní přepravy se bude týkat i Valdeku.

Přestaňte svoje oponenty špinit pomluvami a jednejte v zájmu všech občanů, jak jste slíbili a používejte zdravý rozum. Rozvoj obce není jen beton. Ať si dá zastupitelstvo za úkol se věcí seriózně zabývat a podložit rozhodnutí objektivními argumenty. Podle mne to do rozvoje obce patří. Omezování tranzitní automobilové dopravy uvnitř sídla je i jedním z cílů ochrany životního prostředí vymezených územním plánem.

Je smutné, že zájmy občanů musí prosazovat oni sami cestou sdružení a místo podpory vedení obce se dočkali napadání za jejich aktivní přístup k řešení ožehavých problémů.

 

Současně s průjezdem tranzitní dopravy obcí se probírala i hluková zátěž z dálnice.

V dubnu 2019 provedla autorizovaná organizace měření hlukové zátěže od dálnice D6 v oblasti kolem braškovského mostu s tím, že jsou překročeny limitní hodnoty stanovené vládním nařízením.

Po více než roce na to obec zareagovala dopisem na ŘSD z června 2020, kde obec cituji:

„Zdvořile žádá“ o provedení kontroly a návrh bariéry s lepšími parametry a její realizaci, aby došlo ke snížení hlukové zátěže. Přitom je povinností ŘSD jako původce nepřípustné hlukové zátěže přijmout opatření k jejímu snížení na svoje náklady. Přesto obec Braškov v tomto místě stále plánuje vybudovat zemní val na svoje náklady.

Technické řešení ŘSD se jistě obejde bez dalšího záboru zemědělsky obdělávané půdy, o jejíž značnou část již katastr obce přišel samotnou výstavbou dálnice. Je načase opustit nesmyslné řešení protihlukovými valy, které jsou jen zástěrkou pro vytvoření skládky stavebního odpadu, navíc směšně zdůvodněné jako zkrášlení krajiny. Stačí se podívat na obrázky valů, zveřejněné v prověřovací studii na webu obce Braškov.   (Pozn. redakce: PROTIHLUKOVÝ-VAL z webu obce)

Obci se ale musí přiznat pokrok v tom, že nějaký dopis na ŘSD, i když s ročním zpožděním, napsala. Je totiž známo, že již od doby existence stávající protihlukové stěny vybudované spolu s dálnicí tato nevyhovovala svými parametry průzvučnosti technické normě a vedení obce se nijak nebránilo.

Díky iniciativě občanů se věci pohnuly a snad se dočkáme uspokojivého řešení bez toho, aby na prvním místě byly prosazovány zájmy stavebních firem, jak se levně zbavit odpadu.

***

Sice jsem byl v průběhu přednesu starostou upozorňován, že diskutuji déle, než 3 minuty, ale v jeho pozdější reakci na obsah jsem se alespoň dozvěděl, jak to je ve skutečnosti s těmi protihlukovými valy. O tom ale až jindy.