Již několik dní visel na pouličních nástěnkách v Braškově plakát oznamující občanskou debatu s prezidentským kandidátem generálem Petrem Pavlem. Akce se konala v sále hostince U Chalupů, který zkrachoval v červenci tohoto roku. Hostinec vlastní Braškovský pivovar a.s., ovládaná braškovským starostou Drábem. Ten pozval kandidáta s manželkou nejprve na jeho býčí farmu v nedalekém Dolním Bezděkově, kde bydlí. O tom podrobně informuje Michaela Rambousková a David Neff na Seznamu Zprávy v článku Pavel nechce opakovat Drahošovu chybu, vyráží i na venkov
Oproti před pěti lety konané předvolební návštěvě neúspěšného prezidentského kandidáta Drahoše v Braškově se současná kampaň konala v daleko velkolepějším duchu. Začala oproti programu se značným zpožděním a bez omluvy asi 120 čekajícím hostům přeplněného sálu braškovského hostince, kteří Petra Pavla přivítali potleskem. Generálové jsou ale navyklí uplatňovat svoji převahu, a ne se omlouvat.
Ani růže pro přítomnou manželku kandidáta se vody nedočkaly. Posuďte sami, zda majestátněji působí pan generál, nebo sousedící bronzový Franz Josef I, který je idolem starosty Drába.
Režisér Václav Marhoul v úvodní hodině moderoval divadelní představení, ve kterém nadhazoval kandidátovi jakoby nečekané otázky, na které dotazovaný bravurně odpovídal. Podle sdělení moderátora byly předem vyloučeny dotazy týkající se předlistopadové minulosti generála Pavla s odůvodněním, že vše již bylo dostatečně medializováno. Prostě i demokratická diskuse může mít svou tlustou čáru, oddělující přístup ke kostlivcům ve skříni. Odpovědi byly odměňovány frenetickým potleskem velké části publika, které zrovna nedrželo v ruce párek či skleničku s vínem. Zvláště se oceňovaly škodolibé poznámky moderátora k protikandidátům a končícímu prezidentovi na vozíku.
Ve druhé hodině byl dán prostor občanské diskusi. Autocenzura a oddanost mainstreamovým názorům už i v Braškově dosáhla úrovně za normalizace, takže dotazy byly vesměs instantní. Z asi dvacítky otázek ve smyslu: „pane generále, jak pečujete o svoji kondici – neradi bychom, abyste skončil na vozíku“ si vzpomínám jen na dvě, které trochu z řady vybočovaly. První dotaz mladé paní z první řady, která byla zřejmě příslušnicí ozbrojených sil, se týkal očkování proti Covidu. Stěžovala si na to, že se musí nechat povinně vakcinovat, aby neztratila zaměstnání. Reakce prezidentského kandidáta byla trochu nejistá, ale v podstatě konstatoval nutnost se podřídit nastaveným pravidlům. Ve druhém příspěvku se tazatel ptal, zda šlo zabránit válce na Ukrajině zárukou nerozšiřování NATO dále na východ, o čemž četl na Internetu. Z obšírné odpovědi generála jsme se v podstatě dozvěděli, že už on se osobně snažil získat od Ruska bezpečnostní záruky, které by střetu zabránily, ale ze strany Ruska nebyla vůle k ústupkům. Tazatel pak poděkoval za odpověď a provedl sebekritiku, že vůbec mohl uvažovat o pravdivosti hypotézy z Internetu a označil ji za HOAX.
Do diskuse jsem se přihlásil s dotazem, který nečekaně způsobil rozruch v sále. Dotaz zněl asi takto:
„Pane kandidáte, jmenuji se Jiří Horník a jsem místní občan. Ve Vašem předchozím vystoupení mě zaujala úvaha o vypořádávání se s minulostí. Mohu Vás ujistit, že Vaše angažovanost za minulého režimu nebude mít negativní vliv na Vaši volitelnost u většiny místních občanů. Usuzuji tak podle toho, že místní starosta Dráb, který je evidován jako bývalý Tajný spolupracovník STB, dlouhodobě získává v komunálních volbách nejvíce preferenčních hlasů.“
Teď musím trochu odbočit, neboť jsem byl překřikován z hloučku přívrženců drábovy rodiny. Pochytil jsem větu „to není pravda …„. Pokud mysleli ty preference, ať se podívají do publikovaných výsledků voleb v obci Braškov. Pokud mysleli tu oddanost STB, tak ať navštíví archiv bezpečnostních složek, ve kterém je současný starosta Dráb uveden jako tajný spolupracovník STB ve funkci důvěrník:

Kandidátovi na prezidenta se ale rozvášněnou část publika podařilo uklidnit a znovu mi předal slovo, abych mohl dokončit otázku:
„Jaký je Váš postoj k lustračnímu zákonu zejména v souvislosti s tím, že vláda nedávno navrhla, aby se vztahoval i na členy vlády. Druhý dotaz bych měl k tomu, zda byste připustil, aby v kanceláři prezidenta republiky byly zaměstnány osoby, které mohou být negativně spojovány s komunistickým režimem.“
Kandidát se k dotazům postavil zodpovědně a svoje stanoviska obšírně zdůvodňoval, takže následný text je zjednodušený. Změnu lustračního zákona nepodporuje z důvodu, že se má účelově dotýkat pouze jedné osoby.
(Poznámka redakce: Vládní návrh změny byl sice zaměřen proti Babišovi, ale pokud by generál ve výslužbě neuspěl při volbě prezidenta, měla by se oblíbená ministryně obrany strachovat o své místo.)
Dále se podrobně vyjádřil k lustračnímu zákonu a odvolal se na diskusi vedenou na půdě Úřadu pro vyšetřování zločinů komunismu. Údajně se odborníci přiklánějí k tomu, že by každý měl být posuzován ne jen podle jeho dřívější angažovanosti, ale i podle toho, zda ve své porevoluční činnosti ctí a rozvíjí zásady demokratické společnosti.
K dotazu na personální obsazení prezidentské kanceláře se stručně vyjádřil ve smyslu, že angažovanost v bývalém režimu je neurčitý pojem a nedá se jednoduše komentovat.
Po hodině dotazů z publika byla debata ukončena. Po stránce moderátorské jí nelze nic zásadního vytknout. Nad obsahem odpovědí je třeba se zamyslet. Na to by si každý z přítomných měl udělat čas, aby uvážil, koho a co vlastně bude volit.
Můj dojem je, kandidát naznačoval, že podporuje tichou revoluci v posuzování minulosti osob ve významnějších funkcích, svědčící i v jeho prospěch. Trochu mi to připomíná vývoj denacifikace Německa po 2. světové válce. Bezúhonné osobnosti chybí, disidenti vymírají nebo mají lukrativnější místa. Výstižně to komentoval Miroslav Korecký v Sobotním zápisníku z Malé Strany: „… konečně je narýsováno hřiště lednové hradní volby. A my si to můžeme jenom užívat! Protože kdo z nás v listopadových dnech roku 1989 nesnil o tom, jak si jednou za 33 let bude při volbě hlavy státu vybírat mezi bývalým komunistou z totalitní „pézetky“, jenž měl pletky s STB, a bývalým komunistou – lampasákem, školeným na elitního agenta, který měl zakroutit Západu krkem. Tak přesně tohle jsme chtěli.“
O postojích prezidentského kandidáta svědčí to, že si v prezidentské kampani vybral za hostitele bývalého lampasáka a tajného spolupracovníka STB Drába. Zrovna na něj nesedí ten kandidátem uváděný přerod na demokrata. Totalitní způsoby, uplatňované jím při vedení obce si nezadají s metodami STB. Je známý svými lživými výroky, potlačováním svobody slova a vyjadřování, zastrašováním oponentů. Prohřešky obce pod jeho vedením konstatoval i dohledový orgán Ministerstva vnitra. Svůj postoj k občanům a české státnosti veřejně projevuje adorací Františka Josefa I.
Pokud se prezidentský kandidát Petr Pavel orientuje na sponzory takového typu, svědčí to o snaze přehodit opět výhybku od demokracie k totalitě. Přes všechny ty sladké řeči.
Více k dění v Braškově:
Svatozář nebo lhář?
Braškov a STB
Volby 2022 po staru