Rubrika: Historie

V minulém článku 360 let unhošťských matrik byl zmíněn zápis o darování matriční knihy k zápisům křtů a oddavků. Po ukončení třicetileté války v roce 1648 byl proces znovu utváření církevního života zdlouhavý a bolestný zejména pro nekatolíky, jejichž konfese již nebyla povolována. Nucená rekatolizace, zahájená nedlouho po porážce českých stavů v bitvě na Bílé hoře v roce 1620, navazovala na rozsáhlé konfiskace majetku opoziční šlechty a měšťanů. Z města Unhoště a zřejmě i z okolních vesnic se nuceně vystěhovala část obyvatel, kteří přišli o majetek a nebyli ochotni se smířit se ztrátou víry svých předků. Výtěžky ze zabaveného majetku císař částečně věnoval na obnovu katolické církve. Jak tomu bývá po každé revoluci, velká část obyvatelstva z existenční nouze přijala nové poměry s nechutí, ale bez odporu. Tak se i v Unhošti po dvanácti letech po skončení války začal obnovovat církevní život pod taktovkou katolické církve. 

Prvním farářem unhošťské farnosti se stal v roce 1661 Jan Jindřich Ottych z Dobřan. V matrice Unhošť 01 po sobě zanechal zápisy o křtech a oddavcích v letech 1662 až 1667. Zaznamenáno je od něj 230 křtů a 70 oddaných párů v kostele svatých apoštolů Petra a Pavla v Unhošti. Poslední jeho zápis je z 20.7.1667.

Unhošťská farnost zasahovala v té době i do vzdálenějších obcí, kde ještě církevní život nebyl obnoven. Zaznamenáni jsou farníci z města Unhoště a obcí:

Braškov, Kyšice, Pletený Újezd, Dobrá, Malé (Dolejší) Přítočno, Velké (Hořejší) Přítočno, Chyňava, Nenačovice, Železná, Dolany, Lidice, Makotřasy, Buštěhrad, Malé Přílepy, Červený Újezd, Chrášťany, Hostouň, Běloky, (Horní) Ptice.

V 1. pololetí 1662 byli pokřtěni:

1.1.1662   Melichar Koník z Přílepek (Malé Přílepy)

7.1.1662   Dorota, dcera podruha z chalupy Jana Holečka z Nenačovic

15.1.1662 Dorota Sladkovská z Nenačovic

22.1.1662 Dorota Braumová z Nenačovic

28.1.1662 Dorota Špaténková z Bělok

2.2.1662   Pavel Křeček z Chyňavy

5.2.1662   Dorota Repičová z Chyňavy

18.2.1662 Jiří Dvořák z Horních Ptic

19.2.1662 Jan Cester z Braškova

19.2.1662 Lidmila Kadlecová z Horních Ptic

20.2.1662 Matěj Nyšta zřejmě z Unhoště, zapsán jako poddaný Jeho Milosti Pana nejvyššího sudího (hraběte z Kolowrat)

26.2.1662 Matěj Duda z Železný

26.2.1662 dítě neznámých rodičů z Červeného Újezda

4.3.1662   Zuzana Husáková z Chyňavy

12.3.1662 Jan Hladký z Chyňavy

25.3.1662 Máří Magdalena Beránková z Červeného Újezda

26.3.1662 Jiří neznámých rodičů ze zámku v Červeném Újezdě

8.4.1662   Anna Barbora neznámých rodičů z Unhoště

20.4.1662 Alžběta Koubová z Unhoště

1.5.1662   Veruna Fučíková z Unhoště

21.5.1662 Veronika Kohoutská z Dolan

28.5.1662 Kateřina Jandová z Unhoště

8.6.1662   Vít Mikoláš z Unhoště

9.6.1662   Alžběta Roubalová z Unhoště

13.6.1662 Kateřina Tomášková z Unhoště

17.6.1662 Justina Lidmila Tintěrová z Velkého Přítočna

17.6.1662 Jan Procházka z Malého Přítočna

22.6.1662 Anna Kořínská z Lidic

Vypovídací hodnota matričních zápisů o křtech od faráře Jana Jindřicha Ottycha z Dobřan je po celou dobu v podstatě stejná a můžete si o ní udělat obrázek třeba ze zápisu o prvním křtu z Braškova Kdo byl Jan Cester? .

Zajímavostí této části matriky je, že mezi zápisy o křtech je na sc.12 až 14  uveden inventář unhošťského kostela k 26.1.1662 a dary farníků v letech 1660 až 1663. Dává to obrázek o postupné obnově unhošťského kostela a církevního života.

 

  

Významným pramenem poznání života předků nejen pro genealogii a historickou demografii jsou matriční knihy farních úřadů. Katolická církev se zápisy o narození, oddavkách a úmrtí obyvatel farnosti zasloužila o zachování spolehlivého zdroje informací o životě společnosti v několika posledních stoletích.

O vedení matrik rozhodl již roku 1563 církevní koncil v Tridentu, v našich zemích se na většině farností začaly zavádět až po reformě církevní správy z roku 1631, prosazené arcibiskupem kardinálem Arnoštem Harrachem. V pobělohorské době je z obsahu matrik možné vyčíst postupnou nucenou rekatolizaci věřících. V předbělohorské době bylo u nás asi jen 10% katolíků. Jiná vyznání se během několika desítek let podařilo prakticky vymýtit tvrdými restrikcemi proti protestantům. Přesvědčivým dokladem takového procesu v našem okolí jsou záznamy v matrice Beroun 01, vedené mezi lety 1601 až 1633.

Do církevního života kromě politických změn po bitvě na Bílé Hoře v roce 1620 neblaze zasáhla i třicetiletá válka. Přes Unhošťsko se několikrát přehnala vojska, decimující civilní obyvatelstvo a vypleněn byl zřejmě i kostel. V letech 1628 až 1661 byla Unhošť bez duchovního pastýře.

Za počátek nové éry v církevním životě našeho regionu můžeme považovat zavedení písemných záznamů o obřadech katolické církve, které se až dodnes v nepřetržité řadě dochovaly v matričních knihách. Matriční knihy jsou uloženy ve Státním oblastním archivu v Praze a v jejich digitalizované podobě si je můžete prohlížet na www.ebadatelna/soapraha.cz.

Nejstarší dochovaná matriční kniha unhošťské farnosti pochází z roku 1660, kdy byla darována místnímu kostelu.

Na rozdíl od predikátu uváděném v zápisu na úvodní straně matriky se domnívám, že dárcem by mohl být v jiných pramenech zmiňovaný František Vilém z Talmberka (zemřel 1665), jehož předkové pocházeli z rodu Talmberků a Lobkowiczů, blízkých pražskému hradu.

V následujících příspěvcích si něco řekneme o událostech, zaznamenaných v první unhošťské matriční knize.

 

 

 

Písemných zmínek o Braškovu ze středověku je poskrovnu. Roku 1249 se na jedné listině krále Václava I. objevují u jednoho ze svědků její platnosti slova „de Brascow“ – pán z Braškova. To se považuje za první písemnou zmínku o našem sídle. Dále se archivy zmiňují vesměs o majetnější části obyvatelstva, která si do zemských desek nechala zapsat změny vlastnictví (desky trhové). Jiná část zemských desek – desky půhonné – obsahovala popohnání před soud. I tam se dozvíme něco o životě v Braškově ve středověku. Jako snad v každé době se i tehdy vyskytovali mezi obyvateli zloději, ale i lidé, kteří se dovedli proti nim soudně bránit.  Na tom se toho za 700 let zase tolik nezměnilo. Jeden z takových soudních sporů, týkající se Braškova, probíhal právě před 700 lety. Tehdejším postrachem pro okolí byl Oldřich, vládce statku Braškovského, který za účasti svého bratra Albrechta a kumpána ze Dříně okradli Oldřicha za Slivna. Ten se obrátil na soud a během procesu v letech 1318-1324 vyplavaly na povrch další prohřešky braškovského vládce, který musel škodu nahradit.  Pozdější braškovští vladykové snad zločinecké sklony Oldřicha nepodědili a dokonce dosáhli oceňovaných postavení. To už se ale dostáváme k době husitské – to je jiná kapitola s božími soudy.

Pokud vás zajímají podrobnosti z dlouholeté historie Braškova, opět vám doporučuji si přečíst dosud nepřekonanou publikaci „Obec Braškov (1249-1999) – Pohledy do historie“, kterou sestavil a napsal Mgr. Miroslav Oliverius a vydal  Obecní úřad Braškov v roce 1999. Jestli ji nevlastníte, můžete si ji vypůjčit v místní knihovně. Významným písemným pramenem o dění v Braškově od druhé poloviny 17. století, vesměs dosud nekomentovaným, jsou farní knihy z Unhoště. Díky péči SOA Praha jsou nyní všechny přístupné na Internetu. Na tomto webu budete i nadále populárním způsobem seznamováni s jejich nejzajímavějšími pasážemi a jejich demografickými výstupy. Archiv dosud zveřejněných příspěvků nejsnadněji naleznete na stránce Stokrát zbraskova pro Vás .

 

 

O hořejším braškovském rybníku jsme se zmínili v příspěvku K dolejší hrázi, který označil polohu zaniklého dolejšího braškovského rybníka na černém potoce nedaleko pod současnou čističkou. Podle pamětí Františka Melichara byl již v roce 1845 hořejší i dolejší braškovský rybník označen jako vypuštěný, stejně jako desítky dalších rybníků na Unhošťsku. Dnešní nářky nad nedostatkem vody nejsou nic nového. Již v 19. století bylo konstatováno, že ve středních Čechách spadne nejméně dešťů z celého rakouského mocnářství. Že je Unhošťsko chudé na vodstvo, bylo již tehdy přičítáno nedostatku lesů v jeho východní části a zániku mnoha rybníků. V současné terminologii se tomu říká nedostatečné zadržování vody v krajině. 

Současný braškovský rybník je napájen prameny, ústícími do něj ze západní a severní strany. Ty západní, které odvodňují stráň od Valdeku, moc znatelné nejsou. V minulém století zřejmě utrpěly újmu i zavezením západního břehu rybníka sedimenty z jeho čištění. Severní pramen, vytékající z roury v boční hrázi není také příliš vydatný, ale jeho podzemní cesty nás mohou dovést kolem mnoha studen až k dávno zaniklému hořejšímu braškovskému rybníku. Po něm už zbyla jen jedna památka – donedávna ztepilá vrba před bývalou prodejnou Jednoty.

Že mají její kořeny i po jejím odstranění stále z čeho čerpat, dokazuje její intenzivní zmlazování.

Pozůstatky hořejšího braškovského rybníku jsou patrné i na mapě z první poloviny 19. století, zakreslené na parcele č. 273. Tam si později vybudoval svoji živnost řezník Chalupa a hořejší rybník tak navěky zmizel.

 

Jedna z minulých kvízových otázek v  Co víte o Braškově 03  se týkala místního názvu K dolejší hrázi. Jde o historické pojmenování severního svahu, který se táhne od Kyšic směrem k Braškovskému potoku. Kde ta dolejší hráz tedy byla? 

V nejstarších písemných pramenech z 19. století, které pocházejí od unhošťského učitele Františka Melichara se píše o tom, že již v roce 1845 bylo v okolí Unhoště napočítáno 39 vysušených rybníků, mezi nimi je jmenován i Hořejší a Dolejší Braškovský. Jako jediná živá vodní plocha v Braškově je jmenován ten současný Braškovský rybník. Tím se dostáváme k názvu K dolejší hrázi – jak jinak, než hrázi dolejšího rybníka. Kde ale byl? Částečnou odpověď nám poskytuje nejstarší dochovaná mapa braškovského okolí z konce 18. století, kde je ještě dolejší rybník znázorněn. Ta mapa již byla uvedena v příspěvku  Vodní tvrz . O půl století mladší a podrobnější mapa z archivu ČÚZK již dolejší rybník nezobrazuje, zůstala po něm jen louka a hráz – asi už tehdy pobořená – je zakreslena jen tenkou čarou tužkou. Císař pán Leopold II získal místo rybníka další úrodné pole.  

Dnes už snad po dolejší hrázi není ani památky? Při podrobném zkoumání břehů Braškovského potoka můžete v jeho zlomu, který je asi 500 metrů od čistírny odpadních vod, narazit na pozůstatky jakési zdi v břehu potoka. 

Ta poloha přesně odpovídá zákresu ve starých mapách. S vysokou pravděpodobností tedy jde o pozůstatky dolejší hráze. Odpovídá tomu i profil potoka, nad hrází zaneseného dlouholetým nánosem bahna. 
Druhé hrazení braškovského potoka bylo podle starých map v místě, kde se stýkaly cesty z Braškova, Kyšic a Unhoště, těsně nežli potok opustil hranice obce. I před touto dolejší hrází vznikly podmáčené louky, po kterých dnes už není ani památky.

Na mapě z roku 1840 je pole severně i jižně od Braškovského potoka  označeno názvem „K dolejší hrázi“. Dnes se severně ležící pole nazývá „Na lopatě“.

Ten dříve zmiňovaný hořejší braškovský rybník se už asi revitalizace nedočká. O něm si něco řekneme později.

 

Ve třetí části kvízu si můžete ověřit na dalších deseti otázkách svoje znalosti o Braškově. Zapište si vaše tipy, v závěru si je můžete porovnat se správnými odpověďmi.

Otázky:

3.01 Jak dlouhá je inline dráha Na Háji?

1. 450 m
2. 500 m
3. 550 m
4. 600 m

3.02 Jaké převýšení překonáváte na inline dráze Na Háji?

1. 3 m
2. 4 m
3. 5 m
4. 6 m

3.03 Kolik okolních obcí má ulici Valdecká?

1. jedna
2. dvě
3. tři
4. žádná

3.04 Patří vysílač na Kejmarově skalce k Braškovu?

1. Ano
2. Ne

3.05 Jak vysoko nad mořem je nejvyšší místo v katastru Braškova?

1. 441 – 450 m n.m
2. 451 – 460 m n.m.
3. 461 – 470 m n.m.

3.06 Jakou nadmořskou výšku má nejnižší místo v katastru Braškova?

1. 381 – 390 m n.m
2. 391 – 400 m n.m.
3. 401 – 410 m n.m.

3.07 Bušek Linhartův (Leonardo) z Braškova, který se stal prvním ředitelem stavby katedrály sv. Víta na Pražském hradě, žil ve století:

1. 12.
2. 13.
3. 14.
4. 15.

3.08 Ve které pražské čtvrti je ulice Braškovská?

1. Ruzyně
2. Liboc
3. Vokovice
4. Veleslavín

3.09 Kde je v Braškově místo nazvané K dolejší hrázi?

1. Na Valdeku
2. U mateřské školky
3. Jižně od Braškovského potoka

3.10 Kde bývala na Toskánce kovárna?

1. Ve dvoře hostince č.p.1
2. Naproti hostinci
3. U cesty do Pleteného Újezda

Správné odpovědi:

3.01 č.3 – 550 m

3.02 č.4 – 6 m

3.03 č.2 – dvě – Horní Bezděkov a Velká Dobrá

3.04 č.2 – Ne. Vysílač mobilních operátorů je v katastru obce Velká Dobrá. Na katastru obce Braškov není žádný vysílač pro mobilní telefony.

3.05 č.1 – Horka 447 m.

3.06 č.2 – 397 m n.m. kde opouští Braškovský potok katastr obce na hranici s Unhoští.

3.07 č.3 – ve 14. století (Více – https://www.mestobustehrad.cz/historie/mesto/ )

3.08 č.2 – Liboc

3.09 č.3 – Jižně od Braškovského potoka – směrem ke Kyšicím – více o dolním rybníku a hrázi se dozvíte v některém z dalších příspěvků.

3.10 č.2 – V dřívějším č.p. 3 naproti hostinci č.p. 1, v prostoru nynějšího č.p. 5 – (Více – Toskánka 19. věku (1)  ).

 

Do začátku pravidelné školní výuky je ještě daleko, tak si procvičte mozkové závity tímto druhým dílem kvízu. Na dalších deseti otázkách si můžete ověřit vaše znalosti historie i současnosti Braškova. Odpovědi na některé otázky jistě využijí i školní děti ve výuce vlastivědy.

Zapište si váš tip na číslo odpovědi, v závěru si je můžete porovnat se správnou volbou:

2.01 Jak je označena dálnice, vedoucí přes Braškov?

1. D5
2. D6
3. D7
4. D8

2.02 Kolik dětských hřišť je v Braškově?

1. 3
2. 4
3. 5
4. 6

2.03 Kolik automobilních cisteren mají braškovští hasiči?

1. žádnou
2. 1
3. 2
4. 3

2.04 Jak vysoko je braškovská náves nad mořem?

1. 391 – 400
2. 401 – 410
3. 411 – 420
4. 421 – 430

2.05 Ve kterém roce se začaly v Braškově číslovat domy?

1. 1650
2. 1770
3. 1848
4. 1918

2.06 Kde je v Braškově přírodní amfiteátr?

1. Na návsi
2. U rybníka
3. Na stadionu Jaroslava Valeše
4. Na Háji

2.07 Která z okolních vesnic má ulici Braškovská?

1. Kyšice
2. Horní Bezděkov
3. Velká Dobrá
4. Pletený Újezd

2.08 Jak vznikl název Toskánka?

1. Zavedli jej husité
2. Po velkovévodkyni Toskánské
3. Po ostrově ve středomoří
4. Po staveništi firmy Skanska

2.09 Co bylo před 200 lety v areálu dnešního Stavimatu?

1. Ovčín
2. Panský dvůr
3. Statek pana Oplta
4. Prodejna uhlí

2.10 Z kolika svazků se skládá dodnes kronika Braškova?

1. třech
2. pěti
3. deseti
4. dvanácti

Správné odpovědi:

2.01 č.2 – D6

2.02 č.4 – šest – Na mapě najdete hřiště Na Háji, V Jezerech, Rudé armády (u rybníka). Další místa s atrakcemi pro děti jsou u Obecního úřadu, na stadionu Jaroslava Valeše, u Valdeckého rybníka.

2.03 č.3 – dvě – CAS K25 LIAZ 101 a CAS 30 TATRA T7

2.04 č.3 – 417 m n.m.

2.05 č.2 – 1770

2.06 č.4 – Na Háji

2.07 č.1 – Kyšice

2.08 č.2 – Po velkovévodkyni Toskánské – majitelce Buštěhradského panství, pod které patřil i Braškov (více na   Odkdy Toskánka? )

2.09 č.2 – Panský dvůr

2.10 č.3 – z deseti

 

Současné omezené možnosti vyžití pro děti i dospělé a útlum přímých sociálních kontaktů je nahrazován intenzivnějším sledováním sdělovacích prostředků. V následujícím kvízu si můžete ověřit znalosti, které máte o obci, ve které žijete. Možná, že se i něco nového dozvíte o její historii i současnosti, což je hlavním posláním tohoto webu.

U otázek jsou vám dány možnosti, ze kterých vyberte tu nejpravděpodobnější. S řadou z nich si poradí i školní děti. Při hledání odpovědí na některé otázky budete potřebovat mapu.

Zapište si vaše tipy, v závěru si je můžete porovnat se správnými odpověďmi.

Otázky:

1.01 Kolik má Braškov přibližně obyvatel?

1.  950 – 1000
2.  1001 – 1050
3.  1051 – 1100
4.  více než 1100

1.02 Kolik má Braškov domů s číslem popisným?

1.  395 – 400
2.  401 – 405
3.  406 – 410
4.  více než 410

1.03 Z kterého roku je první písemná zmínka o Braškovu?

1.  1249
2.  1420
3.  1655
4.  1848

1.04 S kolika obcemi sousedí Braškov?

1.  4
2.  5
3.  6
4.  7

1.05 Jakou barvu má v historickém názvu potok, vytékající z Braškova?

1.  černý
2.  bílý
3.  zlatý
4.  modrý

1.06 Kde byla v Braškově středověká tvrz?

1.  na Toskánce
2.  u braškovského rybníka
3.  u valdeckého rybníka
4.  na kopci Horka

1.07 Který dům na Valdeku je nejstarší?

1.  Hospoda
2.  Truhlářská dílna
3.  Stará hájovna
4.  Statek pana Hokůva

1.08 Co bylo před 100 lety v budově dnešní mateřské školky?

1.  Chudobinec
2.  Braškovský pivovar
3.  Statek pana Slámy
4.  Hostinec U Lípy

1.09 Ve kterém roce se začala psát nejstarší braškovská kronika?

1.  1770
2.  1828
3.  1848
4.  1918

1.10 Kolik je v Braškově památných stromů?

1.  1
2.  2
3.  3
4.  4

Správné odpovědi:

1.01 – 3   Braškov měl 1071 obyvatel k 1.1.2019 (dle ČSÚ).

1.02 – 2   V katastru nemovitostí bylo zapsáno č.p. 401 v roce 2019.

1.03  – 1    1249 je pán z Braškova uveden jako svědek na listině krále. 

1.04 – 3    Podle katastru se šesti: Velká Dobrá, Pletený Újezd, Unhošť, Kyšice, Horní Bezděkov, Družec.

1.05 – 1    Černý potok, dříve i Schwarzbach.

1.06 – 2   Pravděpodobně u hráze Braškovského rybníka – více na https://www.zbraskova.cz/2019/04/vodni-tvrz/

1.07 – 3    Stará hájovna, v roce 1770 byla na Valdeku jediným domem, dostala v Braškově č.14.

1.08 – 4   Hostinec U Lípy č.p. 19.

1.09 – 2   1. svazek obsahuje zápisy z let 1828 – 1918.

1.10 – 1    jeden – Dub letní u Valdeka – v lese u silnice Valdek – Družec, cca 1 km od Valdeka.

 

 

 

 

 

V dnešních dnech, kdy je i Braškov postižen téměř pravidelnou zimní virovou nákazou, která snad již odeznívá, je aktuální ohlédnutí do minulosti. V nedávném příspěvku ke zdravotnímu stavu obyvatelstva předešlých staletí byla zmíněna horečnatá onemocnění jako příčina úmrtí  – Chřipka v Braškově?

Statisticky významnější příčinou úmrtí, která by mohla souviset i s virovou nákazou chřipkového typu, jsou nemoci plic. Vynecháme -li tuberkulózu plic, která dřívější populace kosila docela významně, a budeme se jí věnovat v některém z dalších příspěvků k historii obce, byl často uváděnou příčinou úmrtí zánět či zápal plic, v různých dobách též nazývaný jako ochrnutí plic, selhání plic, později i bronchitida. Asi by se to dnes dalo zahrnout do pojmu respirační onemocnění, která mohou vyvolat závažnější komplikace, tedy viry v kombinaci s bakteriemi.

Mezi lety 1836 až 1911, kdy se nemoci plic výše uvedeného typu v příčinách úmrtí vyskytovaly, jich bylo v Braškově doloženo téměř 100, což je čtyřikrát více, nežli počet úmrtí na horečku ve srovnatelném období.

Zajímavé je i věkové rozložení zemřelých na zápal plic. Více než polovina zemřelých (cca 55) jsou děti do 5 let věku. Od pěti do deseti let jsou v této skupině úmrtí děti jen čtyři, do dvaceti let již žádné. Sedm je dospělých mezi dvaceti a šedesáti lety. Náchylnost seniorů k těmto chorobám se ve věkové kategorii 60 až 70 let projevila čtrnácti úmrtími a dvanáct osob zemřelo v Braškově na zápal plic ve věku nad 70 let.

Jak již bylo dříve uváděno, přesnost ve stanovení příčin úmrtí může být zkreslena u nejmladší populace zhruba do jednoho roku věku často uváděnou diagnózou „psotník“ či „slabost“ a u nejstarších ročníků „stáří“ či „sešlost věkem“, kdy skutečnou příčinou úmrtí mohla být jiná nemoc, třeba i plicní. V průběhu celého 19. století se diagnózy při úmrtí postupně zpřesňovaly v souvislosti se zkvalitňováním lékařské péče.

Jaký vliv mělo počasí na úmrtnost v důsledku plicních nemocí můžeme odvodit v následujícího grafu:

Úmrtí na onemocnění plic se sice většinou objevovala v zimních měsících, ale nikdy neměla charakter epidemie. To ovšem neznamená, že by se v minulosti Braškov vyhnul epidemiím chřipky. V pramenech pro to ale není dostatek podkladů.

V loňském příspěvku Očkování ano či ne? jste se mohli něco dozvědět o nákaze neštovic v Braškově 18. století. V dnešních dnech jsou v kurzu zprávy o koronaviru, šířícímu se z Číny. Ten asi braškovští nezažili a snad se jim vyhne i teď.  Virová onemocnění chřipkového typu ale zasahovala lidstvo jistě již odnepaměti. Jejich šíření však nebylo tak snadné, jak to umožňuje současná mobilita lidí. Ani rozpoznávání nemocí nebylo tak propracované. Až do 1. světové války se chřipka jako příčina úmrtí v dochovaných pramenech nevyskytovala, což asi neznamená, že se na ni neumíralo. Známá je až proslulá epidemie španělské chřipky, která vypukla koncem druhé dekády 20. století. Na propuknutí epidemie se tehdy jistě podepsal žalostný stav výživy obyvatel, zhoršené hygienické podmínky a válečná migrace.  

Zda se v Braškově 18. a 19. století umíralo také na chřipku se můžeme jen domnívat a tyto hypotézy se pohybují na tenkém ledě. Stručné matriční záznamy o příčinách úmrtí zmiňují v některých případech horečku, resp. horkou nemoc, což by se mohlo považovat za průvodní jev chřipkového onemocnění. Podle doložené četnosti a míst výskytu v Braškově to však nikdy nemělo charakter epidemie, jako to bylo zaznamenáno u jiných nakažlivých nemocí. Jelikož je známo, že chřipka si často své oběti vybírá mezi oslabenými jedinci, jako jsou malé děti a starci, je možné, že i některé jiné příčiny úmrtí, uváděné u těchto skupin, mohly být způsobeny primárně nákazou chřipkovým virem. U malých dětí je nejčastější uváděnou příčinou úmrtí v inkriminované době tzv. „psotník“, což je křečovité onemocnění, které mohlo být způsobeno, kromě jiných příčin, i vysokou horečkou způsobenou virovou nákazou. U starších osob se diagnostika příčin úmrtí často omezila na konstatování: stáří, sešlost, slabost a pod. Nelze ani u této části populace vyloučit, že prvotní příčinou úmrtí bylo chřipkové onemocnění. Další skupinou diagnóz, na kterých se virová nákaza chřipkového typu mohla podílet, je zánět plic, zápal plic, od konce 19. století je uváděna bronchitida. Statistika výše uváděných příčin úmrtí v Braškově minulých století si zasluhuje hlubší pozornosti, než může být uvedeno v tomto článku. Následně se o nemocech, které trápily braškovské občany dozvíte více. Ze statistik lze vyčíst i rodové dispozice k některým smrtelným chorobám, které však nemusely být genetického původu. Svou roli jistě sehrály i životní podmínky, napomáhající nákazám. Typickým příkladem je šíření tuberkulózy.

Na horečku zemřelo v Braškově za 100 let asi 25 lidí. Snad to nebyl nikdo z vašich předků, ale můžete se přesvědčit:

Jméno	Příjmení	Datum úmrtí	Věk roků	Místo úmrtí
Alžběta	Richlíková	14.3.1785	52	Braškov 10
Václav	Brebta	27.10.1785	40	Braškov 17 (dvůr)
Barbora	Najmanová	9.12.1785	35	Braškov 7
Josefa	Preslerová	10.12.1785	4	Braškov 1 (Toskánka)
Hynek	Stádník	5.1.1786	33	Braškov 27
Jakub	Kachlík	7.5.1786	3	Braškov 18
Barbora	Tichá	6.5.1791	16	Braškov 7
Václav	Burger	26.5.1798	13	Braškov 9
František	Černý	13.1.1799	32	Braškov 21
Václav	Pospíšil	4.4.1799	41	Braškov 43 (Valdek)
Marie	Pospíšilová	5.11.1799	35	Braškov 42 (Valdek)
Josef	Stádník	16.10.1801	15	Braškov 31
Tomáš	Raulich	16.8.1803	63	Braškov 18
Jiří	Blecha	31.1.1804	68	Braškov 39 (Valdek)
Teresie	Majerová	10.1.1806	55	Braškov 1 (Toskánka)
Anna	Burgrová	1.3.1806	19	Braškov 26
Josef	Raulich	10.5.1809	49	Braškov 41 (Valdek)
Ignác	Presler	9.2.1810	25	Braškov 1 (Toskánka)
Marie Magd.	Víznerová	24.4.1810	41	Braškov 6 (Toskánka)
František	Mařík	13.12.1810	6	Braškov 24
Anna	Evanová	24.12.1813	48	Braškov 31
Matěj	Osvald	31.5.1814	46	Braškov 16
Ludmila	Panenková	12.6.1814	41	Braškov 45
Josef	Švihlík	9.2.1848	41	Braškov 45
Václav	Novák	11.5.1868	46	Braškov 11

U kolika z nich byla příčinou úmrtí chřipka, se už asi nedozvíme. Podle četnosti to ale na žádnou epidemii nevypadá.