Rubrika: Historie

Písemných zmínek o Braškovu ze středověku je poskrovnu. Roku 1249 se na jedné listině krále Václava I. objevují u jednoho ze svědků její platnosti slova „de Brascow“ – pán z Braškova. To se považuje za první písemnou zmínku o našem sídle. Dále se archivy zmiňují vesměs o majetnější části obyvatelstva, která si do zemských desek nechala zapsat změny vlastnictví (desky trhové). Jiná část zemských desek – desky půhonné – obsahovala popohnání před soud. I tam se dozvíme něco o životě v Braškově ve středověku. Jako snad v každé době se i tehdy vyskytovali mezi obyvateli zloději, ale i lidé, kteří se dovedli proti nim soudně bránit.  Na tom se toho za 700 let zase tolik nezměnilo. Jeden z takových soudních sporů, týkající se Braškova, probíhal právě před 700 lety. Tehdejším postrachem pro okolí byl Oldřich, vládce statku Braškovského, který za účasti svého bratra Albrechta a kumpána ze Dříně okradli Oldřicha za Slivna. Ten se obrátil na soud a během procesu v letech 1318-1324 vyplavaly na povrch další prohřešky braškovského vládce, který musel škodu nahradit.  Pozdější braškovští vladykové snad zločinecké sklony Oldřicha nepodědili a dokonce dosáhli oceňovaných postavení. To už se ale dostáváme k době husitské – to je jiná kapitola s božími soudy.

Pokud vás zajímají podrobnosti z dlouholeté historie Braškova, opět vám doporučuji si přečíst dosud nepřekonanou publikaci „Obec Braškov (1249-1999) – Pohledy do historie“, kterou sestavil a napsal Mgr. Miroslav Oliverius a vydal  Obecní úřad Braškov v roce 1999. Jestli ji nevlastníte, můžete si ji vypůjčit v místní knihovně. Významným písemným pramenem o dění v Braškově od druhé poloviny 17. století, vesměs dosud nekomentovaným, jsou farní knihy z Unhoště. Díky péči SOA Praha jsou nyní všechny přístupné na Internetu. Na tomto webu budete i nadále populárním způsobem seznamováni s jejich nejzajímavějšími pasážemi a jejich demografickými výstupy. Archiv dosud zveřejněných příspěvků nejsnadněji naleznete na stránce Stokrát zbraskova pro Vás .

 

 

O hořejším braškovském rybníku jsme se zmínili v příspěvku K dolejší hrázi, který označil polohu zaniklého dolejšího braškovského rybníka na černém potoce nedaleko pod současnou čističkou. Podle pamětí Františka Melichara byl již v roce 1845 hořejší i dolejší braškovský rybník označen jako vypuštěný, stejně jako desítky dalších rybníků na Unhošťsku. Dnešní nářky nad nedostatkem vody nejsou nic nového. Již v 19. století bylo konstatováno, že ve středních Čechách spadne nejméně dešťů z celého rakouského mocnářství. Že je Unhošťsko chudé na vodstvo, bylo již tehdy přičítáno nedostatku lesů v jeho východní části a zániku mnoha rybníků. V současné terminologii se tomu říká nedostatečné zadržování vody v krajině. 

Současný braškovský rybník je napájen prameny, ústícími do něj ze západní a severní strany. Ty západní, které odvodňují stráň od Valdeku, moc znatelné nejsou. V minulém století zřejmě utrpěly újmu i zavezením západního břehu rybníka sedimenty z jeho čištění. Severní pramen, vytékající z roury v boční hrázi není také příliš vydatný, ale jeho podzemní cesty nás mohou dovést kolem mnoha studen až k dávno zaniklému hořejšímu braškovskému rybníku. Po něm už zbyla jen jedna památka – donedávna ztepilá vrba před bývalou prodejnou Jednoty.

Že mají její kořeny i po jejím odstranění stále z čeho čerpat, dokazuje její intenzivní zmlazování.

Pozůstatky hořejšího braškovského rybníku jsou patrné i na mapě z první poloviny 19. století, zakreslené na parcele č. 273. Tam si později vybudoval svoji živnost řezník Chalupa a hořejší rybník tak navěky zmizel.

 

Jedna z minulých kvízových otázek v  Co víte o Braškově 03  se týkala místního názvu K dolejší hrázi. Jde o historické pojmenování severního svahu, který se táhne od Kyšic směrem k Braškovskému potoku. Kde ta dolejší hráz tedy byla? 

V nejstarších písemných pramenech z 19. století, které pocházejí od unhošťského učitele Františka Melichara se píše o tom, že již v roce 1845 bylo v okolí Unhoště napočítáno 39 vysušených rybníků, mezi nimi je jmenován i Hořejší a Dolejší Braškovský. Jako jediná živá vodní plocha v Braškově je jmenován ten současný Braškovský rybník. Tím se dostáváme k názvu K dolejší hrázi – jak jinak, než hrázi dolejšího rybníka. Kde ale byl? Částečnou odpověď nám poskytuje nejstarší dochovaná mapa braškovského okolí z konce 18. století, kde je ještě dolejší rybník znázorněn. Ta mapa již byla uvedena v příspěvku  Vodní tvrz . O půl století mladší a podrobnější mapa z archivu ČÚZK již dolejší rybník nezobrazuje, zůstala po něm jen louka a hráz – asi už tehdy pobořená – je zakreslena jen tenkou čarou tužkou. Císař pán Leopold II získal místo rybníka další úrodné pole.  

Dnes už snad po dolejší hrázi není ani památky? Při podrobném zkoumání břehů Braškovského potoka můžete v jeho zlomu, který je asi 500 metrů od čistírny odpadních vod, narazit na pozůstatky jakési zdi v břehu potoka. 

Ta poloha přesně odpovídá zákresu ve starých mapách. S vysokou pravděpodobností tedy jde o pozůstatky dolejší hráze. Odpovídá tomu i profil potoka, nad hrází zaneseného dlouholetým nánosem bahna. 
Druhé hrazení braškovského potoka bylo podle starých map v místě, kde se stýkaly cesty z Braškova, Kyšic a Unhoště, těsně nežli potok opustil hranice obce. I před touto dolejší hrází vznikly podmáčené louky, po kterých dnes už není ani památky.

Na mapě z roku 1840 je pole severně i jižně od Braškovského potoka  označeno názvem „K dolejší hrázi“. Dnes se severně ležící pole nazývá „Na lopatě“.

Ten dříve zmiňovaný hořejší braškovský rybník se už asi revitalizace nedočká. O něm si něco řekneme později.

 

Ve třetí části kvízu si můžete ověřit na dalších deseti otázkách svoje znalosti o Braškově. Zapište si vaše tipy, v závěru si je můžete porovnat se správnými odpověďmi.

Otázky:

3.01 Jak dlouhá je inline dráha Na Háji?

1. 450 m
2. 500 m
3. 550 m
4. 600 m

3.02 Jaké převýšení překonáváte na inline dráze Na Háji?

1. 3 m
2. 4 m
3. 5 m
4. 6 m

3.03 Kolik okolních obcí má ulici Valdecká?

1. jedna
2. dvě
3. tři
4. žádná

3.04 Patří vysílač na Kejmarově skalce k Braškovu?

1. Ano
2. Ne

3.05 Jak vysoko nad mořem je nejvyšší místo v katastru Braškova?

1. 441 – 450 m n.m
2. 451 – 460 m n.m.
3. 461 – 470 m n.m.

3.06 Jakou nadmořskou výšku má nejnižší místo v katastru Braškova?

1. 381 – 390 m n.m
2. 391 – 400 m n.m.
3. 401 – 410 m n.m.

3.07 Bušek Linhartův (Leonardo) z Braškova, který se stal prvním ředitelem stavby katedrály sv. Víta na Pražském hradě, žil ve století:

1. 12.
2. 13.
3. 14.
4. 15.

3.08 Ve které pražské čtvrti je ulice Braškovská?

1. Ruzyně
2. Liboc
3. Vokovice
4. Veleslavín

3.09 Kde je v Braškově místo nazvané K dolejší hrázi?

1. Na Valdeku
2. U mateřské školky
3. Jižně od Braškovského potoka

3.10 Kde bývala na Toskánce kovárna?

1. Ve dvoře hostince č.p.1
2. Naproti hostinci
3. U cesty do Pleteného Újezda

Správné odpovědi:

3.01 č.3 – 550 m

3.02 č.4 – 6 m

3.03 č.2 – dvě – Horní Bezděkov a Velká Dobrá

3.04 č.2 – Ne. Vysílač mobilních operátorů je v katastru obce Velká Dobrá. Na katastru obce Braškov není žádný vysílač pro mobilní telefony.

3.05 č.1 – Horka 447 m.

3.06 č.2 – 397 m n.m. kde opouští Braškovský potok katastr obce na hranici s Unhoští.

3.07 č.3 – ve 14. století (Více – https://www.mestobustehrad.cz/historie/mesto/ )

3.08 č.2 – Liboc

3.09 č.3 – Jižně od Braškovského potoka – směrem ke Kyšicím – více o dolním rybníku a hrázi se dozvíte v některém z dalších příspěvků.

3.10 č.2 – V dřívějším č.p. 3 naproti hostinci č.p. 1, v prostoru nynějšího č.p. 5 – (Více – Toskánka 19. věku (1)  ).

 

Do začátku pravidelné školní výuky je ještě daleko, tak si procvičte mozkové závity tímto druhým dílem kvízu. Na dalších deseti otázkách si můžete ověřit vaše znalosti historie i současnosti Braškova. Odpovědi na některé otázky jistě využijí i školní děti ve výuce vlastivědy.

Zapište si váš tip na číslo odpovědi, v závěru si je můžete porovnat se správnou volbou:

2.01 Jak je označena dálnice, vedoucí přes Braškov?

1. D5
2. D6
3. D7
4. D8

2.02 Kolik dětských hřišť je v Braškově?

1. 3
2. 4
3. 5
4. 6

2.03 Kolik automobilních cisteren mají braškovští hasiči?

1. žádnou
2. 1
3. 2
4. 3

2.04 Jak vysoko je braškovská náves nad mořem?

1. 391 – 400
2. 401 – 410
3. 411 – 420
4. 421 – 430

2.05 Ve kterém roce se začaly v Braškově číslovat domy?

1. 1650
2. 1770
3. 1848
4. 1918

2.06 Kde je v Braškově přírodní amfiteátr?

1. Na návsi
2. U rybníka
3. Na stadionu Jaroslava Valeše
4. Na Háji

2.07 Která z okolních vesnic má ulici Braškovská?

1. Kyšice
2. Horní Bezděkov
3. Velká Dobrá
4. Pletený Újezd

2.08 Jak vznikl název Toskánka?

1. Zavedli jej husité
2. Po velkovévodkyni Toskánské
3. Po ostrově ve středomoří
4. Po staveništi firmy Skanska

2.09 Co bylo před 200 lety v areálu dnešního Stavimatu?

1. Ovčín
2. Panský dvůr
3. Statek pana Oplta
4. Prodejna uhlí

2.10 Z kolika svazků se skládá dodnes kronika Braškova?

1. třech
2. pěti
3. deseti
4. dvanácti

Správné odpovědi:

2.01 č.2 – D6

2.02 č.4 – šest – Na mapě najdete hřiště Na Háji, V Jezerech, Rudé armády (u rybníka). Další místa s atrakcemi pro děti jsou u Obecního úřadu, na stadionu Jaroslava Valeše, u Valdeckého rybníka.

2.03 č.3 – dvě – CAS K25 LIAZ 101 a CAS 30 TATRA T7

2.04 č.3 – 417 m n.m.

2.05 č.2 – 1770

2.06 č.4 – Na Háji

2.07 č.1 – Kyšice

2.08 č.2 – Po velkovévodkyni Toskánské – majitelce Buštěhradského panství, pod které patřil i Braškov (více na   Odkdy Toskánka? )

2.09 č.2 – Panský dvůr

2.10 č.3 – z deseti

 

Současné omezené možnosti vyžití pro děti i dospělé a útlum přímých sociálních kontaktů je nahrazován intenzivnějším sledováním sdělovacích prostředků. V následujícím kvízu si můžete ověřit znalosti, které máte o obci, ve které žijete. Možná, že se i něco nového dozvíte o její historii i současnosti, což je hlavním posláním tohoto webu.

U otázek jsou vám dány možnosti, ze kterých vyberte tu nejpravděpodobnější. S řadou z nich si poradí i školní děti. Při hledání odpovědí na některé otázky budete potřebovat mapu.

Zapište si vaše tipy, v závěru si je můžete porovnat se správnými odpověďmi.

Otázky:

1.01 Kolik má Braškov přibližně obyvatel?

1.  950 – 1000
2.  1001 – 1050
3.  1051 – 1100
4.  více než 1100

1.02 Kolik má Braškov domů s číslem popisným?

1.  395 – 400
2.  401 – 405
3.  406 – 410
4.  více než 410

1.03 Z kterého roku je první písemná zmínka o Braškovu?

1.  1249
2.  1420
3.  1655
4.  1848

1.04 S kolika obcemi sousedí Braškov?

1.  4
2.  5
3.  6
4.  7

1.05 Jakou barvu má v historickém názvu potok, vytékající z Braškova?

1.  černý
2.  bílý
3.  zlatý
4.  modrý

1.06 Kde byla v Braškově středověká tvrz?

1.  na Toskánce
2.  u braškovského rybníka
3.  u valdeckého rybníka
4.  na kopci Horka

1.07 Který dům na Valdeku je nejstarší?

1.  Hospoda
2.  Truhlářská dílna
3.  Stará hájovna
4.  Statek pana Hokůva

1.08 Co bylo před 100 lety v budově dnešní mateřské školky?

1.  Chudobinec
2.  Braškovský pivovar
3.  Statek pana Slámy
4.  Hostinec U Lípy

1.09 Ve kterém roce se začala psát nejstarší braškovská kronika?

1.  1770
2.  1828
3.  1848
4.  1918

1.10 Kolik je v Braškově památných stromů?

1.  1
2.  2
3.  3
4.  4

Správné odpovědi:

1.01 – 3   Braškov měl 1071 obyvatel k 1.1.2019 (dle ČSÚ).

1.02 – 2   V katastru nemovitostí bylo zapsáno č.p. 401 v roce 2019.

1.03  – 1    1249 je pán z Braškova uveden jako svědek na listině krále. 

1.04 – 3    Podle katastru se šesti: Velká Dobrá, Pletený Újezd, Unhošť, Kyšice, Horní Bezděkov, Družec.

1.05 – 1    Černý potok, dříve i Schwarzbach.

1.06 – 2   Pravděpodobně u hráze Braškovského rybníka – více na https://www.zbraskova.cz/2019/04/vodni-tvrz/

1.07 – 3    Stará hájovna, v roce 1770 byla na Valdeku jediným domem, dostala v Braškově č.14.

1.08 – 4   Hostinec U Lípy č.p. 19.

1.09 – 2   1. svazek obsahuje zápisy z let 1828 – 1918.

1.10 – 1    jeden – Dub letní u Valdeka – v lese u silnice Valdek – Družec, cca 1 km od Valdeka.

 

 

 

 

 

V dnešních dnech, kdy je i Braškov postižen téměř pravidelnou zimní virovou nákazou, která snad již odeznívá, je aktuální ohlédnutí do minulosti. V nedávném příspěvku ke zdravotnímu stavu obyvatelstva předešlých staletí byla zmíněna horečnatá onemocnění jako příčina úmrtí  – Chřipka v Braškově?

Statisticky významnější příčinou úmrtí, která by mohla souviset i s virovou nákazou chřipkového typu, jsou nemoci plic. Vynecháme -li tuberkulózu plic, která dřívější populace kosila docela významně, a budeme se jí věnovat v některém z dalších příspěvků k historii obce, byl často uváděnou příčinou úmrtí zánět či zápal plic, v různých dobách též nazývaný jako ochrnutí plic, selhání plic, později i bronchitida. Asi by se to dnes dalo zahrnout do pojmu respirační onemocnění, která mohou vyvolat závažnější komplikace, tedy viry v kombinaci s bakteriemi.

Mezi lety 1836 až 1911, kdy se nemoci plic výše uvedeného typu v příčinách úmrtí vyskytovaly, jich bylo v Braškově doloženo téměř 100, což je čtyřikrát více, nežli počet úmrtí na horečku ve srovnatelném období.

Zajímavé je i věkové rozložení zemřelých na zápal plic. Více než polovina zemřelých (cca 55) jsou děti do 5 let věku. Od pěti do deseti let jsou v této skupině úmrtí děti jen čtyři, do dvaceti let již žádné. Sedm je dospělých mezi dvaceti a šedesáti lety. Náchylnost seniorů k těmto chorobám se ve věkové kategorii 60 až 70 let projevila čtrnácti úmrtími a dvanáct osob zemřelo v Braškově na zápal plic ve věku nad 70 let.

Jak již bylo dříve uváděno, přesnost ve stanovení příčin úmrtí může být zkreslena u nejmladší populace zhruba do jednoho roku věku často uváděnou diagnózou „psotník“ či „slabost“ a u nejstarších ročníků „stáří“ či „sešlost věkem“, kdy skutečnou příčinou úmrtí mohla být jiná nemoc, třeba i plicní. V průběhu celého 19. století se diagnózy při úmrtí postupně zpřesňovaly v souvislosti se zkvalitňováním lékařské péče.

Jaký vliv mělo počasí na úmrtnost v důsledku plicních nemocí můžeme odvodit v následujícího grafu:

Úmrtí na onemocnění plic se sice většinou objevovala v zimních měsících, ale nikdy neměla charakter epidemie. To ovšem neznamená, že by se v minulosti Braškov vyhnul epidemiím chřipky. V pramenech pro to ale není dostatek podkladů.

V loňském příspěvku Očkování ano či ne? jste se mohli něco dozvědět o nákaze neštovic v Braškově 18. století. V dnešních dnech jsou v kurzu zprávy o koronaviru, šířícímu se z Číny. Ten asi braškovští nezažili a snad se jim vyhne i teď.  Virová onemocnění chřipkového typu ale zasahovala lidstvo jistě již odnepaměti. Jejich šíření však nebylo tak snadné, jak to umožňuje současná mobilita lidí. Ani rozpoznávání nemocí nebylo tak propracované. Až do 1. světové války se chřipka jako příčina úmrtí v dochovaných pramenech nevyskytovala, což asi neznamená, že se na ni neumíralo. Známá je až proslulá epidemie španělské chřipky, která vypukla koncem druhé dekády 20. století. Na propuknutí epidemie se tehdy jistě podepsal žalostný stav výživy obyvatel, zhoršené hygienické podmínky a válečná migrace.  

Zda se v Braškově 18. a 19. století umíralo také na chřipku se můžeme jen domnívat a tyto hypotézy se pohybují na tenkém ledě. Stručné matriční záznamy o příčinách úmrtí zmiňují v některých případech horečku, resp. horkou nemoc, což by se mohlo považovat za průvodní jev chřipkového onemocnění. Podle doložené četnosti a míst výskytu v Braškově to však nikdy nemělo charakter epidemie, jako to bylo zaznamenáno u jiných nakažlivých nemocí. Jelikož je známo, že chřipka si často své oběti vybírá mezi oslabenými jedinci, jako jsou malé děti a starci, je možné, že i některé jiné příčiny úmrtí, uváděné u těchto skupin, mohly být způsobeny primárně nákazou chřipkovým virem. U malých dětí je nejčastější uváděnou příčinou úmrtí v inkriminované době tzv. „psotník“, což je křečovité onemocnění, které mohlo být způsobeno, kromě jiných příčin, i vysokou horečkou způsobenou virovou nákazou. U starších osob se diagnostika příčin úmrtí často omezila na konstatování: stáří, sešlost, slabost a pod. Nelze ani u této části populace vyloučit, že prvotní příčinou úmrtí bylo chřipkové onemocnění. Další skupinou diagnóz, na kterých se virová nákaza chřipkového typu mohla podílet, je zánět plic, zápal plic, od konce 19. století je uváděna bronchitida. Statistika výše uváděných příčin úmrtí v Braškově minulých století si zasluhuje hlubší pozornosti, než může být uvedeno v tomto článku. Následně se o nemocech, které trápily braškovské občany dozvíte více. Ze statistik lze vyčíst i rodové dispozice k některým smrtelným chorobám, které však nemusely být genetického původu. Svou roli jistě sehrály i životní podmínky, napomáhající nákazám. Typickým příkladem je šíření tuberkulózy.

Na horečku zemřelo v Braškově za 100 let asi 25 lidí. Snad to nebyl nikdo z vašich předků, ale můžete se přesvědčit:

Jméno	Příjmení	Datum úmrtí	Věk roků	Místo úmrtí
Alžběta	Richlíková	14.3.1785	52	Braškov 10
Václav	Brebta	27.10.1785	40	Braškov 17 (dvůr)
Barbora	Najmanová	9.12.1785	35	Braškov 7
Josefa	Preslerová	10.12.1785	4	Braškov 1 (Toskánka)
Hynek	Stádník	5.1.1786	33	Braškov 27
Jakub	Kachlík	7.5.1786	3	Braškov 18
Barbora	Tichá	6.5.1791	16	Braškov 7
Václav	Burger	26.5.1798	13	Braškov 9
František	Černý	13.1.1799	32	Braškov 21
Václav	Pospíšil	4.4.1799	41	Braškov 43 (Valdek)
Marie	Pospíšilová	5.11.1799	35	Braškov 42 (Valdek)
Josef	Stádník	16.10.1801	15	Braškov 31
Tomáš	Raulich	16.8.1803	63	Braškov 18
Jiří	Blecha	31.1.1804	68	Braškov 39 (Valdek)
Teresie	Majerová	10.1.1806	55	Braškov 1 (Toskánka)
Anna	Burgrová	1.3.1806	19	Braškov 26
Josef	Raulich	10.5.1809	49	Braškov 41 (Valdek)
Ignác	Presler	9.2.1810	25	Braškov 1 (Toskánka)
Marie Magd.	Víznerová	24.4.1810	41	Braškov 6 (Toskánka)
František	Mařík	13.12.1810	6	Braškov 24
Anna	Evanová	24.12.1813	48	Braškov 31
Matěj	Osvald	31.5.1814	46	Braškov 16
Ludmila	Panenková	12.6.1814	41	Braškov 45
Josef	Švihlík	9.2.1848	41	Braškov 45
Václav	Novák	11.5.1868	46	Braškov 11

U kolika z nich byla příčinou úmrtí chřipka, se už asi nedozvíme. Podle četnosti to ale na žádnou epidemii nevypadá.

Ve veřejných diskusích se často objevuje odpor proti povinnému očkování dětí proti infekčním chorobám. Díky vyspělé zdravotní péči a vysoké proočkovanosti populace byly dřívější hrozby jako pravé neštovice, spalničky, zarděnky, spála a černý kašel silně potlačeny. V minulosti se epidemie těchto smrtelných nemocí nevyhýbaly ani Braškovu. Jak tragicky jejich rozšíření dovedlo zapůsobit si můžeme ukázat na krátké epizodě z konce 18. století, kdy na neštovice zemřelo několik dětí.

3. července 1794 zemřel pětiměsíční Matěj, syn Františka Stádníka z Braškova 31. Jeho diagnóza byla zapsána jako zarděnky, ale vzhledem k další šňůře onemocnění dětí to mohlo být i jinak. 

19. srpna 1794 zemřela v Braškově 33  ani ne roční Barbora Panenková, dcera Jakuba – na neštovice.

7. října na neštovice zemřel ve věku jeden rok a dva měsíce František, nejmladší syn Matěje Stádníka z Braškova 40.

9. října podlehl neštovicím ve věku tři a půl roku i bratr předchozího, Václav. Ze třech dětí Matěje Stádníka tak přežila jen nejstarší Marie.

15. října se o jeden měsíc nedožil dvou let František Kastner, syn Matěje z Braškova 10.

30. října  zemřela na neštovice ve věku dva roky a devět měsíců  Anna Raulichová, druhá dcera Matěje Raulicha v Braškově 41.

10. prosince byl poslední obětí epidemie neštovic v roce 1794 půlroční Jan Sláma, syn sedláka Václava Slámy z Braškova 13.

O tom, kolik dalších dětí se neštovicemi nakazilo a infekci přežilo, prameny nehovoří. V případě očkování, kdyby tehdy bylo k dispozici, by sedm dětských životů, zmařených v Braškově během šesti měsíců, mohlo být zachráněno. Dovedete si představit, že by v dnešní době mělo v Braškově sedm malých dětí během půl roku zemřít na nakažlivou nemoc?

 

 

V nedávném příspěvku Pohasnou Hvězdičky? byla zmíněna i zaniklá braškovská hospoda U Lípy. Již jen několika pamětníkům tento název něco říká. Dnes je na jejím místě daleko známější mateřská školka.

Již od počátku číslování domů v roce 1771 má stavba č. p. 19. Na níže uvedené nejstarší dochované skice z počátku 19. století (archiv ČÚZK) je objekt s nejbližším okolím zakroužkován, znatelné je černé číslo pozemku 31.

Koncem 18. století byl dům v majetku rodiny sedláka Janouška, pocházejícího z Kyšic. Jeho syn Jan narozený 1754 si vzal za ženu Barboru Raulichovou z Braškova a U Lípy se jim narodilo pět dětí. Nejmladší Anna, narozená v roce 1790, porodila v 17 letech v Braškově č. 19 nemanželskou dceru a později si vzala za muže rychtářova syna Matěje Hokůva *1791  z Braškova 12.  Po narození jejich první dcery Anny v roce 1813 se ale odstěhovali z čísla 19 na rodinný statek Hokůvů s číslem 12.

Po rodině Janoušků se stal dům bydlištěm a rodištěm desítek dětí z několika rodin, například Burgerů, Čermáků, Janovských, Linhartů, Fialů, Kukelků a Machů.

Ve třetí čtvrtině 19. století měl hospodu U Lípy propachtovanou řezník Josef Janovský z Roztok u Křivoklátu.

Dění v hospodě U Lípy v poslední čtvrtině 19. století bylo ovlivněno sňatkem kyšického rolníka Václava Kukelky s braškovskou Marií Chalupovou v roce 1873. Z rolníka Kukelky se stal až do konce století hostinský, po něm převzal živnost syn Karel.