Nově postaru 2

Zápis z veřejného zasedání zastupitelstva obce je veřejnou listinou, dokládající průběh zasedání a musí být pravdivý. Povinným obsahem je i to, o čem se hlasovalo a kdo a jak hlasoval.
V minulém článku Nově postaru jste se mohli dozvědět něco z diskuse. Teď si to můžete porovnat i s tím, co se objevilo v zápisu –  Zápis z 2. zasedání 6.3.2023 . Na žádost o zvukový záznam obec odpověděla, že jím nedisponuje. Ten diktafon zapisovatelky byl jistě rozbitý, mám s tím své zkušenosti. Pro dnešní článek není podstatné, co se z zápisu neobjevilo, ale to co tam je, a na zasedání nezaznělo. A to právě v důležité části v bodu, o kterém se hlasovalo. Jde o bod 7) :

Při přednesení tohoto bodu se sice starosta zmínil o tom , že by dotace měla být 100%, ale o cenách zakázek, uvedených v zápisu se nezmínil. On by se na to mohl někdo z pléna zeptat a od jisté doby starosta ví, že „mlčeti zlato!“. Takto už třeba sliboval i chodník na Dobrou za 9 miliónů – nakonec stál 14. Více je o tom v článku Kam se podělo 5 milionů .

Za léta sledování života v obci jsem si všiml, že když se něco utajuje, je zatím nějaké „kulišárna“. Tak se na to podívejme zblízka.

Vyřízení dotace podle programu „Nová zelená úsporám“ pro domovní instalace FVE, které vyžaduje i projektovou dokumentaci, zajišťovala obvykle dodavatelská firma. Vyřízení dotace ve smlouvě instalační firma garantovala a hodnota žádosti i s projektem byla naceněna již od 10 tisíc Kč, ty složitější případy FVE i s tepelným čerpadlem i na 20 tisíc. Můžete se o tom přesvědčit v řadě podepsaných smluv i na specializovaných webech. Například v článku Kolik stojí vyřízení dotace na FVE , kde je i seznam požadavků, které musí žádost o dotaci obsahovat.
Je pravda, že 11. výzva operačního programu ŽP si klade vyšší požadavky pro veřejné budovy, ale  má přístupný podrobný návod, jak žádost o dotaci podat. Součástí žádosti je samozřejmě i projekt FVE. Pro ilustraci náročnosti obsahu se můžete podívat například na část Vzor_energetickeho_posouzeni_FVE_OPZP , která je asi z celé žádosti nejsložitější. Z požadavků však vyplývá, že velkou většinu dokladů stejně bude muset dodat obec. Jestli je vyplnění takové žádosti nad síly uvolněné zastupitelky Ing. arch. Kateřiny Dolejšové, obcí štědře placené právě za takovou činnost, je s podivem jak hospodárně nakládá vedení obce s rozpočtem. Ty ceny za projekt a podání žádosti o dotace, schválené zastupiteli na 2. veřejném zasedání, jsou podle mého názoru nehorázné. A to nepřihlížím ještě k té odměně 1.8% z dotace.  Při ceně projekčních prací kolem 600 Kč/hod odpovídá jedna zakázka cca 340 hodinám práce, to je 8 týdnů projekční činnosti! S podivem je i to, že všechny čtyři zakázky byly přiděleny firmě, která se projektovou činností ve výstavbě nezabývá ještě ani celý rok. Podle charakteru budov kam má být FVE instalována, nepřekročí její výkon 10kWp. Ta se dnes pořizuje i s baterií za 500-600 tisíc Kč. S tepelným čerpadlem za 200 tisíc Kč tak cena projektu přesahuje čtvrtinu investice, což je zcela nepřiměřené. Zda byly vyžádány a podány nějaké konkurenční nabídky na zakázku v ceně za téměř milión Kč, jistě budou vědět zastupitelé. V Radě obce se o tom ve zveřejněných zápisech ovšem nejednalo. Stavební komise o tom jistě bude referovat v Braškovských novinách. Až bude zakázka splněná, bude zajímavé nahlédnout do dokumentace. Pokud nebude tajná.

 

 

Nově postaru

V ponurém prostředí výčepu již několik měsíců uzavřeného hostince U Chalupů se 6. února 2023 konalo 2. veřejné zasedání zastupitelstva obce Braškov. Průběh jednání potvrdil, že se ani po mírné obměně zastupitelstva z předchozího volebního období nic nezměnilo na průběhu jednání a ochotě zastupitelů naslouchat občanům v souladu se zákonem o obcích, což všichni v povolebním slibu potvrdili. Obec více než společenství občanů připomíná další z firem starosty ing. Vladimíra Drába. Zdá se, že jeho postoj k demokratickým procesům je stále ovlivněn dobou, kdy byl evidován jako tajný spolupracovník STB (více na Braškov a STB ).

V programu schůze (viz Pozvánka-na-2.-zasedání-ZO-Braškov ) byl zařazen i bod týkající se Programu rozvoje obce, zveřejňovaného i v Braškovských novinách. Mezi mnoha stavebními položkami, které tvoří jádro programu, jsou uvedeny i ty, u nichž již byla vypracována studie či dokonce vydáno stavební povolení, ale občané se nedozví, na co a jak budou jejich rozpočtové prostředky prakticky použity. Webový portál obce Braškov sice obsahuje položku „Projekty obce“, ale navzdory desítkám zastupitelstvem schvalovaných projektů za stamilióny korun se tam o nich vůbec nic nedozvíte.

Jedním z uvedených projektů je „Rekonstrukce ul. V Zátiší“ na Valdeku, která by si ji po letech čekání určitě zasloužila. Zajímavý je vývoj předpokládaných nákladů na realizaci. V červnu 2018, kdy již bylo na akci vydáno stavební povolení a manažerem projektu byl František Haas, stavební projektant a místostarosta obce, byly náklady stanoveny na 1,1 mil. Kč. V červnu 2021 byla pro stejné náklady zamítnuta dotace. V prosinci 2021 obec uvádí, že se bude na částku 1,1 mil. Kč opět žádat o dotaci. V červnu 2022 se na stejný rozsah prací plánovaná cena náhle zvýšila na téměř 4 milióny Kč a tak to schválilo i zastupitelstvo v březnu 2023. Je pravdou, že statistiky u podobného druhu staveb uvádějí až 40% nárůst cen v posledních třech letech. Z toho vychází odůvodněná cena cca 1,5 mil. Kč.
Proč se nárůst ceny z 40% vyhoupl na téměř 400% snad nemohla způsobit žádost o dotace! Na dotaz se přítomný manažer projektu, stavební ing. Doksanský ani po vyzvání tazatelem nevyjádřil a slova se ujal starosta obce s následujícím odůvodněním:
„Uváděné ceny jsou jen hrubými odhady, které dělají neodborníci. Ceny se zvýšily dvakrát, třikrát, někdy i čtyřikrát a stavět budeme, jen když na to budou peníze.“
Že se bez peněz stavět nedá, není překvapující. Ty násobky zdražování ale neodpovídají oficiálním statistikám a je s podivem, že by žádost o dotaci nemusela být doložena rozpočtem stavby. Nebo se snad rozpočet a smlouva s dodavatelem upravuje podle přidělené dotace? Už v minulosti vznikly s cenami nesrovnalosti (viz Kam se podělo 5 milionů ) a chtělo by to například v Braškovských novinách bližší vysvětlení. Aby bylo jasno, zda obec řídí stavební odborníci, jak o sobě někteří tvrdí, či jen amatéři, kteří si milióny vycucávají z prstu za nemalé odměny z obecního rozpočtu.
V případě rekonstrukce ulice V Zátiší se stejně po obci šeptá, že pokud to nebude alespoň za 5 Mega, nemá to šanci. Uvidíme.
Vedení obce miluje stále větší kulatá čísla, více o tom v článku  S jídlem roste chuť .

2. veřejné zasedání zastupitelstva obce Braškov se proslavilo i v dokumentech okresního soudu v Kladně. Ten ve svém usnesení rozhodl, aby se v rámci diskuse ing. Petr Vacek omluvil za nepravdivé výroky, pronesené na zastupitelstvu dne 13.5.2019 vůči diskutujícímu ing. Jiřímu Horníkovi. Šlo o neodůvodněné nařčení ze „získání vlastnického práva k přístupové cestě podloudným způsobem“ a „stavbě domu na ukradeném pozemku“. Zastupitel Ing. Petr Vacek se ale ze zasedání omluvil. 
Osočování z jeho úst snad vzniklo jako jedna ze zastrašovacích metod jako z dílny STB po vznesení dotazu na průběh veřejné zakázky. Dále jím bylo vyhrožováno i násilím na majetku tazatele, který byl druhý den poničen. O průběhu a následcích bouřlivé diskuse pojednávaly články  Necenzurovaný zápis 2.částSpeciální operace v Braškově .
Je smutné, že tehdejší místostarosta ing. Petr Vacek nebyl ochoten se vypořádat se lživými nařčeními diskutujícího ing. Jiřího Horníka mimosoudní cestou a muselo dojít až k soudnímu jednání, kde teprve před soudcem přiznal nepravdivost pomluv. Současně se písemně omluvil ing. Jiřímu Horníkovi za to, že jej označoval za bývalého příslušníka STB, což se nezakládalo na pravdě – asi si popletl osoby v okolí.
Ta neoprávněná nařčení souvisela s tím, že si určité skupiny stále brousí zuby na uchvácení vlády nad cizím majetkem – přístupovou cestou k pozemku manželů Horníkových. Krajský soud i Krajský úřad Středočeského kraje však již dávno rozhodl o veřejné nepřístupnosti tohoto soukromého pozemku a tedy jedině majitel má právo z něj vykázat nepovolané osoby. Ctění zákona se však v Braškově nenosí – sliby jsou chyby a tak i někteří zastupitelé se projevují jako mafie, neuznávající zákony, které se jí nehodí. Bylo to vidět i na zasedání, kde se mi starosta snažil neoprávněně zabránit v  přednesení informace o vypořádání sporu s ing. Vackem rámci bodu programu – diskuse. Více se o tom jistě dočtete v zápisu ze schůze, který obec zveřejňuje na svých webových stránkách. Komunikace s veřejností je součástí jednoho miliónového obecního projektu s názvem „Přívětivý úřad Braškov“. Jelikož na něj teprve bylo zažádáno o dotaci, je to asi vedení obce bez dotace zakázáno aplikovat?

Přístup vedení obce k zákonnosti a komunikaci s občany se promítl i do mého druhého diskusního příspěvku ve kterém jsem se dožadoval vysvětlení, jak obec reagovala na moje tři podněty, písemně jí zaslané v říjnu 2022. Podle zákona má obec podněty a připomínky občanů řešit nejpozději do 60 dnů, což se nestalo. Ani na veřejném zasedání jsem se žádné odpovědi nedočkal. Jsem zvědav, jak bude v zápisu zaznamenáno starostovo úporné mlčení.
Jistě bude možnost vás informovat o dalším průběhu veřejných zasedání zastupitelstva. Skutečně občanům přívětivé obce již přenášejí jejich průběh online. Jistě by to bylo pro braškovské obyvatele poutavější, nežli přenosy z parlamentu. Ta místní jednání totiž netrvají déle než 30 minut. Některé pokusy o videozáznamy z jednání v Braškově jste mohli vidět i na tomto webu:

5. veřejné zasedání – videoSvatozář nebo lhář?

Ač byly pořízeny zcela v mezích zákona, setkaly se s nevolí zastupitelů. Asi víte proč. Propaganda a skutečný život se někdy značně liší.

Nemanželské děti – 18. století – 02

Po druhé dekádě 18. století nastala v unhošťské farnosti změna v zápisu nemanželských dětí do matriky narozených. V předchozí dekádě Nemanželské děti – 18. století – 01 a ještě po celou druhou dekádu byly děti z manželského i nemanželského lože zapisovány ve společné řadě. Příkladem může být zápis z 18.2.1716:

Jako nelegitimní dítě byla pokřtěna Kateřina matky Kateřiny Holečkové. dcery zesnulého Leonarda Holečka, poddaných Kolowratů.

V té době se začaly objevovat náznaky změn v přístupu církve ke křtům nemanželských dětí. Z úmrtních zápisů je patrné, že některým dětem z nemanželského lože se dostalo církevního pohřbu, ale již nebyly pokřtěny při narození. Například u nemanželské dcery Zuzany Černé z Braškova,  Barbory, která zemřela jako tříletá 13.11.1724, žádný záznam o křtu neexistuje. Podobně je tomu u několika dalších zemřelých v té době.

Podstatný zlom nastal v roce 1722, kdy nemanželské děti byly zapisovány odděleně od těch legitimních ve zvláštní části matriky narozených. Ani církev však zřejmě neměla jasno, co do této vyhrazené části patří:

Škrtání a doplňkové nadpisy v matrikách jsou celkem raritní. Ani ten opravený nadpis „Quorum Pater ignoratur“ – kteří mají neznámého otce, však nevystihl rozmanitost následujících zápisů. Proto je tam asi dodatečně nesměle připsáno „illegitimi thori“ – nemanželské lože. Přeškrtnutý nadpis jsem raději neluštil, pokud vás to zajímá, tak se o to pokuste.

Hned první zápis v této části matriky je trochu kontroverzní (Matrika Unhošť 03, sc. 374), protože legalita nebyla přiznána Dorotě Svobodové, která se narodila jako pohrobek vdově po zemřelém Pavlu Svobodovi z Červeného mlýna. Z mnoha dalších zápisů o pokřtění nemanželských dětí vybereme ještě několik zajímavých z období do roku 1730:

Dne 19.3.1727 se narodila a 20.3. byla pokřtěna Lutgardis  z nemanželského lože, otcem byl určen Václav Kopřiva, matka Magdalena Weitingrová. Událo se to na kyšickém mlýně a zda byl Kopřiva biologickým otcem, či šlo o snahu legalizace dítěte, je zahaleno tajemstvím. Dítě získalo zajímavé jméno po své kmotře panně Lutgardis Flekové z Unhoště.
Z dalšího nemanželského styku a to s vojákem, se narodila dokonce dvojčata. Dne 4.10.1727 byla pokřtěna jako Jan Kryštof a Ludmila. Matka byla Kateřina, dcera zemřelého Jana Kastnera z Braškova. Otcem byl voják. Zda to byl Jan Michl, který byl dětem za kmotra, se můžeme jen domnívat:

Jan Kryštof zemřel 8.4.1728 a Ludmila se pravděpodobně dožila dospělosti.

O tom, že se hřešilo i mezi vrchností a obětí bylo často služebnictvo, hovoří i literatura. Z následujícího zápisu si můžeme dovodit, že otec Rosiny Teresie, narozené a pokřtěné jako nemanželské 7.3.1730 v Unhošti, nebyl asi poddaný. Matkou byla Anna Strychová, poddaná urozenému panu hraběti z Custoss? O tom, že nešlo o jen tak obyčejné dítě svědčí kromě kmotry i seznam dalších svědků křtu:


Kmotrou byla urozená panna Rennerová, dcera Grofa Pana Víta Ferdinanda Rennera, unhošťského měšťana. Za svědky byli Jan Ebert a Jan Hromada, synci z Unhoště, Jan Francz hrnčíř, panna Barbora Řebíčková, dcera měšťana a radního Řebíčka. Mezi svědky křtu byly i služky z usedlosti velectěné komtesy de Custoss Zuzana Štolbová a Kateřina Wurdowá.
křest nebyl svěřen místnímu faráři, ale Františkánům z Hájku.

Nemanželské děti – 18. století – 01

Ani v 18. století, kdy sílil vliv církve a poddaným se utahovaly šrouby nejen ze strany vrchnosti, se nepřestalo hřešit a řada dětí se v rozporu se zásadami církve  a desaterem božích přikázání narodila mimo manželství. Kolik z nich nebylo pokřtěno se zjistit nedá, ale pokřtěných dětí bez udaného otce bylo v první polovině 18. století na unhošťské farnosti jen za prvních 10 let 29. To je množství srovnatelné s četností křtů nemanželských dětí ve druhé polovině 17. století – Nemanželské děti – 17. století
Narození a pokřtění v počátku 18. století jsou zapsáni v matrice Unhošť 02, dostupné i elektronicky na https://ebadatelna.soapraha.cz/d/13322/4. Kniha byla již od roku 1697 vedena v latině.

Farářem byl v té době až do roku 1723 kněz Václav Josef Braumhauský a i z jeho strohých zápisů se dá vyčíst mnoho zajímavého o křtu nemanželských dětí. Hned počátkem roku 1701 jsou uvedeny dva zápisy:
27.2.1701 nemanž. syn z Kyšic
28.4.1701 nemanž. syn z Unhoště
V květnu následují ve dvou dnech za sebou křty nemanželských dětí v Braškově. Dne 22.5.1701 byl pokřtěn syn Josef matky Ludmily Stádníkové a hned následující den se konal dodatečný křest za tzv. nouzový křest nevysvěcenou osobou, tolerovaný obvykle při porodu dítěte, které by se asi řádného křtu nedožilo:

Eva Stádníková byla pravděpodobně porodní bábou. V té době se to ale v matrikách neuvádělo tak, jak tomu bylo v pozdější době (viz Porodní báby 19. století ).

V následujících letech byla četnost křtů nemanželských dětí podobná:
28.3.1702 nemanž. syn z Unhoště
27.5.1702 nemanž. dcera z Unhoště
7.7.1702 nemanž. syn z Unhoště
1.8.1702 nemanž. syn z Unhoště
14.1.1703 nemanž. dcera z Unhoště
22.3.1703 nemanž. dcera z Unhoště
2.9.1703 nemanž. dcera z Braškova
21.9.1703 nemanž. dcera z Kyšic
20.3.1704 nemanž. syn z Unhoště
7.11.1704 nemanž. syn z Braškova

Výjimečně se vyskytl i křest nemanželského dítěte, u kterého byl uveden i otec:

Zápis je zajímavý i tím, že nemanželské dítě Václav, které se narodilo 6.8.1705 adjunktovi braškovského myslivce Martinu Mužíkovi a Dorotě, dceři váženého braškovského občana Václava Hosera, bylo legitimizováno hraběnkou Martinicovou, sídlící na Smečně. Bylo to zřejmě pod příslibem otce, že si svobodnou matku vezme za ženu. Sňatek obou se skutečně konal, ale nevěsta si musela počkat až do 6.11.1706. Osud jim pak dopřál druhého syna Josefa v roce 1713. 

Z některých křtů není zcela jasné, zda se nemanželské dítě narodilo matce svobodné či vdané či vdově – nazvána je nehodnou ženou:

Během první dekády 18. století se ještě narodila řada nemanželských dětí, pocházejících z různých míst unhošťské farnosti i mimo ni:
16.8.1705 nemanž. syn z Unhoště
18.10.1705 nemanž. syn z Kyšic
5.1.1706 nemanž. syn z Unhoště
10.1.1706 nemanž. syn z Hostouně
21.3.1706 nemanž. dcera z Unhoště
24.2.1707 nemanž. dcera z Unhoště
23.7.1707 nemanž. dcera z Braškova
1.12.1707 nemanž. dcera z Braškova
26.2.1709 nemanž. dcera z Pleteného Újezdu
7.11.1709 nemanž. dcera z Unhoště
12.8.1710 nemanž. dcera z Unhoště
21.9.1710 nemanž. syn z Unhoště
16.10.1710 nemanž. syn z Unhoště

Řadě mimomanželských dětí se sice dopřál křest, ale některé ani nedostaly jméno. U matek bylo často neznámé příjmení, jako například v zápise z 26.2.1709, kdy byla matce Alžbětě N. z Pleteného Újezda pokřtěna dcera, jejíž jméno se do matriky nedostalo: 

Osud takových dětí, pokud vůbec přežily, nebyl záviděníhodný.

 

Nemanželské děti – 17. století

V matričních knihách unhošťské farnosti je zachována řada zápisů o narození dětí mimo manželství. O porodnosti v 19. století a porovnání počtu narozených v manželství a mimo ně, bylo pojednáno v článku Porodnost v 19. století. V následujících částech článku jsou použity skeny z matriční knihy Unhošť 01, přístupné dálkově ve Státním oblastním archivu v Praze.

Ve výše uvedeném zápisu, pocházejícím z počátku evidence křtů v unhošťské farnosti, se uvádí, že 26. března 1662 byl pokřtěný syn Jiřík místním farářem Ottichem (viz Jan Jindřich Ottych z Dobřan – 1. částJan Jindřich Ottych z Dobřan – 2. část  )  v chrámu páně unhošťském „incerti parentny“, to je neznámých rodičů z Červeného Oujezdce. Na místě zápisu, kde se obvykle uvádějí kmotři či svědci křtu, jsou uvedeni:
Kateřina, děvečka služebná ze zámku a Dorota, též služebná ze zámku, Matěj, pacholek z Oujezdce, Jan Šubr ze dvora Pana Pana nejvyššího sudího (pozn. red. Kolowrat) z Města Unhoště.
O dalším osudu dítěte se ze zápisu o jeho křtu nedozvíme. Pozice těch čtyř osob, uvedených v závěru zápisu, není přímo zapsána tak, jak se to obvykle dělo u pozdějších křtů. Lze se domnívat, že byly považovány za kmotry, jejichž úlohou bylo se postarat o další zabezpečení dítěte. 
V období prvních dvou let zápisů křtů jsou uvedeni neznámí rodiče ještě v těchto případech:
8.4.1662 dcera neznámých rodičů z Unhoště, kmotři jsou již výslovně uvedeni, stejně jako v následujících zápisech:
15.10.1662 neznámí rodiče, Unhošť
14.11.1662 neznámí rodiče, Unhošť
12.3.1663 neznámí rodiče, Unhošť
23.9.1663 neznámí rodiče, Unhošť

Zda šlo u pokřtěných dětí neznámých rodičů o nalezence, či jméno padlé matky si farář netroufl zapsat do posvátné knihy, nelze s jistotou určit. U dalších křtěných dětí od roku 1664 je však i u dětí bez uvedeného otce jméno matky zapisováno, jako například:

24. září 1664 pokřtěna dcera Kateřina Anny služebný (N – bez příjmení) děvečky, sloužící u Pana Michala Škvora, souseda zdejšího …

Zlomovým zápisem, dokládajícím postupný názorový vývoj církve při uvádění rodičů nemanželských dětí je následující záznam:

Zápis již uvádí jméno matky Doroty, ale v poznámce NB je uvedeno
incerti parentis = rodiče neznámí. S trochou nevědecké fantazie si můžeme dovodit, že šlo o dítě jakéhosi cizince se služkou snad ze zájezdního hostince na budoucí Toskánce. Dva kmotři jsou z Pleteného Újezda. V pozdější době jsou případy porodů nemanželských dětí na Toskánce lépe doložené, například v závěru článku Toskánka 19. věku (1) .

Že křty nemanželských dětí nebyly ve druhé polovině 17. století nic neobvyklého, svědčí následující seznam: 

13.5.1665 nemanž. dcera služebné děvečky rytíře z Olbramovic
30.5.1665 nemanž. dcera služebné děvečky Unhošť
31.5.1665 nemanž. dcera služebné děvečky Unhošť
16.12.1665 nemanž. syn podruhyně Pletený Újezd
10.10.1666 nemanž. dcera z Lidic
14.2.1667 nemanž, syn z Dolan
4.11.1667 nemanž. dcera z Unhoště
7.6.1668 nemanž. syn z Unhoště
4.1.1671 nemanž. syn z Malé Dobré
20.4.1671 nemanž. dcera z Unhoště
23.5.1671 nemanž. dcera z Unhoště
20.4.1672 nemanž. syn z Unhoště
5.3.1673 nemanž. syn z Kyšic
20.5.1674 nenanž. dcera z Unhoště
19.8.1674 nemanž. dcera z Přítočna

Farář se nad bezbožností oveček odreagoval i trochou humoru:

Do konce 17. století bylo v Unhošti pokřtěno ještě dalších 63 nemanželských dětí. Pocházely převážně z Unhoště, ale i z Dolan, Braškova, Lidic, Pleteného Újezda, Přítočna, Kyšic, mlýna Čertovského i Markovského – prostě se hřešilo všude. Ale církev dovedla odpouštět a neviňátkům dopřála svátost křtu. 

 

 

Teprve uvidíme

První letošní příspěvek je poohlédnutím za dobou dávno minulou, se kterou ale najdeme mnohé paralely. Abyste byli v obraze, tak si prosím nejprve přečtěte loňský článek Počasí, válka, cholera, na který navážeme.

Výkyvy počasí neminuly ani naše předky, kteří neměli o globálních změnách klimatu ani potuchy. Jejich obzor končil podle neznámého písmáka někde u Stehelčevsi, ostatní informace měli jen z doslechu, což se příliš neliší od dnešních sociálních sítí. Setí jařin se tehdy řídilo počasím, které dnešní agrotechnické lhůty zřejmě tolik neovlivňuje. Alespoň v okolí Braškova jsem zatím žádný secí stroj neviděl. Jak se to vyvine na jaře? Teprve uvidíme.

S válkou je to podobné. Tehdy Franz Josef I. válčil s Prusy, dnes je válka s Rusy. Do války se místo povozů a koní posílají tanky a děla. Snad také nehrozí, že by se sem nakvartýrovali (P)rusové. Prý tu válku vyhráváme. Jak se to vyvine na jaře? Teprve uvidíme.

Že každá válka decimuje hospodářství je možné vycítit i ze zápisků písmáka. Dnes jsme si život zpestřili inflací a energetickou krizí, jejichž počátky, vzniklé již více než před rokem, válka pěkně přikrmila. S energiemi to měli předci jednodušší – uhlí považovali za zlatý důl – více v článku Energie v 19. století. Jak se to vyvine na jaře? Teprve uvidíme.

Zavlečených nemocí jsme si také užili, snad stejně nebezpečných, jen se jinak jmenují. Už se ale nedozvíme, kdo na ně v Braškově zemřel. Informace si chráníme tak, že se brzy ani nebudeme znát jmény. Google o nás ale ví všechno. Oživujeme cenzuru, Metternich by nám tleskal, Karel Havlíček Borovský by si zase mohl balit kufry. Zato si můžeme svobodně vybrat mezi řadou sexuálních orientací. Jak se to vyvine na jaře? Teprve uvidíme.

Za půldruhého století jsme ve vývoji společnosti hodně pokročili, ale ty pohromy se stále vracejí. Počasí, války, nemoci, bída střídající prosperitu. Jedné ze současných pohrom byli ale naši předkové ušetřeni – prezidentských voleb.  Pavel fór prezident – aneb vrána k vráně sedáJak se to vyvine na jaře? Teprve uvidíme.

 

Archiv 2022

V roce 2022 byly zveřejněny články:

Počasí, válka, cholera

Kam se podělo 5 milionů

Pastouška 

Chlívek

Domkáři

Neuznané výdaje 1828

Energie v 19. století

Víra v 19. století

Válečné zásobování

Pytláci v Braškově

Kriminalita v 19. století

18. století – úmrtí 01

S jídlem roste chuť

Speciální operace v Braškově

Braškov a STB

18. století – úmrtí 02

Volby 2022 – kandidátky

Volby 2022 staronoví kandidáti

Volby 2022 v české vesnici

Volby 2022 – jak dál?

Volby 2022 po staru

18. století – úmrtí 03

Matriky oddaných 01

Pavel fór prezident – aneb vrána k vráně sedá

Vícečetné porody 1. část

Vícečetné porody 2. část

Archiv 2022

Články z roku 2021 najdete na

Archiv 2021

Články z roku 2020 najdete na

Archiv 2020

Články do roku 2019 najdete na

Stokrát zbraskova pro Vás

Vícečetné porody 2. část

Porodnost dvojčat na Unhošťsku se ve druhé polovině 17. století mírně překračovala statistický předpoklad, uváděný v článku Vícečetné porody 1. část . Z přibližně 1400 narozených dětí mezi lety 1662 a 1700 bylo 19 dvojčat, což je 1,35%, tedy více, nežli běžně uváděné průměrné jedno procento.
Pokud jste si přečetli seznam narozených dvojčat, mohli jste si všimnout řady jejich úmrtí již v době prvního dne života. I další vývoj porod přeživších novorozenců nesl s sebou velká rizika. Téměř nulovou šanci měla dvojčata narozená z mimomanželského vztahu. Tato sociální nevýhoda měla ovšem velký vliv i na přežití jedináčků. Pokud stigmatizovanou matku nepodržela rodina, pro kterou to byla velká potupa, nepřežily její děti a často ani ona sama. Jedna z životních tragédií z poloviny 18. století byla zaznamenána v závěru článku Porodnost v 19. století .
Mírný pokles narozených dvojčat byl zaznamenán v první čtvrtině 18. století. Z jejich následujícího přehledu si můžete najít podrobnosti v uvedené matrice narozených unhošťské farnosti, dostupné na stránkách SOA Praha:

8.4.1702 Adam a Eva Regneltovi z Braškova (nar. Unhošť 02, sc. 63)

22.3.1703 František a Marie Hřebíčkovi z Unhoště (nar. Unhošť 02, sc. 77)

29.1.1704 Alžběta a Veronika Duškovi z Unhoště (nar. Unhošť 02, sc. 90)

25.12.1709 Barbora a Štěpán Kopřivovi z Kyšic (nar. Unhošť 02, sc. 179)

27.6.1710 Barbora a Anna Hompochovi z Unhoště (nar. Unhošť 02, sc. 186)

10.1.1713 Veronika a Jana Forejtovi z Unhoště (nar. Unhošť 02, sc. 225)

22.7.1719 Jakub a Laurentij Khumter z Braškova (nar. Unhošť 03, sc. 46)

5.3.1722 Jan a Josef Tichý z Velkého Přítočna (nar. Unhošť 03, sc. 69)

4.10.1727 Jan a Ludmila Kastnerovi z Braškova (nemanž. nar. Unhošť 03, sc. 377)

Vysokou dětskou úmrtnost a obzvláště dvojčat i u rodin, které nepatřily k těm nejchudším, si můžeme ukázat na příkladu rodiny kyšického sedláka Matěje Kopřivy a jeho ženy Anny z rodu Hlaváčků. Po sňatku 21.5.1690 se jim narodilo 13 dětí:

Anna se provdala jako Pibelová (*9.3.1691 – ?)
Vilém Kopřiva se dožil dospělého věku, měl 2 děti (*26.5.1692 – ?)
Alžběta Kopřivová (*17.8.1693 –  +před 1695)
Alžběta Kopřivová (*20.3.1695 – ?)
Matěj Kopřiva (3.2.1697 – ?)
Jakub Kopřiva (19.7.1699 – 26.6.1700)
Marie Magdalena (Mandelýna) Kopřivová (5.6.1701 – 25.7.1701)
Ondřej Kopřiva (20.11.1702 – 24.5.1754)
Vít Kopřiva (24.5.1705 – ?)
Václav Kopřiva (18.8.1706 – ?)
Jan Vít Kopřiva (13.6.1708 – ?)
Barbora Kopřivová (25.12.1709 – 23.5.1710)
Štěpán Kopřiva (25.12.1709 – 1.1.1710)

Z nich se téměř polovina nedožila dospělého věku, poslední dvě děti byla dvojčata, první děvče se dožilo pěti měsíců a druhý chlapec přežil jen 6 dní.
Podobně se ze sedmi dětí Kryštofa Khumtera z Braškova šest dospělého věku nedožilo. Z dvojčat prvorozený Jakub se dožil 11 dní, druhý Laurentius zemřel dva dny po porodu a musel být pokřtěn až posmrtně, kmotrem mu byl syn hostinského Ondřej Kouba.

A jak to bylo u vícečetných porodů s trojčaty? V unhošťské farnosti nejsou v  uváděném období žádná doložena. Nejstarší známý záznam z okolních obcí je z Družce z roku 1821.  Tehdy se tam 12. června narodili Josef, Petr a Kateřina Moravcovi z Družce 11 (matrika Družec 09, sc. 7).

Prvorozený z trojčat, Josef Moravec zemřel 24. července na psotník, Kateřina 3. září též na psotník, což byla tehdy běžná diagnóza při úmrtí malých dětí – více v článku Chřipka v Braškově? .
O osudu Petra Moravce, přeživšího „tříčete“ není nic známo.

 

Vícečetné porody 1. část

Unhošťské matriky nám od poloviny 17. století umožňují nahlédnout na základě objektivních záznamů do života tehdejších obyvatel. Pro demografický výzkum jsou cenné údaje o porodnosti. Dílčím způsobem bylo na tomto webu pojednáno o porodnosti v 19. století zejména v článcích Porodnost v 19. stoletíPorodní báby 19. století  a  Bude Braškov bez lidí?
Zajímavostí ve statistikách porodnosti jsou vícečetné porody.  Běžně se uvádí, že dvojčata se podílejí cca na 1 % populace, z toho jednovaječná jsou asi 0,3 % populace. Zda se narodila dvojčata jako jednovaječná se nedozvíme ani ze současných matrik, tak to oželíme i v těch ze 17. století. Přesto se v nich často uvádí víc dat, nežli dnes, některá podstatná ale zase chybí. Zajímavostí takových zápisů je například následující křest dvojčat, kdy chlapec a dívka měli podle svého pohlaví i odlišné kmotry, chybí ale křestní jméno dívky:

 

V archivu SOA Praha, přístupném z Internetu, si můžete najít i další podrobnosti o dvojčatech pokřtěných v unhošťské farnosti do konce 17. století. V závorce je uvedeno označení matriky a číslo scanu, na kterém se záznam nachází.

17.3.1665 Adam a Eva Trnkovi z Unhoště (nar. Unhošť 01, sc. 43)

28.9.1674 Václav a Kateřina Pokorných z Unhoště (nar. Unhošť 01, sc. 161)

10.2.1676 Alexandr Kožený, druhé jméno neuvedeno, z Braškova (nar. Unhošť 01, sc. 171)

17.9.1678 Matouš Precle, 18.9. Alžběta z Kyšic (nar. Unhošť 01, sc. 197)

31.7.1681 Vilém a Vavřinec Majerovi z Unhoště (nar. Unhošť 01, sc. 222)

24.12.1683 Adam a Eva z Unhoště (nar. Unhošť 01, sc. 237)

14.2.1684 Matěj a Řehoř Tichý z Pleteného Újezdu (nar. Unhošť 01, sc. 239)

8.10.1684 Adama Eva Hompochovi z Unhoště (nar. Unhošť 01, sc. 244)

25.1.1687 Pavel a Jan Jelínkovi z Velkého Přítočna (nar. Unhošť 01, sc. 261)

21.3.1687 Marie a Alžběta Blažkovi z Unhoště (nar. Unhošť 01, sc. 263)

7.10.1687 Martin a Kateřina Shejbalovi z Kyšic (nar. Unhošť 01, sc. 266)

4.3.1688 Václav a Josef Hoškovi z Unhoště (nar. Unhošť 01, sc. 270)

6.2.1691 Petr a Dorota Koroptvovi z Malého Přítočna (nar. Unhošť 01, sc. 302)

10.4.1692 Vojtěch a Jiří Jelínkovi z Velkého Přítočna (nar. Unhošť 01, sc. 303)

22.3.1699 zemřely dvě děti děvečky zmrhaný Doroty Bohatý (úmrtí Unhošť 01, sc. 383)

30.1.1700 pastýře Bernarda Jiskry z Velkého Přítočna, František pohřben 30.1.1700

16.8.1700 Anna a Marie Kunrátovy z Braškova (úmrtí Unhošť 01, sc. 390)

14.10.1700 dvojčata Matouše Víznera z Pleteného Újezda (úmrtí Unhošť 01, sc. 391)

22.12.1700 Tomáš a Adam Vyšínovi z Dolan (nar. Unhošť 02, sc. 43)

 

V dalším pokračování přehledu o vícečetných porodech v unhošťské farnosti se podíváme do počátku 18. století a jak to bylo s trojčaty.

 

Pavel fór prezident – aneb vrána k vráně sedá

Již několik dní visel na pouličních nástěnkách v Braškově plakát oznamující občanskou debatu s prezidentským kandidátem generálem Petrem Pavlem. Akce se konala v sále hostince U Chalupů, který zkrachoval v červenci tohoto roku. Hostinec  vlastní Braškovský pivovar a.s., ovládaná braškovským starostou Drábem. Ten pozval kandidáta s manželkou nejprve na jeho býčí farmu v nedalekém Dolním Bezděkově, kde bydlí. O tom podrobně informuje Michaela Rambousková a David Neff na Seznamu Zprávy v článku Pavel nechce opakovat Drahošovu chybu, vyráží i na venkov 

Oproti před pěti lety konané předvolební návštěvě neúspěšného prezidentského kandidáta Drahoše v Braškově se současná kampaň konala v daleko velkolepějším duchu. Začala oproti programu se značným zpožděním a bez omluvy asi 120 čekajícím hostům přeplněného sálu braškovského hostince, kteří Petra Pavla přivítali potleskem. Generálové jsou ale navyklí uplatňovat svoji převahu, a ne se omlouvat.  Ani růže pro přítomnou manželku kandidáta se vody nedočkaly. Posuďte sami, zda majestátněji působí pan generál, nebo sousedící bronzový Franz Josef I, který je idolem starosty Drába.

Režisér Václav Marhoul v úvodní hodině moderoval divadelní představení, ve kterém nadhazoval kandidátovi jakoby nečekané otázky, na které dotazovaný bravurně odpovídal. Podle sdělení moderátora byly předem vyloučeny dotazy týkající se předlistopadové minulosti generála Pavla s odůvodněním, že vše již bylo dostatečně medializováno. Prostě i demokratická diskuse může mít svou tlustou čáru, oddělující přístup ke kostlivcům ve skříni. Odpovědi byly odměňovány frenetickým potleskem velké části publika, které zrovna nedrželo v ruce párek či skleničku s vínem. Zvláště se oceňovaly škodolibé poznámky moderátora k protikandidátům a končícímu prezidentovi na vozíku.

Ve druhé hodině byl dán prostor občanské diskusi. Autocenzura a oddanost mainstreamovým názorům už i v Braškově dosáhla úrovně za normalizace, takže dotazy byly vesměs instantní. Z asi dvacítky otázek ve smyslu: „pane generále, jak pečujete o svoji kondici – neradi bychom, abyste skončil na vozíku“ si vzpomínám jen na dvě, které trochu z řady vybočovaly. První dotaz mladé paní z první řady, která byla zřejmě příslušnicí ozbrojených sil, se týkal očkování proti Covidu. Stěžovala si na to, že se musí nechat povinně vakcinovat, aby neztratila zaměstnání. Reakce prezidentského kandidáta byla trochu nejistá, ale v podstatě konstatoval nutnost se podřídit nastaveným pravidlům. Ve druhém příspěvku se tazatel ptal, zda šlo zabránit válce na Ukrajině zárukou nerozšiřování NATO dále na východ, o čemž četl na Internetu. Z obšírné odpovědi generála jsme se v podstatě dozvěděli, že už on se osobně snažil získat od Ruska bezpečnostní záruky, které by střetu zabránily, ale ze strany Ruska nebyla vůle k ústupkům. Tazatel pak poděkoval za odpověď a provedl sebekritiku, že vůbec mohl  uvažovat o pravdivosti hypotézy z Internetu a označil ji za HOAX.
Do diskuse jsem se přihlásil s dotazem, který nečekaně způsobil rozruch v sále. Dotaz zněl asi takto:

„Pane kandidáte, jmenuji se Jiří Horník a jsem místní občan. Ve Vašem předchozím vystoupení mě zaujala úvaha o vypořádávání se s minulostí. Mohu Vás ujistit, že Vaše angažovanost za minulého režimu nebude mít negativní vliv na Vaši volitelnost u většiny místních občanů. Usuzuji tak podle toho, že místní starosta Dráb, který je evidován jako bývalý Tajný spolupracovník STB, dlouhodobě získává v komunálních volbách nejvíce preferenčních hlasů.“
Teď musím trochu odbočit, neboť jsem byl překřikován z hloučku přívrženců drábovy rodiny. Pochytil jsem větu „to není pravda …„. Pokud mysleli ty preference, ať se podívají do publikovaných výsledků voleb v obci Braškov. Pokud mysleli tu oddanost STB, tak ať navštíví archiv bezpečnostních složek, ve kterém je současný starosta Dráb uveden jako tajný spolupracovník STB ve funkci důvěrník:

Kandidátovi na prezidenta se ale rozvášněnou část publika podařilo uklidnit a znovu mi předal slovo, abych mohl dokončit otázku:

„Jaký je Váš postoj k lustračnímu zákonu zejména v souvislosti s tím, že vláda nedávno navrhla, aby se vztahoval i na členy vlády. Druhý dotaz bych měl k tomu, zda byste připustil, aby v kanceláři prezidenta republiky byly zaměstnány osoby, které mohou být negativně spojovány s komunistickým režimem.“

Kandidát se k dotazům postavil zodpovědně a svoje stanoviska obšírně zdůvodňoval, takže následný text je zjednodušený. Změnu lustračního zákona nepodporuje z důvodu, že se má účelově dotýkat pouze jedné osoby.
(Poznámka redakce: Vládní návrh změny byl sice zaměřen proti Babišovi, ale pokud by generál ve výslužbě neuspěl při volbě prezidenta, měla by se oblíbená ministryně obrany strachovat o své místo.) 
Dále se podrobně vyjádřil k lustračnímu zákonu a odvolal se na diskusi vedenou na půdě Úřadu pro vyšetřování zločinů komunismu. Údajně se odborníci přiklánějí k tomu, že by každý měl být posuzován ne jen podle jeho dřívější angažovanosti, ale i podle toho, zda ve své porevoluční činnosti ctí a rozvíjí zásady demokratické společnosti.
K dotazu na personální obsazení prezidentské kanceláře se stručně vyjádřil ve smyslu, že angažovanost v bývalém režimu je neurčitý pojem a nedá se jednoduše komentovat.

Po hodině dotazů z publika byla debata ukončena. Po stránce moderátorské jí nelze nic zásadního vytknout. Nad obsahem odpovědí je třeba se zamyslet. Na to by si každý z přítomných měl udělat čas, aby uvážil, koho a co vlastně bude volit.

Můj dojem je, kandidát naznačoval, že podporuje tichou revoluci v posuzování minulosti osob ve významnějších funkcích, svědčící i v jeho prospěch. Trochu mi to připomíná vývoj denacifikace Německa po 2. světové válce. Bezúhonné osobnosti chybí, disidenti vymírají nebo mají lukrativnější místa. Výstižně to komentoval Miroslav Korecký v Sobotním zápisníku z Malé Strany: „… konečně je narýsováno hřiště lednové hradní volby. A my si to můžeme jenom užívat! Protože kdo z nás v listopadových dnech roku 1989 nesnil o tom, jak si jednou za 33 let bude při volbě hlavy státu vybírat mezi bývalým komunistou z totalitní „pézetky“, jenž měl pletky  s STB, a bývalým komunistou – lampasákem, školeným na elitního agenta, který měl zakroutit Západu krkem. Tak přesně tohle jsme chtěli.“

O postojích prezidentského kandidáta svědčí to, že si v prezidentské kampani vybral za hostitele bývalého lampasáka a tajného spolupracovníka STB Drába. Zrovna na něj nesedí ten kandidátem uváděný přerod na demokrata. Totalitní způsoby, uplatňované jím při vedení obce si nezadají s metodami STB. Je známý svými lživými výroky, potlačováním svobody slova a vyjadřování, zastrašováním oponentů. Prohřešky obce pod jeho vedením konstatoval i dohledový orgán Ministerstva vnitra. Svůj postoj k občanům a české státnosti veřejně projevuje adorací Františka Josefa I.

Pokud se prezidentský kandidát Petr Pavel orientuje na sponzory takového typu, svědčí to o snaze přehodit opět výhybku od demokracie k totalitě. Přes všechny ty sladké řeči.

Více k dění v Braškově:
Svatozář nebo lhář?
Braškov a STB
Volby 2022 po staru