Bude na konci tunelu světlo?

Na nadcházejícím 21.zasedání zastupitelstva obce Braškov dne 24.9.2018 se bude projednávat i hospodaření obce a plán výstavby. Jelikož končí volební období, stojí to za ohlédnutí, jak si vedení obce počínalo při některých stavebních akcích.

 Výstavba nového chodníku Braškov Valdek – Velká Dobrá

Necelý jeden kilometr délky chodníku vyjde na cca 14 milionů Kč. Za tu cenu se dají postavit nejméně tři rodinné domy a ještě by zbylo. Plocha chodníku je asi 1 500 m2, ty tři domy by se na ni ani nevešly. Převážná část trasy není na katastru obce Braškov. Jen nepatrný úsek je na pozemcích ve vlastnictví obce, většina je stavěna na pozemcích obhospodařovaných Krajskou správou a údržbou silnic Středočeského kraje a Ředitelstvím silnic a dálnic ČR. Dokonce jsou za obecní peníze významně přestavovány dvě nedávno opravené křižovatky na nájezdech k dálnici D6. Když je potřeba proinvestovat co nejvíce peněz, tak si stavební lobby poradí. Někteří občané tomu fandí, jiní to přehlížejí, většina o tom nic neví. Kdo z těchto fandících občanů by si doma pořídil asfaltový chodník s „výhodně“ vysoutěženou cenou cca 10 000 Kč za čtvereční metr? Co vám na to řeknou? – vždyť na to dostaneme dotaci!

Doufám, že obec nebude stavět v budoucnu i kus dálnice! Ale co když? – vždyť by to sloužilo i jejím občanům! – a třeba na to dostane dotaci!

Mateřská školka

Budova školky se dočkala zasloužené rekonstrukce, jen v roce 2016 se v ní proinvestovalo přes 3 miliony Kč. Proto je s podivem, že již v roce 2018 obec zaplatila za opravu nepříliš vzhledné dva roky staré střechy 35 000 Kč a musela investovat do vzduchotechniky 15 000 Kč. Ten projekt a rekonstrukce asi byly bez záruky. 

Výstavba ordinace

Jedním z kladně hodnocených počinů současného zastupitelstva je zřízení ordinace praktického lékaře v Braškově na náklady obce. Není se co divit, že výběrové řízení na její obsazení vyhrála firma starostových rodinných příslušníků. Naštěstí k jejich zdravotnickým službám nejsou snad negativní připomínky.

Přístavba ordinace praktického lékaře u budovy obecního úřadu dosud není ani zakreslena v katastru nemovitostí. To už asi není potřeba k tvorbě zisku. Nicméně si obecní úřad pospíšil s uzavřením smlouvy na povinný odkup vybavení ordinace od soukromé firmy podnikající ve zdravotnictví, kdyby byl nájem vypovězen. Snad by mohlo být důvodem výpovědi přemrštěné nájemné 400 Kč měsíčně za ordinaci, sesternu, čekárnu a příslušenství?

 

Obecní centrum Braškov

Mezi plány výstavby obce, které se zcela vymykají zdravému rozumu, lze zařadit záměr na zřízení třech zubních ordinací v bývalém objektu Jednoty na Braškově. Přemrštěné náklady 20 milionů Kč na rekonstrukci zachovalého objektu opět zasluhují srovnání ceny s novou výstavbou. Plánovaná cena stavebních úprav, přepočtená na jeden čtvereční metr plochy je více než 85 000 Kč/m2 a přesahuje současnou cenu výstavby nových bytů v Praze! Žádný ze zastupitelů vám to nebude ochoten zdůvodnit. Zkuste se jich zeptat!

Dohoda s T-mobile

Vedle zkrášlujícího bufetu Na Háji, kterému se mezi lidem říká „Křivárna“ vyrostl ocelový pomník dalšímu příkladu nehospodárnosti v nakládání s obecními prostředky. Nájem za obecní pozemek cca 100 000 Kč ročně je obcí T-mobilu „promíjen“ za poskytnutí internetového připojení na obecní úřad. Toto připojení však v potřebné a garantované kvalitě byla schopna ihned bezplatně poskytnout unhošťská společnost UNHfree.net, zabezpečující i jiné obecní úřady, s 3 600 spokojenými zákazníky v regionu, kterou však starosta prohlásil za nedůvěryhodnou. Komu asi je teď vděčný T-mobile za lukrativní handl a jak mu to vynahrazuje? Řadoví obyvatelé Braškova to jistě  nebudou. Navíc se proslýchá, že tříletá smlouva s T-mobilem bude obcí na návrh starosty fakticky prodloužena na „doživotí“ formou věcného břemene za pár tisíc Kč. Obec tak navždy ztratí suverenitu rozhodování o pozemcích v jejím vlastnictví. 

Těchto několik příkladů ukazuje, do jakého marasmu ve stavebních projektech přivedlo za několik málo posledních let obec Braškov současné vedení starosty Ing. Vladimíra Drába, místostarosty Františka Haase, za podpory stavební komise s Ing. arch. Kateřinou Dolejšovou, Bohumilem Bečkou a Ing. Miroslavem Doksanským a vesměs tichého souhlasu ostatních zastupitelů. To nejlepší se však tímto týmem chystá na rozloučenou s Braškovem již v nadcházejícím volebním období. O tom až někdy příště. Nevěřte fámám, věřte starostovi – o jeho křišťálově čistých úmyslech se můžete přesvědčit v předcházejícím příspěvku – Svatozář nebo lhář? Pamatujte na to, až budete volit nové zastupitelstvo. Doufejme, že se brzy dočkáme světla na konci tunelu.

Svatozář nebo lhář?

Obec je společenstvím občanů, kteří si ve volbách k jejímu spravování zvolí své zastupitele. Významnou roli v řízení obce má starosta. Je přirozené, že se nemůže zavděčit všem, někteří jej zbožňují za vydatné příspěvky, které jim rozděluje z obecního rozpočtu, jiným se nelíbí způsob hospodaření a vedení obce, velká většina o něm nic neví. Braškov se nijak zvlášť nevymyká.

Někteří politici mají schopnost si přesvědčivým vystupováním nasadit z jejich hříchů svatozář. 

Na příkladu průběhu 20. veřejného zasedání zastupitelstva obce Braškov si můžete na základě objektivních skutečností, které vám předložím, udělat vlastní představu o upřímnosti jednání starosty a o tom,  kam by obec směroval v budoucnu.

Svatozář nebo lhář? – Poprvé:

Nejlépe se vládne v totalitě. Abyste si v ní udrželi aureolu správnosti svých rozhodnutí a zabránili odhalení lží, nepřipustíte projevení jiného názoru. V braškovské praxi se to uplatňuje tak, že starosta odmítá odpovědět na otázky oponentů k projednávaným bodům, omezuje diskusi na jemu nepříjemná témata a dokonce ji na veřejném zasedání zcela vyloučí z programu, aby se snad neprovalilo něco, co se nemá dostat na veřejnost. Jistě vám řekne, že to on nic, že to schválilo zastupitelstvo. Že on zastupitelstvo informuje úmyslně mylně – s tím se  nechlubí. Příkladem může být několik ukázek z veřejného zasedání zastupitelstva 16.7.2018, kde proběhla informace o nepovolené skládce stavební všehochuti na Toskánce.

Svatozář nebo lhář? – Podruhé:

Reakce občanů na nepovolenou skládku odpadu z opravy dálnice D6, na které se podílí i společnost ČNES dopravní stavby a.s., jejímž předsedou představenstva byl donedávna Ing. Vladimír Dráb a stále na ní má přes vlastnický podíl a dozorčí radu silné rodinné vazby, starostu silně zaskočila. Protože kapři si rybník nevypustí, muselo se to nějak ututlat, zastupitele ukolébat sliby a na veřejnost nepustit raději vůbec nic. Jako starosta obce tohle všechno mohl zrežírovat. Jak informoval v závěru veřejného zasedání, obtelefonoval řadu známých a údajně i příslušné úřady:   „ … jsem volal na Hygienickou službu, na Odbor životního prostředí, zejtra podáme informaci a stížnost na Hygienu,  hned ráno  …“

Ale ráno asi někdo zaspal a jak jsem se dozvěděl na Krajské hygienické stanici, obec nic oficiálně nepodala. Sděleni Hygieny z 1.8.2018

Hygiena by musela jednat a viník by byl odhalen, tak obec z vůle starosty nekonala nic. Obec se nepostavila za zájmy občanů, ale nečinností a nerespektováním zákonného postupu hájila zájmy soukromé firmy starosty. 

Svatozář nebo lhář? – Potřetí:

V další části svého vystoupení starosta prohlásil: „… Stavební úřad v Unhošti tvrdí, že na to nemá žádný vliv …“ 

Kdo zná trochu stavební zákon, tak je mu jasné, že prováděné zásahy do terénu na téměř hektarovém pozemku podléhají stavebnímu povolení. Údajný postoj stavebního úřadu mi byl podezřelý, tak jsem 18.7.2018 podal podnět k odstranění nepovolené stavby – skládky na Toskánce. Jaké bylo překvapení (nebo nebylo?), když stavební úřad  potvrdil, že obec Braškov jej vůbec neinformovala ani telefonem, ani písemně.

Zase to na obci „někdo“ zametl pod koberec a dal firmě čas na odstranění následků porušení stavebního zákona. Když se stavební úřad po dvanácti dnech dostavil na kontrolu, nic už nezjistil. Fotodokumentace skládky z července asi někam zapadla, žádné řízení se nekonalo, zůstalo to u „terénních úprav drobného rozsahu“. Kolik tisíc tun materiálu bylo přemístěno by vám snad sdělil ČNES.

Někdo zastupitelům neřekl pravdu, že obecní úřad v Braškově se stavebním úřadem v Unhošti o deponii vůbec nejednal.

Svatozář nebo lhář? – Počtvrté:

Aby se  na veřejnost nic neprovalilo, zakázal starosta účastníkům veřejného zasedání o jeho obsahu pořizovat záznam. Že na to nemá právo je snad každému jasné. Dodržování zákonných postupů ale není zřejmě jeho koníčkem.

Svatozář nebo lhář? – Popáté:

V závěru zasedání vystoupila s příspěvkem ke skládce i zastupitelka Ing. Miloslava Vostrá. Obsah jejího příspěvku mi unikl kvůli zásahům starosty do její řeči. Čekal jsem až bude vydán zápis ze schůze, že se tam o její řeči něco dozvím. V zápise ale o závěru zasedání není ani zmínka. Tak jsem požádal obec o zvukový záznam. Ten ale příspěvky v závěru neobsahuje, že prý už bylo po schůzi. Tak si to poslechněte:

Přestože vystoupení starosty bylo součástí zasedání, v zápisu o tom není ani zmínka. Vystoupení zastupitelky Vostré už i vám asi zůstane utajeno. Sice jsem ji požádal e-mailem z 20.8.2018 o sdělení stručného obsahu jejího vystoupení, ale nic dosud nedošlo. Jen doufám, že i ona nepovažuje veřejné zasedání zastupitelstva za tajné.

Jestli jste měli trpělivost dočíst ty informace až sem, máte o čem přemýšlet. Udělejte si vlastní obrázek, zda si někdo tu svatozář nasazuje oprávněně nebo všem lže.

Po schválení změny územního plánu si starosta oddechl a prohlásil, že teď může odejít do důchodu. Myslím si, že byste mu to jeho rozhodování o odchodu do starostovského důchodu v nadcházejících volbách měli usnadnit.

Na čem se usnesou zastupitelé na příštím zasedání?

Na Toskánce nikdy žádná nepovolená skládka nebyla! Není o tom žádný doklad. V obecní kronice bude mít starosta svatozář.

Veřejné zasedání s tajným obsahem

Absurdita politické scény v Braškově dosáhla pod vedením starosty Ing. Vladimíra Drába již takového stupně, že se nesmí zveřejňovat obsah veřejného zasedání zastupitelstva obce. Když chce někdo cosi utajovat, obvykle to znamená, že nemá čisté svědomí a nechce, aby se to veřejnost dozvěděla. Dříve zavedená metoda omezování diskuse na tři minuty se uplatňuje ze strany starosty jen v případě, že mu příspěvek „nejde pod vousy“. Ke zdokonalení demokracie vynalezl nyní to, že diskuse byla z posledního veřejného zasedání již předem zcela vyloučena (vis pozvánka). Prý už se diskutovalo dost.

Zmíněné 20. veřejné zasedání zastupitelstva se konalo 16. července 2018, kdy Braškovem hýbalo pobouření občanů nad nově založenou a nepovolenou skládkou stavebního odpadu, která dovedla znepříjemnit život zejména obyvatelům Toskánky. Jelikož jsem podle posledních Braškovských novin šiřitelem poplašných zpráv o vzniku budoucích skládek v Braškově, zajímalo mne, jak tu skládku vedení obce okomentuje. Veřejného zasedání jsem se tedy zúčastnil i s dalšími asi třemi občany, jejichž důvod účasti neznám. A stálo to za to. Po bodech programu, projednaných za 10 minut a schválení usnesení začal poslední bod – závěr. Jak řekl starosta: „… já jsem cítil za povinnost v závěru tohoto dnešního veřejného zasedání vám sdělit postoj k nesmyslům deponii v intravilánu obce … „. Ty informace byly velice zajímavé. Některé z nich jsem si zaznamenal na mobil. Pak mi ovšem řídící schůze přikázal záznam ukončit se slovy: „… pane Horníku, schovejte si to! U nás se nenahrává na zastupitelstvu … „. Takové omezení nemá oporu v zákoně, zasedání je veřejné proto, aby se s obsahem jednání veřejnost mohla seznámit a obec je povinna o jeho obsahu informovat v zápisu. Pro ty účely se pořizuje i zvukový záznam. Současné vedení obce si ale se zákonnými postupy moc hlavu neláme, horší by snad bylo už jen to, zda zákon porušuje úmyslně a ještě horší, kdyby to dělalo za účelem dosažení osobního prospěchu! 

Počkal jsem si tedy na oficiální zápis (zde), ale o obsahu závěru schůze se tam nic nedočtete. O tajných částech veřejné schůze, které se nesmí nahrávat ani zveřejňovat, jsem dosud nic neslyšel. Požádal jsem tedy řádně podle zákona o přístupu k informacím o zvukový záznam. Ten jsem za přiměřených 16 Kč promptně obdržel – ale ouha! Byl utnut po deseti minutách, i když zasedání (i podle zápisu) trvalo minut 19. Požádal jsem obec i o tu druhou polovinu, ale ta se podle nich už nekonala. Byla to snad další fata morgána? Že by při neposkytnutí informace postupovali tak, jak jim ukládá zákon, je ani nenapadlo. Ten důvod utajování stojí za to – dozvíte se příště!

 

Vývoj dopravní situace v Dukelské ulici 4.část

Uplynul již rok od prvního návrhu dopravní komise pro řešení silniční anarchie ve frekventované Dukelské ulici. Návrh předložil několik opatření, která by opět obnovila bezpečnost silničního provozu a pořádek v souladu se silničním zákonem. Podrobnosti si můžete prohlédnout v jiných příspěvcích na toto téma v rubrice Doprava. Vypadá to tak, že v Braškově se ale život občanů neřídí zákonem, ale snad primitivními přírodními pudy živočišné říše, kdy si brouk hovnivál nabaluje na svou kuličku stále větší smrady a pořád se mu nezdá dost veliká. Je málo těch, kteří si na ten zápach dovedou veřejně postěžovat a ostatní raději jen brblají v ústraní. Jsou i tací, kteří se při tom pomyšlení podělají a tomu zápachu přidají grády. Snad tento přírodní scénář ovlivnil i předsedu tehdejší komise Ing. Vladimíra Chalupu, který raději závěry odpovídající zákonu Radě obce nepředložil a zvolil pozici mrtvého brouka, aby si snad nějakého příznivce hostince U Chalupů nerozzlobil. Po několika měsících už byla pasivita neúnosná a komise byla zrušena a ustanovena nová. O její činnosti na veřejnost nepronikla žádná zpráva. Asi se brouk ještě neprobudil – nebo snad přemítá, kolik plastových policistů bude potřeba k obnovení pořádku? A tak občané v Dukelské ulici dál nadávají na vozovku zatarasenou cizími auty, těsně se míjející vozidla přicházejí o zrcátka a řidiči o nervy. Všichni chodci i děti ze hřiště zatím přežili, tak proč něco měnit! Jak pravil klasik: „Hovnivál si hoví a smradi se na kuličce přiživují.“

 

Vlastenectví a sňatky

V říjnu vzpomeneme sté výročí vzniku samostatného Československa. Vymanění se z područí rakousko-uherské monarchie a vznik samostatné republiky oceňovali i braškovští občané. Své vlastenecké cítění projevilo několik párů mladých lidí z Braškova i tím, že uzavřeli sňatek přesně v den pátého výročí vyhlášení samostatnosti, to je v neděli 28. října 1923. V jeden den se obvykle nekonaly v Braškově více než dvě svatby z průměrných deseti v roce. Na páté výročí bylo braškovských sňatků hned pět:

Rudolf Doksanský (26), hutník z Velkého Přítočna se oženil s Jindřiškou Kreisingerovou (21) z Braškova 54;

Karel Kozelka (27), zřízenec dráhy z Pleteného Újezda si vzal za manželku Anežku Prchalovou (21) z Braškova 86;

Jaroslav Růžička (21), horník z Malé Dobré si vzal Marii Varhulíkovou (21) z Braškova 34 (Valdek);

Josef Marx (22), hutník rozený v Kyšicích si vzal Annu Kreisingerovou (23) z Braškova 61 (Valdek);

Václav Nový (22), dělník rozený v Dolanech, bydlící v Braškově 87 se oženil s Aloisií Kneslovou (22) z Braškova 27.

 

Braškovská kachna

Prázdninové zpravodajství bylo vždy spojeno s „kachnami“.  Dnešní doba mediálních přestřelek a válek je zahlcena různými informacemi a je jen na jejich příjemci, zda je ochoten si je selským rozumem přebrat. Bohužel, je ještě dost těch, kteří nejsou ochotni přemýšlet o podstatě věci a z pohodlnosti či zištnosti hájí takzvané zažité pravdy. Čeština má pro ně výstižný název zabedněnci. Snad je jen otázkou času, kdy i oni prohlédnou. 

Pro Čechy je příznačné, že čím složitější období jejich novodobé národní historie prožívali, tím více humoru vyprodukovali. V Braškově se nežije špatně. Když vás zrovna snad všudypřítomná chobotnice přisátá na veřejné rozpočty nepřiškrtí svými chapadly, či vám nezačne viditelně a nelegálně znehodnocovat vaše životní prostředí, ničeho si nevšímáte. Snad proto tu mnoho humorného nevzniká, což by měla následující zpráva změnit.  

Inspekční cesta Vladimira Vladimiroviče

Jak uvedl v minulém týdnu server www.mojekolonie.bra.ru, navštívil náš oblíbený a všemi uctívaný dobrodinec a vůdce Vladimir Vladimirovič neočekávaně po dlouhé době Braškov.

Lípa na Toskánce

Při inspekční cestě směrované z východu na západ nejprve navštívil pařez prohnilé lípy na Toskánce, kterou si správci silnice dovolili porazit bez jeho laskavého svolení, i když on by ji jistě zachránil živou vodou z udržované braškovské studánky. Na další zastávce však daleko více Vladimira Vladimiroviče rozlítilo ukládání cenných ropných produktů na cizí pozemky méně proslulého místního podnikatele.

V.V. bagruje

V kartografii nevzdělaní pracovníci si totiž spletli severní stranu dálnice s tou jižní, kde měla skládka podle starých plánů vzniknout, avšak dosud nebyly pro jeho blahorodí anektovány potřebné pozemky. Náš vůdce však nelenil. Osobně se i bez pomoci úřadů chopil lžíce bagru a převezl cenný a zaručeně neškodný odpad na pozemky pod jeho správou. Po vysilující akci se šel V.V. zchladit do vod braškovského rybníka a ukojit svou zálibu lovu v kalných vodách. Po několika neúspěšných ponorech vylovil amforu zpola plnou kulaťoučkých zlaťáčků. Podle stop na břehu rybníka se dá usuzovat, že chybějící část obsahu amfory odtud odtáhla nějaká vodní krysa snad v krabici od vína. Náš vůdce i s pokladem pokračoval cestou vesnicí a vyhlížel další pozemky vhodné k anexi. Cestou svým věrným občas utrousil nějaký penízek. Když však došel k polím kyšického mlynáře, který je odmítá prodat, tvářil se dost rozmrzele. Svým pomahačům vyčinil tak, že mlynáři alespoň nechali na pole vysázet křoví. Na další cestě našeho blahorodí se zdroje nemohou shodnout. Jisté je jen to, že na nocleh zmizel kamsi na západ. Podle jedněch ve valdeckém lese ještě ulovil medvěda. Podle druhých pokračoval v tom horku dále autem a cestou chytil vlka.

Fata morgána?

Toskánka prošla v červenci nebývalou proměnou. Poklidná neobdělávaná plocha na západním konci této části obce Braškov odhalila koncem června své podloží z keltských dob, aby se zanedlouho začala plnit materiálem z  důkladné (kolikáté už?) opravy dvacet let staré nedaleké dálnice D6. Za pár dní stavební odpad zase zmizel. V těch horkých letních dnech si mohl někdo myslet, že ty haldy byla jen Fata morgána.Ty hromady ale nebyly optickým klamem, jen výsledkem lidského důvtipu. S vynaložením mnoha tunokilometrů se vrátily na místo svého původu. Zdálo se, že zabraly několik set metrů jízdního pruhu renovované dálnice.

Občané Toskánky byli z té skládky a hluku a prachu oprávněně rozhořčeni, jejich zájmy však obec neuhájila. Je známo, že bez autokratického starosty se každý bojí něco rozhodnout, tak tomu asi bylo i v tomto případě. Co kdyby v tom třeba měla prsty nějaká známá firma? Starosta Braškova v obci nebydlí a asi nebyl k dosažení. Kolem skládky jel údajně až 16. července a podle jeho slov to vypadalo, že utrpěl šok. Zřejmě hlavně jeho zásluhou byla skládka z Toskánky do několika dní odstraněna a terén uveden do původního stavu.

 

Válečné sňatky

Velká válka, od jejíhož ukončení brzy uplyne 100 let, ovlivnila mnoho oblastí života braškovských obyvatel. Statistická data objektivně popisují hluboké změny, které válečná léta přinesla. Desítky mladých mužů, odvedených do války od 26. července 1914, opustily své rodiny, aby bojovaly za Rakousko – Uhersko a císaře pána v nesmyslné válce. To se muselo projevit i v propadu počtu uzavíraných sňatků. 

V roce 1914 byla v Braškově po vypuknutí války už jen jedna svatba. Zvláštností válečného období bylo několik sňatků, kdy ženichem byl voják na dovolené:

Na Toskánce č.p. 89 se v únoru 1916 oženil Antonín Doksanský z Pavlova, záložník zeměbranného pluku č. 8 v poli, toho času na krátké dovolené, s  Marií Bárovou, která tam žila u svého otce Josefa Báry.

V srpnu 1917 byl ženichem  Antonín Salač, záložník c. a k. pěšího pluku č. 28 v poli, toho času na dovolené v Braškově 77. Vzal si za ženu tam bydlící Antonii Knížetovou, narozenou v Dolním Bezděkově.

Poslední válečná svatba se ženichem v uniformě se konala v únoru 1918 v Braškově 55. Nejstarší syn mistra kováře Antonín Macák, nápředník c. a k. zeměbraneckého dělostřeleckého pluku č. 44, přiděleného zeměbraneckému arsenálu ve Vídni X, se oženil s Alžbětou Majerovou z Kyšic č. 4. Jak bylo na takových veselkách veselo se už dnes asi nedozvíme. Pro novomanžele bylo ale jistě těžké loučení, když ženich hned po svatbě odjížděl do války s nejistým návratem.

Během čtyřletého válečného období se konalo i několik málo civilních svateb. Někteří mladí muži nebyli odvedeni, aby byl zachován chod důležitých odvětví hospodářství. Z Braškova byli oddáni:

26.10.1914  František Procházka, hutník  x  Anna Blätterbauerová

30.5.1915  František Nádvorník, horník  x  Blažena Karpíšková

14.8.1915  Adolf Chyský, pilař  x  Johana Froňková

26.2.1916  Jaroslav Knesl, horník  x  Anna Šímová

23.10.1916 Václav Slivka, hutník  x  Anna Stádníková

14.11.1916  Jan Chvoj, horník  x  Božena Chyská

19.2.1917  Josef Brych, zámečník  x  Antonie Blätterbauerová

7.1.1918   Josef Horák, strojník  x  Barbora Datlová

2.3.1918  Josef Keller, tesař v hutích  x  Marie Sojková

9.4.1918 František Chalupa, rolník  x  Marie Koulová

1.6.1918  Josef Jirásek, hutník  x  Růžena Bauerová

25.6.1918  Václav Šilhan, hutník  x  Marie Jirotková

27.10.1918  Václav Majer, dělník v cementárně  x  Marie Chaloupková

 

 

 

Územní plán (3)

Že je náš starosta dobrý manažer, je všeobecně známo. Podle mě to má ale trochu popletené v tom, v čí prospěch a jak se řídí soukromá firma a jak obec. Na veřejném shromáždění ke změně územního plánu nebyla povolena diskuse. Pořizování záznamů protiprávně zakazuje. Je o něm zdokumentováno, že když má odpovědět jako veřejný činitel na pro něj nepříjemné dotazy občanů k bodům projednávaným v programu veřejného zasedání zastupitelstva, tak to odmítne s tím, že tu nebude sedět do půlnoci, protože to dělá zadarmo a půjde raději ke své rodině. Chápu, že odměna 14 tisíc měsíčně pro něj nic neznamená a k rodině to má daleko, protože jako starosta obce v ní ani nebydlí. To mu však nebrání v tom, aby si za tichého souhlasu zastupitelů dělal z obce firemní pobočku, kde uplatňuje bezohledně na úkor občanů svoje vlastní soukromé a firemní zájmy. Jedním z nich je prosazení právě schválené změny č. 1 územního plánu obce Braškov. V takovém případě byl již dvakrát schopen obětovat svůj čas svoláním mimořádného zasedání zastupitelstva. Ačkoliv dříve tvrdil, že mu nezáleží na tom, zda valy u dálnice budou či nebudou, jsou viditelně prosazovány jako ústřední bod změn v krajině. Ačkoliv nebyl předložen žádný alternativní plán na snížení hlučnosti z dálnice, která sice může být v některých místech nepříjemná, ale nikde nepřekračuje hygienické normy, jsou zběsile protlačovány zemní valy jako veřejně prospěšná stavba, kvůli které se budou vyvlastňovat pozemky soukromých vlastníků s úrodnou zemědělskou půdou o rozloze několika hektarů. Proč se starosta tak úporně zasazoval o změnu územního plánu se konečně ukázalo v letošním roce. Jím ovládaná firma ČNES se stala jedním z vítězů stavební zakázky na opravu dálnice D6 mezi Pavlovem a Velkou Dobrou. Ohromné množství stavebního odpadu, včetně potenciálně nebezpečné asfaltové drtě, je již nyní naváženo na deponii urychleně vytvořenou na Toskánce na pozemku pana Havlíka.

Podle slov starosty – on o tom nic nevěděl, za všechno může pan Havlík jako vlastník pozemku. Starosta se údajně obrátil na stavební úřad v Unhošti a spokojil se s odpovědí, že oni nemohou nic udělat. Že takovýto stavební odpad a zřejmě i další skončí na skládce podél druhé strany dálnice, honosně nazvané v územním plánu jako krajinotvorný a ekologický prvek, je nyní pravděpodobné. Původní plány na rozsah znehodnocení braškovského katastru postupem času násobně rostou, protože se nikdo nebrání bezohlednosti stavebních firem a nenasytnosti jejích představitelů. Deklarovaná šířka valu se již zvětšila na 22 metrů a obsah vzrostl na 220 000 m³. K přepravě takového množství materiálu je zapotřebí 25 000 těžkých nákladních aut, která samozřejmě pojedou i 25 000 krát zpátky prázdná. K tomu si připočtěte ta auta na mezideponii na Toskánce, která tam prý podle ŘSD bude fungovat až do července 2019. Na valech údajně vznikne 60 000 m² zeleně. Její údržba jistě půjde na účet obce a bude zatěžovat obecní rozpočet navždy mandatorními výdaji, jak to již dnes pozorujeme u uskutečněných stavebních akcí. Pokud bude při realizaci skládky a její rekultivaci ve vedení obce nějaký představitel stávající stavební lobby, je jisté, kdo na tom vydělá, a na čí úkor. Až se občané probudí, bude už pozdě cokoliv měnit. Firmy vydělají na skládce desítky miliónů. Obec od nich dostane dar pár desítek tisíc, aby mohly do světa vytrubovat, jak štědře se starají o blaho obyvatel. Ty dary mně připomínají odpustky z doby předhusitské. A víte, jak to tenkrát dopadlo.

Územní plán (2)

Proč se ty změny územních plánů vlastně dělají? U toho braškovského je to v dnešních dnech už jasné. Podívejte se na Toskánce na deponii stavebního odpadu z opravy dálnice D6. Začalo se s navážením asfaltové drtě z vrchní části odfrézované vozovky. Pokud asfaltový odpad obsahuje dehet, je nebezpečným odpadem a jeho likvidace přijde asi na 5 000 Kč/tunu. 

Skládka na Toskánce zahájena 9.7.2018 v souvislosti s opravou dálnice D6.

Recyklace je také drahá, nejlevněji vyjde promíchání se zeminou. Když je jí dost, tak se tam ten asfalt ztratí – vždyť to je vlastně látka z přírody! A té zeminy na ředění dost bude. 

 

Již před několika lety se dělaly sondy na dálnici D6 mezi Pavlovem a Velkou Dobrou. Projektanti pak rozhodli, že se v tom úseku musí vozovka vybagrovat včetně části podloží. A pro stavební firmy vznikne problém, kam s těmi hromadami materiálu. V okolí se ale našli koumáci, kteří vše dobře promysleli, jen času nebylo nazbyt. Narodil se návrh změny územního plánu Braškova, kde zemní valy okolo dálnice figurují, jak jinak, nežli na prvním místě! Občané Braškova budou nadšení, když se sníží hlučnost z dopravy. Tak se ty odpady šikovně zaretušují, ale nikomu ani muk! V obci se vše přeci dělá jen pro dobro občanů. V územním plánu se protihlukové valy označí jako „interaktivní krajinotvorný a ekologický prvek“ – zní to lépe, nežli skládka odpadu, která by navíc podléhala kontrole. A bude toho požehnaně – 220 000 m³! Šířka valu měla být původně snad 15 m, teď už se říká, že raději 22 m, snad aby se to nezvrhlo, když zafouká vítr. 

Na opravu dálnice vypsalo ředitelství silnic a dálnic loni veřejnou zakázku a letos jí přidělilo, kromě jiných firem i společnosti ČNES braškovského starosty Drába, který změnu územního plánu s protihlukovými valy tvořil. Zajímavostí je, že on na Braškově nebydlí, tak proč by na katastr jím ovládané obce nenavezl snad půl milionu tun stavebního odpadu, kterého se obec už nikdy nezbaví. Takový pomník hned tak někdo nemá. Těch aut, jako je na obrázku, to bude asi 25 tisíc tam a 25 tisíc zpátky. Jelikož návrh změny územního plánu se bude schvalovat na mimořádném zasedání zastupitelstva obce Braškov až 16.7.2018 a majitelé polí u dálnice brání svou ornou půdu, která jim bude teprve vyvlastněna, musela asi vzniknout ta deponie na Toskánce. Takže se nebojte, je to jen dočasné – bude hůř!