Den válečných veteránů

Velká válka, kterou dnes nazýváme 1. světová, začala regionální operací Rakouska – Uherska proti Srbsku a postupně přerostla v celosvětový konflikt hrůzných rozměrů. K mnoha miliónům obětí se i v Braškově přiřadilo několik občanů, jejichž památku uctíváme při příležitosti vzpomínaného stoletého výročí konce války.  Co o těch obětech po sto letech víme? Snad kromě pozůstalých dosud celkem nic. Kdo chodí přes braškovskou náves pěšky, přečte si na pamětní desce ta příjmení rodin povědomých i dávno zapomenutých. Na rozdíl od přeživších legionářů o jejich příbězích téměř nic nenapoví ani veřejně přístupné záznamy v archivech. Do obecní kroniky se dostala jen jejich jména. Snad ani všichni nebyli vojáci, v seznamech ztrát rakouské armády je nenajdete.

K braškovským obětem Velké války můžeme přidat i místní rodáky, kteří se později odstěhovali. Mezi ně patří například Josef Stádník, jehož jméno najdeme na pomníku ve Velké Dobré.

Ještě menší povědomí, nežli o obětech války, je dnes o těch, kteří válečné útrapy na bojištích přežili. Po sto letech se obtížně získávají objektivní údaje. Vzpomeňme tedy u příležitosti Dne válečných veteránů (1918), který připadá na 11. listopadu, alespoň seznam jmen braškovských rodáků a odvedenců s domovskou obcí v Braškově s jejich rokem narození a bydlištěm, pokud to bylo nějak doloženo:

Bambas Václav 1897,  ?;  Bauer Karel 1886,  ?;  Bauer Václav 1884,  ?;  Bílý Antonín 1887, Braškov 72; Brejník František 1894, Braškov 28;  Brejník Václav 1886, Braškov 28;  Brůček František 1894, Braškov 67; Brůček Václav 1892, Braškov 67;  Datel Antonín 1887, Braškov 15;  Datel František 1886, Braškov 15; Devera Karel , Toskánka 1;  Faukner Josef ,  ?;  Hlavatý Jan 1885, Braškov 22;  Hokův Antonín 1886, Braškov 12; Hokův Jaroslav , Braškov 12;  Horák František 1876, Braškov 21;  Chaloupka František , Braškov 56; Chaloupka Karel 1897,  ?;  Chalupa Karel , Braškov 51;  Ibl František 1887, Braškov 11;  Jelínek Jaroslav , Valdek 58; Jungmann Antonín , Braškov 10;  Jungmann Karel , Braškov 10;  Kachlík Gottlieb 1884,  ?;  Karpíšek Josef 1887, Braškov 32; Karpíšek Stanislav , Braškov 32;  Keller Jan 1887, Toskánka 79;  Kníže Ferdinand 1884,  ?;  Kníže Josef , Valdek 77; Kohout Josef 1894, Valdek 33;  Kohout Václav 1878, Braškov 72;  Kroupa Josef 1886, Valdek 39;  Kříž Václav , Braškov 44; Kulhánek František 1882, Toskánka 80;  Luc František 1884, Braškov 8;  Macák Antonín , Braškov 55;  Majer Josef ,  ?; Malec František 1890, Braškov 16;  Mikulášek Antonín 1886, Valdek 17;  Mikulášek František 1884, Valdek 40; Mikulášek Václav , Braškov 17;  Neumann Josef 1887, Toskánka 3;  Novotný František , Braškov 78; Oplt Antonín 1866, Braškov 29;  Ouřada Antonín 1894, Braškov 9;  Ouřada František , Braškov 9;  Ouřada Josef 1891, Braškov 9; Panenka Alois 1890, Valdek 33;  Paulíček František 1888,  ?;  Pavlíček Karel 1886, Braškov 18;  Prchal Karel , Braškov 86; Princlík Antonín 1893,  ?;  Stádník Antonín 1889, Valdek 58;  Stádník František 1887, Valdek 66;  Stádník Jaroslav 1891, Valdek 58;Stádník Karel 1885, Valdek 49;  Stádník Štěpán 1884, Valdek 66;  Stádník Josef 1886, Dobrá ?;  Stůj Antonín , Braškov 8; Stůj František , Braškov 76;  Stůj Karel 1886, Toskánka 6;  Šilhán František 1894, Braškov 45;  Šlégr Josef , Braškov 63; Švejcar František 1894, Valdek 49;  Tesárek Václav 1888, Braškov 30;  Tesař František 1883, Braškov 56; Varhulík František 1876, Valdek 34;  Venzl Rudolf 1885,  ?;  Vlasák Karel 1879, Toskánka 80;  Vondráček Josef 1882, Valdek 65; Zelenka František 1895,  ?;  Zelenka Josef 1897,  ?;  Zelenka Václav 1873,  ?; 

Z uvedených 73 odvedených se z války nevrátilo 11 občanů:

Datel František 1886, Braškov 15; Faukner Josef , ?; Hlavatý Jan 1885, Braškov 22; Horák František 1876, Braškov 21; Keller Jan 1887, Toskánka 79; Kulhánek František 1882, Toskánka 80; Mikulášek Antonín 1886, Valdek 17; Mikulášek František 1884, Valdek 40; Oplt Antonín 1866 , Braškov 29; Vlasák Karel 1879, Toskánka 80 a jsou uvedeni na pomníku v Braškově. Rodák z Braškova 13 Stádník Josef 1886 je uveden na pomníku ve Velké Dobré.

Čest jejich památce.

 

 

Věcné břemeno vypovídá

V nedávném příspěvku „Výprodej Braškova“ jsem se zmínil o uzavření nevýhodné smlouvy (jak pro koho) o věcném břemeni souvisejícím s vysílačem T-mobilu Na Háji. Na 21. veřejném zasedání tuto smlouvu, podepsanou starostou Drábem, zastupitelstvo schválilo. Tak jsem se tam hned zeptal, v čem je to věcné břemeno, ke kterému se obec upsala, pro občany výhodné, zda se dá vypovědět a za jakých podmínek. Po několika týdnech se na oficiálním webu obce Braškov konečně objevil zápis z tohoto zasedání, tak se můžete pokochat na vlastní oči fundovanými odpověďmi zastupitelů. Na vlastní uši se už nepřesvědčíte, protože po dlouhé době obec zvukový záznam ze zasedání nepořizovala – asi jde o další přínos k „demokratizaci“ života v obci. On třeba takový zvukový či videozáznam dovede objektivně ukázat na ty, co lidem lžou a dělají ze sebe svatoušky. Bez něj se snáze skutečnost překrucuje a zatajuje. 

Za pozornost v zápisu na str.4 stojí odpověď starosty: „… náš kabel je slabý a rádi bychom se připojili k nim“. Že by se ta možnost objevila v uzavřené smlouvě, na to neprávník poněkud „pozapomněl“. Asi to bude stát obec další peníze.  

Odpověď místostarosty je také vypovídající o jeho snahách a kompetenci a jistě si „zaslouží“, aby se nějakým způsobem opět dostal do vedení obce, když už nebyl jako hasič řádně zvolen. Třeba někdo dostane „trafiku“ a odstoupí.

Korunu těm fundovaným vysvětlením nasadil zastupitel J. Peták: „Každá smlouva se dá vypovědět …“. Asi si nepřečetl ty „Podmínky výkupu věcného břemene“ v čl. VIII smlouvy. Ani za sto let se reálně nedají splnit. Za necelých 12 tisíc Kč příjmu by obec zaplatila milióny. Tomu se říká nemravná smlouva. Zastupitelům se zdá, že z obecního krev neteče. Ve společnosti, kde by byl J. Peták obchodním ředitelem, by za takovou smlouvu dostal okamžitý výhazov.

Stoletá výročí

V těchto dnech oslavuje celé Česko stoleté výročí vyhlášení Československé republiky. V listopadu proběhne vzpomínková akce organizovaná obecním úřadem i v Braškově. Snad se tam dozvíme něco více o bezprostřední reakci braškovských občanů na rozpad Rakouska-Uherska a vznik samostatné republiky. Že k tomuto aktu nebyli lhostejní, si můžete přečíst v příspěvku o sňatcích při pátém výročí.

Stoleté výročí konce Velké války stojí též za důstojnou vzpomínku jak na její oběti, tak na utrpení vojáků na frontách i obyvatel v zázemí. K těmto událostem jsem pro obecní úřad v Braškově zpracoval tři tematická tabla, která by měla být brzy ke shlédnutí na chodbě obecního úřadu. Jejich náhled si můžete stáhnout a prohlédnout zvětšený ve vašem prohlížeči fotografií:

Vojáci z Braškova

Oběti Velké války

Legionáři z Braškova

 

 

Braškovská dvojčata

V Braškově občas potkáte kočárek s dvojčaty. Matky malých dětí si asi uvědomí tu dvojnásobnou starost. Málokterá z nich si však dovede představit péči o dvojčata v předminulém století. V domech bez tekoucí vody, bez elektřiny, bez lékařské péče a dalších vymožeností, které dnes považujeme za samozřejmost. I v takových podmínkách ale naši předci museli vychovávat děti včetně dvojčat. Bylo to jistě těžké, však také řada dětí nepřežila. Statistiky působí hrůzostrašně.

V polovině 19. století byla v Braškově a zřejmě i v širokém okolí rekordmankou v rození dvojčat Kateřina Bambasová, rozená Špačková. Zřejmě si tu schopnost přivádět na svět děti v párech přinesla v genech z Jinočan, kde se narodila 1.5.1831 v rodině sedláka Josefa Špačka a Kateřiny Klímové z Makotřas. Už v této rodině se dvojčata vyskytovala. Otec Josef Špaček dal tehdy nezletilé Kateřině souhlas se sňatkem a tak se provdala v Jinočanech 8. července 1851 za Václava Bambase, narozeného v Horních Mokropsích 23.8.1825. Václav Bambas se stal rolníkem v Braškově a již v dubnu 1852 měl s Kateřinou prvního syna Antonína. Kateřina porodila dalších 17 dětí, z toho byla pětkrát dvojčata. Některé děti se však narodily mrtvé nebo se nedožily dospělosti, jak to tehdy bylo běžné.

Porody Kateřiny Bambasové, rozené Špačkové tvoří úctyhodný seznam:

  1.  14.4.1852 Antonín
  2.  15.9.1883 Marie
  3.  4.6.1855 Anežka
  4.  16.10.1856 mrtvě nar. syn dvojče
  5.  16.10.1856 mrtvě nar. syn dvojče
  6.  26.9.1857 Václav – dvojče
  7.  26.9.1857 František – dvojče
  8.  12.2.1860 Anežka – dvojče
  9.  12.2.1860 Josef – dvojče
  10.  2.6.1862 Jan – dvojče  
  11.  2.6.1862 Josef – dvojče
  12.  26.4.1864 Josef
  13.  7.4.1865 Cyril – dvojče
  14.  7.4.1865 Metoděj – dvojče
  15.  4.1.1868 Karel
  16.  28.12.1869 mrtvě nar. dcera
  17.  2.6.1871 Anna
  18.  15.3.1874 mrtvě nar. syn

 Když některé dítě zemřelo, často jeho jméno dostalo další narozené. Dospělosti se z těch osmnácti porozených dětí dožily pouze čtyři. Z dvojčat to byla jen Anežka *1860, která se provdala jako Brejníková. Mezi jejími deseti dětmi byla dvojčata už jen jednou. Její matka Kateřina se dožila 75 let, otec Václav Bambas zemřel v nedožitých 58 letech. I v několika dalších braškovských rodinách se v té době narodila dvojčata, ale jen ojediněle. Například Josef Datel a Anežka Čermáková měli z deseti dětí jedna dvojčata.

 

 

Písařská chyba

V usnesení z posledního veřejného zasedání zastupitelstva je v jednom z bodů zápisu uvedeno, že: Zastupitelstvo souhlasí s námitkou ing. Doksanského a opravou písařské chyby v zápise z 20. zasedání zastupitelstva dne 16.7.2018.

O co v tom jde? Zastupitelstvo se snaží vymazat z historie svého jednání závěr zasedání, který byl v programu, skutečně se konal, ale neukázal v příliš lichotivém světle úřadujícího starostu Ing. Vladimíra Drába. Bylo mu totiž prokázáno vědomé klamání zastupitelů sdělováním nepravdivých informací o založení nepovolené skládky stavebního odpadu na Toskánce v červenci 2018. V původním zápisu byla uvedena skutečná délka zasedání 19 minut. Deset minut trvalo jednání a usnesení a v přímo navazujícím devítiminutovém závěru promluvil o skládce starosta Dráb a zastupitelka Vostrá. Ten závěr je však pro starostu zlým snem a odhalením jeho skutečné podstaty,  proto jej zastupitelé podlézavě uznali za písařskou chybu. S podstatnými úryvky ze zcenzurovaného závěru zasedání se můžete seznámit v příspěvku „Svatozář nebo lhář“ ze 7.9.2018. Převážnou část obsahu závěru, až do doby, kdy starosta jeho záznam zakázal, si můžete přehrát v níže uvedeném videozáznamu. Všimněte si starostova výslovného vyjádření, že šlo o informaci „… v závěru tohoto veřejného zasedání …“ (3 minuty po začátku záznamu) a další potvrzení u konce „… na zasedáních se u nás nenahrává …“

Je s podivem, že zastupitelé se snaží tuto část veřejného zasedání vytěsnit z dokumentace i paměti občanů a dokonce k tomu přijali usnesení o písařské chybě v délce trvání zasedání.

Že nebylo postupováno ze strany starosty zákonným způsobem a nebyla podána stížnost na Hygienu ani nebyl kontaktován stavební úřad je doloženo vyjádřením těchto institucí. Místo toho zvolil starosta snad po vzoru mafie zákulisní jednání a pohrůžky násilím. To, že byla skládka do dvou týdnů odstraněna a terén uveden téměř do původního stavu svědčí o jeho snaze vyvinit stavební firmu, která se na skládce podílela a jejímž je stoprocentním vlastníkem a uniknout spravedlivému postihu za porušení zákona. Podle mého názoru to svědčí o jeho podjatosti při řešení problémů obce a upřednostňování osobních zájmů nad zájmy ostatních občanů.

V životě se setkáváme se širokým spektrem povah lidí. Někteří mají potřebu ovládat, jiní se rádi podřizují. O extrémní úchylce v typologii osob je zajímavé si přečíst třeba článek autorů MF DNES, Michaely Ryšavé – Svobodové z roku 2017:

: http://ona.idnes.cz/psychopati-mezi-nami-politici-lekari-i-soudci-chteji-moc-i-obdiv-pwm-/vztahy-sex.aspx?c=A170418_131323_vztahy-sex_jup

S takovými typy se často nesetkáte, ale co kdyby? Dejte si na ně pozor – jak radí autorka.

Komu vlastně slouží zastupitelé? Jejich slib zněl: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu obce a jejích občanů a řídit se Ústavou a zákony České republiky.“  Kde zůstala čest, svědomí a zákony? Jak se mohou podívat do očí svým blízkým a spoluobčanům? Zeptejte se jich na to. Alarmující je, že většina zastupitelů, kteří schválili tu „písařskou chybu“ je opět v novém zastupitelstvu. Vezmou si ze svých chyb ponaučení? Svůj podíl na tomto marasmu mají i občané, neteční k takovému chování. 

 

Je po volbách 2018

Komunální volby v roce 2018 přivedly v Braškově do volební místnosti obdobný počet voličů, jako volby před čtyřmi roky. Rozšířil se počet kandidujících, sdružených v pěti stranách. Volební program veřejně představili pouze komunisté, ostatní nic neslíbili, takže si zřejmě budou dělat to, co se jim bude hodit, aniž by skládali nějaké účty. Přestože důvěra občanů ve vedení klesá, dá se očekávat, že bude trvat dominance stavební lobby ve vedení obce a dá se předpokládat větší prorůstání podnikatelských zájmů jednotlivců a uskupení do obecní politiky na úkor všech občanů. Rozdíl preferenčních hlasů pro jednotlivé kandidáty (v tabulce níže) mezi volbami 2014 a 2018 ukazuje, že stoupá počet občanů, kteří slepou důvěru nahradili rozumovým uvažováním a svůj hlas nedali těm, kteří se v uplynulém volebním období nechtěli ze svých činů zodpovídat nebo uváděli nepravdivé informace, či je tolerovali. Je ke škodě obce, že tito občané svůj názor zatím projevují jen v tajných volbách a ostýchají se jej zveřejnit.

Tyto stránky se budou nadále věnovat i životu v obci a soustředí se zejména na činnost nového zastupitelstva. Bez veřejné kontroly, která se totalitním vůdcům nelíbí, není demokracie. Doufám, že si zvolení zastupitelé při skládání svého slibu uvědomí, že jsou jím vázáni po celé funkční období a nebudou jej považovat jen za prázdná slova.

Křest v Hájku

Matriční zápisy jsou obvykle strohé, ale dá se z nich vyčíst mnohé i o životě občanů té doby. Křty dětí unhošťských farníků převážně probíhaly v místním kostele. Tehdejší „honorace“ ale asi toužila po něčem neobvyklém a tak je zajímavou výjimkou z roku 1666 křest, který proběhl zřejmě v loretánské kapli v Hájku na katastru Červeného Újezdu. Ta byla  prvně vysvěcena roku 1625 a rod Žďárských u ní později nechal vybudovat františkánský klášter. Více je o tom např. na Wikipedii

Faráři to tehdy se zápisy neměli lehké, řada jmen existovala jen ve slovním podání. Tak je jeden z kmotrů uveden jako „Pan Vylim František s Kodský Měšťanín a spolu Radní …“. Podle Františka Melichara, byl však radním v té době Vilím Škodský z Frajerbergu. 

 

Výprodej Braškova

Nemýlíte se Braškov je za babku ke koupi. Zatím jen části obecních pozemků byly zastupitelstvem poskytnuty společnosti T-mobile k užívání bez patrného přínosu pro obec. Začalo to pronájmem pozemku pro výstavbu vysílače Na Háji. Lukrativní místo bylo pronajato za cca 100 000 Kč ročně bez výplaty peněz do obecního rozpočtu. Místo úhrady se společnost T-mobile zavázala zřídit internetové připojení obecního úřadu s vyššími parametry, než byly doposud. Nikoho na obci nezajímalo, že tuto službu je ochotna zajistit v dostatečné kvalitě i společnost UNHfree.net, která bezplatně zabezpečuje i jiné obecní úřady v regionu. Naši radní však věci zadarmo nenávidí a 100 000 Kč ročně raději věnovali nadnárodní společnosti. Kdo z toho asi má v obci prospěch? Bylo by zajímavé zjistit, kdo má s T-mobilem uzavřeny nadstandardně výhodné smlouvy, když ta obecní je pro něj tak zjevně lukrativní.

Vrcholem tohoto hanebného obchodu je zcela jednostranná a nevyvážená smlouva o věcném břemeni na obecní pozemky s infrastrukturou pro T-mobile, kterou schválilo zastupitelstvo 24.9.2018. Obec je poskytla za jednorázovou úhradu cca 12 000 Kč prakticky na věčné časy. Podmínky výpovědi smlouvy jsou totiž nehorázné. Když bude obec třeba za 20 let chtít využít svoje pozemky jinak, narazí na nepřekonatelné zábrany smlouvy, podepsané starostou obce Ing. Vladimírem Drábem v roce 2018. Podle této by musela obec i po těch dvaceti letech nejen vrátit těch 12 000 Kč, ale společnosti T-mobile uhradit veškeré ztráty, včetně nákladů na vybudování nového vysílače v jiném místě. To reprezentuje milionové ztráty pro obec za zanedbatelný přínos 12 000 Kč a domnělé blíže neurčené výhody pro neznámé subjekty. Navíc se obec zavázala, že by po výpovědi smlouvy svoje pozemky 5 let nesměla komerčně využívat! Ty nehorázné podmínky budou platit třeba i za 100 let! Žádné časové omezení smlouva nemá i když bylo možné je tam uplatnit.  Obecní zastupitelé si vybudovali nepěkný pomník a v tomto smyslu by jim měla být Na Háji umístěna pamětní deska se jmény, kdo to schválil.

Smlouva bude určitě jistými kruhy v obci utajována. Bude ale vložena do katastru nemovitostí a pokud na to nechcete čekat, můžete si její návrh prohlédnout zde. Ta smlouva je ještě hanebnější, něž v této době vzpomínaný „Mnichovský diktát“. Osnovatelé smlouvy se vysmívají všem občanům. Stačí se podívat na články 8.2 až 8.7. Podvedeni tu byli všichni občané Braškova. Doufám, že si to uvědomují a v nadcházejících  volbách nesvěří obec do rukou tak nezodpovědných zastupitelů.

 

Koho zastupují?

Za poslední léta se situace v obci Braškov změnila v mnoha směrech. Podařilo se realizovat řadu stavebních i jiných projektů, které přispěly ke zkrášlení obce. Nezanedbatelný podíl na tom má starosta obce. Zastupitelé se nechali těmito úspěchy ukolébat a snad z pohodlnosti či jiných pohnutek postupně rezignovali na obec, jako sdružení občanů a podrobili se starostovu stylu řídit obec stejným způsobem, jako to dělá u svých firem. Když se však podíváte zblízka na některé události z poslední doby, zavání to prosazováním osobních zájmů, nerespektováním zákonů a nadržováním jiným podnikatelům na úkor zájmů obce. O tom se ještě dozvíte. K udržení glorioly spasitele obce se starosta s přispěním zastupitelů uchýlil i ke zkreslování skutečnosti a omezování svobodného projevu občanů.

Zářným příkladem výše uvedeného jsou události, které se udály na 21. veřejném zasedání Zastupitelstva obce Braškov dne 24.9.2018, které bylo v tomto volebním období poslední. Zastupitel Bohumil Bečka ing. Doksanský si po dvou měsících vzpomněl, že předchozí 20. zasedání netrvalo 19 minut, jak bylo uvedeno v zápise, ale jen minut 10. Proč  měl to vnuknutí po dvou měsících? V závěru toho zasedání, který byl v programu, vystoupil totiž starosta obce Ing. Vladimír Dráb s informací o červencové nepovolené skládce stavebního odpadu na téměř hektarovém pozemku přímo v obci. Ve svém projevu se výslovně zmiňoval, že jej pronáší v závěru tohoto zasedání. Ověřit si to můžete na těchto stránkách v příspěvku „Svatozář nebo lhář?“.  Jelikož byl videozáznamem a dalšími dokumenty usvědčen ze lži, protože nepostupoval jako starosta obce podle zákona a jím deklarovaným způsobem, ale zřejmě upřednostnil svoje osobní zájmy, muselo být těch posledních devět minut závěru veřejného zasedání , ze kterých jsou ukázky videozáznamu, vymazáno ze světa. Oficiální zvukový záznam, pořizovaný obcí, byl ustřižen po deseti minutách, takže na něm není ani devítiminutový závěr, ani prohlášení o ukončení schůze. To falšování skutečnosti ve prospěch udržení starostovy svatozáře bylo schváleno zastupitelstvem. Tím zastupitelé ukázali, že již nejsou schopni rozhodovat ve prospěch zákona a občanů obce, jak to ve své přísaze slibovali po volbě. Podle mě si žádný z nich si nezaslouží být zvolen v dalším volebním období. Kdo jim dá podporu, přihlásí se k té části občanů, kteří se neštítí podporovat lež, když z toho mají nějaké výhody. Lež totiž zůstane lží, ať je či není v zápisu ze schůze. Máte možnost je ve volbách „vykroužkovat“ a dát šanci novým tvářím.

Na závěr ještě jedna perlička: Účast veřejnosti na 21. zasedání byla docela slušná, asi dvacet lidí. Někteří naznačili, že si přišli na zasedání stěžovat aby je nikdo nenahrával. Kdo je pozval nevím, ale odcházeli neuspokojeni. O jejich nahrávání nikdo neprojevil zájem. Snad je zachytily alespoň pouliční obecní kamery a kamery na Hostinci U Chalupů.

 

Válka v Braškově?

Před 80 lety proběhla v Československu mobilizace armády. Lid byl připraven bránit svou vlast před vpádem nepřátel. V důsledku zrady našich západních spojenců došlo k podepsání Mnichovské dohody a naše území bylo vydáno bez boje hitlerovskému Německu. K ozbrojenému konfliktu tak nedošlo, válka však byla oddálena jen o několik měsíců.

O připravenosti čsl. armády bránit svou vlast svědčí i podrobné rozpracování plánů bojišť a taktiky. Jedním z míst válečné fronty, zmiňovaných ve štábních cvičeních , kde proti sobě stáli modří a červení, byl i Braškov. K realizaci těchto plánů naštěstí nikdy nemuselo dojít. Pro zajímavost se můžete podívat na několik příkladů, kde se také mohl Braškov ocitnout, kdyby se tok dějin ubíral jiným směrem. 

Celý dokument byl otištěn v Důstojnických listech ročník 15 z 23.5.1935 a můžete si jej prohlédnout na stránkách Digitální studovny Ministerstva obrany ČR.