Fotbal a politika mají společné to, že se v nich často nehraje podle pravidel.
Kopaná pro posouzení sporných situací zavádí videorozhodčí, pomocí kterých se dají objektivněji posoudit sporné situace. Ve sportu hlídá hru podle pravidel rozhodčí, v politice by to měla dělat hlavně opozice. Když opozice neexistuje, politikům naroste hřebínek a začnou si vykládat pravidla tak, jak se jim hodí, a bezostyšně faulovat.
Videorozhodčí v kopané pomáhá odhalit třeba i fauly a postavení mimo hru, ve kterých si soudce není jistý. Ta porušení pravidel ve sportu a politice jsou si podobná. Někdo se snaží pro sebe získat výhodu na úkor druhého, někdy v tom ani nemusí být úmysl, jen se šlápne přes čáru. Od toho je tu ale sudí a jeho pomocníci včetně videorozhodčího, aby vše uvedli na pravou míru. V politice je důležitým dozorem nad dodržováním pravidel – zákonů a norem slušného chování – opozice. Když opozice neexistuje, politici si častěji troufají šlápnout do postavení mimo hru, faulovat a neregulérní góly oslavovat jako svůj úspěch.
Přenesme se teď do prostředí Braškova. Obecní politiku tu realizuje Zastupitelstvo v čele se starostou, místostarostou a Radou. Existuje tu nějaká opozice? V rámci volených orgánů si dovoluji tvrdit, že ne. Zastupitelé jsou ochotni fauly zatajit či ospravedlnit, připomeňme si např. příspěvek Písařská chyba . Jejich osvědčeným nástrojem je i Bobřík mlčení a Bobřík mlčení podruhé . Nikdo též nevysvětlí třeba Kolik zubařů pro Braškov? nebo Neposedné kačky . Ty uvedené příklady jsou spíše jen špičkou ledovce, která je vidět a lze ji tedy doložit. Co se skrývá pod hladinou si můžeme jen domýšlet. Zřejmě v rámci „prohlubování demokracie a styku s obyvatelstvem“ zastupitelstvo odbouralo ze zápisů z veřejných zasedání záznam obsahu diskuse, mnoho let zapisovatelkou pečlivě uváděný. Přes tu špičku ledovce prostě hodili plachtu. Co oči nevidí, srdce nebolí a Titanik se řítí dál.
Co na to občané, kteří dali ve volbách zastupitelům důvěru? Skalní fanoušci troubí na své trumpety, aby přehlušili tiché remcání nespokojenců na tribunách proti nečisté hře. Soudce fauly nepíská, protože tu žádný není. Na pomoc redakčním postřehům, zveřejňovaným v rubrice „Život v obci“ se tu teď objevil videorozhodčí a budete mít příležitost si porovnat skutečnost s tím, jak je prezentována vítězným mužstvem. Pokud jste ještě nečetli zápis ze schůze Zápis z 5. veřejného zasedání 26.8.2019 tak si jej můžete porovnat s videozáznamem, pořízeným naší redakcí 5. veřejné zasedání – video . Příště vám k tomu sdělím svůj názor a můžeme si své dojmy porovnat.
Starosta se iniciativně zapojil do aktivity naší redakce, zaznamenávat průběh části schůze na videozáznam. Sice se zatím věnoval při snímání diskuse jen mé osobě, ale pro začátek je to chvályhodný počin. Že to myslí vážně, potvrdil i návrhem, aby obec zakoupila stativ – a návrh zastupitelé odsouhlasili. Jestli se nebude čekat na přidělení dotace od EU, tak se možná již po příští schůzi dočkáte na oficiálních stránkách obce Braškov videozáznamu ze zasedání zastupitelstva. Snad to nerozbourá rozpočet obce.
I v panujícím suchu se prorůstajícímu plevelu dobře daří.
Neničí jej ani pěší provoz – že by tam nikdo nechodil?
Asfalt zatím plevelům odolává.
Daří se rostlinám i hnilobě v popraskaných trámech z druhořadého dřeva.
Dodavatel by mohl ze zkroucených trámků vyrábět vrtule!
O vystouplé hrany trámů budete místy při chůzi zakopávat. Na kole je to horší, nežli jízda na kočičích hlavách.
Hloubková koroze šroubů není ojedinělá.
Korodují i svary – pokud se tak dají nazvat.
Nejlépe jsou na tom šrouby, které chybí. Ty nereznou.
Trvanlivé jsou i cedule „pachatelů“. Kontroluje někdo, jak se hospodaří s vynaloženými milióny?
elektrického nářadí odcizili dvě tabulky s oznámením, že veřejná cesta na soukromém pozemku se v zimě neudržuje. Tento čin byl verbálně podporován i osvíceným vedením obce, neboť v tomto horkém létě je nepřípustné si připomínat zimu. Obecní zastupitelstvo tento hrdinský čin, ke kterému se sice nikdo nepřihlásil, ocenilo vyhlášením místa činu památným místem s názvem „U Chalupů“ a nechalo jej zapsat do katastru nemovitostí, jak je patrno z obrázku
nebo přímo ve
dlouholeté bezproblémové dohody o užívání pozemku s Jednotou se hospoda, v jejímž stavebním povolení není o využívání mojí cesty jediné slovo, začala chovat majetnicky a často bránila průjezdu neoprávněným parkováním se slovy „vždyť to tu jednou stejně všechno bude naše“. Další kroky, často nezákonné, si vzala za své obec Braškov a nátlakem prakticky zablokovala možnost dohody. Svými kroky pak jednoznačně stranila zájmům starosty, dokonce cestou Krajského úřadu znemožnila zásobování prodejny postranním vchodem, aby si pomohla hospoda. Pan Vacek však právní stav nerespektuje a stále tvrdí, že pozemek je obecní, snad proto, že to tak má přikázáno a starosta mu vydatně přizvukuje. Sám starosta však v tomto ohledu nevystoupí, ví o tom víc a zdá se, že na špinavou práci má vazaly.