Opět CSB

Na 3. zasedání zastupitelstva dne 13.5.2019 byl jedním z projednávaných bodů Program rozvoje obce, ve kterém je zařazena i přeměna bývalé prodejny Jednoty na Braškově na Centrum služeb Braškov (CSB). Grandiózní přestavba příček za 20 miliónů Kč (vždyť je to z dotací) má podle zastupitelů přinést občanům Braškova (?) tři (!) zubní ordinace a prodejničku uzenin. 

Souznění u kalných vod braškovského rybníku.

Tento záměr, stejně jako několik podobných, připomíná v současné době soudně projednávaný případ rekonstrukce Buštěhradského zámku, kdy předražený projekt a přemrštěné náklady za využití dotací jsou podhoubím pro neefektivní (jak pro koho) využití investic.

Když jde o peníze, morálka jde stranou a účel světí prostředky. Tak si i obecní úřad v Braškově nechává bez výhrad posvětit od zastupitelů nesmysly, zapracované do projektu přestavby na Centrum služeb Braškov. Výčet některých faulů jste si již mohli přečíst v příspěvku Zamrzlý Braškov z února tohoto roku. Protože vydané stavební povolení hrubě porušilo platné zákony, kontrolní orgán Středočeského kraje jej zrušil a obec žádost o jeho vydání stáhla. Z vlastní zkušenosti se mohu domnívat, že jde snad o taktiku staronového vedení obce pod taktovkou starosty ing. Vladimíra Drába, něco neregulérního vydat s nadějí, že se nikdo nebude bránit. A když se zákonnými prostředky brání, bude zostouzen, aby si to příště nedovolil.

Do tohoto schématu zapadá i moje diskusní vystoupení na zmíněném zasedání. Odvážil jsem se připomenout nepřiměřenost třech zubních ordinací pro Braškov a nereálnost získat v místě 12 parkovacích míst, vyžadovaných projektem. Obec se sice dušovala, že ta místa jsou k dispozici, ale zajděte se někdy podívat kolem poledne do Dukelské ulice, jak to tam vypadá s dodržováním pravidel silničního provozu na silnici III. třídy. Již další dopravní komise, která by se k tomu měla vyjádřit, byla Radou obce 10. června 2019 zrušena. Podle vedení obce je vše v pořádku. Jistá východiska ze situace jsem naznačil ve svém diskusním příspěvku k programu rozvoje obce. To, že demokracie je diskuse, se do povědomí řady zastupitelů ještě nedostalo a setrvalo se na pozicích likvidace oponentních názorů. Ve stylu diktátorů, kteří nemají žádné chyby a nepřipouští se jejich kritika, se vyjádřil i starosta: „Takže zubař a řeznictví tam není, protože pan Horník to nechce“.  Že obec postupovala v rozporu se stavebním zákonem a předložila nepravdivé údaje, to si zastupitelé vůbec nepřipouštějí. Všimněte si i jednotného čísla „zubař“. Tři zubní ordinace, uvedené v projektu, odmítá veřejně připustit i místostarosta ing. Petr Vacek, který to označil za pofidérní. I podle něj je všechna vina na mně, protože jsem se nezákonostem bránil regulérními prostředky. A trest bude následovat ve stylu mafie. Od smyšlenek ukradených pozemků až k výhrůžkám fyzické likvidace majetku. O tom zase až příště. Už se asi nedivíte, proč se na obci nedochoval zvukový záznam ze zasedání a v zápise je jen jedna nicneříkající věta.

        

Neposedné kačky

Jednou ze základních povinností obce je informovat občany o jejím hospodaření. Ve svém diskusním příspěvku na 3. veřejném zasedání zastupitelstva obce Braškov dne 13.5.2019 ubezpečila přítomné zastupitelka ing. Miloslava Vostrá, že všechny podklady ke svým rozhodnutím dostávají včas předem. Když se jim něco nezdá, tak se mohou jít zeptat. Otázkou je, jak se těmi podklady zabývají. U této zastupitelky obce, která je současně předsedkyní rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR bych předpokládal, že se ve věcech rozpočtu dobře vyzná. Současně je v obci Braškov členkou kontrolního výboru, do jehož gesce finance spadají. Dám tu jeden příklad, kterým se měli zabývat:

Na zmíněném zasedání bylo přijato usnesení, kde zastupitelstvo schvaluje účetní uzávěrku za rok 2018 s výsledkem hospodaření ve výši 7.337.380,-Kč. Pro co vlastně zastupitelé hlasovali? V Braškovských novinách z února 2019 je uveden výsledek hospodaření obce k 31.12.2018 jako rozdíl příjmů a výdajů ve výši 7.504.160,31 Kč. Podle dokumentu Návrh závěrečného účtu za rok 2018, sestaveného k 31.12.2018 a vyvěšeného 26.4.2019 na úřední desce, jsou v příjmech i výdajích miliónové rozdíly. Jestli ty údaje nejsou chybné, jsou přinejmenším pochybné. Ty loňské kačky jsou holt neposedné ještě v červnu. Zastupitelé jistě vědí své, ale veřejnosti to zůstává utajené. A kdo by se o to také zajímal. Jak řekla zastupitelka Vostrá: „V řadě obcí se potýkají s daleko horšími problémy …, my tu nic úmyslně neporušujeme … „. A musím k tomu dodat – také nekontrolujeme. Když přijde kontrolnímu výboru podnět, že obci mohla vzniknout škoda ve výši až 900 000 Kč, nikdo se tím nezabývá. Po urgenci je tazatel několika zastupiteli okřikován, zesměšňován a pomlouván. Dokonce je mu vyhrožováno poškozením jeho soukromého majetku – a za souhlasu starosty.

Takhle si současná obecní reprezentace představuje komunikaci s občany. Jak řekl starosta: „Teď jsme tu my“. A hlavně, že se čerpají dotace na předražené projekty. Co potřebují občané, není rozhodující. Připomeňte si třeba potřebu třech zubních ordinací, i když místostarosta je nyní popírá a moji zmínku o nich označuje jako pofidérní. Asi zase půjde o „písařskou chybu“. O tom ale až někdy příště.

Bobřík mlčení podruhé

Veřejné zasedání zastupitelstva obce je veřejné proto, aby se občané měli možnost dozvědět, o čem zastupitelé rozhodují a co se v obci děje. Ne všichni však mají možnost nebo chuť se schůze zúčastnit. Ze zákona se o průběhu pořizuje zápis, zveřejňovaný i na www.braskov.cz. Bylo běžné, že se téměř doslovně zaznamenávala i diskuse.

Je obecně známé, že když má někdo důvod něco nekalého utajovat nebo nechce, aby se jeho lži dostaly na veřejnost, začne zapírat, podvádět a intrikovat. Vyšší školou je pak likvidace kritiků pomluvami, výhrůžkami a fyzickým nátlakem.

O vymazaném zvukovém záznamu a zápisu o diskusi jsem informoval již v minulém příspěvku Diskuse? Vymazáno!  

Jednořádkový záznam z diskuse zaznamenala zapisovatelka Ing. Kateřina Dolejšová a ověřovatelé zápisu byli Bohumil Bečka a Ing. Jiří Kolrusz. Dvacet minut veřejné diskuse se na jeden řádek nevejde, já se budu obsahem zabývat v dalších příspěvcích trochu obšírněji. Dozvíte se o zarytém mlčení, frenetických výkřicích, zlodějích pozemků, výhrůžkách trestní výpravou, jak mají občané sedět doma a o nic se nestarat, když si tu tak dobře žijeme a další zajímavosti. A nemylte se. Nejde o scénář akčního filmu o sicilské mafii. Stále se budeme pohybovat na půdě posvátné hospody U Chalupů v Braškově a hlavními postavami budou vámi volení zastupitelé i řadoví občané.

O diskusi na 1. veřejném zasedání zastupitelstva obce Braškov v prosinci 2018 jsem informoval v příspěvku Bobřík mlčení . Dopravní komise tam zarytě mlčela o svojí činnosti. Obdobně jsem si připadal i letos. O život v obci se zajímám a tak jsem se zeptal na 3. zasedání dne 13.5.2019, zda se kontrolní výbor obce zabýval mým podnětem, vysloveným před třemi měsíci na 2. zasedání zastupitelstva. Šlo o to prověřit, jestli prominutí smluvní pokuty cca 900 tisíc Kč, kterou by měla uhradit firma za zpoždění výstavby chodníku z Braškova Valdeku na Velkou Dobrou, bylo v souladu se zákonem. Starosta, který vedl diskusi, za otázku poděkoval. Následovalo hrobové ticho. Po delší odmlce jsem vyzval dvě přítomné členky kontrolního výboru, kterými byly předseda kontrolního výboru Štěpánka Pilátová a členka Ing. Miloslava Vostrá, zda by se k tomu mohly vyjádřit. Po delší pomlce zareagoval starosta slovy, „že ho zásobuji množstvím blbostí, že to nezvládá zpracovávat, tak že to neřeší, protože mu to poradil právník“.  Je tedy otázkou, zda obec řídí nějaký právník nebo starosta, který to nestíhá. Po dvaceti minutách náročné schůze se už asi zase těšil někam k Bezděkovu.

Ještě několikrát se o tématu mluvilo, Pilátová nejprve řekla, že se vyjadřovat nebude (asi bobřík mlčení?), starosta řekl, „že musejí dělat a nemají čas“ (zřejmě na odpovědi občanům), Pilátová později trochu rozvázala a řekla, že neodpovídá jenom mně. Vostrá pak přiznala, že se podnětem nezabývali. V pozdějším vystoupení se dušovala, že v obci je jistě vše v pořádku, protože kdyby nebylo, tak by se to určitě řešilo – kdo by to měl řešit? Už jsme se dozvěděli, že kontrolní výbor to nebude. K tomu bude více příště. Zastupitelé ale pracují v některých ohledech pečlivě. Rada se dovedla poučit a schválila program 4. veřejného zasedání na den 29.5.2019 bez diskuse.

 

 

Diskuse? Vymazáno!

V příspěvku Kolik zubařů pro Braškov? jsem vás informoval, že jsem požádal o zvukový záznam z 3. veřejného zasedání zastupitelstva obce Braškov, které se konalo 13.5.2019 v sále hostince U Chalupů. Žádost jsem podal 20.5.2019. Jakou jsem dostal od obecního úřadu odpověď ? Zvukový záznam byl už smazán. Nevěříte? To si můžete přečíst zde. Oni se totiž někteří zastupitelé svým vystupováním na schůzi i po ní nemají čím chlubit. Urychlené vymazání zvukového  záznamu a způsob jeho přepisu do textové formy přesně zapadá do dlouhodobě prosazované taktiky jistých mocenských struktur utajit pro ně nepříjemné skutečnosti a pochybná rozhodnutí, nediskutovat o nich vůbec či alespoň omezovat diskusi administrativními opatřeními, protiprávně zakazovat pořizování záznamů z veřejného zasedání a zahlazovat tak důkazy. Vzpomeňte si třeba na příspěvek o tzv. písařské chybě v délce trvání schůze .  Dodržování zákonů se stalo obtíží, účel světí prostředky. Zda se může nahrávat zasedání zastupitelstva se dozvíte například zde. Každý má právo se dozvědět, jak je zacházeno s veřejnými penězi, jak se v životě obce dodržují obecně platná pravidla a zákony. K tomu slouží i články na tomto webu v rubrice „Život v obci“. 

Vraťme se teď k zápisu z jednání, který si v dalších příspěvcích budete moci porovnat s tím, co se skutečně dělo při projednávání dotazů občanů před veřejností. Schůze trvala necelých 50 minut. Po sedmnáctiminutovém standardním schvalování plánovaných i dodatečně přidaných bodů programu následoval bod č. 19 – Diskuse. Ta trvala asi 25 minut a v oficiálním zápise (můžete si celý přečíst na stránkách obce nebo zde ) je na str.7 je zachycena na jedné řádce ve znění:

Všechny dotazy vznesené v diskusi byly občanům zodpovězeny.

Kdo má jen trochu zájem o dění v obci a dovede si utvořit vlastní názor na základě faktů, a nikoliv propagandy, se jistě rád začte do řádek, popisujících a komentujících diskusi. Příležitost budete mít již příští týden a snad si nebudete trhat vlasy nad tím, koho jste si zvolili.

 

Kolik zubařů pro Braškov?

V příspěvku Zamrzlý Braškov jsem popsal situaci kolem dvacetimiliónového plánu na přestavbu bývalé prodejny Jednoty na Braškově na Obecní centrum. Na bouřlivém 3. veřejném zasedání zastupitelstva obce Braškov 13.5.2019 se ukázalo, že ani místostarosta ing. Petr Vacek nemá představu o tom, co je plánováno, natož řadoví zastupitelé. Snad jediným, kdo o tom něco ví je ten, kdo má známého řezníka a tři studentky stomatologie a umí využít štědré dotační tituly. Když na zmíněném zasedání přišla řeč na zrušené vydání stavebního povolení, byl jsem místostarostou označen za viníka, že centrum ještě nestojí. Kdo udělal chyby, kdo předložil neplatné doklady a falešné údaje je uvedeno v rozhodnutí příslušného úřadu. Pojetí práva místostarostou je opravdu velice zvláštní. Prý jsme se mohli dohodnout. Jak taková dohoda v jeho představách vypadá? Když se nepodřídíte jeho scestným názorům, zorganizuje za podpory starosty trestnou výpravu a poničí vám majetek. Italská mafie by se za takový postup nemusela stydět. Braškov ale není Sicílie, i když se někteří zastupitelé chovají tak, že si neuvědomují v jakém zřízení žijí. Lež a snaha zkompromitovat jakýmikoliv výmysly oponenty se stala běžnou praxí na jednání zastupitelstva. Místostarosta dokonce zapřel, že v obecním centru jsou plánovány tři zubní ordinace, moji zmínku o tom označil za pofidérní, prý tam bude jedno zdravotní středisko. Asi ani nečetl to ostudné stavební povolení, ve kterém stavebník (obec Braškov) žádá o stavební úpravy pro … 3 ordinace a prodejnu potravin – maso, uzeniny. Že jde o tři zubní ordinace je uvedeno i v projektové dokumentaci. Tak si to na obecním úřadě vyříkejte a neosočujte bezúhonné občany z vlastních omylů.

O bouřlivém průběhu zasedání jsem se již zmínil. Požádal jsem obec o zvukový záznam, o kterém starosta řekl, že byl pořizován, a rád se o něj s vámi podělím. Jestli nebude ovšem označen jako Tajný. 

Co myslíte? Kolik zubařů by mělo být v obci pro tisíc braškovských občanů?

Hostinec na Toskánce

V době před zavedením moderních dopravních prostředků ležela Toskánka půl dne cesty z Prahy na západ na důležité spojnici do západních Čech. To byla výhodná poloha pro zřízení zájezdního hostince, kolem kterého postupem doby vznikla i malá usedlost, patřící k Braškovu. Písemná zmínka o „hostinci na královské cestě“ je z roku 1712, kdy tam byl novým hostinským Jan Kouba, narozený již koncem 17. století. V roce 1717 se mu s manželkou Teresií narodil  první a zřejmě jediný syn Václav Jakub:

Postavení hostinského bylo tehdy zřejmě významné, často byl kmotrem dětí braškovských sedláků. I uvedený kmotr jeho syna patřil k feudální honoraci. Je zapsán jako „vážený pan Ignatius Chuanus Joann Elger, buštěhradský questor“, což je něco jako finanční správce panství, pod které tehdy Braškov patřil. (Asi dělal hostinskému kontrolu daňového přiznání :-). Svědkem při křtu byl i obdobný statenický hodnostář pan Matěj František Horák a další představitelé tehdejší nobility.

Dalším doloženým hostinským na Toskánce je František Fišer ve 30. a 40.  letech a v druhé polovině 18. století František Presler. Počátkem 19. století byl hostinským Václav Franěk a po něm Jan Moucha, narozený 1813, který začal jako šenkýř a dotáhl to až na majitele. Na Toskánce se mu narodilo 9 dětí, ale asi žádné z přeživších v hospodě zalíbení nenašlo. Jan Moucha proto ve stáří hledal za sebe náhradu. Asi to nebylo lehké, protože se krátce vystřídalo několik jeho nástupců, počínaje Josefem Šelbickým, který přešel z hospody na Valdeku. V roce 1882 byl hostinským Václav Stádník (narozený v Praze roku 1846), který byl před tím krejčím v Braškově, po něm Antonín Burger, před tím hutník z Pleteného Újezda a František Čapek z Unhoště. To už se ale dostáváme do počátku 20. století, kdy se ujal šenkování na Toskánce Karel Kapalín z Unhoště a Josef Černý z Horního Bezděkova. Tím pro nás končí historie a začíná současnost.

Odkdy Toskánka?

O historii Toskánky a jejím stavebním rozvoji jste se mohli něco dozvědět již v příspěvcích Toskánka 19. věku (1)Toskánka 19. věku (2). Když se posuneme ještě o století zpět, k počátku 18. století, nebude snadné určit, kdo a kde v těch místech žil. Gruntovní knihy, ze kterých čerpal např. mgr. Miroslav Oliverius, a braškovská stavení a jejich vlastníky uvedl před dvaceti lety v pěkné publikaci „Obec Braškov – Pohledy do historie 1249-1999“, uvádějí stavení počátkem 18. století obecně v Braškově. Ve kterém místě byla se nedozvíte, čísla domů byla zavedena až po roce 1770. Označení místní části Toskánka vzniklo zřejmě až za několik desetiletí po tom, kdy velkovévodkyně Anna Marie Františka Toskánská získala místní usedlost do vlastnictví jako součást buštěhradského panství koncem 17. století. Nejspíše to bylo až po její smrti v roce 1741, kdy se usedlost měnila čistě na zájezdní hostinec a ubytovnu pro poddané. 

Důležitým pramenem pro získání informace o užívání místního názvu Toskánka jsou matriky unhošťské fary. Počátkem 18. století jsou v nich braškovští občané uváděni jako poddaní k Buštěhradu. První zmínka o poddaných Toskáncům pochází až z roku 1726 v níže uvedeném zápisu:

Můžeme se tedy domnívat, že ovčák Václav Císař žil v místě, které dnes nazýváme Toskánkou. Běžně se tento název ale začal používat jako bydliště až od druhé poloviny 18. století. Ještě v roce 1717 a 1738 je uváděn Jan Kouba jako „hostinský na královské cestě“. Později bydlel v zájezdním hostinci hostinský František Fišer se svou početnou rodinou, pekař Václav Štrobach, jeho syn Josef narozený 13.3.1723 a v domech pozdějších čísel 3 a 4 další generace pekařů Štrobachů, kteří jsou předky řady obyvatel dnešního Braškova. Níže je uveden výpis z narození jeho dcery Teresie v roce 1763, kdy již byl název z Toskánky běžně používán místo z Braškova.

 

Na frekventované cestě byl potřeba i kovář. V té době to byl například Václav Holeček a Jakub Hanzl.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vodní tvrz

Pozůstatky tvrze ze 13. století

Jak dnes hledáme ochranu před moderními loupežníky u úřadů, policie a soudů, spoléhali se lidé ve středověku spíše na tlusté zdi hradů a tvrzí. O tom, jak takové zdi středověké tvrze vypadaly, si můžete udělat představu na ilustračním obrázku. Podobně tomu bylo jistě i v Braškově.

Existence Braškova je písemně prokázána již ve 13. století, avšak  ze středověku se nedochovaly žádné podrobnější údaje o jeho zástavbě. Z díla Augusta Sedláčka z konce 19. století se dozvídáme o zaniklé tvrzi a existenci braškovského tvrziště a dvora ještě v roce 1602. Celý výňatek z jeho knihy je zde: August Sedláček-přepis z knihy Hrady… díl 8, str.275. Jak také tento historik jinde uvádí, v 19. století však již po tvrzi není žádných známek. Alespoň na povrchu. A tady se dostává ke slovu archeologie.

Foto Akad. arch. Josef Müller, 5.7.1997

Při výkopu kanalizace v ulici Rudé armády poblíž braškovského rybníka objevil dne 5.7.1997 těsně před zasypáním výkopu svým zkušeným okem Akad. arch. Josef Müller z Kyšic pod vozovkou zbytky historického zdiva. Spolu se současným ředitelem unhošťského muzea Mgr. Marianem Kruckým pak pořídili fotodokumentaci, z níž jsou zde některé snímky publikovány. V místě zdiva byly nalezeny i staré střepy, které jsou nyní uloženy v Melicharově vlastivědném muzeu v Unhošti. Profesionální archeolog se na místo nestačil dostavit. Svůj vliv na to mělo i počasí. Prudké deště a tlak na zprovoznění silnice opět na dlouhou dobu pohřbily středověkou památku pod zemský povrch.

Braškov kolem roku 1780

Že v místě mohla stát vzpomínaná braškovská vodní tvrz se dá dedukovat i z nejstarší známé podrobnější mapy Braškova, vzniklé při 1. vojenském mapování kolem roku 1780. Podle ní byl horní rybník snad ještě rozlehlejší, nežli v dnešní době. Povšimněte si též zakresleného dolního rybníka na braškovském potoce. Někde v těch místech pod čističkou plánuje obec opět vodní plochu revitalizovat. Za pozornost stojí i na mapě naznačená malá vodní plocha – kroužek – jižně od cesty k dolejší hrázi. To je dnes to místo, kde v deštivých létech, která snad zase přijdou, pravidelně zapadal při sklizni obilí kombajn do bažiny.

Na pravděpodobné základy kulaté věže vodní tvrze se dá narazit i u dna braškovského rybníka. O tom bylo něco uvedeno již v příspěvku Kulturní dědictví. Je to výzva pro mladé badatele, aby využili příležitosti a místo podrobněji zdokumentovali při dalším vypuštění rybníka.

Pořádek dělá přátele

V příspěvku Myší díry jsem se zmínil o tom, že přestože popsané demolice proběhly před půl stoletím, nejsou vlastnické poměry v těch místech dosud řádně vypořádány. Jaký je právní stav v centru obce si můžete prohlédnout na následujícím obrázku, pořízeném podle podkladů ČÚZK:

Když jedete z Dukelské ulice kolem obecního úřadu a chcete zatočit směrem na Kladno, jedete po pozemku Středočeského kraje, se kterým hospodaří Krajská správa a údržba silnic, přejedete pozemek obce Braškov (364/2), opět přetnete pozemek Středočeského kraje, zatočíte na obecním pozemku, přejedete kousek pozemku v soukromém vlastnictví, pak jste zase na obecním a za přechodem konečně můžete opustit Braškov opět po silnici Středočeského kraje. To jste ujeli asi 50 metrů. Asi vás to nezajímá, jede se pořád plynule. Dělá to ale neplechu třeba při stavebních řízeních. Prostě pořádek dělá přátele. Že se nedomluví soukromník s obcí se dá vysvětlit křivdami z minulosti, na jejichž nápravu obec ještě nenašla dostatek dobré vůle. Proč se ale nedomluví obec Braškov se Středočeským krajem? Na správu obce (aby tu všechno bylo správně – podle práva) vynakládáme z obecního rozpočtu každý rok přes 3 500 000 Kč. Už padesát let je to tu špatně a každému z odpovědných je to jedno. Není to snad tím, že na takových převodech vlastnictví se nedá vydělat? Kdyby tak na to byly dotace!  

Myší díry

Braškov leží na důležité severojižní spojnici okolních sídel. Dřívější převážně pěší provoz byl postupně nahrazován koňskými povozy a v době historicky nedávné motorovou dopravou. Stav cest vždy mnoho let zaostával za potřebami a snaha o jejich vylepšení vyvolávala konflikty zejména se stavbami v jejich sousedství. Překotný nárůst silniční dopravy si ve 20. století vynutil i drastické zásahy do staveb v okolí braškovských páteřních komunikací. O vlivu rozvoje dopravy na Toskánku jste si něco mohli přečíst již v příspěvcích Toskánka 19. věku (1)Toskánka 19. věku (2).  Ani centrum Braškova se nevyhnulo demolicím objektů, které bránily rozvoji silniční dopravy. Největší brzdou průjezdnosti obce byly zúžená místa, tzv. myší díry, označené na následujícím mapovém podkladu z fondů ČÚZK velkými modrými písmeny A, B, C, D. Zobrazený stav kolem 1840 v podstatě přetrval až do poloviny 20. století. Černá a červená čísla jsou čísly pozemků a většinou se liší od popisných čísel domů.

Úsek A u dnešního Stavimatu je kritickým místem dodnes. Na následujících obrázcích si můžete porovnat nejstarší zaznamenaný stav s tím současným.

Dnes se lze jen domnívat, že ve středověku mezi místy AB v místě křížku se nacházela brána braškovské vodní tvrze, tehdy snad z poloviny obklopené rybníkem. V místě B se cesta zúžila tak, že mezi staveními projel jen jeden povoz. To již bylo neúnosné při narůstajícím provozu ve druhé polovině 20. století. Musela být provedena demolice některých staveb, aby se vozovka mohla rozšířit. Patrné je to při pohledu od mateřské školky:

Následuje i pohled na stejné místo ze severní strany směrem od braškovské návsi:

V místě C na návsi byla též zbourána stavba v jejím středu a na jihovýchodní straně, což umožnilo snadnější průjezd a úpravu návsi.

Poslední zúžení vozovky v místě D vzniklo až při stavbě stodoly v sedmdesátých letech 19. století. Odstraněním stodoly a přilehlých staveb vznikl prostor pro dětské hřiště.

Na šířce nové vozovky se ale šetřilo, takže v současné době tam myší díru tvoří špatně parkující auta.

Přestože popsané demolice proběhly před půl stoletím, nejsou vlastnické poměry v těch místech dosud řádně vypořádány.