Autor: Ing. Jiří Horník

Po téměř dvou týdnech od konání 10. veřejného zasedání zastupitelstva obce Braškov  Zasedání na stojáka se na obecním webu objevil zápis o jeho průběhu. Současné vedení obce a zejména starosta nikdy nepodporovali diskusi občanů. Kromě pochvalných příspěvků skalních přívrženců byla zpočátku diskuse obsahující kritiku omezována časem příspěvků na 3 minuty, pak se přistoupilo k zastrašování a pomluvám diskutujících. Nejprve se začaly obcí pořizovat zvukové záznamy, zřejmě aby mohly být použity proti oponentům, pak se ale raději urychleně likvidovaly, protože dokazovaly nekorektní vystupování zastupitelů, a v současné době se raději nepořizují vůbec. V zápisech byl ještě před dvěma lety celkem objektivně zaznamenán celý průběh zasedání. Aby nevyšly na venek kritické příspěvky, byl průběh diskuse později shrnut do jedné věty, která však neobjektivně zaznamenávala skutečné dění. Poslední zápis z veřejného zasedání dne 9.11.2020 přinesl další inovaci k prohloubení účasti občanů na životě v obci. Zápis obsahuje zjevné nepravdy. Ukážeme si to na několika příkladech v pořadí podle programu jednání. 

Program jednání je zveřejněn zde. Celý zápis je zde.

Do bodu 11) probíhalo vše standardně, k bodu 12) však bylo z pléna požadováno vznesení dotazu. To je standardní postup (v demokratické společnosti), kdy se k projednávanému bodu mohou vyjádřit jak zastupitelé, tak přítomní občané ještě před jeho schválením. Nikoliv však v Braškově. Starosta slovo neudělil a odkázal na diskusi (bod 16 programu), to je až po schválení projednávaného bodu. Pokud se vám to nezdá, přečtěte si stanovisko orgánu státní správy:

Z dikce ustanovení § 16 odst. 2 písm. c) předně vyplývá, že občanovi obce
musí být dána možnost vyjádřit se k věci aktuálně projednávané, tzn. musí ji
mít dříve, než je přijato příslušné usnesení, resp. dříve, než je věc definitivně
vyřízena (zákon hovoří o „projednávané věci” a nikoli o „věci projednané“).
Požadavkem zákona přitom je, aby občan mohl vyjádřit své stanovisko při
projednávání každého bodu (v rámci diskuse k projednávanému bodu, např. po
rozpravě zastupitelů před schvalováním usnesení).

V Braškově to chodí tak, že názory občanů zastupitele nezajímají.  Do zápisu k bodu 12) se dá, že „Dotazy ani připomínky nebyly vzneseny.“ A jak byla zaznamenána diskuse v bodě 16) ?

Ing. J. Horník, který přečetl svůj příspěvek. Na příspěvek pana Ing. J. Horníka nikdo z přítomných zastupitelů, ani nikdo z veřejnosti nereagoval.

Tento diskusní příspěvek jste si již mohli přečíst v článku Zasedání na stojáka . A ten nikdo, kdo nereagoval byl ze zastupitelů Ing. Kolrusz, Ing. Vacek, z občanů Ing. Machovská.

Zajímavá byla pokračující diskuse k bodu 12), ve které vystoupila paní Poštolková. Informovala, že skupina 14 občanů Braškova podala 28.2.2020 na obec žádost o projednání jejich podnětu k omezení tranzitní kamionové dopravy přes obec. V rozporu se zákonem o obcích se však tímto podnětem zastupitelstvo nezabývalo a náprava byla sjednána až po zásahu nadřízené instituce. Paní Poštolková též požádala, zda by mohla o problematice napsat článek do Braškovských novin, aby reagovala na některé zavádějící informace, uváděné v novinovém článku Ing. Kolrusze. Dočkala se odpovědi od starosty Drába:

„Bohužel ne – noviny dělá obec, udělejte si svoje noviny.“

Starostova odpověď je zřejmě jedním z postulátů bodu zařazeného v zastupitelstvem schváleném programu rozvoje obce: Přívětivý úřad Braškov – nástroje pro komunikaci s veřejností, na který obec žádá dotaci a vyčleňuje 1 000 000 Kč.

Další novinkou, kterou se pochlubil starosta a není v zápisu, je situace kolem připravovaných protihlukových valů ze stavebního odpadu kolem dálnice D6. Obec je umožnila vybudovat tím, že je dala do územního plánu a další vliv na ně prý nemá. Co se na ně navozí, je již prý jen v režii vlastníků pozemků, kteří budou rádi, že na uskladnění stavebního odpadu vydělají.

Máme se tedy na co těšit. Jak takové akce probíhají je známé z mnoha odstrašujících případů se skládkami. Pole skoupí od vlastníků nějaká movitá stavební firma. Převede je na společnost, kterou vlastní „bílý kůň“. Ten naveze na pozemky v souladu s územním plánem obce Braškov a studií zpracovanou obcí 500 000 tun odpadu (více na PROTIHLUKOVÝ-VAL ).  Stačí znát správné lidi na správných místech. Zisk firmy bude nejméně 50 miliónů Kč, které se na potvoru někam zatoulají. Firma zkrachuje a komu připadne ekologická zátěž a náklady na rekultivaci a údržbu valů? No přece obci Braškov. Na občany bude někdo z dálky dělat dlouhý nos – vždyť jste se vším souhlasili!  Braškovští v tom ale nebudou sami. Velká část valů leží v katastru Velké Dobré – ti se teprve budou divit! Může to být třeba i trochu jinak. Každopádně na tom nějaký podnikavec vydělá na úkor obce a jejích občanů. Našim potomkům už nebudou hučet v uších kamiony, ale dluhy. Kdopak ten územní plán navrhoval? A zeptejte se na to i těch, kteří jej schválili. Ty valy budou jejich pomníkem – navěky.

V ponuré atmosféře mlhavého podzimu se dne 9.11.2020 od 15 hodin konalo 10. veřejné zasedání zastupitelstva obce Braškov. Kulisu mu tvořilo otevřené prostranství s pódiem Na Háji v lesoparku Braškov Valdek. Mimořádný stav a sychravé počasí si kromě roušek, ztěžujících komunikaci, vyžádaly i jednání vestoje. 

Program zasedání si můžete přečíst na webu obce nebo  zde. Kromě běžných bodů se měl projednat i bod 12 – podnět občanů. O co v něm šlo? Obec se dlouhodobě potýká s průjezdy kamiónů, které si krátí cestu od Berouna na Kladno, na D6 směrem na Nové Strašecí a do Slaného a i opačným směrem přes nezpoplatněné silnice II. a III. třídy. Tedy i přes Braškov. Nespokojenost řady občanů s léta trvajícím bezvýsledným jednáním obce s různými organizacemi, které by tomu měly zabránit, vyústila v únoru 2020 podáním podnětu občanů, aby se o tom jednalo na zastupitelstvu. Projednání takového podnětu je zákonnou povinností zastupitelstva. Vedení obce to však ignorovalo, až musel zasáhnout na základě stížnosti nadřízený orgán. Tak se projednání dostalo do programu až 9.11.2020. A jak si radní představují komunikaci s občany? Bod byl přednesen, vyjádřit se k němu před schválením zastupitelstvem bylo starostou občanům znemožněno a v jakémsi nesrozumitelně předneseném znění byl schválen. Pak se teprve připustila diskuse – k něčemu, co už se nedalo ovlivnit. Všechno to bylo v duchu systematicky prosazovaného totalitního řízení obce bez spoluúčasti občanů.

Projednávání na zastupitelstvu předcházel článek Ing. Kolrusze v Braškovských novinách a na webu obce Proč stále jezdí … , na který jsem musel v diskusi reagovat. Protože vedení obce nemá zájem, aby se obsah diskuse zaznamenával, natož zveřejňoval, jak tomu v předchozích letech bývalo, uvádím jej v plném znění:

***

Na obecním webu jsem si přečetl článek pana Ing. Kolrusze „Proč stále jezdí kamiony v obcích“. Nejvíce se mi na něm líbil ten závěr, ve kterém vyjádřil přesvědčení, že nakonec zvítězí zdravý rozum.

V textu je uvedena jako překážka toho, aby tranzitní přeprava z Berouna na Kladno a Slaný nejezdila po dálnici, ale přes obce včetně Braškova, zamítnutí dopravním inspektorátem Policie z důvodu přetížení, fronty a zácpy při vjezdu a poté sjezdu z pražského okruhu. Ptám se tedy: Byly tyto výmluvy nějak podloženy například propustností dálnice, která je určitě daleko vyšší, než průjezd zúženými uličkami dotčených vesnic?

Pan Stádník napočítal, že za dvě hodiny projede obcí 50 nákladních vozidel včetně kamionů. Střízlivě odhadneme, že kamiónů je polovina, tedy 25, z toho 20 tranzitních. To znamená 10 za hodinu, jeden za šest minut. Podle dostupných údajů je průměrná intenzita dopravy u Exitu 16 pražského okruhu v Řepích kolem 40 vozidel za minutu. Že by ten jeden kamión za 6 minut ucpal sjezdy? Pokud na takové argumenty obec přikyvuje, není se co divit, že za deset let nebylo dosaženo pokroku.

Dalším argumentem, proč jezdit po dálnici je její zpoplatnění. Kamióny přes vesnice nic neplatí a ničí silnice, které na ně nejsou stavěné, zatěžují životní prostředí lidem přímo pod okny. Nechápu, jak může být vyčítáno Ekologickému spolku Braškova, že hájí jen svoje zájmy v bydlišti. I kdyby to tak bylo, je to v pořádku. Je to ale pomluva – vždyť vyloučení tranzitní přepravy se bude týkat i Valdeku.

Přestaňte svoje oponenty špinit pomluvami a jednejte v zájmu všech občanů, jak jste slíbili a používejte zdravý rozum. Rozvoj obce není jen beton. Ať si dá zastupitelstvo za úkol se věcí seriózně zabývat a podložit rozhodnutí objektivními argumenty. Podle mne to do rozvoje obce patří. Omezování tranzitní automobilové dopravy uvnitř sídla je i jedním z cílů ochrany životního prostředí vymezených územním plánem.

Je smutné, že zájmy občanů musí prosazovat oni sami cestou sdružení a místo podpory vedení obce se dočkali napadání za jejich aktivní přístup k řešení ožehavých problémů.

Současně s průjezdem tranzitní dopravy obcí se probírala i hluková zátěž z dálnice.

V dubnu 2019 provedla autorizovaná organizace měření hlukové zátěže od dálnice D6 v oblasti kolem braškovského mostu s tím, že jsou překročeny limitní hodnoty stanovené vládním nařízením.

Po více než roce na to obec zareagovala dopisem na ŘSD z června 2020, kde obec cituji:

„Zdvořile žádá“ o provedení kontroly a návrh bariéry s lepšími parametry a její realizaci, aby došlo ke snížení hlukové zátěže. Přitom je povinností ŘSD jako původce nepřípustné hlukové zátěže přijmout opatření k jejímu snížení na svoje náklady. Přesto obec Braškov v tomto místě stále plánuje vybudovat zemní val na svoje náklady.

Technické řešení ŘSD se jistě obejde bez dalšího záboru zemědělsky obdělávané půdy, o jejíž značnou část již katastr obce přišel samotnou výstavbou dálnice. Je načase opustit nesmyslné řešení protihlukovými valy, které jsou jen zástěrkou pro vytvoření skládky stavebního odpadu, navíc směšně zdůvodněné jako zkrášlení krajiny. Stačí se podívat na obrázky valů, zveřejněné v prověřovací studii na webu obce Braškov.   (Pozn. redakce: PROTIHLUKOVÝ-VAL z webu obce)

Obci se ale musí přiznat pokrok v tom, že nějaký dopis na ŘSD, i když s ročním zpožděním, napsala. Je totiž známo, že již od doby existence stávající protihlukové stěny vybudované spolu s dálnicí tato nevyhovovala svými parametry průzvučnosti technické normě a vedení obce se nijak nebránilo.

Díky iniciativě občanů se věci pohnuly a snad se dočkáme uspokojivého řešení bez toho, aby na prvním místě byly prosazovány zájmy stavebních firem, jak se levně zbavit odpadu.

***

Sice jsem byl v průběhu přednesu starostou upozorňován, že diskutuji déle, než 3 minuty, ale v jeho pozdější reakci na obsah jsem se alespoň dozvěděl, jak to je ve skutečnosti s těmi protihlukovými valy. O tom ale až jindy.

Český levicový deník Haló noviny zveřejnil v Senátních novinách pro volební obvod č. 30 – Kladno článek Ing. Bc. Miloslavy Vostré „Proč jsem se rozhodla kandidovat do Senátu Parlamentu ČR„. Když jsem si deník přečetl, musím Vám sdělit důvody

Proč nebudu volit Miloslavu Vostrou do Senátu

Jak kandidátka sama uvádí, je též zastupitelkou v obci Braškov. Funkce je to sice svým vlivem neporovnatelná se senátorem, ale postoje, které v ní zaujímá, dávají tušit, jak by se v nové roli chovala. Kdo sledujete tento web na stránce „Život v obci“ delší dobu, tak víte, že není založen na smyšlenkách, ale tvrzení jsou podložena důkazy. Proto i moje důvody, proč nepatří tato kandidátka do významné politické pozice, patřičně doložím dvěma zdokumentovanými epizodami z jejího života v komunální politice v poslední době.

Postoj k pravdě a lži

Epizoda je z roku 2018. Braškovské zastupitelstvo tehdy rozhodlo, že část předchozího veřejného zasedání se vlastně nekonala. Za písařskou chybu byla označena délka trvání zasedání, uvedená v již schváleném a ověřovateli potvrzeném zápisu, aby se za „neuskutečněný“ prohlásil poslední bod programu – závěr, v němž vystoupil starosta obce Braškov Ing. Vladimír Dráb a prokazatelně lživě informoval zastupitele o nepovolené skládce stavebního odpadu, na které měla podíl jeho stavební firma. V závěru zasedání, hned po starostovi, vystoupila i zastupitelka Ing. Miloslava Vostrá. Snad i proto měla v paměti průběh zasedání a v hlasování o zkrácení (více na Písařská chyba ) se zdržela hlasovat ve prospěch tohoto ostudného rozhodnutí (viz výpis ze zápisu zde ). Může jí to sloužit ke cti? Sice se v ní hnulo svědomí, že neschválila evidentní nepravdu, ale neprojevila odvahu se nesouhlasem postavit proti manipulaci s fakty. Jaké důsledky by takové selhání mohlo mít v senátu?

Postoj k občanům, které zastupuje

Druhá epizoda je z roku 2019. Historie tohoto příběhu je trochu obsáhlejší, výrazný podíl na popsaném dění však měla i Ing. Miloslava Vostrá jako zastupitelka obce a členka kontrolního výboru, přítomná na klíčovém zasedání. Její roli se pokusím shrnout do následujících řádků.

Pokud se chcete s dějem a atmosférou 3. veřejného zasedání zastupitelstva obce Braškov z 13.5.2019 seznámit podrobněji, přečtěte si následující příspěvky:

Opět CSB 

Necenzurovaný zápis 1.část

Necenzurovaný zápis 2.část

Necenzurovaný zápis 3.část

Stručněji lze popsat roli kandidátky do senátu asi takto:

Na dotaz občana, jak bylo naloženo s jeho podnětem kontrolnímu výboru obce, podaným před třemi měsíci, odmítla předsedkyně výboru odpovědět ve smyslu „s vámi se bavit nebudu“. Později odpověděla členka kontrolního výboru Ing. Miloslava Vostrá, že se podnětem nezabývali. Ve svém obsáhlejším diskusním příspěvku obhajovala neregulérní postupy obce jako neúmyslné porušování zákonů a vyjádřila se tak, že jedním z mála diskusních příspěvků na shromážděních zastupitelstva se nemohou stále zabývat, protože mají i jinou práci. (Poznámka redakce: Zasedání zastupitelstva trvalo 50 minut a koná se obvykle jednou za tři měsíce.) Potvrdila, že pro svá rozhodnutí mají vždy dostatek podkladů, takže jedná vědomě a v jiných obcích je to horší.

Následná diskuse se vyhrotila až do otevřeného napadání, pomluv a zastrašování tazatele ze strany zastupitelů a rodinných příslušníků starosty a vyhrožování poškozením jeho majetku, které bylo skutečně druhý den dokonáno, aniž by se k tomu někdo přiznal. Od tohoto zasedání již nebyl obsah diskuse oproti předchozím létům obcí zveřejňován a účast občanů na životě v obci se zdá být nežádoucí. Zastrašování diskutujících občanů nadále pokračovalo například tím, že si na konkrétního občana nechal starosta schválit nákup videokamery a stativu, aby si jej mohli nahrávat. Způsob hlasování o tomto bodu je názornou ukázkou dlouhodobého ovlivňování zastupitelů starostou a jejich neschopnosti projevit nesouhlas.

Kandidátka do senátu Miloslava Vostrá se při dlouholetém působení v zastupitelstvu obce Braškov podílela na zavedení atmosféry potlačující svobodný projev občanů. Jako členka kontrolního výboru se nezasadila o vyřizování podnětů občanů, naopak se domnívám, že omlouvala a bagatelizovala porušování zákonů. Od absolventky dvou vysokých škol, poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a předsedkyně rozpočtového výboru bych očekával, že bude důsledněji prosazovat prohlubování demokracie i na komunální úrovni a nebude tolerovat totalitní metody vedení společnosti. Považuji to za její selhání a proto ji nebudu volit ani do senátu.