V září 2025 ohlásil obecní úřad Braškov dokončení jednoho z několika desítek zamýšlených projektů z programu rozvoje obce, a to instalaci fotovoltaiky a tepelných čerpadel do obecních objektů. Těmi objekty jsou kromě té „hlavy“, což je budova obecního úřadu na adrese Dukelská 11, i hasičská zbrojnice, mateřská škola a muzeum sportu. Předpokládané náklady nejsou raději uvedeny. Když se schvalovalo na 2. veřejném zasedání zastupitelstva dne 6. března 2023 pořízení projektu na uvedené objekty, prohlásil starosta ing. Vladimír Dráb, že na to bude stoprocentní dotace. A to se zatím mluvilo jen o projekčních pracích, jejichž cena na každý ze čtyř uvedených objektů vysoce překračovala 200 tisíc Kč. Cena za realizaci se nezmiňovala, uvidíme, co bude ve výdajích rozpočtu obce. Starostovy odborné odhady jsou již proslulé. Když se schvaloval záměr vybudování chodníku z Valdeku na Velkou Dobrou, dušoval se Ing. Vladimír Dráb, že se cena vysoutěží za 9 miliónů Kč. Vyšlo to ale ve skutečnosti na 14. (Více v článku Kam se podělo 5 milionů ). Zajímavé je sdělení místostarosty obce JUDr. Daniela Viduny z roku 2025, že obec nemá k dispozici ani úplnou smlouvu o dílo, podle které byl chodník za 14 miliónů zhotoven (podepsal ji starosta Ing. Vladimír Dráb).
Další zárukou „úspěchu“ akce fotovoltaika jsou manažeři projektu Ing. Dolejšová a Ing. Vacek, kteří se již „osvědčili“ při dohledu nad projektem „Centrum služeb, obecní knihovna“ s předpokládanými náklady 30 miliónů Kč. Žádost Obce Braškov o vydání stavebního povolení na základě zbabraně zpracovaného projektu za 327 tisíc Kč bez DPH vyšuměla do ztracena. Přes tolerantní přístup stavebního úřadu a opakované prodloužení termínu k dodání akceptovatelného projektu, bylo stavební řízení v květnu 2025 zastaveno, protože žadatelé vzali svou žádost zpět. (Více k tomu projektu je v článku Za co je platíme? ). Přes tyto jalové výdaje si zastupitelé mezi sebou pravidelně rozdělují odměny.
A jak to tedy dopadlo s těmi fotovoltaikami za milióny se můžete sami přesvědčit na střechách dotčených budov. Ty viditelné fotovoltaické panely jsou sice jen ta menší část investice, ale jistý úsudek si z nich udělat můžeme. Nejviditelnější je ta „hlava“ obecních budov. Oříškem pro projektanty jistě byla složitá konstrukce střechy. Jak se zdá, prosazeným kritériem pro stavbu nebyla efektivita vynakládaných prostředků, ale co nejvyšší cena bez ohledu na návratnost. Jak si jinak vysvětlit, že polovina fotovoltaických panelů na budově obecního úřadu je umístěna na části střechy, směřující téměř na sever. Tak se to sice dělá v Austrálii, ale v našich končinách je to považováno za hazard, neboť výroba elektřiny z krátkého osvětlení ranními paprsky, a to jen v letních měsících, nezaplatí vloženou investici. Ale když jsou na to dotace, tak proč neutratit zbytečně peníze daňových poplatníků!

Nevyužita zůstala jihovýchodní část střechy, která by i při menším počtu panelů snad měla od slunce šanci získat více energie, nežli ta obrácená k severu. Snad pro to měl projektant vážný důvod. Jižní střecha snad zachrání výrobu pro objekt, i když rozdílný sklon střechy u části panelů také není optimální. Jak se s tím projektant vypořádal, se snad dozvíme po zveřejnění projektu, ve kterém musí být vypočtena i předpokládaná návratnost. Při cenách, za které je obec schopna zadávat zakázky, to budou jistě desítky let, jestli se vůbec překročí životnost komponent fotovoltaické elektrárny.

Tyto investiční programy z veřejných rozpočtů podporované dotacemi kazí zdravou soutěž a ve svém důsledku okrádají občany (kromě části těch otrlých a bezskrupulózních, kteří se neštítí z toho těžit na úkor ostatních). Soukromí investoři do fotovoltaik vám mohou potvrdit, že pořizovací cena bez použití dotace jen málo převyšuje polovinu ceny, kterou si instalační firma naúčtuje při přiznané asi padesátiprocentní dotaci. A návratnost je počítána na řadu let, i když si soukromníci panely na severní střechu nedávají.
Snad se obec zahojí na výtěžnosti fotovoltaik z ostatních obecních budov.
Ale ryba smrdí od hlavy.
Až ty projekty včetně výtěžnosti a návratnosti vynaložených prostředků obec zveřejní na svém webu, tak uvidíme, kam plynou naše peníze z obecního účtu.
A i ty dotační peníze jsou vlastně naše, i když se jejich přerozdělování ujali různí zprostředkovatelé, a vytvořil se prostor pro korupci, o čemž se můžete přesvědčit v mnoha již publikovaných kauzách.
Těšme se jen na to, jak si probíranou investici obhájí zastupitelstvo obce.