Před 610 lety, 6. července 1415, byl katolickou církví sprovozen ze světa jí nebezpečný reformátor mistr Jan Hus. Vyučoval na pražské univerzitě (byl i jejím rektorem) a odmítl odvolat jím prosazované učení o nápravě katolické církve. Ta procházela v té době obrovským morálním úpadkem. Pro hlásání pravdy se stal církvi nepohodlným a ve vykonstruovaném procesu v Kostnici byl odsouzen jako kacíř k trestu smrti upálením.
I po Husově smrti jeho myšlenky žily dál. Vzdor proti nekalým církevním praktikám vyústil až v husitskou revoluci, která zamíchala osudy české země na velmi dlouhou dobu. Tažení husitů se dotkla i Unhoště, která jimi byla obléhána a dobyta kolem roku 1425.
Zatracení Jana Husa katolickou církví trvalo prakticky až do roku 1999, kdy byl papežem Janem Pavlem II. označen za reformátora církve a ten i politoval jeho upálení.
Před odjezdem do Kostnice pobýval Jan Hus na hradu Krakovci. Jeho cesty do Prahy odtud jistě vedly přes Křivoklát či Zbečno do Unhoště, která byla přirozenou přestávkou na dvoudenní pouti. Možná zde i kázal. Snad se i zastavil na Újezdě, ze kterého pobíral jistý příjem (obročí), o němž se zmiňuje ve svém rukopisu Farář Josef Mottl , jak bude ukázáno níže. Který Újezd to měl být, zda Červený či Pletený, není uvedeno.
K období husitství sděluje Josef Mottl toto:
Smyšlení osadníků na počátku doby této.
Doba tato jakkoliv na události nejbohatší, jest pro Unhošť z nedostatku podrobných zpráv nejchudší. Nám nelze o smýšlení lidu nic jistého říci, než to, že se snadno dozvěděli a dozvěděti mohli Unhošťští, co se v Praze nového učí, hlásá a děje. Vždyť původce všeho toho mistr Jan z Husince tu z Újezda své obročí požíval, onť i nedaleko tu odsud na Krakově blíž Zbečna žil, okolo chodil a kázal. Byliť jsou i měšťané pražští spoluměštané unhošťští; kdo ví zdali též někteří z nich buď si věrozvěsty zde nezastávali,
aneb před rozkacenou vášní Pražskou své útočiště zde nehledali; avšak by se zde nauka nová tak byla upevňovala, by zde všeobecně panovala, lze s jistotou pochybovati.
Skutečný stav náboženského cítění obyvatelstva Unhošťska v období 200 let po husitech spíše svědčí o odklonu od katolické církve k protestanství. Více o tom najdete například v článku Rozdělená společnost a některých dalších. Změnu přinesla až nucená rekatolizace po bitvě na Bílé Hoře 1620.
Přínos mistra Jana Husa nebyl jen v oblasti náboženské, zasadil se také o vývoj českého jazyka. Jeho reforma českého pravopisu je spojována s odstraněním spřežek a zavedením diakritiky a tak jsou pro nás pozdější texty daleko srozumitelnější.