V článku Jak Unhošť ke jménu přišla 1 byl popsán vznik názvu obce, jak to dokládá Farář Josef Mottl . Zabýval se též pravděpodobnou historií prvotně doloženého názvu Hunehost, kterou dále zjednodušeně reprodukujeme.
Jakýsi prospektor Hunehost založil v příznivých krajinných podmínkách obec, kterou se svou rodinou a poddanými postupně rozšiřoval a zveleboval. Časově to zařadit přesně neumíme, ale asi to bylo někdy v průběhu 13. století, snad i dříve. Původní lesy v té době patřily vždy vladaři, tak se král stal i vládcem nad obcí. Tím se dostáváme k období historie obce, které lze již přesněji časově zařadit, a to v době vlády krále Václava II. (1283-1305), který byl synem Přemysla Otakara II. Václav byl i markrabětem moravským. Brzy po roce 1285 zahájil spolu se Závišem z Falkenštejna tažení na Moravu, kde se snažili obnovit královskou autoritu. Při této příležitosti bylo pobito několik stovek lapků sužujících různé části Moravy. V té době snad vznikl jakýsi králův závazek k jakémusi Perchtoldovi z Brna, kterému někdy kolem roku 1300 věnoval k dědičnému užívání celou ves Hunehostz s lukami, pastvinami, s lesy, porostlinami, vodotečemi a se vším k ní příslušenstvím, údajně „za jeho rozšafnost a přítulnost“. Při tom poručil král všem obyvatelům vůbec a každému zvlášť, by řečeného Perchtolda a jeho dědice ve všem slušném a dovoleném jak náleží poslouchali.
Zda tu Perchtold či jeho dědicové bydleli, doloženo není, ale v té době bylo obvyklé, že si pán zřizoval v obci sídlo, kterému se říkalo „hrad“. Kronikář Hájek z Libočan, který sice v dnešní době není považován za příliš věrohodného, mezi jinými hrady jmenuje i ten „Aunhošťský“. Tehdejší tvrze se budovaly často jako „vodní“, částečně chráněné vodní plochou. Podobně tomu bylo i v Kyšicích a Braškově. To ohrazené Perchtoldovo sídlo mohlo ležet v místech západně od současného Tyršova náměstí, kde býval rybník Jílovka, i když je doložen až později (viz článek Poválečná obnova).
Král Václav II. zemi zveleboval, rozvíjel královská města. Přál i Praze, kde se snažil podpořit tehdejší nové město pod pražským hradem (nynější Malá Strana). Měšťanům toho města dovolil, že lány naměřené ve vsi Jenči a Unhošti jim předá do dědičného užívání za roční poplatek jedné hřivny stříbra z každého lánu, což tehdy činilo 64 českých grošů. Tím se Unhošť značně rozšířila a Václav II. ji před svou smrtí (1305) povýšil na městys.
Roku 1329 Jan Lucemburský zdejší farnost daroval i s požitky Řádu křížovníků s červenou hvězdou (viz článek Kostel v Unhošti).
Velká část unhošťských měšťanů byla i měšťany malostranskými, v Unhošti platilo stejné právo a nemovitosti byly vedeny v malostranských knihách (od r. 1400). Noví vlastníci unhošťských dvorů často bydleli v Praze, ale přinesli s sebou upevnění katolické víry, postavil se větší kostel, rozvíjela se řemesla. Původní osedlí stále patřili pod krále prostřednictvím Křivoklátu.
V roce 1425 byla Unhošť obsazena husity, zprávy o tom jsou však kusé. Po husitských válkách padla obec do zástavy, z níž se dostala opět do područí krále až roku 1455. V té době již unhošťští přemýšleli, jak se dostat z vlivu malostranských. Samospráva byla částečně posílena v roce 1459, avšak potom byla obec spolu s Křivoklátem opět zastavena. Samosprávu si unhošťští vyprosili až na králi Vladislavu II. Jagelonském v roce 1489. Jeho majestátem byla obec spravována purkmistrem a konšely, získala erb a pečeť, právo pořádat trhy a jarmarky, obec mohla vybírat daň z dováženého piva a byly zavedeny městské knihy. Tím se Unhošť vymanila z vlivu malostranských a dala se na cestu samostatného politického a hospodářského rozvoje. Od té doby si byli rovni jak občané dosud podléhající Křivoklátu, tak ti malostranští. Unhošť podléhala královské komoře a ochrannou vrchnost představoval křivoklátský hejtman.