Názvy osad a míst vznikaly v Čechách často před tím, nežli mohly být objektivně zaznamenány v písemných pramenech. Jejich původ je proto často provázen dohady, různými teoriemi i lidovou tvořivostí s velkou fantazií bez věcného podkladu.
Naši předci se místními názvy s vědeckým přístupem zabývali již v 19. století. V Unhošti v tom vynikal zejména místní rodák Josef Šírer (psán též Schürer, 1823 – 1911), který byl císařským a královským vrchním účetním radou ve Vídni. Zanechal po sobě rukopis, ze kterého čerpal informace Farář Josef Mottl (1827 – 1884) a později i František Melichar (1842 – 1925).
Právě z Mottlova rukopisu použijeme výklad, jak se vyvíjel název obce Unhošť.
Z nejstarších písemných pramenů (podle Emlera) se osada jmenovala Hunehostz. Desátý český král Jan Lucemburský (1296–1346, korunován 1311), ji psal r. 1329 poprvé Unhostz, listina z r. 1339 zmiňuje Unhostcz, knihy konsistorní na dosazování farářů z r. 1354 – 1436 mají Unhosscz a
Unhostz, a knihy zakládační z r. 1358 píší Unhoscz. Malostranské
gruntovní knihy z r. 1400 a 1419 mají buď Unhosscz neb Unhostcz, a
nejstarší domácí unhošťské knihy z r. 1496 píší již Unhošt, někdy ale zřídka
též Ounhost a Ounhošt, a později pak vždy Unhošt. Původní jméno osady
Hunehostcz (z r. 1285), přeměnilo se v pár letech (1329) v Unhošt, a
to udrželo se až do 19. století, a teprve jeho koncem se název obce dočkal i háčku na konci a dodnes tedy píšeme Unhošť.
Tolik tedy ke jménu obce z listin. Dále se Mottl zabývá domněnkou o zrodu původního názvu Hunehost (bez ohledu na varianty koncovky):
Majíce tak to prastaré, a řekli bychom původní jméno Hunehošt čili Unhošt před sebou, myslíme, že nechybíme tvrdíce, že obě slova Hunehošt i Unhošt jsou dle mluvnice přídavná slova přivlastňovací (adjectiva possesiva) utvořena od jmena osoby mužské Hunehost čili Unhošt, v kterémž se Hun čili Un za kořen považuje a host čili hošt připojenou slabikou slove, jak to v přemnoha složeninách nalézáme.
Připustíme-li toto, znamenalo by Hunehost a Unhost všeliké a všecko zboží, které muži Hunehostu čili Unhostu náleželo; tedy osada Hunehostova čili Unhoštova, a zkráceně – přenesením jména osobního na věc jeho – Hunehost čili Unhost. Co zvláštnost budiž ještě i to podotknuto, že v starých zprávách až do 17. století se navíce říkalo „ten Unhošt“, a nikoli jako nyní „ta Unhošt“, jako by i tím občané chtěli svým potomkům dokázati, že jméno osady jejich pochodí od muže, že jest tedy osobní; právě ale o takových názvech osad, které pochodí od osob, tvrdí se obecně, že osady ty povstaly v době ne starší než z konce desátého věku a z po roku jedentisícího.
Mottl dále vyvozuje, že někdy po roce 1000 vnikl do zdejších pralesů jakýsi Hunehost, a shledav že tu dostatek vody z Hořejších slatenin prýští, vymýtil se svou družinou prales, a nastavivše sobě zde bud čili přístřeší, založil zde osadu neboli ves, kteréž sousedé po zakladateli Hunehošt neboli Unhošt říkali.
Osídlení Unhošťska je nepochybně daleko starší, nežli vznik výše popisované osady, která dostala jméno zaznamenané v písemných pramenech. O tom se více dozvíte například v Melicharově vlastivědném muzeu.