Jednou z velkých investičních akcí braškovské obce v první polovině 19. století byla výstavba chlívku u obecního domku (o něm též v článku Pastouška ). Postavení chlívku bylo zadáno zedníkům a tesařům, o jejichž jménech se kniha účtů nezmiňuje. Je však pravděpodobné, že šlo o sousedy z Braškova. O řemeslníky tu kolem roku 1839, kdy se obecní chlívek stavěl, nouze nebyla. V té době byl mistrem zednickým například Matěj Lidický z Valdeku, zednickými tovaryši Josef Mařenec, Jakub Burgr z Braškova 9, Josef Kafka. Z místních byl tesařem třeba František Burgr z Braškova 9 a Matěj Jupa.
Platby za materiál a práci řemeslníkům jsou uvedeny v knize účtů, která je součástí nejstarší braškovské pamětní knihy, dostupné mezi digitalizovanými archiváliemi Státního oblastního archivu v Praze.
V redakčním doslovném přepisu účetních záznamů zní jednotlivé výdaje takto:
| Stavenej novej chlív obecním domku | zlatých | krejcarů |
| dalo se Mistrovi zednickýmu od práce | 10 | 30 |
| Téš na něj trámy a latě a krovy | 8 | 48 |
| do něj podlažina | 2 | 24 |
| Za cihly do klenutí do dveří a do okna | 48 | |
| Tesaři vázání a postavení toho chlíva | 3 | |
| Od postavení nový pece obecního domku | 2 | 12 |
| Od lámání kamene do novýho chlíva | 4 | 40 |
| Do nový pece 300 kusů cihel | 1 | 18 |
| Na dvoje dveře prkna do obecního | ||
| chlíva a od práce | 1 | 50 |
| Za 2 ½ kopy hřebíků do latí a dveří | 38 |
Celkem ta stavba chlíva u obecního domku přišla obecní kasu na 36 zlatých a 8 krejcarů, což byla asi pětina ročních výdajů. Srovnatelným nákladem byla v dalších letech i stavba obecní kůlny na nářadí proti ohni, o které jsou bližší podrobnosti uvedeny v článku Požáry v 19. století.
Účetní položky dávají představu i o konstrukci stavby, která byla z místního kamene, jen na pec a klenby oken a dveří byly použity cihly. Trámy a latě na krovy byly tehdy spojovány ručně kovanými hřebíky, kterých se spotřebovalo 150 kusů.