Období 19. století bylo plné změn, které měly velký vliv na život v Braškově. Ať již jde o Napoleonské války, zrušení poddanství s revolučním rokem 1848, změnu v podřízenosti a způsobu vedení obecní správy, smrtelné choroby a válku s Pruskem. To vše, a mnoho dalšího, zasáhlo do života obyvatel a promítlo se do hospodaření obce.
Nejobsáhlejším písemným pramenem, ze kterého lze čerpat objektivní informace o tehdejším dění v Braškově, je první pamětní kniha, přístupná nyní prostřednictvím sítě na stránkách Státního oblastního archivu v Praze na adrese www.ebadatelna.soapraha.cz/a/1965/1.
Snad pro obtížnou čitelnost textu nebyl její obsah náležitě zohledněn v existujících publikacích, zabývajících se historií Braškova. Jen několik závěrečných stran vesměs neautorizovaných a nedatovaných zápisů, bylo přepsáno do druhé pamětní knihy ve dvacátých letech 20. století a následně použito v publikacích z roku 1999 a 2009. Část záznamů si můžete připomenout v článcích Braškovské kroniky – 7. část – 1847 – 1908 a Braškovské kroniky – 6. část – obecní účty , kde jsme se již zmínili o Knize účtů, vedené od roku 1828.
Účetní záznamy z Braškova z let 1828 až 1874 svým významem přesahují hranice obce. Dávají představu o závislosti a vztahu poddaných k vrchnosti, o platbě daní, o sociální a zdravotní péči, o výstavbě a údržbě silnic a domů a o mnoha dalších podrobnostech ze života lidí ve středočeské obci té doby.
První pamětní kniha, jejíž nosnou částí jsou obecní účty od roku 1828 byla patrně zkompletována a opatřena novou vazbou až počátkem 20. století. Obnovená vazba se podobá té z druhé pamětní knihy a byl též proveden nový ořez, který na několika málo stránkách ukrojil část textu. Zápisy na nečíslovaných stránkách nejsou uspořádány chronologicky. Na snímku č.2 podle archivního skenu je nadpis doplněný zřejmě až ve 20. století před vazbou a opatřený razítky úřadů, kterými svazek prošel. Na další stránce je Protokol o potrestáních s tabulkou se zápisy z osmdesátých let 19. století. Po ní začínají autentické zápisy o příjmech a výdajích braškovské obce, proložené výsledky kontrol prováděných vrchností z Buštěhradu. Od roku 1827 až do 1857 jsou podrobně popsány jednotlivé položky. Zajímavostí je, že revize obecních účtů, prováděné direktorem z Buštěhradu velmi kriticky až do roku 1840, náhle pozbývají na údernosti a později jsou již jen formální. Snad to souvisí s blížícím se rozpadem patrimoniální správy obcí. Po revoluci v roce 1848 a zrušení poddanství se obec stala samostatnou a patřila pod politický a soudní okres smíchovský. V knize účtů to znamenalo revoluci, podstatně se změnila struktura příjmů a výdajů. Po roce 1857 však účetní záznamy v první braškovské pamětní knize pozbývají na konkrétnosti a jsou uváděny jen součtové částky schválených přehledů a zápisy se stávají nesouvislými. Poslední stručný účetní zápis je z roku 1874.
V poslední čtvrtině pamětní knihy jsou za nadpisem „Památnosti od roku 1847“ zapsány události až do roku 1908. Podepsán je pod nimi František Šilhán, starosta Braškova v letech 1905 až 1911. Na něj navazuje neautorizovaný „Popis čtyřleté války rakouské“ a podrobnosti o válečných útrapách obyvatelstva. V posledním odstavci nedatované a neautorizované části je zmíněn 28. říjen 1918.
Na posledních dvou stranách knihy jsou uvedena poznamenání, líčící krádež braškovského zvonku v roce 1858 a počasí v roce 1865 a 1866. Zápisy byly zřejmě pořízeny v době uváděných událostí a do knihy vloženy při její vazbě. Nejméně jeden list v závěru knihy byl před jejím uložením do archivu vyříznutý. Po zápisu zbyl jen otisk inkoustu na předchozí straně.
V dalších článcích se můžete seznámit blíže s obsahem celé první pamětní knihy ve srozumitelném a dosud nepublikovaném přepisu.
