Po delší době se vracíme do období 17. století na Unhošťsku. O počátcích dochovaných matričních zápisů jste se mohli dozvědět například v článcích 360 let unhošťských matrik , První pokřtění v Unhošti , Jan Jindřich Ottych z Dobřan – 1. část , Jan Jindřich Ottych z Dobřan – 2. část .
V článku První unhošťská matrika v 17. století – 1 jsme se v závěru zmínili o tom, že koncem 17. století se v unhošťských matričních knihách, kromě zápisů o křtech a oddavcích, začaly objevovat i záznamy o úmrtích. V ideologii katolické církve hraje pro věřící významnou úlohu vidina očištění a posmrtný vstup do nebeské blaženosti, jako příjemnější alternativa před hrozbou pekla, kterého si za pozemského života obvykle užili dost. Církevní pohřeb pak navazoval na v matrikách zaznamenávané svátosti narození a oddavků. V průběhu doby se v zápisech kladl větší či menší důraz na zbožnost nebožtíka a poskytnutí svátosti smíření a svátosti nemocných podle současné terminologie.
Na několika zápisech z knihy zemřelých si ukážeme vývoj společnosti a pohřebnictví na Unhošťsku v závěru 17. století. Pro zpřístupnění matričních zápisů širší veřejnosti jsou originály doplněny přepisem. Editace zápisů je většinou doslovná, ojediněle přepis vystihuje jen podstatu sdělované informace. Originální záznamy jsou dostupné na stránkách Státního oblastního archivu v Praze, název matriky a číslo scanu je součástí textu přepisu.
Zápisy o zemřelých začínají v matrice Unhošť 01 v únoru 1677. Jsou dosti stručné a často se zemřelí nedají zařadit ke konkrétnímu rodu.
V té době se pohřbívalo v Unhošti na starém hřbitově v prostorách kolem kostela, ohrazených hřbitovní zdí, zbouranou až v roce 1821. Postupem času se jeho kapacita zaplňovala a podle císařského patentu z roku 1784 se na něm již pohřbívat nesmělo. Již v 17. století existoval na severní straně u kaple sv. Barbory nový hřbitov (v té době „za městem“). Nový krchov se později uváděl i jako „velký“. Významné osoby byly pohřbívány přímo v kostele. Více podrobností o historii hřbitova v Unhošti najdete v publikaci Monografie města Unhoště, kterou sepsal učitel František Melichar v roce 1888.
Matriční zápisy o zemřelých po květnu 1678 až do roku 1686 byly zničeny, o čemž se zmiňuje místní farář v tomto zápisu:
V důsledku té nenahraditelné ztráty údajů chybí i spolehlivý pramen o tom, jak hluboce zasáhla unhošťskou farnost epidemie moru z roku 1680, která zasáhla celou Evropu. V samotném městě prý měla 111 obětí, což byla tehdy asi čtvrtina obyvatel. Kolik lidí zemřelo v okolních vesnicích však nevíme.
Z tehdejších zápisů o pohřbu se často dozvíme i řadu podrobností, které se během následujícího století ze záznamů postupně vytrácely.
Další zajímavé zápisy z unhošťských knih zesnulých, které napoví mnoho i o duchovním a civilním životě obyvatel budou zveřejněny v několika následujících článcích.