Dozvuky Velké války a vznik nové Československé republiky se odrazily v obsahu zápisů Braškovské kroniky. Události sice byly dopisovány zpětně až po několika letech, tím přesvědčivěji snad vystihují charakter doby a některé z nich si zasluhují okomentovat.
Celý obsah kroniky z let 1919 až 1920 najdete zde:
L Str. 89-96 Komunální zápisy 1919-1920
Poválečná bída s sebou přinášela i přes vyplácenou chudinskou podporu rostoucí počet krádeží hospodářských zvířat i polních produktů. Obec zřídila na několik měsíců nočního hlídače, hutníka Václava Čermáka *1882, který později dělal hlídače jen ve dvoře. Ten však celou obec neohlídal. Ztrácela se drůbež a třeba i celá prasata. V roce 1918 udělali četníci dluh v hostinci pana Kukelky (U Lípy, nyní MŠ), který obec uhradila.
Obecní volby s převahou vyhrála strana Sociálně demokratická se starostou Štěpánem Stádníkem, bratrem Václava Stádníka, který se stal tajemníkem komunistické strany v Kladně, a tak obec přišla po několik let o vedení pamětní knihy.
S poválečným kritickým stavem v zásobování obyvatelstva potravinami a dalšími komoditami souvisela obcí zřízená aprovisační komise a komise chudinská.
Kronika se zmiňuje o získaném domovském právu pro Vojtěcha Slezáka (nar. 1881). Ten se sice narodil v Braškově, ale domovské právo měl po otci, který se narodil v Praze. Stejně tak jeho žena, braškovská rodačka Marie Stůjová vyvdala pražské domovské právo po manželovi. Stejně na tom bylo i jejich pět nezletilých dětí. Teprve v roce 1919 je obec braškovská přijala za své, čímž jim zaručila nerušený pobyt a chudinské zaopatření. Podobně na tom byla rodina Václava Luce a Františka Luce, kteří pocházeli z Velkého Přítočna. Institut domovského práva byl uplatňován až do roku 1948.
Stavební rozvoj Braškov teprve čekal v pozdějších letech. V roce 1919 se vybudovaly jen nové chlévy u č. p. 7, což byl tehdy ovčín (později poklasárna), patřící právě znárodněnému velkostatku, sídlícímu v č. p. 17. Podrobnosti k číslování domů v té době byly uvedeny v článku Braškovské kroniky – 9. část – domy a usedlosti 1919 .
V roce 1920 je zaznamenána kronikářem nemoc dobytka. Šlo tehdy o kulhavku, která zasáhla celý kraj. Zmiňují se o ní i kronikáři blízkých obcí. Zrodil se dnešní rybník na Valdeku, vybudovaný jako požární nádrž. Významným počinem bylo založení obecní knihovny.
V prodejích majetku si zasluhuje pozornost přepis vlastnictví majetku ve válce zahynulého Antonína Oplta (více na Stoletá výročí ) na jeho dlouholetou družku a jejich nemanželské děti. To však více spadá do kategorie popisu osudů braškovských rodů.