Tento článek navazuje na předchozí výňatky z první matriky unhošťské katolické farnosti – První unhošťská matrika v 17. století – 1 . Úplné kopie matričních knih najdete na stránkách SOA Praha. U uváděných výňatků s přepisem textu je vždy zapsán odkaz na název knihy a číslo scanu. Přepis není doslovný a je přizpůsoben tak, aby byl srozumitelnější pro současného čtenáře. Nečitelné či nespolehlivě převedené části textu jsou označeny otazníkem.
V roce 1683, po ukončení působení faráře Ondřeje Adriana Molitorise, poklesla úroveň vedení matriky narozených. Podle Františka Melichara působil na faře v letech 1671-1679 Martin Jiří Leštianský a po něm až do roku 1686 Adam Syswald. V matrice však o nich není zmínka. Některé zápisy pokřtěných nebyly doplněny a vniká i pochybnost o jejich souvislé řadě. Pro genealogy takový výpadek informace může znamenat vážnou komplikaci, vedoucí až k tzv. „ztrátě předků“.
Výpadky zápisů se týkaly i oddavků, o čemž svědčí nepodepsaná poznámka z pozdější doby:
Od února 1677 se dostaly do matriky i zápisy o zemřelých. Je to uvozeno stručným textem (matrika Unhošť 01, sc. 346):
Zapisování létha 1677 mrtvých při zdejším Chrámie Páně, aneb založení svatých apoštolův Petra a Pavla tohoto města Unhoště.
Následují na několika stranách údaje o pohřbech až do května 1678. Pak ale stihla matriční knihu další pohroma:
Ta náprava ale nebyla úplná. Období kolem roku 1680, kdy celou Evropu včetně Čech postihla morová epidemie, však bohužel zaznamenáno není, a tak chybí doklad o tom, jakým způsobem se podepsala na smrtnosti obyvatel Unhošťska. Jak je vidět, troubové se najdou v každé době.
Abychom tomu vandalovi, který si z matriky udělal trhací kalendář, jenom nespílali, přiznejme mu i zásluhy. Bartoloměj Trouba pocházel z Berouna, v Unhošti byl kantorem a varhaníkem. V roce 1704 se mu s manželkou Annou narodil syn Ferdinand.
V zápisu z konce roku 1696 se po deseti letech úspěšné činnosti na faře přihlásil k zapsaným křtům od léta 1686 Václav Bramhauský. Jeho působení v Unhošti však ještě zdaleka nekončilo působil zde až do roku 1723.
Záznamům o pohřbech se budeme věnovat v dalších kapitolách.