Absurdita politické scény v Braškově dosáhla pod vedením starosty Ing. Vladimíra Drába již takového stupně, že se nesmí zveřejňovat obsah veřejného zasedání zastupitelstva obce. Když chce někdo cosi utajovat, obvykle to znamená, že nemá čisté svědomí a nechce, aby se to veřejnost dozvěděla. Dříve zavedená metoda omezování diskuse na tři minuty se uplatňuje ze strany starosty jen v případě, že mu příspěvek „nejde pod vousy“. Ke zdokonalení demokracie vynalezl nyní to, že diskuse byla z posledního veřejného zasedání již předem zcela vyloučena (vis pozvánka). Prý už se diskutovalo dost.
Zmíněné 20. veřejné zasedání zastupitelstva se konalo 16. července 2018, kdy Braškovem hýbalo pobouření občanů nad nově založenou a nepovolenou skládkou stavebního odpadu, která dovedla znepříjemnit život zejména obyvatelům Toskánky. Jelikož jsem podle posledních Braškovských novin šiřitelem poplašných zpráv o vzniku budoucích skládek v Braškově, zajímalo mne, jak tu skládku vedení obce okomentuje. Veřejného zasedání jsem se tedy zúčastnil i s dalšími asi třemi občany, jejichž důvod účasti neznám. A stálo to za to. Po bodech programu, projednaných za 10 minut a schválení usnesení začal poslední bod – závěr. 
Jak řekl starosta: „… já jsem cítil za povinnost v závěru tohoto dnešního veřejného zasedání vám sdělit postoj k nesmyslům deponii v intravilánu obce … „. Ty informace byly velice zajímavé. Některé z nich jsem si zaznamenal na mobil. Pak mi ovšem řídící schůze přikázal záznam ukončit se slovy: „… pane Horníku, schovejte si to! U nás se nenahrává na zastupitelstvu … „. Takové omezení nemá oporu v zákoně, zasedání je veřejné proto, aby se s obsahem jednání veřejnost mohla seznámit a obec je povinna o jeho obsahu informovat v zápisu. Pro ty účely se pořizuje i zvukový záznam. Současné vedení obce si ale se zákonnými postupy moc hlavu neláme, horší by snad bylo už jen to, zda zákon porušuje úmyslně a ještě horší, kdyby to dělalo za účelem dosažení osobního prospěchu!
Počkal jsem si tedy na oficiální zápis (zde), ale o obsahu závěru schůze se tam nic nedočtete. O tajných částech veřejné schůze, které se nesmí nahrávat ani zveřejňovat, jsem dosud nic neslyšel. Požádal jsem tedy řádně podle zákona o přístupu k informacím o zvukový záznam. Ten jsem za přiměřených 16 Kč promptně obdržel – ale ouha! Byl utnut po deseti minutách, i když zasedání (i podle zápisu) trvalo minut 19. Požádal jsem obec i o tu druhou polovinu, ale ta se podle nich už nekonala. Byla to snad další fata morgána? Že by při neposkytnutí informace postupovali tak, jak jim ukládá zákon, je ani nenapadlo. Ten důvod utajování stojí za to – dozvíte se příště!