Pohledy do historie Unhošťska a Braškova mohou mít různou hloubku. Dosud jsme se na tomto webu zabývali převážně obdobím několika uplynulých staletí – a budeme v tom i nadále pokračovat. Neuškodí však si jednou odskočit výjimečně o pár set tisíc let hlouběji, až do doby kamenné.
V posledních článcích jsme popsali vznik názvu západní části Braškova – Valdeka ( Jak Valdek ke jménu přišel 1 ) v konci 18. století a Unhoště ( Jak Unhošť ke jménu přišla 1 ) o pár století dříve. Čím starší jsou písemné podklady o dění v našem regionu, tím hůře se ověřuje jejich věrohodnost. A to se nedostaneme dále, než necelé jedno tisíciletí do historie.
Máme tu ale další zdroj – a to je archeologie – která nás poučí o dávných obyvatelích regionu i před statisíci lety. A že tu žili, o tom svědčí četné nálezy.
O výzkum v Braškově se zasloužil se svým týmem především archeolog Jan Fridrich (*1938 – +2007), a jak to tak v archeologii bývá, velkou roli zde hrála náhoda.
Nebudeme se zde zabývat vědeckým vyhodnocením nálezů. To bylo detailně popsáno v publikaci vydané Českou archeologickou společností, o.p.s. v roce 2011 s názvem „Braškov, nové naleziště prezleticienu ve středních Čechách“ autorů Jana Fridricha a Ivany Fridrichové – Sýkorové. Ten příběh podáme populárnější formou.
V roce 1999 se bagry zakously do svahu pod Horkou v katastru Braškova. Budovala se tu totiž dálnice (nynější D6) a její zahloubení mělo jednak umožnit podjetí mostu na silnici z Braškova na Kladno, jednak omezit negativní vlivy dálničního provozu na braškovské obyvatele. To první se docela povedlo, to druhé dosud není ani po čtvrtstoletí dořešeno vyhovujícími protihlukovými stěnami – ale už se na tom pracuje.
Při skrývce pro dálnici byly na Toskánce objeveny stopy po lidském sídlišti starém asi 7 tisíc let (více 
v článku Archeologický nález). Během práce odborné komise na výkladu osídlení tohoto místa si ze zvědavosti archeolog Jan Fridrich odskočil do prostoru nedalekého zářezu pro dálnici pod Horkou. Jeho zkušenému oku neunikly kamenné artefakty, které byly zjevně opracovány lidskou rukou. A tak po nálezu sídliště na Toskánce začalo druhé kolo boje archeologů se stavbaři, aby mohl být proveden průzkum místa. Skončilo to kompromisem, neboť část potenciálního naleziště již byla nenávratně rozhrabána a stavbaře tlačily termíny. Silniční zářez byl prozkoumán asi na ploše jednoho hektaru, kamenné artefakty se nalezly v půdních sedimentech v hloubce od poloviny do třech metrů. Celkem bylo nasbíráno, roztříděno a později popsáno přes 4 tisíce kusů kamenné industrie. Výchozím materiálem pro zhotovování kamenných nástrojů byl buližník z nedalekého kamýku Horka. Mezi kamennými artefakty byla zastoupena široká paleta nástrojů i jejich polotovarů. Jako příklad můžeme uvést pro laika představitelné sekáče, pěstní klíny, drasadla, rydla, vrtáky, nože, hoblíky a podobné primitivní nástroje, sloužící pro lov, snad i boj a výrobu potravin a zpracování dřeva a kostí.
Podobně rozsáhlé naleziště kamenné industrie se v Čechách našlo jen v Hořešovičkách a v Přezleticích, podle kterých to období dostalo i název Prezleticien. Jde o starší dobu kamennou, starý paleolit, jehož datace může být až před 700 tisíci lety. Tak stará je asi i první doložená kamenická dílna v Braškově.
Jak takové nástroje z doby kamenné vypadají, si můžete prohlédnout na obrázku z knihy výše uvedených autorů:
Až při procházce „zakopnete“ o podobný kámen, tak si ho vyfoťte a hlaste to Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu třeba prostřednictvím obce. Google vám poradí.