O vzniku názvu obce Unhošť se často spekuluje, o prvních zachovaných písemných pramenech se dočtete v článku Jak Unhošť ke jménu přišla 1 .
Další vývoj až do 15. století, kdy obec získala samosprávu, je popsán v článku Jak Unhošť ke jménu přišla 2 . Jak výsady, udělené majestátem Vladislava Jagelonského málem shořely, jak byly za vlády Habsburků obnoveny, co bylo městečku slíbeno, a jak se Unhošť mohla stát královským městem popsal článek Jak Unhošť ke jménu přišla 3 .
Unhošť byla nazývána městečkem, též dobově městysem, což byla trhová obec, kde se týdně prodávala a vyměňovala místní produkce rolníků a řemeslníků. Výroční trhy – jarmarky – byly navštěvovány i trhovci z jiných měst a panství, ale musely být povoleny panovníkem jako zvláštní výsada pro konkrétní město v pevně stanoveném termínu.
Do života Unhoště počátkem 17. století silně zasáhly otázky víry. Obyvatelstvo bylo do značné míry protestantské a tlaky katolické církve na odbourání přijímání pod obojí vyvolávalo velké rozepře. O té době bylo pojednáno například v článku Rozdělená společnost . Jak zasáhla do života obce třicetiletá válka již bylo okrajově popsáno například v článcích Desátky za války třicetileté , Útrapy třicetileté války , Kadanští z Campobelly a příslušných částech článků o Feldekovském zámku.
V otázkách unhošťské městské správy v období třicetileté války stojí za zmínku to, že v nejtěžších obdobích se obyvatelstvo přestěhovalo z Unhoště, zasažené tragicky průchody vojsk, do jiných měst a i do lesů. Proto přibližně od roku 1630 již nebylo každoročně obnovováno složení městské správy (renovace). Obětavým přístupem některých občanů se v klidnějších dobách chod města na čas obnovil, někteří však neklidné situace dovedli využít k osobnímu obohacení. Kořistí se pro ně staly zejména majetky emigrujících luteránů po roce 1628. Rozkradené vybavení, zneužití městské pečeti, falešné listiny, vše se v historii při přerozdělování majetku opakuje. Podobně o tom historici budou referovat i v restitučních kauzách devadesátek 20. století.
Shrnutí nejen majetkových škod napáchaných třicetiletou válkou je v článku Unhošť po třicetileté válce – domy , Unhošť po třicetileté válce – příroda a Unhošť po třicetileté válce – obyvatelstvo .
Dne 25. ledna 1652 byla obnovena rada, která pozůstávala z mužů:
Jiřího Pěnkavy primase, Jiřího Marka, Jiřího Vrbského, Jiřího Jana Zajíčka radních, Jana Jiřího Pyrena písaře a konšelů: Havla Kostského, Ondřeje Kratochvíle, Jindřicha Moraňského, Vavřince Papouška, Václava Výška, Matěje Pokorného a Jana Šandy. Volba platila na 3 roky. Rychtářem byl Havel Kostský.
Purkmistrovský úřad zastupoval v obci císaře a v jeho čele se každý měsíc střídali členové rady.
Správa obecního majetku, příjmy a výdaje si zasluhují podrobnějšího rozboru v některém z dalších článků. Po třicetileté válce musela i Unhošť, jako jiná města, odevzdat svá privilegia a majestáty na příkaz Křivoklátského hejtmana z roku 1649 k posouzení císaři. Až v roce 1656 vydal císař Ferdinand III. obci nový majestát, o němž budou podrobnosti uvedeny příště.