V řadě předchozích článků se uvádějí starobylé dobové míry a váhy, které současnému čtenáři vesměs už nic neříkají. Pro lepší představu o rozsahu transakcí spojených zejména s přechodem vlastnictví nemovitostí, platbou daní, odvodů a desátků uvedeme převody dříve užívaných měr na ty současně používané. Upozorňujeme, že historické míry a váhy se často lišily v různých regionech a doznávaly i změn postupem času. Uváděné vztahy se týkají Unhošťska a vycházejí zejména z pramenů z druhé poloviny 19. století, ve kterém započal hluboký zásah do celosvětového sjednocování měr a vah, dosaženého v Evropě zavedením Mezinárodní soustavy jednotek (SI) až v roce 1960. Přesto se stále setkáváme v životě s nesystémovými jednotkami, které dále žijí setrvačností zejména v USA a několika dalších zemích. Z nich je u nás snad ještě rozměrově pochopitelný a představitelný palec (1 inch= 2,54 cm), stopa (1 foot=30,48 cm), libra (1 pound=cca 0,45 kg) a několik málo dalších.
V běžné populaci však už nikomu neříká nic rozměr lánu, strychu, věrtele (snad kromě těch, kteří zažili chmelové brigády), nevědí, kolik byl sud, pinta a mnoho dalších historických jednotek.
Při prodeji pozemků bylo nutné nějak označit jejich výměru, často velmi nejednoznačným způsobem. Pole se kdysi měřila na lány, což byla v Čechách plocha pro 60 korců (strychů) výsevku, takže nic moc exaktního. Hospodářství se v Unhošti nazývalo dvorem, pokud k němu patřily alespoň dva lány polí a luk. I to se ale časem měnilo. Poplužní dvůr byl později i ten, ke kterému patřila nějaká pole. Zpočátku bylo popluží určováno prostorem, který stačilo obdělat jedno spřežení jedním pluhem. Postupem času se začala výměra určovat na záhony, jitra a čtvereční sáhy. Nejpoužívanější jednotkou v popisovaném období byl strych (někdy psáno strich).
Pořádek do velikosti výměr se zavedl až tereziánským a josefským katastrem, o tom je více v článku Mapování pozemků .
Převody plošných jednotek (přibližné)
1 lán = 12 kop záhonů = 300 provazců
1 provazec = 42 loket = 9,49 arů
1 strych = 12 záhonů = cca 0,5 ha
1 jitro = 1600 čtverečních sáhů = 1,737 ha
Tedy nic jednoduchého a dnešní školáci by měli být při převodu jednotek vděčni za metry. Samozřejmě najdete i jiné přepočty. Jak již bylo řečeno, liší se místně i časově.
Aby to nebylo tak fádní, strych (korec, měřice) byl nejen jednotkou plochy, ale i objemu pro sypké látky.
Převody objemových jednotek:
1 strych (korec) = 4 věrtele (věrtel je od německého „viertel“ – čtvrtina)
1 věrtel = 4 čtvrtce
1 věrtel = 23,25 litru
Těmito mírami se odměřovaly desátky a jiné daně odváděné v naturáliích formou obilí i hrachu.
Složité bylo měření objemu piva, jakožto nejvýznamnějšího nápoje (potraviny). V roce 1651, jak uvádí Mottl ve svém rukopisu:
Věrtel piva obnášel 128 staročeských pinet, a 20 pinet obnášelo 27 mázů, tedy pinta asi 5 1/7 žejdlíku.
Věrtel piva byl také dva Teynský a ten zase 2 vědra, 12 ½ mázů;
1 máz rakouské míry (od r. 1765) = 1,4 litru = 4 žejdlíky
Působí to trochu zmatečně, ale po 4 žejdlících bílého piva se to srovná.
Kromě používaných měr a vah je nutné se zmínit o penězích.
V textech o nejstarším období se používají groše.
České groše se razily za krále Václava II. na přelomu 13. a 14. století tak, že z jedné hřivny čistého stříbra (což bylo asi 1/4 kilogramu) se udělalo 60 mincí. Od té doby se počítají groše na kopy. Z počátku silná česká měna se vlivem ředění kovu kazila, ze hřivny stříbra se vyrazilo i 64 mincí, a tak se při přepočtu na zlaté mince propadla kopa českých grošů z původních 25 zlatých až na cca 6 zlatých počátkem 17. století. Aby to nebylo tak jednoduché, kromě českých grošů se začalo platit i groši míšeňskými. Od počátku 17. století se platilo i zlatými rýnskými, ty se dělily na 60 krejcarů a krejcar na 6 denárů.
V 19. století se setkáváme s penězi konvenční mince (stříbra) a vídeňské mince, které byly v poměru 1 : 2 1/2. V textech se tyto ve zkratkách objevují různým způsobem. Konvenční mince je často uváděna zkratkou c/m, někdy transponované do č/m a interpretované jako česká měna. Vídeňské mince jsou uváděny často jako r/č – rakouského čísla.
Pro představu kupní síly zlaté mince se podívejte na článek Jídlo a ceny v 17. století .