Rod Marků byl před třicetiletou válkou v Unhošti velice vážený a zámožný. Jeho majetek byl však zdecimován průchody nepřátelských i „přátelských“ vojsk. Podrobnosti o tom byly uvedeny v článcích Konec Markovských 1, Konec Markovských 2. Jiří Marek se v období války podílel na řízení obce a zasadil se i o poválečnou obnovu kostela. Jeho zásluhy a zbožnost jemu a jeho rodině přinesly nebývalou výsadu, aby pro pohřbení jeho ostatků a i ostatků členů rodiny měl vyhrazeno místo přímo v kostele. Dokonce se mu podařilo tuto výsadu vložit do matriční knihy při příležitosti obnovení kostela v roce 1662. To je zcela unikátní záznam, podobný se již v další historii unhošťských matrik nevyskytl.
Kromě zásluh Jiřího Marka se započítalo i darování jedné krávy pro záduší, tehdy sloužícímu faráři ( viz Jan Jindřich Ottych z Dobřan – 1. část,
Jan Jindřich Ottych z Dobřan – 2. část ).
Kdo z těch oprávněných Markovských podle dokumentu byl skutečně pohřben v kostele a ne na hřbitově se nedá spolehlivě prokázat. Matriční záznamy o pohřbech jsou dostupné až od roku 1677, a ani v dalších letech nejsou úplné, roky 1678 až 1686 zcela chybí, více o tom je v článku První unhošťská matrika v 17. století – 2 ). Výsady Markovských, zakotvené v listině, nebyly asi zcela naplněny, po smrti faráře Ottycha jejich síla zřejmě vyprchala. Jeden z oprávněných, syn Jiřího Marka Vojtěch byl dne 26.10.1698 pohřben na starém krchově, a ne v kostele.
O pohřbených význačných osobách v unhošťském kostele se více dozvíte v článku Matrika zemřelých 3. část – kostel .
Obnovovací listina kostela z roku 1662 je dostupná ve Státním oblastním archivu v Praze a její obraz a redakční přepis do srozumitelnější formy je přiložen níže:
Rod Markovských v 17. století dále pokračoval. Tři ze čtyř dětí Jiřího Markovského se postaraly o další potomky. Jen nejstarší dcera Jiřího Marka, Alžběta, se dospělosti nedožila.
Syn Vojtěch měl dvě dcery, Annu Kateřinu a Dorotu Lidmilu. Jeho syn Jan Bartoloměj se nedožil čtyřech měsíců.
Druhý syn Jiřího Karel, který se po otci angažoval ve vedení obce, byl dvakrát ženatý, s první manželkou měl sedm dětí, ne všechny se však dožily dospělosti.
Jiřího dcera Anna Marie, v dokumentu jmenovaná Marža, se provdala za Jana Gottfrieda Ottu Jelínka, rytíře z Lovoše.
Markovští měli v Unhošti hluboko zapuštěné kořeny pocházejí z rodu, který neměl ještě v 16. století ustálené jméno, a vyskytoval se jako rod Maříků či vlastně Mauritiů, a Marků, kteří si vespolek říkali: Mařík, Maříček, Marek, Mareček a i Markovský. V 18. století se však Markovští pod svým jménem v Unhošti již nevyskytují. Není vyloučeno, že jejich novodobou příbuzenskou větví jsou hojně se vyskytující Maříci. K tomu by snad více řekla genetika.