Dopady třicetileté války mezi lety 1618 až 1648 na jednotlivé oblasti dění na Unhošťsku byly již vzpomenuty v předchozích článcích Útrapy třicetileté války , Unhošť po třicetileté válce – domy , Unhošť po třicetileté válce – příroda , a Unhošť po třicetileté válce – obyvatelstvo .
Za pozornost stojí se zmínit i o tom, jak se válka projevila na vývoji cen. Ve svém rukopisu „Pamětihodnosti města Unhoště a okolí“, sepsaném ve druhé polovině 19. století se tomu věnoval farář Josef Mottl, z něhož vyjímáme v redakčním přepisu:
Zdálo by se, že když málo lidu bylo, že práce byla drahá, když dobytka nebylo, když pole ladem ležela, že ceny vystoupily. Tomu ale nebylo vskutku tak.
Po válce kůň se platil za 25-30 zl.,
vůl 20-23 zl.,
kráva dojná 18-22 zl.,
tele 2 kopy 30 gr.,
zajíc v Praze koupený 38 gr. a doma 23 gr.,
jazyk hovězí 18 gr.,
libra hov. masa 4 gr. a telecího 4 gr.,
vykrmená husa 45 gr., kohout 8 gr., slepice 15 gr. 2 den.,
pleteň cibule 8 gr. 4.d.,
štvrce bílé mouky 20 gr. 4 d.,
libra svíček 8 gr. 5 den.,
jeden rys papíru lepšího 2 kopy 2gr. a kniha špatného 4 gr. 2 den.,
kopa šindele 11 kr. a 1000 šindeláků 50 kr.,
tesař a zedník vydělal za den 15 kr.,
nádeník 10 kr.,
žatec od strichu vymláceného obilí a vyčištěného 15 kr.,
strych chmele 52 kr.,
kopa raků 8 kr.,
jehně 45 kr.,
libra vosku 30 gr.,
malý kalendář na r. 1652 za 5 kr.
Ceny sena a obilí zůstaly samé jako ve válce samé.
Výše uváděné míry jsou: 1 zlatý je 60 krejcarů (gr. neb kr.), krejcar má šest denárů (den. nebo d. dříve značilo i desetinu), libra je přibližně 1/2 kg. Čtvrtce mouky je něco okolo 5 kg. Něco k tomu najdete i v článku Desátky a Desátky za války třicetileté.
Kromě plateb cen za zboží museli obyvatelé Unhoště platit i různé poplatky. Například farář vybíral za křest okolo 30 krejcarů, za oddavky až 1 zlatý a za pohřeb od 10 do 60 krejcarů. Cenu určoval podle majetkových poměrů.
Když přepočteme ceny uváděného zboží na měrnou jednotku, za kterou zvolíme počet dní, kolik musel obyvatel odpracovat, aby si jej mohl zakoupit, vycházejí zajímavá čísla.
Kvalifikovaný řemeslník, například zedník nebo tesař (1/4 zlatého za den) musel na koně vydělávat celých 100 dní (aniž by vydával na cokoliv jiného), na krávu obdobně 72 dní. Za denní příjem si nevydělal ani na zajíce či hovězí jazyk. Celodenní příjem stačil na kohouta, ze kterého asi vícečlennou rodinu příliš nenasytil. Celý den vydělával na libru svíček nebo 3 libry hovězího masa.
Hůře na tom byli nádeníci za 10 krejcarů denně. Podobný plat měl i městský písař, obvykle to byl přivýdělek kantora, navíc sice mizerně placeného z městské kasy a obvykle v naturáliích.
Válečným žoldákům peníze od vrchnosti často nedorazily, tak si příjmy vynahrazovali rabováním. Přes Unhošť několikrát přešla císařská i cizí vojska a velký rozdíl v jejich chování nebyl. Výši žoldu prostých vojáků se zjistit nepodařilo. Plukovníci však měli od císaře až 80 zlatých týdně (za dva dny mohli ušetřit na koně). Nejlépe prý platil svým plukovníkům Valdštejn, měli příjem až 400 zlatých týdně.
Popsané ceny dávají pohled i na strukturu stravy. Vepřové maso zmíněno není, zato byli na jídelníčku raci. Chmel se pěstoval snad u každého hospodářství, pivo bylo důležitou součástí výživy obyvatelstva. Výpadky ve vaření piva v důsledku válečných událostí se často řešily na vedení města. Pivovarnictví na Unhošťsku se zajisté budeme podrobněji věnovat někdy příště.