Asi jste zpozorovali, že Braškov se stal od roku 2023 frekventovanou průjezdní vesnicí. K nemalé dopravní zátěži z minulých let se přidala osobní i těžká nákladní doprava, související se stavebními akcemi na Kladně. Obecní zastupitelstvo to nijak zvlášť nevzrušuje, protože by to zřejmě bylo proti osobním zájmům některých jeho členů. O zachování rázu vesnice a udržení zdravého životního prostředí se naštěstí dovedou zasadit sami občané, kterých však není mnoho. Mezi ty dlouhodobě aktivní patří Ekologický spolek občanů obce Braškov, který za několik let činnosti dovedl přibrzdit ničení životního prostředí v obci a donutil některé pasivní úředníky k akci. Spolek shrnul některé své poznatky z poslední doby do článku, který si dovoluji otisknout v plném znění:
Jak fungují české úřady?
Když si prohlédnete výplatní pásku, ptáte se, kam plynou peníze, které zaplatíte na daních? Asi Vás nepřekvapí, že část z těchto peněz pohltí státní správa a úřady. Úřady, které mají mimo jiné chránit občany před nedodržováním zákonů ze strany bezohledných a ziskuchtivých. My se s Vámi můžeme podělit o naši více než 20-letou zkušenost s českými úřady a jejich prací.
O firmě Veseta bylo napsáno již mnoho a je stále platné, že kamiony, které tuto firmu obsluhují, výrazně zatěžují nejen Braškov, ale i okolní obce. Přímo na dálnici se z Vesety kamiony nedostanou. Přístavba Vesety, jež má dokumentací EIA povoleno 100 těžkých kamionů denně, nebyla občany příliš vítaná, snad jen těmi, kteří z toho měli přímý či nepřímý profit. Stavba byla v rozporu s územním plánem obce a tehdejší starosta byl ve střetu zájmu, Veseta se přesto rozrostla a občanům nezbylo nic jiného než si zvyknout na kamiony pod okny. A přístup českých úřadů, konkrétně Krajského úřadu Středočeského kraje (KÚ SK)? Pouhé konstatovaní, že stavba je sice v rozporu se zákonem, a to v několika směrech, ale práva byla nabyta v dobré víře, takže územní rozhodnutí povolující stavbu platí.
Závěr č.1: Pokud chcete z jakéhokoliv důvodu porušit zákon, udělejte to v dobré víře a vše bude v pořádku a odpuštěno. Alespoň dle českých úřadů…
Už dlouhá léta se snažíme o vyčlenění tranzitní dopravy nad 12 tun ze silnice II/118. Konkrétně se jedná o provoz z blízkých průmyslových zón, zejména v Kladně a Berouně, který by měl primárně používat dálnici a dále kamiony a těžká nákladní auta, která si tudy krátí cestu z D5 na D6 (a opačně) a vyhýbají se placení mýta. Vyčlenění tranzitu se netýká jen Braškova. Pokud kamiony nemohou sjet z dálnice kvůli zákazu tranzitu, nepojedou ani přes Valdek, Kyšice, Nouzov, Železnou nebo Beroun-Závodí. Ministerstvo dopravy podpořilo vyčlenění tranzitu vydáním příručky, kde se mimo jiné píše, že tranzit může být vyčleněn tam, kde existuje vhodná objížďka, a to i po zpoplatněných silnicích. A české úřady? Konkrétně již jednou zmiňovaný Krajský úřad Středočeského kraje, ale i Magistrát města Kladna, Odbor dopravy, kteří by k tomu měli být kompetentní? Roky žádostí a stížností, na které úřady hledají hloupé odpovědi. Tak například, silnice II/118 spojuje okresy a je tedy určena pro tento provoz. To, že okresy už nějakou dobu neexistují a že zde vznikly dálnice, po který by těžká nákladní doprava měla jezdit, si úředníci zřejmě nevšimli. Dále pak argumentace, která přišla z Berouna, že pokud tranzit nebude jezdit po II/118, tak bude jezdit přes Nižbor a Hýskov. No, pokud kamiony nebudou sjíždět z dálnice a vyhýbat se placení mýta, nepojedu ani po II/118 ani přes Nižbor a Hýskov. A pokud nebudou na nevhodných místech vznikat stavby, jejichž dopravní obsluha následně zatěžuje obce, tak bude asi také o problém méně. Jedna z posledních argumentací úředníka KÚ SK nás ale dostala. Pokud si kamion zkrátí cestu, vypustí tedy méně CO2 a je tedy vše v pořádku. Pokud se na to úředník dívá tímto pohledem, zajímalo by nás, jak se obhajují miliardy na stavbu dálnic? Pokud po dálnici někdy jezdíte, tak Vás nepřekvapí, že to vždy není ta nejkratší cesta. Problematika emisí CO2 ale nejde bagatelizovat jen na délku trasy a kolik jich kamion vypustí. Silnice II/118 není vhodná pro provoz těžkých nákladních aut, což se brzo jistě projeví, a to vyvolá nejen opravy ale i nutnost objízdných tras. Opravy sebou ponesou přepravu stavebních hmot, což opět vyvolá emise a samozřejmě i výroba stavebních hmot na stavbu silnic je energeticky náročná a rovněž spojená s emisemi CO2. Takže ono to s tím tvrzením nebude zas tak jednoznačné. Zajímalo by nás, zda si to úředník dobře propočítal, než to napsal..
Závěr č.2: Selský rozum na úřadech nečekejte. Naopak, pokud úřady něco nechtějí řešit, zvolí cestu hloupých odpovědí a argumentů, jež stěžovatele natolik odrovnají, že si možná přestanou stěžovat.
V roce 2022 se jeden bio farmář z nedaleké vesnice rozhodl, že si trochu vylepší své pozemky, a to přístupem velmi ekologickým. Při přípravě stavby OC Globus v Kladně na Růžovém poli se vyskytla potřeba odvést skrývku ornice z pozemků. Obchodní centrum vyžaduje hlavně hodně betonu a ornice zde byla nežádoucí. Dle dokumentace EIA měla být tato ornice odvezena do obce Hole u Svrkyně. Bylo nám divné, proč se ornice vozí přes Braškov, když Hole u Svrkyně je kdesi za Buštěhradem. Ptaly jsme se tedy na KÚ SK, Odboru životního prostředí, aby nám dle informačního zákona sdělil, kam se ornice vozila. Překvapivě nám napsali, že ornice se opravdu vozila do Hole u Svrkyně a nezapomněli připsat, že doprava ornice přes Braškov, kterou zmiňujeme, určitě nesouvisela s touto stavbou. Tak jsme se otázaly ve Svrkyni a ti nám zase řekli, že k nim se ornice nevozila. Dotázaly jsme se tedy znovu a hle, KÚ SK uznal, že se trochu spletl a ornice se prý vozila na Dolní Bezděkov a doprava tedy mohla souviset se stavbou obchodního centra. Konkrétně se jednalo o asi 20 tisíc m3 zeminy, která se převážela těžkými nákladními auty přes Velké Přítočno, Braškov, Kyšice, Ameriku a Horní Bezděkov. Pokud počítáme, že jeden náklaďák uveze cca 10 m3 zeminy, jednalo se tedy o 2000 těžkých náklaďáků, což není zrovna zanedbatelné množství. Zda se KÚ SK spletl, záměrně lhal nebo neví, kam se vozilo takové množství ornice z poměrně velké stavby, nevíme.
Závěr č.3: Úřadů se radši na nic neptejte, možná to ani samy nevědí, a pokud to vědí, tak pravdu Vám neřeknou.
Ještě máme jednu zkušenost se stavebním úřadem v Unhošti, ale tu si zatím ponecháme v soukromém archivu.
Naše závěry berte trochu s nadsázkou, ale vycházejí z velmi dlouhé osobní zkušenosti s českými úřady. Chtěly bychom se omluvit všem poctivým úředníkům, kteří pilně pracují, ale jejich kolegové a nadřízení jim svým přístupem hází klacky pod nohy. Proč? No, to je otázka za zlatého bludišťáka…
Spolek EKO SKÁLA 161
ul. Rudé armády čp. 161, 273 51 Braškov
IČ: 17399858