V článku Desátky za války třicetileté byl zmíněn pro Unhošťsko unikátní materiál – rukopis kladenského faráře Josefa Mottla, z něhož čerpal mnohé informace pro své dílo “Monografie města Unhoště” z roku 1888 i František Melichar. Mottlův rukopis se zachoval v následující vazbě:
Ve svém rukopisném díle, sepsaném zřejmě ve třetí čtvrtině 19. století, uváděl Josef Mottl nejen fakta vyčtená zejména z arcibiskupského archivu, ale i komentáře dějinných událostí. Jeho názory odpovídaly tomu, že byl knězem římskokatolické církve. Je to patrné například v pasážích, týkajících se emigrace protestantů po roce 1628 a průběhu rekatolizace původně převážně nekatolického obyvatelstva. Dalo by se polemizovat s určitými pasážemi jeho zápisků, kde například uvádí:
… císař Ferdinand Unhošťským výslovně majestátem z dne 4. června 1628 nařídil, „by od toho dne žádného do obce za měštěnína, který by se s císařem, s dědici jeho budoucími a králi Českými ve víře sv. římskokatolické nesrovnával, nepřijímali, ale také měšťany neb měštěnínky, i podruhy a podruhyně téže víře katolické odporné déleji, ani židy mezi sebou v městečku netrpěli, a jim tu bytu nepřáli“. V takových okolnostech nebylo ani možné Unhošťským o jiné víře než ke katolické, a po jiném knězi než po katolickém se ohlížeti. A byť jsme nedovedli ty muže jmenovati, kteří tu pracovali, nedá se upříti, že po r. 1624 tu reformační missie konány byly,
a ne-li všichni, alespoň mnozí poučiti a přesvědčiti se dali, a ke katolické víře přestoupili. Pravíme výslovně, že z poučení a přesvědčení katolíky se stali, a nikoli z přinucení, jako se tu v jiných krajinách a městech tvrdí, nebo abychom jen jediného příkladu podotkli, ale závazného.
Z dnešního pohledu je sporné tvrdit, že rekatolizace neproběhla z přinucení, ale z přesvědčení, když nebyla dána jiná možnost. To skryté protestanství přetrvalo mezi částí obyvatelstva věky. Vzpomeňme například hromadného vystupování obyvatel místní farnosti z katolické církve po roce 1918.
Jsou též známy případy (z jiné farnosti), kdy se po tolerančním patentu císaře Josefa II. z roku 1781 katolíci hlásili k protestantismu, ale později byli opět nuceni se své pravé víry vzdát:
Přes jisté výhrady je možné se na rukopisné dílo faráře Josefa Mottla dívat jako na základ historiografie Unhošťska, ze kterého čerpali další historici a kronikáři. Například významný unhošťský kronikář druhé poloviny 20. století, Václav Ševčík, ocenil Mottlovo dílo následovně:
Mottlovo dílo bylo zdrojem i pro českého historika Augusta Sedláčka, který se v osmém dílu publikace Hrady, zámky a tvrze Království českého věnuje i Braškovu (viz článek Nedaleko Únhoště jest ves Braškov ).