V několika předchozích článcích jsme se něco dozvěděli o příjmech unhošťské fary zejména z desátků. Získané prostředky sloužily kromě zajištění běžného života faráře a jeho pomocníků i rozmnožení majetku záduší. Z mnohých zachovaných fassí (majetkových přiznání) si můžeme udělat obrázek o tehdejším životě a hospodaření na faře již od poloviny 17. století.
V první unhošťské matriční knize, dostupné dnes dálkově na stránce SOA Praha https://ebadatelna.soapraha.cz/d/13323/12 je na několika stránkách popsán „Inventář, aneb popsání všech věcí kostelních“ z roku 1662. Obsahuje však jen seznam věcí v kostele, sloužících k provádění obřadů. Jsou na něm podrobně rozepsány kalichy, ornáty, šátky, roucha, křtitelnice a další předměty z výzdoby kostela. Závěrečnou položkou je „Kniha tato nová pro psaní do ní křtin a oddavek“, což je první dochovaná unhošťská matriční kniha viz 360 let unhošťských matrik nebo První pokřtění v Unhošti. Díky ní a jejím pokračováním se daří objektivně zdokumentovat nejen rodinné vazby obyvatel unhošťské farnosti, ale i další okolnosti života v předcházejících stoletích.
O nemovitém majetku, náležejícím unhošťské faře v roce 1660, se dozvídáme retrospektivně až z dokumentu vydaného ve třicátých letech 18. století – Majetek kostela od 1660 , vydaného farářem Michalowitzem. Snad to bylo vyvoláno potřebou detailnější specifikace farních nemovitostí, zmíněných v inventáři církevních pozemků a příjmů po smrti jeho předchůdce faráře Bramhowského, vydaném v roce 1724.
Působení faráře Václava Josefa Bramhowského (někdy uváděn jako Bramhauský) v Unhošti je zdokumentováno od léta 1686 až do roku 1723. Blíže o tom pojednává například článek První unhošťská matrika v 17. století – 2 .
Inventář z roku 1724 je zajímavý svým obsahem, kterému se budeme dále podrobněji věnovat, neboť kromě pozemků zmiňuje i další okolnosti, přibližující nám podmínky života na faře.
V úvodu inventáře je uveden patronátní kostel Řádu křížovníků s červenou hvězdou, zasvěcený svatým apoštolům Petru a Pavlovi. Zmíněny jsou i tři boční oltáře – blahoslavené Matky Dolores, svaté Anny a svatého Prokopa.
Odděleně stojí kaple svaté Barbory a zmíněno je i založení špitálu.
Z polností je uvedeno 44 měřic polí střední výnosnosti, 55 měřic třetí třídy a 20 měřic polí nejhorší kvality. Výnosnost luk je specifikována počtem vozů sklizeného sena. Roční štóly vynášejí 40
zlatých. Na druhém listu dokumentu z roku 1724 je uveden přehled desátků.
Buštěhradské panství přispívalo faře dodávkami ječmene a hrachu, jsou zmíněna dodaná i dlužná množství. Peněžní příspěvek buštěhradského panstva pro faru činil 4 zlaté a 5 krejcarů.
Darem získalo záduší ovocnou zahradu od Pavla Janouška z Kyšic.
Dále je uvedeno, že podle poslední vůle pana Godefridi Jelínka (Pozn.: Jan Gottfried Otto Jelínek – rytíř z Lovoše zemřel 1696) daroval záduší 18 měřic pozemků na školní účely.
V seznamu vesnic patřících ke kostelu jsou uvedeny:
Bezděkov
Kyšice
Přítočno
Braškov
Pletený Újezd
V seznamu zvířat jsou uvedeni dva koně, dva voli, 5 krav a 20 ovcí.
Ke kostelu patří i malá ovocná a zeleninová zahrada pro kuchyni.
Měšťanský pivovar odvádí faře z várky 24 džbánů piva.
Z krav se odvádí pro faru 3 krejcary, což činí bratru kolem 4 zlatých.
Inventární seznam zakončuje matriční kniha křtů, oddavek a zemřelých a zpěvníky. Jsou zmíněny v inventáři i další kostelu potřebné věci, které nejsou blíže specifikovány.
Zdá se, že fara mohla ze svého majetku dobře prosperovat.