Úroda z polí farníků byla důležitým zdrojem pro financování činnosti katolické církve už od nepaměti. Formou desátků přispívali do jmění unhošťského kostela i rolníci z Braškova. V článku Desátky z Braškova byli vyjmenováni hospodáři, přispívající svými desátky v roce 1840. Pokud vyznačíme do katastrální mapy Braškova z tohoto období pole, která vlastnili, získáme zajímavý obrázek nejen o jejich rozloze, ale i rozptýlení po celém území obce. Pestrá paleta větších lánů, ale zejména drobných pruhů půdy na nejrůznějších místech v katastru, svědčí o dlouholetém vývoji vlastnických vztahů, zřejmě i získáváním polností koupěmi od sousedů či výhodnými sňatky.
Tmavě vyznačené plochy jsou lesy, převážně patřící císaři. I pole v pravé polosféře kolem centra Braškova jsou vesměs zapsána na Leopolda II. V nejvýchodnější části (K dolejší hrázi) je několik polí ve vlastnictví rolníků z Pleteného Újezda. Ti, stejně jako toskánští přiznávali desátky v rámci této obce, jak již bylo uvedeno v článku Desátky na posledním obrázku. Šlo o Antonína Köhlera (Kellera) z č. 1, Matese Wiesnera z č. 4, Jana Studničku z č. 5 z Toskánky a z Pleteného Újezda Josefa Procházku z č. 11.
Některé z barevně neoznačených pozemků vlastnila obec, té se desátky netýkaly. Z několika soukromých polí však desátek odváděn nebyl. Proč měl výjimku z poměrně rozlehlých polností majitel hostince Na Toskánce Jan Moucha, se dosud s jistotou nepodařilo zjistit. Snad za jeho pole platil Antonín Keller, bydlící na stejné adrese.
V Jezerách měl menší pole i braškovský švec a domkář Jan Datel, také nepodléhal desátku. Osvobozen od odvodu byl i kovář z Toskánky č.3 Václav Štrobach, který měl malé políčko jako výměnek v severozápadní části obce.
Na mapě z roku 1840 (více v článku Mapování pozemků) jsou již vyznačeny plánované zemské silnice, které řadu polí přeťaly a značnou část zabraly ve prospěch rozvoje dopravní infrastruktury, ke které ale došlo až za několik desítek let. Týkalo se to třeba napřímení Pražské cesty přes Toskánku:
Další informace o tom najdete v článcích Toskánka 19. věku (1) a Toskánka 19. věku (2).
Značně byly narušeny i poměry při výstavbě dnešní Karlovarské silnice, plánované též již v první polovině 19. století, která rozdělila mnoho polí:
Vývoj v dalších desetiletích, zejména pak ve 20. století, značně zamíchal s pozemkovou držbou a jejím zdaněním. Desátky nepřežily rok 1848. Následovaly pozemkové reformy, kolektivizace, stavba dálnice, restituce, nová výstavba … . Zkuste si porovnat dnešní katastrální mapu s tou z roku 1840.