V předchozích přehledech o hospodaření unhošťského kostela po roce 1660 jsme se blíže nevěnovali podílu přifařené obce Braškov na zabezpečení jeho chodu. Jako okolní obce se i braškovští hospodáři podíleli na platbě desátků. Doklad o tom máme až z roku 1840. Je nadepsaný „Desátek z obce Braškova panství Buštěhradu vrchem míry od roku 1840“.
Na rozdíl od jiných vesnic v unhošťské farnosti, odváděli místní hospodáři desátek pouze ve formě žita v množství převážně jen dva věrtele. Byli to Matěj Hokův a Jiří Hokův, František Oplt, Jan Línek a František Špirit. Josef Panenka přidal ke dvěma věrtelům ještě dvě mírky, Václav Oplt odvedl 3 věrtele. Jeden strych (neboli 1 korec = 4 věrtele) připadl Josefu Kafkovi z č. p. 13. Nejvíce přispěl do farních zásob František Oplt, a to šesti věrteli žita. Nejméně odvedli chudší hospodáři, kterými byli Josef Švihlík a František Chalupa. Pšenici, ječmen ani hrách braškovští oproti jiným okolním obcím Desátky neodváděli. Dvůr braškovský (dům 17) pak odváděl ze všeho trochu.
Nejzámožnějším rolníkem s největším desátkem byl v té době v Braškově 25 František Oplt (věk 46 let), ženatý s Annou Brejníkovou z Dolan. Vlastnil pole Pod Horkou a ve spodní části dnešních Podlísek až k čističce. Jeho mladším bratrem byl tehdy svobodný Václav Oplt z čísla 16, který se oženil s Annou Chalupovou z Jenče až v roce 1846. Ten vlastnil menší pole U Horky a větší pak mezi Hájem a silnicí do Kyšic. To však již více spadá do tematického okruhu braškovských rodů a nedávných restitucí.