V článku Majetek kostela od 1660 jsou zmiňovány polnosti, které vlastnila církev. V průběhu let po třicetileté válce se postupně zaváděl pořádek do rozvráceného hospodářství a majetkových vztahů. Tak se až v roce 1715 do farních dokumentů dostal opis listiny, která osvědčovala vlastnictví některých polností unhošťským kostelem. Překvapivě šlo původně o majetek pobělohorských emigrantů. V roce 1628 vydal císař Ferdinand II. dokument Obnovené zřízení zemské a příslušné doprovodné náboženské dekrety, které razantním způsobem ukončily jednu etapu v pobělohorském konfiskačním procesu. Majetek vystěhovaných nekatolíků připadl císaři a ten jej k upevnění své moci zčásti přenechal katolické církvi, která byla jeho oporou při násilné rekatolizaci.
V Unhošti bylo mezi obyvateli mnoho protestantů. Ti pevní ve víře, kteří odmítli rekatolizaci, emigrovali a jejich majetek byl zabaven. Jak vyplývá z níže uvedeného dokumentu, majetek emigrantů si ponejprv „vzal do správy“ hejtman Pan Tyburcí Čejka z Olbramovic a jeho dědicové. Po patnácti letech se však o konfiskáty po emigrantech přihlásilo záduší kostela sv. Petra a Pavla v Unhošti. I když je v historických pramenech uváděno, že v letech 1628 až 1661 byla Unhošť bez duchovního pastýře, již v roce 1643 se kostel dovedl postarat o svůj majetek, který byl pak zaregistrován v archivu Nového Města Pražského. Opis originální listiny, uložený nyní ve Státním okresním archivu v Kladně, si můžete prohléhnout zde. Pro usnadnění čtení je níže uveden její doslovný přepis s drobnými jazykovými úpravami, přibližujícími text současné češtině.
Soupis pozemkového majetku záduší v Unhošti 1715.
(SOkA Kladno, fond fara Unhošť)
Z originálu přepsal s jazykovými úpravami Jiří Horník v květnu 2023.
Zápis na případnosti k záduší sv. Petra a Pavla městyse Unhoště.
Léta Páně 1643 dne 3. prosince purkmistr a konšelé městyse Unhoště podle jisté a milostivé resoluci Jeho milosti císaře maje některé grunty emigrantské předně k záduší svatého Petra a Pavla tu v městysi Unhošti na opravu a spravování též i jiných obci náležejících gruntů a domů skrze již dotčenou Jeho milosti císaře milostivou resoluci k též obci městyse Unhoště postoupeno a odevzdáno, že pak tak dlouhý čas snad od léta 1628 až do léta 1643 vzetím po přednějších domech a gruntech předešlý hejtman urozený Pan Tyburcí Čejka z Olbramovic dědicové jeho též grunty v svém držení a vládnutí až do svrch psaného léta 1643 jímali a drželi, až pak i skrze milostivé poručení Jejich urozených pánů Panů Radd zřízené komory Jeho milost Čejka jim o tom, aby s obcí náležité porovnání učinili poručeno bylo. K čemuž i přiveden jest, že některé role (skrze což obec nemálo utratila a vynaložila) jsou postoupili a odevzdali, a poněvadž v svrch dotčené resoluci Jeho milosti císaře předně k záduší patří napomenuli jsou purkmistr a konšelé jisté případnosti k témuž sv. záduší správcům aneb kostelníkům téhož chrámu páně k správě jejich, a k užitkům zádušním postoupiti a odevzdati, k témuž teď níže všecky zejména, kde která dědina aneb louka v svém položení zůstává patrně postaveno jest.
Předně grunt slove Bučvaržovský, ležící mezi domy Jana Pelikána z jedné, a zdi krchovní, aneb kostelní ze strany druhé, se vším k němu od starodávna příslušenstvím.
Druhé dědina slove Civanovská v Loučkách i s loukou od cesty travní Hostaunský až do dědiny Týranovské mezi dědinami Jiřího Koržanickýho z jedné, a dědinou vysoce urozeného hraběte pana Pana Heřmana Černína ze strany druhé.
Třetí příčka dolejší od cesty Pražský až k louce vysoce urozeného hraběte pana Pana Heřmana Černína, jakž sama v sobě na dýl, a na šíř v svém položení jest, a zůstává.
Čtvrté Na Božích kus třetí od půl meze Vyškovský až zas do meze obecních se stýkající.
Tý a takové všeckný připadnosti a příležitosti purkmistr a konšelé i na místě celé obce městyse Unhoště (s dobrým rozmyslem svým) k témuž chrámu páně a záduší tomu chudému sv. Petra a Pavla plným mocným, a neměnitedlným právem pevně a mocně jsou odevzdali, a postoupili, na čemž sobě i Laud ad Actum tohoto zápisu týchž příležitosti a gruntův postoupením, a odevzdáním purkmistr a konšelé i na místě celé obci městyse Unhoště nynější i budoucí žádné moci, práva, ani spravedlnosti, nepozůstavujíce, toho všeho nyní i na budoucí věčné časy se odřídkaj.
Actum in Consilio Consule Domino Andrea Kratochvile.
Z knih Měst Nových v kůži červený gemu ječných fol: 75 ex 76 vytaženo dne 8 August 1715.
Pečeť Purkmistr a rada městyse Unhoště
Uvedený zápis je cenný i tím, že podává informaci o životě v Unhošti v době zotavování po drancování vojsky v letech 1639 až 1641 a o formování činnosti záduší kostela, na což jsou místní prameny docela chudé.