Po druhé dekádě 18. století nastala v unhošťské farnosti změna v zápisu nemanželských dětí do matriky narozených. V předchozí dekádě Nemanželské děti – 18. století – 01 a ještě po celou druhou dekádu byly děti z manželského i nemanželského lože zapisovány ve společné řadě. Příkladem může být zápis z 18.2.1716:
Jako nelegitimní dítě byla pokřtěna Kateřina matky Kateřiny Holečkové. dcery zesnulého Leonarda Holečka, poddaných Kolowratů.
V té době se začaly objevovat náznaky změn v přístupu církve ke křtům nemanželských dětí. Z úmrtních zápisů je patrné, že některým dětem z nemanželského lože se dostalo církevního pohřbu, ale již nebyly pokřtěny při narození. Například u nemanželské dcery Zuzany Černé z Braškova, Barbory, která zemřela jako tříletá 13.11.1724, žádný záznam o křtu neexistuje. Podobně je tomu u několika dalších zemřelých v té době.
Podstatný zlom nastal v roce 1722, kdy nemanželské děti byly zapisovány odděleně od těch legitimních ve zvláštní části matriky narozených. Ani církev však zřejmě neměla jasno, co do této vyhrazené části patří:
Škrtání a doplňkové nadpisy v matrikách jsou celkem raritní. Ani ten opravený nadpis „Quorum Pater ignoratur“ – kteří mají neznámého otce, však nevystihl rozmanitost následujících zápisů. Proto je tam asi dodatečně nesměle připsáno „illegitimi thori“ – nemanželské lože. Přeškrtnutý nadpis jsem raději neluštil, pokud vás to zajímá, tak se o to pokuste.
Hned první zápis v této části matriky je trochu kontroverzní (Matrika Unhošť 03, sc. 374), protože legalita nebyla přiznána Dorotě Svobodové, která se narodila jako pohrobek vdově po zemřelém Pavlu Svobodovi z Červeného mlýna. Z mnoha dalších zápisů o pokřtění nemanželských dětí vybereme ještě několik zajímavých z období do roku 1730:
Dne 19.3.1727 se narodila a 20.3. byla pokřtěna Lutgardis z nemanželského lože, otcem byl určen Václav Kopřiva, matka Magdalena Weitingrová. Událo se to na kyšickém mlýně a zda byl Kopřiva biologickým otcem, či šlo o snahu legalizace dítěte, je zahaleno tajemstvím. Dítě získalo zajímavé jméno po své kmotře panně Lutgardis Flekové z Unhoště.
Z dalšího nemanželského styku a to s vojákem, se narodila dokonce dvojčata. Dne 4.10.1727 byla pokřtěna jako Jan Kryštof a Ludmila. Matka byla Kateřina, dcera zemřelého Jana Kastnera z Braškova. Otcem byl voják. Zda to byl Jan Michl, který byl dětem za kmotra, se můžeme jen domnívat:
Jan Kryštof zemřel 8.4.1728 a Ludmila se pravděpodobně dožila dospělosti.
O tom, že se hřešilo i mezi vrchností a obětí bylo často služebnictvo, hovoří i literatura. Z následujícího zápisu si můžeme dovodit, že otec Rosiny Teresie, narozené a pokřtěné jako nemanželské 7.3.1730 v Unhošti, nebyl asi poddaný. Matkou byla Anna Strychová, poddaná urozenému panu hraběti z Custoss? O tom, že nešlo o jen tak obyčejné dítě svědčí kromě kmotry i seznam dalších svědků křtu:
Kmotrou byla urozená panna Rennerová, dcera Grofa Pana Víta Ferdinanda Rennera, unhošťského měšťana. Za svědky byli Jan Ebert a Jan Hromada, synci z Unhoště, Jan Francz hrnčíř, panna Barbora Řebíčková, dcera měšťana a radního Řebíčka. Mezi svědky křtu byly i služky z usedlosti velectěné komtesy de Custoss Zuzana Štolbová a Kateřina Wurdowá.
křest nebyl svěřen místnímu faráři, ale Františkánům z Hájku.