Ani v 18. století, kdy sílil vliv církve a poddaným se utahovaly šrouby nejen ze strany vrchnosti, se nepřestalo hřešit a řada dětí se v rozporu se zásadami církve a desaterem božích přikázání narodila mimo manželství. Kolik z nich nebylo pokřtěno se zjistit nedá, ale pokřtěných dětí bez udaného otce bylo v první polovině 18. století na unhošťské farnosti jen za prvních 10 let 29. To je množství srovnatelné s četností křtů nemanželských dětí ve druhé polovině 17. století – Nemanželské děti – 17. století .
Narození a pokřtění v počátku 18. století jsou zapsáni v matrice Unhošť 02, dostupné i elektronicky na https://ebadatelna.soapraha.cz/d/13322/4. Kniha byla již od roku 1697 vedena v latině.
Farářem byl v té době až do roku 1723 kněz Václav Josef Braumhauský a i z jeho strohých zápisů se dá vyčíst mnoho zajímavého o křtu nemanželských dětí. Hned počátkem roku 1701 jsou uvedeny dva zápisy:
27.2.1701 nemanž. syn z Kyšic
28.4.1701 nemanž. syn z Unhoště
V květnu následují ve dvou dnech za sebou křty nemanželských dětí v Braškově. Dne 22.5.1701 byl pokřtěn syn Josef matky Ludmily Stádníkové a hned následující den se konal dodatečný křest za tzv. nouzový křest nevysvěcenou osobou, tolerovaný obvykle při porodu dítěte, které by se asi řádného křtu nedožilo:
Eva Stádníková byla pravděpodobně porodní bábou. V té době se to ale v matrikách neuvádělo tak, jak tomu bylo v pozdější době (viz Porodní báby 19. století ).
V následujících letech byla četnost křtů nemanželských dětí podobná:
28.3.1702 nemanž. syn z Unhoště
27.5.1702 nemanž. dcera z Unhoště
7.7.1702 nemanž. syn z Unhoště
1.8.1702 nemanž. syn z Unhoště
14.1.1703 nemanž. dcera z Unhoště
22.3.1703 nemanž. dcera z Unhoště
2.9.1703 nemanž. dcera z Braškova
21.9.1703 nemanž. dcera z Kyšic
20.3.1704 nemanž. syn z Unhoště
7.11.1704 nemanž. syn z Braškova
Výjimečně se vyskytl i křest nemanželského dítěte, u kterého byl uveden i otec:
Zápis je zajímavý i tím, že nemanželské dítě Václav, které se narodilo 6.8.1705 adjunktovi braškovského myslivce Martinu Mužíkovi a Dorotě, dceři váženého braškovského občana Václava Hosera, bylo legitimizováno hraběnkou Martinicovou, sídlící na Smečně. Bylo to zřejmě pod příslibem otce, že si svobodnou matku vezme za ženu. Sňatek obou se skutečně konal, ale nevěsta si musela počkat až do 6.11.1706. Osud jim pak dopřál druhého syna Josefa v roce 1713.
Z některých křtů není zcela jasné, zda se nemanželské dítě narodilo matce svobodné či vdané či vdově – nazvána je nehodnou ženou:
Během první dekády 18. století se ještě narodila řada nemanželských dětí, pocházejících z různých míst unhošťské farnosti i mimo ni:
16.8.1705 nemanž. syn z Unhoště
18.10.1705 nemanž. syn z Kyšic
5.1.1706 nemanž. syn z Unhoště
10.1.1706 nemanž. syn z Hostouně
21.3.1706 nemanž. dcera z Unhoště
24.2.1707 nemanž. dcera z Unhoště
23.7.1707 nemanž. dcera z Braškova
1.12.1707 nemanž. dcera z Braškova
26.2.1709 nemanž. dcera z Pleteného Újezdu
7.11.1709 nemanž. dcera z Unhoště
12.8.1710 nemanž. dcera z Unhoště
21.9.1710 nemanž. syn z Unhoště
16.10.1710 nemanž. syn z Unhoště
Řadě mimomanželských dětí se sice dopřál křest, ale některé ani nedostaly jméno. U matek bylo často neznámé příjmení, jako například v zápise z 26.2.1709, kdy byla matce Alžbětě N. z Pleteného Újezda pokřtěna dcera, jejíž jméno se do matriky nedostalo:
Osud takových dětí, pokud vůbec přežily, nebyl záviděníhodný.