Porodnost dvojčat na Unhošťsku se ve druhé polovině 17. století mírně překračovala statistický předpoklad, uváděný v článku Vícečetné porody 1. část . Z přibližně 1400 narozených dětí mezi lety 1662 a 1700 bylo 19 dvojčat, což je 1,35%, tedy více, nežli běžně uváděné průměrné jedno procento.
Pokud jste si přečetli seznam narozených dvojčat, mohli jste si všimnout řady jejich úmrtí již v době prvního dne života. I další vývoj porod přeživších novorozenců nesl s sebou velká rizika. Téměř nulovou šanci měla dvojčata narozená z mimomanželského vztahu. Tato sociální nevýhoda měla ovšem velký vliv i na přežití jedináčků. Pokud stigmatizovanou matku nepodržela rodina, pro kterou to byla velká potupa, nepřežily její děti a často ani ona sama. Jedna z životních tragédií z poloviny 18. století byla zaznamenána v závěru článku Porodnost v 19. století .
Mírný pokles narozených dvojčat byl zaznamenán v první čtvrtině 18. století. Z jejich následujícího přehledu si můžete najít podrobnosti v uvedené matrice narozených unhošťské farnosti, dostupné na stránkách SOA Praha:
8.4.1702 Adam a Eva Regneltovi z Braškova (nar. Unhošť 02, sc. 63)
22.3.1703 František a Marie Hřebíčkovi z Unhoště (nar. Unhošť 02, sc. 77)
29.1.1704 Alžběta a Veronika Duškovi z Unhoště (nar. Unhošť 02, sc. 90)
25.12.1709 Barbora a Štěpán Kopřivovi z Kyšic (nar. Unhošť 02, sc. 179)
27.6.1710 Barbora a Anna Hompochovi z Unhoště (nar. Unhošť 02, sc. 186)
10.1.1713 Veronika a Jana Forejtovi z Unhoště (nar. Unhošť 02, sc. 225)
22.7.1719 Jakub a Laurentij Khumter z Braškova (nar. Unhošť 03, sc. 46)
5.3.1722 Jan a Josef Tichý z Velkého Přítočna (nar. Unhošť 03, sc. 69)
4.10.1727 Jan a Ludmila Kastnerovi z Braškova (nemanž. nar. Unhošť 03, sc. 377)
Vysokou dětskou úmrtnost a obzvláště dvojčat i u rodin, které nepatřily k těm nejchudším, si můžeme ukázat na příkladu rodiny kyšického sedláka Matěje Kopřivy a jeho ženy Anny z rodu Hlaváčků. Po sňatku 21.5.1690 se jim narodilo 13 dětí:
Anna se provdala jako Pibelová (*9.3.1691 – ?)
Vilém Kopřiva se dožil dospělého věku, měl 2 děti (*26.5.1692 – ?)
Alžběta Kopřivová (*17.8.1693 – +před 1695)
Alžběta Kopřivová (*20.3.1695 – ?)
Matěj Kopřiva (3.2.1697 – ?)
Jakub Kopřiva (19.7.1699 – 26.6.1700)
Marie Magdalena (Mandelýna) Kopřivová (5.6.1701 – 25.7.1701)
Ondřej Kopřiva (20.11.1702 – 24.5.1754)
Vít Kopřiva (24.5.1705 – ?)
Václav Kopřiva (18.8.1706 – ?)
Jan Vít Kopřiva (13.6.1708 – ?)
Barbora Kopřivová (25.12.1709 – 23.5.1710)
Štěpán Kopřiva (25.12.1709 – 1.1.1710)
Z nich se téměř polovina nedožila dospělého věku, poslední dvě děti byla dvojčata, první děvče se dožilo pěti měsíců a druhý chlapec přežil jen 6 dní.
Podobně se ze sedmi dětí Kryštofa Khumtera z Braškova šest dospělého věku nedožilo. Z dvojčat prvorozený Jakub se dožil 11 dní, druhý Laurentius zemřel dva dny po porodu a musel být pokřtěn až posmrtně, kmotrem mu byl syn hostinského Ondřej Kouba.
A jak to bylo u vícečetných porodů s trojčaty? V unhošťské farnosti nejsou v uváděném období žádná doložena. Nejstarší známý záznam z okolních obcí je z Družce z roku 1821. Tehdy se tam 12. června narodili Josef, Petr a Kateřina Moravcovi z Družce 11 (matrika Družec 09, sc. 7).
Prvorozený z trojčat, Josef Moravec zemřel 24. července na psotník, Kateřina 3. září též na psotník, což byla tehdy běžná diagnóza při úmrtí malých dětí – více v článku Chřipka v Braškově? .
O osudu Petra Moravce, přeživšího „tříčete“ není nic známo.