Tento článek navazuje na události popisované unhošťskou matriční knihou úmrtí z počátku 18. století – 18. století – úmrtí 01 . V roce 1703 se zřejmě spásy duše v království nebeském nedočkala děvečka z unhošťského Čertova mlýna. Ten kdysi stál na Braškovském potoce a více se o něm dozvíte na hezkých stránkách o vodních mlýnech Čertův mlýn v Unhošti . V originále i přepisu zní zápis o jejím úmrtí takto:
Ani děti nevážených rodičů nestály za dlouhý zápis.
Jde však o jeden z posledních záznamů v českém jazyce. Další zápisy jsou psány latinsky, i když se farář nezměnil. Zřejmě podlehl tlaku kurie, která vždy prosazovala zápisy v latinském jazyce, nesrozumitelnému převážné části obyvatelstva. Latina současně přinesla i zkomolení v zápisech některých jmen, předávaných jen ústně. Příkladem je příjmení známého braškovského ovčáka Kellera, zapsaného jako Khergl. Výslovnost obou jmen je podobná.
Výše uvedený zápis je zajímavý tím, že úmrtí je zapsáno jako potrat a přesto byl zřejmě mrtvý plod pokřtěn porodní bábou. Je vidět, že do nebe se dalo dostat i přes vlivné rodiče, kterými tehdy ovčáci zajisté byli.
Výhodnými sňatky se níže uvedené nebožce podařilo docílit pohřbení přímo v kostele, což bylo vyhrazeno jen těm nejvybranějším (více Matrika zemřelých 3. část – kostel ) . Je možné, že zemřelá měla i kališnický původ.
Další zápis dokládá střet habsburských vojáků s Francouzi v roce 1713. Jedna z obětí skonala v Kyšicích. Zda tam byla dopravena ze vzdáleného bojiště, či šlo o místní potyčku, je spíše otázka pro odborníky, zabývající se vojenskou historií českých zemí. Z místních pramenů se mi dosud nepodařilo získat více informací.
Vojáci měli v okolí zřejmě své zimoviště, o čemž svědčí i pohřeb dítěte habsburského vojáka. Bylo běžné, že vojáci se přesouvali po bojištích i se svými rodinami.
Věčné válčení o dědictví mezi vládnoucími rody přineslo v první polovině 18. století do Evropy bídu. V některém z dalších článků si připomeneme nárůst počtu žebráků.