V několika starších článcích jsme se mohli seznámit s některými výdaji braškovské obce v 1. polovině 19. století. Šlo například o platby spojené se zaměřováním pozemků ( Mapování pozemků ) a údržbou a vylepšováním obecního domku ( Pastouška , Chlívek ). Kde na ty výdaje ale obec brala? I to se dovídáme z knihy účtů, dochované od roku 1828. V době patrimoniální správy, to je do roku 1848, podléhalo hospodaření obce Braškov dohledu vedení panství Buštěhrad.
Na dluh se tehdy nežilo, rozpočet obce byl v dvacetiletém období stabilní a vesměs přebytkový. V obecní kase zůstávalo vždy něco k lepšímu pro příští rok.
Příjmy obecní pokladny závisely převážně na pronájmu obecních polí a dani z domkářského dobytka:
V doslovném přepisu zní příjmová stránka roku 1828 takto:
Obec vedli pod rozpočtem podepsaní sedláci, majitelé polností, obecní kasa však žila z příspěvků domkářů, kteří měli propachtované menší části obecních polí a většinou tak jednu krávu. Někteří měli jen zahrádku. Sedláci, kteří byli vlastníky půdy, odváděli daně přímo vrchnosti. Poddaní měli i robotní povinnost. Chalupníci vykonávali tzv. ruční robotu, sedláci ji museli vykonávat s potahem. S rozvojem průmyslu v oblasti byla část domkářů zaměstnána v dolech a hutích, říkalo se jim kovorolníci. Ve 20. století se domkářům říkalo baráčníci. Ti se sdružovali do spolků. V Braškově byly zaznamenány snahy o založení spolku baráčníků již v roce 1925, ale nesetkaly se s vřelým přijetím od občanů. V baráčnické kronice se zmiňuje spíše posměch. Teprve 8. března 1929 se konala ustavující valná hromada dvanácti členů, na které byl baráčnický spolek s názvem Lipany založen. Postupně se rozrůstal o další členy a stal se významnou organizací v Braškově. Rychtářem spolku se stal František Táborský.
K historii baráčníků se vrátíme v některém z dalších článků.