Koncem 17. století se nejvýznačnější osoby z Unhoště pohřbívaly přímo ve farním kostele svatých apoštolů Petra a Pavla. Ostatní nebožtíci byli pochováváni buď na starém hřbitově okolo kostela (pouze do roku 1774), nebo na novén hřbitově s kaplí svaté Barbory, který slouží dodnes.
V matričních knihách je dochována řada záznamů o uložení zemřelých v kostelních prostorách včetně zajímavých detailů, které by mohly sloužit jako podklad pro případný budoucí archeologický průzkum.
První zápis o pohřbení v kostele je velice stručný:
Celkem neznámý Karel Škopek, majitel dvorce v Unhošti, byl zřejmě potomkem Jana Škopka z Elendberka. Daleko proslulejší byla další nebožka, přivdaná do slavného rodu Elsniců, též uložená po smrti v kostele:
Po půl roce byl vedle ní pochován i její manžel:
Další privilegovanou osobou byl rytíř Jan Gottried Otto Jelínek z Lovoše:
Do unhošťské historie se zapsal tím, že po třicetileté válce v roce 1654 koupil spáleniště. V roce 1662 se oženil s dcerou mlynáře Jiřího Marka, která byla spolumajitelkou dnes zaniklého mlýna Pod Hatí (na Čeperce pod Horním Bezděkovem). Jelínek zemřel bez potomků a záduší odkázal značné jmění.
Pod střechu místního svatostánku se dostali i urození nebožtíci, zemřelí ve vzdálených obcích. Jedním z nich byl třeba hejtman Jan Karel Kurkovský ze zámku v Obříství. Po své smrti byl dovezen do Unhoště, kde vlastnil nemovitosti dříve Elsnicovské. Jak se praví v matrice, za svého života mnoho dobrého chrámu zdejšímu učinil a choval se, jak by svatý byl. Zajímavé je, že jeho dva synové později záduší hodně peněz dlužili a manželka údajně žila nepočestně.
Předchozí pochovaní v kostele patřili k místní šlechtě. Více se o nich můžete dozvědět v publikaci Unhošťské rody erbovní od Václava Kočky, vydané v roce 1948.