Výběr z unhošťské matriky zemřelých z konce 17. století zakončíme několika zápisy, dokumentujícími tehdejší stav společnosti, tragická úmrtí a církevní obřady spojené s poslední cestou člověka.
Obyvatelé města Unhoště byly úzce provázáni s Prahou jak majetkově, tak přes jejich povolání. Jedním z významných pražských úředníků byl obroční (obilní písař) Pohanka:
Tragické příhody se nevyhýbaly ani urozeným pánům a jejich dětem. Čtrnáctiletý syn hejtmana Jana Kurkovského Maximilián zemřel tři dny po jeho postřelení. Podle data úmrtí se lze domnívat, že se ta nešťastná událost přihodila na honu. Jako urozený byl pochován na čestném místě v kostele. Za necelý rok po něm vedle něj spočinul i jeho otec. (více na Matrika zemřelých 3. část – kostel ) K hejtmanově smrti zřejmě přispělo i nedávné úmrtí jeho syna, které si mohl klást za vinu.
Neštěstí se nevyhýbala ani prostému lidu. Osmadvacetiletý Václav Vrbský byl zasypán hlínou. U náhlé smrti se pomíjelo běžné udělení svátostí zemřelým, důležité bylo vykonání svaté zpovědi, i když k němu v tomto případě došlo řadu měsíců před smrtí.
Podobně zemřel při práci i pohůnek z Velkého Přítočna. O jeho zpovědi se zápis nezmiňuje, asi se mu věčného spasení nedostalo.
U jiných náhlých úmrtí se neposkytnutí posledního pomazání řešilo:
Svátosti zemřelých se nedočkali ani ti, jejichž úmrtí bylo oznámeno pozdě:
Uvedený výčet je jen zlomkem matričních zápisů, zaznamenaných v knize zemřelých ke konci 17. století. V obdobném stylu pokračují záznamy i na počátku 18. století. K těm se ale vrátíme později, mrtvých už bylo dost. V dalším článku z historie Braškova se budeme věnovat událostem ze století devatenáctého.