V osmém dílu o Braškovské druhé pamětní knize Braškovské kroniky – 8. část – obec 1919 jsme se zmínili o slibu obce Braškov, že začne na svém webu zveřejňovat braškovské kroniky. Zatím k tomu nedošlo. Naštěstí se v loňském roce braškovské kroniky dostaly z temnot a utajení obecního trezoru do Státního archivu, který je postupně digitalizuje a zveřejňuje pro všechny občany. Na stránkách SOA Praha si tak již od poloviny letošního března můžete prohlédnout v přívětivém webovém prostředí kvalitní snímky jak té nejstarší pamětní knihy, vedené od roku 1828 – a to na adrese https://ebadatelna.soapraha.cz/a/1965/1 , tak té druhé v pořadí, vedené až do roku 1932 – https://ebadatelna.soapraha.cz/a/1966/1 .
Tento web www.zbraskova.cz však na svých historických stránkách pouze nereprodukuje existující dokumenty, ale vždy přidává něco nového z ostatních pramenů a vlastního výzkumu tak, aby to bylo srozumitelné i širší veřejnosti a obohatilo to povědomí braškovských občanů o historii a tradicích jejich obce. Zajímat to bude jistě i ty, kteří zde nemají svoje genetické kořeny, ale sdílejí prostor obce s osmisetletou historií a dále ji rozvíjejí.
V tomto duchu je zveřejňován i další díl o druhé kronice, věnující se na stranách 47 až 77 vlastnictví usedlostí k roku 1919 – J Str. 47-77 Usedlosti 1919 . Přehled domů v tom roce obsahuje celkem 91 čísel popisných. V roce 2021 již přesáhl počet domů v Braškově čtyři stovky. Ne všechna čísla popisná však zapadají do souvislé řady, která by odpovídala době vzniku nemovitosti. Původní popisná čísla byla zavedena v roce 1770, kdy bylo v obci méně než třicet domů. Podle nařízení císařovny Marie Terezie v té době vojáci očíslovali domy křídou tak, že začali od nejvýznamnější stavby, obvykle patřící vrchnosti a pak pokračovali zpravidla ve směru hodinových ručiček. Tak tehdy dostala číslo 1 na Toskánce budova s hostincem a dalších 5 domů, jejichž označení se zachovalo dodnes. Cestou do Braškova narazili vojáci po pravé straně na ovčín, který dostal číslo popisné 7. Následovaly domy na pravé straně kolem návsi až do čísla 13, od rybníka si vojáci odskočili na Valdek k hájovně, která tak dostala popisné číslo 14. Po návratu do Braškova byly označeny statky v jižním cípu obce s dodnes existujícími čísly 15 a 16 a po druhé straně cesty zpět k centru číslem 17 panský dvůr a zbytek domů až k tehdejšímu číslu 29.
Na mapě je zobrazen v rohu u rybníka i dům, který byl postaven až kolem roku 1780 v místě zaniklé středověké vodní tvrze a má dodnes číslo popisné 30, které již nezapadá do systému číslování z roku 1770.
Podle čísel později vzniklých domů pak můžeme vysledovat postup dalšího rozvoje obce. Jsou zde ale výjimky. Obec Braškov se sice vyhnula hromadnému přečíslování, které v pozdějších dobách postihlo zejména města, ale ve druhé polovině 20. století byla čísla zaniklých domů opět přidělována novostavbám.
Když se vrátíme k přehledu usedlostí z roku 1919, můžeme vyjmenovat ty nejzásadnější anomálie v historické posloupnosti číslování domů za posledních 100 let:
Dům č.p. 7
Původní panský ovčín, zestátněný v roce 1918, stál v místě nynějšího č.p. 334 až do 90. let 20. století. Po jeho demolici obdržela č.p. 7 nově postavená Veseta.
Dům č.p. 9
Od pradávných dob byl užíván rodem Burgrů a stál uprostřed návsi. Když ustoupil rozšíření silnice, obdržela později jeho číslo novostavba v ulici Ke Skalce.
Dům č.p. 11
Usedlost starodávné rodiny Slámů stála i s přístavkem pro obecního kozla v místech, kde byl po jeho demolici vystavěn v roce 1947 obecní úřad.
Dům č.p. 26
Stál původně přibližně v místech nynějšího č.p. 44 v ulici Družstevní. Po zániku stavby bylo číslo přiděleno valdecké novostavbě v ulici Budovatelů.
Dům č.p. 28
Dům pana Brejníka byl odstraněn koncem 60. let 20. století, aby mohla být rozšířena silnice. (Více v článku Myší díry .) Jeho číslo pak dostala novostavba potomků poblíž původního sídla.
Dům č.p. 29
Stál původně na kraji ulice V Podlískách v místech současné prodejny č.p. 105. Nově má toto číslo přidělen dům v ulici Ke Skalce ze sedmdesátých let 20. století.
Dům č.p. 31
Stál původně po levé straně ulice Družstevní, nyní má jeho číslo prodejna na Valdeku.
Dům č.p. 44
Původní stavbu postavil počátkem 19. století (asi 1814) truhlář Matěj Juppa těsně na nároží dnešní ulice Rudé armády a Dukelské. Dům nepřežil rozšiřování komunikace na Kladno ve druhé polovině 20. století a číslo popisné bylo přiděleno nedaleké novostavbě.
Dům č.p. 45
Stál od počátku 19. století v severovýchodní části návsi v místě, kde nyní prochází silnice. Zbourán byl v šedesátých letech 20. století a číslo popisné bylo přiděleno novostavbě v ulici V Dubinách na Valdeku.
Dům č.p. 59
Dům rodiny Lomíčků stál původně na Toskánce, nyní má jeho číslo popisné stavba v ulici Budovatelů.
Dům č.p. 52
Stál v místě dnešního dětského hřiště na Braškově, ještě v 80. letech 20. století se v něm scházela místní mládež. Byl odstraněn, stejně jako již dříve zrušená vedle stojící stodola a číslo popisné bylo přiděleno počátkem 90. let 20. století novostavbě v Zahradní ulici.
Dům č.p. 91
Stará mýtovna na Toskánce, přistavěná k č.p. 1 nepůsobila příliš reprezentativně a po jejím zrušení doslal popisné číslo 91 nový dům v ulici Budovatelů na Valdeku.
Jak jste se mohli dočíst, karty s popisnými čísly byly částečně promíchány. Přesto se z většiny čísel dá vypozorovat v časové ose stavební rozvoj obce. Ještě zajímavější, než přehled vlastníků usedlostí uvedených v kronice, je i soupis osob, které se v konkrétních domech narodili a jejich osudy. To je však ještě dlouhé vyprávění.
Zpětný pohled do historie Braškova může přinášet i nepřesnosti a omyly. Pokud máte k uvedeným údajům nějaké připomínky nebo poznatky z rodinných archivů, rád je uvítám. Psát můžete komentáře nebo zprávy na e-mail: redakce@zbraskova.cz .